https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=EncyklopedieEncyklopedie - Historie editací2026-05-11T08:40:03ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Encyklopedie&diff=14406&oldid=prevInfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)2025-12-12T16:14:52Z<p>Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox dílo<br />
| název = Encyklopedie<br />
| původní název = ἐγκύκλιος παιδεία (enkyklios paideia)<br />
| obrázek = Encyclopédie volume 1.jpg<br />
| popisek = Titulní strana prvního svazku Diderotovy a d'Alembertovy ''Encyclopédie'' z roku 1751<br />
| typ díla = Soubor znalostí<br />
| žánr = [[Naučná literatura]], referenční dílo<br />
| jazyk = Různé jazyky po celém světě<br />
| téma = Všeobecné nebo specializované lidské vědění<br />
}}<br />
'''Encyklopedie''' (z řeckého ''enkyklios paideia'', ἐγκύκλιος παιδεία, což znamená „všeobecné vzdělání“) je literární, případně audiovizuální dílo, které souhrnně a systematicky zpracovává poznatky z jednoho nebo více oborů lidského vědění. Cílem encyklopedie je shromáždit, utřídit a zpřístupnit co nejširšímu okruhu čtenářů souhrn aktuálních a ověřených informací. Na rozdíl od [[slovník]]u, který se zaměřuje na vysvětlení významu slov (lexikální jednotky), encyklopedie poskytuje podrobné informace o věcech, konceptech, osobách a událostech (reálném světě).<br />
<br />
Encyklopedie mohou být '''všeobecné''' (univerzální), které se snaží pokrýt celé spektrum lidského vědění (např. [[Encyclopædia Britannica]] nebo [[Wikipedie]]), nebo '''specializované''' (oborové), které se zaměřují na konkrétní oblast, jako je [[medicína]], [[filozofie]], [[film]] nebo [[hudba]]. V průběhu historie se forma encyklopedií vyvíjela od rukopisných svitků přes rozsáhlé tištěné knižní soubory až po moderní digitální a online platformy.<br />
<br />
== 📜 Historie ==<br />
Myšlenka sepsat veškeré lidské vědění je stará jako civilizace sama. První pokusy měly spíše podobu soupisů než systematicky uspořádaných hesel.<br />
<br />
=== 🏛️ Starověk a antika ===<br />
Za jednoho z prvních předchůdců encyklopedistů lze považovat [[Speusippos|Speusippa]], synovce filozofa [[Platón]]a, který se ve 4. století př. n. l. pokusil sepsat souhrn tehdejšího vědění. Nejvýznamnějším a nejzachovalejším dílem tohoto druhu z antického [[Řím]]a je ''Naturalis historia'' (Přírodověda) od [[Plinius starší|Plinia staršího]] z 1. století n. l. Toto monumentální dílo o 37 svazcích shrnovalo poznatky z oblastí jako [[astronomie]], [[geografie]], [[zoologie]], [[botanika]], [[lékařství]] a [[mineralogie]]. Ačkoliv nebylo uspořádáno abecedně, ale tematicky, a obsahovalo mnoho tehdy běžných, dnes však vyvrácených mýtů, sloužilo jako hlavní zdroj vědomostí po více než 1500 let.<br />
<br />
=== 🕌 Středověk a islámský svět ===<br />
Po pádu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] se centrem uchovávání a rozvíjení vědomostí staly kláštery v [[Evropa|Evropě]] a islámský svět. Významným dílem raného středověku byly ''Etymologiae'' od [[Isidor ze Sevilly|Isidora ze Sevilly]] ze 7. století. Tento spis se pokoušel vysvětlit původ a význam slov a skrze ně i podstatu věcí, čímž vytvořil jakýsi tematický souhrn tehdejšího vědění.<br />
<br />
Během [[Islámský zlatý věk|zlatého věku islámu]] (cca 8. až 13. století) vznikala rozsáhlá kompilační díla. Arabští a perští učenci systematicky překládali a rozvíjeli antické poznatky. Příkladem je dílo ''Bratři čistoty'' (Ikhwān al-Ṣafāʾ) z 10. století, což byla rozsáhlá encyklopedie věd a filozofie. V [[Čína|Číně]] vznikaly v průběhu staletí obrovské encyklopedie na příkaz císařů, například ''Encyklopedie Jung-le'' z počátku 15. století, která ve svých více než 11 000 svazcích představovala největší encyklopedii v dějinách až do nástupu [[Wikipedie]].<br />
<br />
=== 💡 Renesance a osvícenství ===<br />
S vynálezem [[knihtisk]]u v 15. století se možnosti šíření vědomostí dramaticky zvýšily. Během [[renesance]] a [[humanismus|humanismu]] vzrostl zájem o systematické třídění informací. Zásadní zlom však přišel v období [[osvícenství]] v 18. století ve [[Francie|Francii]].<br />
<br />
Projekt ''[[Encyclopédie, ou dictionnaire raisonné des sciences, des arts et des métiers]]'' (Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel), vydávaný v letech 1751–1772 pod vedením [[Denis Diderot|Denise Diderota]] a [[Jean le Rond d'Alembert|Jeana le Rond d'Alemberta]], je považován za prototyp moderní encyklopedie. Jejím cílem nebylo jen shrnout znalosti, ale také propagovat osvícenské myšlenky, kritické myšlení a zpochybnit autoritu [[církev|církve]] a monarchie. Byla uspořádána abecedně a obsahovala příspěvky od největších myslitelů té doby, jako byli [[Voltaire]], [[Montesquieu]] nebo [[Jean-Jacques Rousseau|Rousseau]].<br />
<br />
=== 📖 19. a 20. století: Zlatý věk tištěných encyklopedií ===<br />
V 19. století se encyklopedie staly symbolem národní hrdosti a vzdělanosti. Vznikly velké národní encyklopedie, které se snažily o co největší komplexnost a autoritativnost.<br />
* '''[[Encyclopædia Britannica]]''': Původně skotské dílo z konce 18. století se postupně rozrostlo v nejprestižnější anglicky psanou encyklopedii.<br />
* '''[[Brockhaus Enzyklopädie]]''': Německá encyklopedie, která se stala vzorem pro mnoho dalších po celém světě, včetně ruských a českých.<br />
* '''[[Ottův slovník naučný]]''': Největší česká tištěná encyklopedie, vydávaná v letech 1888–1909, která je dodnes ceněna pro svou podrobnost a kvalitu. Její 28 svazků (a pozdější dodatky) představuje vrchol české pozitivistické vědy.<br />
<br />
V této éře se encyklopedie staly běžnou součástí knihoven střední a vyšší třídy a symbolem vzdělanosti. Jejich tvorba byla financována z prodeje a podíleli se na ní přední odborníci z univerzit a akademií věd.<br />
<br />
=== 💻 Digitální revoluce a 21. století ===<br />
S nástupem [[počítač]]ů a digitálních médií v druhé polovině 20. století začala éra tištěných encyklopedií pomalu končit. Prvním krokem byly encyklopedie na [[CD-ROM]], jako například populární ''[[Microsoft Encarta]]'' (1993–2009), která kombinovala text s multimediálním obsahem (videa, zvuky, animace).<br />
<br />
Skutečnou revoluci však přinesl [[internet]]. V roce 2001 byla spuštěna [[Wikipedie]], online encyklopedie založená na principu otevřené spolupráce dobrovolníků z celého světa. Díky svému modelu se rychle stala nejrozsáhlejší encyklopedií v historii lidstva. Její úspěch vedl k postupnému útlumu tištěných encyklopedií; například prestižní ''Encyclopædia Britannica'' ukončila své tištěné vydávání v roce 2012 a plně se přesunula do online prostředí. Dnes dominují digitální encyklopedie, které umožňují neustálou aktualizaci, snadné vyhledávání a propojení s dalšími zdroji.<br />
<br />
== ⚙️ Charakteristika a typologie ==<br />
Encyklopedie lze dělit podle několika kritérií, která definují jejich formu a obsah.<br />
<br />
=== 🎯 Účel a rozsah ===<br />
* '''Všeobecné (univerzální) encyklopedie''': Snaží se pokrýt všechny oblasti lidského vědění. Jejich cílem je poskytnout základní přehled o co nejširším spektru témat. Příkladem je [[Ottův slovník naučný]] nebo [[Wikipedie]].<br />
* '''Specializované (oborové) encyklopedie''': Zaměřují se na konkrétní obor, jako je [[filozofie]], [[chemie]], [[letectví]] nebo [[Star Trek]]. Poskytují mnohem hlubší a detailnější informace než všeobecné encyklopedie.<br />
<br />
=== 🗂️ Metody organizace ===<br />
* '''Abecední uspořádání''': Nejběžnější metoda, kdy jsou hesla řazena podle abecedy. Umožňuje rychlé a snadné vyhledávání konkrétních informací. Tuto metodu zpopularizovala Diderotova ''Encyclopédie''.<br />
* '''Tematické (systematické) uspořádání''': Hesla jsou seskupena do tematických celků a kapitol. Tento přístup byl běžný ve starověku a středověku (např. ''Naturalis historia''). Dnes se používá spíše ve specializovaných dílech, kde je důležité ukázat souvislosti mezi pojmy v rámci oboru.<br />
Moderní digitální encyklopedie kombinují oba přístupy díky [[hypertext|hypertextovým odkazům]], které umožňují přecházet mezi souvisejícími hesly bez ohledu na jejich abecední zařazení.<br />
<br />
=== ✍️ Autorství a redakční proces ===<br />
* '''Tradiční model''': Obsah je tvořen týmem placených odborníků a redaktorů. Každé heslo prochází recenzním řízením, které má zajistit jeho přesnost a nezaujatost. Tento model je typický pro tištěné encyklopedie jako ''Britannica'' nebo ''Brockhaus''.<br />
* '''Kolaborativní model (Wiki)''': Obsah je tvořen a upravován komunitou dobrovolných přispěvatelů. Kvalita je zajišťována vzájemnou kontrolou, diskusemi a zavedenými pravidly (např. povinnost uvádět zdroje). Hlavním příkladem je [[Wikipedie]].<br />
<br />
== 🌍 Významné světové a české encyklopedie ==<br />
=== Světové encyklopedie ===<br />
* ''[[Naturalis historia]]'' ([[Plinius starší]], 1. stol. n. l.) – Předchůdce moderních encyklopedií.<br />
* ''[[Encyclopédie, ou dictionnaire raisonné des sciences, des arts et des métiers]]'' ([[Denis Diderot|Diderot]] a [[Jean le Rond d'Alembert|d'Alembert]], 1751–1772) – Klíčové dílo [[osvícenství]].<br />
* ''[[Encyclopædia Britannica]]'' (od 1768) – Nejstarší a jedna z nejprestižnějších anglicky psaných encyklopedií.<br />
* ''[[Brockhaus Enzyklopädie]]'' (od 1808) – Vlivná německá encyklopedie, vzor pro mnoho dalších.<br />
* ''[[Velká sovětská encyklopedie]]'' (1926–1990) – Rozsáhlé dílo odrážející [[marxismus-leninismus|marxisticko-leninskou]] ideologii.<br />
* ''[[Encyklopedie Jung-le]]'' (15. století, [[Čína]]) – Historicky největší tištěná encyklopedie.<br />
* ''[[Wikipedie]]'' (od 2001) – Největší a nejčtenější encyklopedie v historii, dostupná v mnoha jazycích.<br />
<br />
=== České a československé encyklopedie ===<br />
* ''[[Riegrův slovník naučný]]'' (1860–1874) – První velká česká encyklopedie, významný počin v době [[národní obrození|národního obrození]].<br />
* ''[[Ottův slovník naučný]]'' (1888–1909) – Vrcholné dílo české encyklopedistiky, známé svou podrobností a kvalitou.<br />
* ''[[Masarykův slovník naučný]]'' (1925–1933) – Encyklopedie z období [[První republika|první republiky]].<br />
* ''[[Příruční slovník naučný]]'' (1962–1967) – Čtyřsvazková encyklopedie vydaná [[Československá akademie věd|Československou akademií věd]].<br />
* ''[[Universum]]'' (od 90. let 20. stol.) – Moderní všeobecná encyklopedie vydávaná nakladatelstvím [[Odeon]].<br />
<br />
== 🤔 Pro laiky ==<br />
Představte si encyklopedii jako obrovskou knihovnu, kde jsou všechny znalosti lidstva seřazeny a přehledně vysvětleny. Místo toho, abyste museli číst stovky knih o [[slon]]ech, abyste se o nich něco dozvěděli, v encyklopedii najdete jedno heslo "Slon", které vám na pár stránkách shrne to nejdůležitější: kde žijí, co jedí, jak se rozmnožují a proč jsou ohrožení.<br />
<br />
'''Jaký je rozdíl mezi encyklopedií a slovníkem?'''<br />
* '''[[Slovník]]''' vám řekne, co znamená nějaké '''slovo'''. Například u slova "voda" vám vysvětlí, že je to podstatné jméno označující bezbarvou kapalinu.<br />
* '''Encyklopedie''' vám vysvětlí, co je nějaká '''věc''' nebo '''pojem'''. U hesla "Voda" vám popíše její [[chemické složení]] ([[H2O]]), její význam pro život na [[Země|Zemi]], její skupenství (led, voda, pára) a její koloběh v přírodě.<br />
<br />
Dříve byly encyklopedie obrovské a drahé sady knih, které si mohly dovolit jen školy nebo bohaté rodiny. Dnes, díky internetu, máme největší encyklopedii v historii – [[Wikipedie]] – dostupnou zdarma na jakémkoli [[chytrý telefon|telefonu]] nebo [[počítač]]i.<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Encyklopedie}}<br />
{{Aktualizováno|datum=12.12.2025}}<br />
[[Kategorie:Encyklopedie]]<br />
[[Kategorie:Literatura faktu]]<br />
[[Kategorie:Referenční díla]]<br />
[[Kategorie:Dějiny vědy]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]</div>InfopediaBot