Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Stavba | název = Dvorecký most | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | sloh = Neokubismus / Brutalismus | architekt = Tubes a Atelier 6 | inženýr = Pontex, Pragoprojekt | investor = Hlavní město Praha | zhotovitel = Metrostav TBR, Strabag, Firesta-Fišer | zahájení_stavby = září 2022 | datum_otevření = 17. dubna 2026 | cena = 1 970 000 000 Kč | materiál = Předpjatý železobeton (C45/…“

2026-06-25T13:48:23Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Stavba | název = Dvorecký most | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | sloh = Neokubismus / Brutalismus | architekt = Tubes a Atelier 6 | inženýr = Pontex, Pragoprojekt | investor = Hlavní město Praha | zhotovitel = Metrostav TBR, Strabag, Firesta-Fišer | zahájení_stavby = září 2022 | datum_otevření = 17. dubna 2026 | cena = 1 970 000 000 Kč | materiál = Předpjatý železobeton (C45/…“

Nová stránka

{{Infobox Stavba
| název = Dvorecký most
| obrázek =
| mapa = ano
| země = {{Vlajka|Česko}}
| město = [[Praha]]
| sloh = Neokubismus / Brutalismus
| architekt = Tubes a Atelier 6
| inženýr = Pontex, Pragoprojekt
| investor = [[Hlavní město Praha]]
| zhotovitel = Metrostav TBR, Strabag, Firesta-Fišer
| zahájení_stavby = září 2022
| datum_otevření = 17. dubna 2026
| cena = 1 970 000 000 Kč
| materiál = Předpjatý železobeton (C45/55)
| délka = 388
| šířka = 16,5
| účel = [[Městská hromadná doprava]], cyklisté, pěší
}}

'''Dvorecký most''' je mostní stavba přes řeku [[Vltava|Vltavu]] v hlavním městě [[Praha|Praze]], fyzicky propojující městskou čtvrť [[Podolí (Praha)|Podolí]] na pravém břehu a [[Smíchov]] (v lokaci zvané Zlíchov u křižovatky Lihovar) na levém břehu. K ceremoniálnímu otevření stavby došlo 17. dubna 2026, do pravidelného obousměrného provozu byl most uveden 18. dubna 2026. Z hlediska dopravního inženýrství představuje specifickou liniovou stavbu, neboť je primárně určen výhradně pro provoz [[Městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]] (kolejové i silniční), složek Integrovaného záchranného systému (IZS), cyklistů a chodců. Vjezd osobních a nákladních automobilů je na mostní těleso zakázán.

Vybudování mostu představuje jeden z kapacitně nejdůležitějších dopravně-urbanistických projektů v [[Česko|České republice]] v první čtvrtině 21. století. Hlavní dopravní funkcí mostu je vytvoření kapacitní tangenciální spojnice, která výrazně snížila objem průjezdů autobusů PID přes chronicky přetížený [[Barrandovský most]] a skokově zrychlila přepravní časy mezi jižními a jihozápadními sektory města. Tvarové pojetí mostu odkazuje na český kubismus, přičemž pozemky pod mostními oblouky na obou březích jsou využity jako kulturně-rekreační zóny doplněné o masivní trvalé umělecké instalace konceptuálního umělce [[Krištof Kintera|Krištofa Kintery]].

== 📝 Architektonické a technické řešení ==
Vizuální podoba mostu vzešla z mezinárodní architektonicko-konstrukční soutěže organizované pražským magistrátem v letech 2017 až 2018. Vítězný návrh předložilo konsorcium ateliérů Tubes a Atelier 6. Projektanti z hlediska designu záměrně odmítli koncepci zavěšeného mostu s lany a pylony, aby konstrukce tvořila pouze nízkou horizontální linii a opticky nenarušila historické panorama vltavského údolí včetně výhledů na nedaleký [[Vyšehrad]].

Nosnou konstrukci Dvoreckého mostu tvoří spojitý předpjatý železobetonový trám o šesti polích s tříkomorovým průřezem. Na betonáž byl nasazen specifický bílý pohledový beton pevnostní třídy C45/55. Most je podepírán pěti masivními pilíři (přičemž pilíře s označením P4 a P5 jsou založeny přímo v korytě Vltavy) a dvěma krajními opěrami. Celková délka přemostění činí 388 metrů, přičemž maximální rozpětí hlavního pole nad plavební dráhou Vltavy dosahuje 87 metrů. Šířka mostovky je ustálena na hodnotě 16,5 metru.

V příčném řezu je nosná část složena ze dvou hlavních vnitřních stěn s proměnnou výškou a vnějších skloněných stěn. Tyto nakloněné roviny staticky plní funkci opěrných vzpěr chodníkových konzol. Pohledové plochy opěr i pilířů pokrývá komplikovaná síť různě lámajících se a ubíhajících hran, tvořící trojúhelníkové segmenty. Celá stavba tímto designem navazuje na tvarosloví meziválečného kubismu a brutalismu.

Most je integrován do systémů inteligentní dopravní infrastruktury. Uvnitř komor mostu je namontována ocelová vodicí dráha, po níž se automaticky pohybuje kamerový vozík s vysokým optickým rozlišením. Toto diagnostické zařízení nepřetržitě skenuje stav předpínací výztuže a odesílá data do centrálního počítače uvnitř jedné z mostních opěr. Stavební detaily zahrnují obklady opěr z ultra-vysokopevnostního betonu (UHPC) a madla zábradlí z umělého kamene. Noční iluminace se opírá o 24 specificky tvarovaných stožárových svítidel a soustavu LED pásků zabudovaných přímo v liniích zábradlí.

== ⏳ Historie záměru a přípravy ==
Koncept přemostění Vltavy v ose mezi Zlíchovem a Podolím či Braníkem vznikal poprvé v inženýrských kancelářích v letech 1939 až 1942. V éře [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] se plánoval velkorysý dvoupatrový most, jehož horní mostovka by zajišťovala tranzitní silniční okruh, zatímco spodní mostovka by nesla železniční koridor a městskou rychlodráhu. Vlivem pokračující druhé světové války nebyl projekt realizován a po jejím skončení funkci plánovaného spojení částečně nahradil železniční [[Branický most]] a následně dálniční [[Barrandovský most]].

Novodobá historie stavby se píše od roku 2003, kdy byl most jako rezervní projekt oficiálně zakomponován do územního plánu města [[Praha|Prahy]]. Zahájení výstavby však bylo legislativně podmíněno dokončením okolních automobilových úseků [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]]. Teprve v roce 2017 vyhlásil magistrát architektonickou soutěž (které se zúčastnil mimo jiné i renomovaný španělský inženýr [[Santiago Calatrava]]). V říjnu 2021 byl vypsán veřejný tendr na zhotovitele s předpokládanou hodnotou díla mírně pod hranicí 1 miliardy [[Koruna česká|Kč]]. Zakázku vyhrálo konsorcium tvořené firmami Metrostav TBR, Firesta-Fišer a Strabag. Dne 13. září 2022 si zhotovitel oficiálně převzal staveniště.

== 🏗️ Průběh výstavby a geologické komplikace ==
Původní stavební harmonogram počítal s dokončením díla na přelomu let 2024 a 2025 s rozpočtem 1,08 miliardy Kč bez DPH. Při fázi hlubinného zakládání z plovoucích pontonů ovšem projekt narazil na závažné geologické a historické bariéry, které termín zprovoznění posunuly na jaro 2026.

Pod povrchem ulice Strakonická narazila technika na masivní a nezdokumentované pozůstatky historického mostního objektu, který sloužil jako vodní výtah pro transport dřeva do dnes již neexistující pily Löwi a Winterberg z 19. století. Dalším kritickým zjištěním byla existence hlubokých kaveren v podloží přímo pod plánovaným pilířem P2 a opěrou O1. Podle analýz šlo buď o pozůstatky dávné hlubinné důlní činnosti, nebo o skryté sklepní prostory průmyslových areálů.

V důsledku těchto zjištění musely inženýrské společnosti Pragoprojekt a Pontex okamžitě přepracovat statické výpočty, změnit dimenze a lokace vrtaných velkoprůměrových pilot. Nutnost sanačních zásahů do koryta řeky prodloužila stavbu o více než rok a ve spojení s všeobecnou inflací navýšila konečnou fakturovanou cenu mostu na 1,97 miliardy korun bez DPH. Obě předmostí byla fyzicky betonově propojena v září 2025. Prvním testovacím vozidlem na kolejích se stal 25. února 2026 diagnostický měřicí vůz pražských tramvají, přezdívaný „Pomeranč“.

== 🚌 Transformace Pražské integrované dopravy ==
Dvorecký most slouží především jako klíčový tranzitní uzel [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]]. V sobotu 18. dubna 2026 vstoupily v platnost rozsáhlé změny linkového vedení, které představovaly největší úpravu tramvajové a autobusové sítě v metropoli od roku 2016. Hlavním technologickým přínosem je odvedení stovek autobusových spojů z Barrandovského mostu, čímž zanikl problém desetiminutových až dvacetiminutových zdržení v automobilových kolonách.

=== Rozvoj tramvajové sítě ===
Vybudováním přesně 433,7 metru dlouhé dvojkolejné trati přes Dvorecký most došlo k přímému propojení páteřních tratí vedoucích ze Smíchova a z Podolí. Na most byly nasměrovány dvě denní linky:
* '''Linka 20:''' Z původní konečné na Barrandově byla odkloněna do zcela nové trasy: Dědina – Nádraží Veleslavín – Dejvická – Malostranská – Anděl – Smíchovské nádraží – Lihovar – '''Dvorecký most''' – Dvorce – Nádraží Braník – Sídliště Modřany. Zajistila tak poptávané propojení Smíchova s Modřany bez nutnosti objíždět centrum města přes Palackého most.
* '''Linka 21:''' Z původně posilové linky se stal plnohodnotný celotýdenní spoj obsluhovaný dlouhými soupravami v trase: Slivenec – Sídliště Barrandov – Hlubočepy – Lihovar – '''Dvorecký most''' – Dvorce – Výtoň – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Vršovice – Kubánské náměstí.

=== Optimalizace autobusové dopravy ===
Převedení autobusů na vyhrazené mostní těleso redukovalo jízdní doby mezi zastávkami Lihovar a Dvorce z přibližně 15 až 20 minut v dopravních špičkách na garantované 3 minuty jízdy. Most začaly využívat spoje:
* '''Linka 118:''' Zkrácena do formátu Smíchovské nádraží – Dvorecký most – Dvorce – Budějovická.
* '''Linka 124:''' Trasa historicky prodloužena z východu od stanice Želivského přes Budějovickou, sjezdem Jeremenkovou ulicí na Dvorce a přes most až na Smíchovské nádraží. Díky nasazení osmnáctimetrových kloubových autobusů v ranním intervalu 3–4 minuty funguje linka jako hlavní tangenciální záchytný systém jihu.
* '''Linka 196 a 197:''' Obě expresní linky opustily Barrandovský most a překračují řeku po mostě Dvoreckém. Linka 196 je zakončena u stanice Kačerov, linka 197 dosahuje okraje Jižního Města u stanice Roztyly.

Přímo na smíchovské straně mostní konstrukce vznikla zdvojená zastávka s názvem Lihovar, která umožňuje hrana-hrana přestup mezi tramvajemi a autobusy před fyzickým rozvětvením trasy. Dosavadní zastávka Dvorce v Jeremenkově ulici obdržela nový název Dvorecké náměstí.

== 🌳 Využití veřejného prostoru a umělecké instalace ==
Oproti předchozím historickým dopravním stavbám integroval magistrát města do projektu požadavek na plnohodnotné využití "hluchých" míst vznikajících pod konstrukcí předmostí. Ztvárnění tohoto specifického veřejného prostoru bylo svěřeno přednímu českému výtvarníkovi a sochaři [[Krištof Kintera|Krištofu Kinterovi]].

Na zlíchovském předmostí (strana Praha 5) realizoval Kintera rozsáhlý světelný park s oficiálním názvem "Light Removes Darkness" (Světlo odstraňuje tmu). Umělecké dílo tvoří instalace 120 různorodých historických i současných pouličních lamp dovezených ze světových měst. Tato světelná galerie vytváří pod mostní konstrukcí zářící, mechanickou zahradu plnící estetickou i bezpečnostní funkci.

Podolské předmostí (strana Praha 4) je koncipováno odlišně. Pod názvem "Podmostí" zde vznikl multifunkční veřejný prostor sloužící pro aktivní odpočinek, sport a kulturu. Do betonových patek opěr byla zabudována boulderingová lezecká stěna, byl vybudován volnočasový skatepark a stupňovité amfiteátrové sezení určené pro drobné kulturní produkce či koncerty. Celý prostor je navázán na vltavskou cyklostezku a disponuje sociálním zázemím a kavárnou.

== 📈 Statistiky a data ==

=== Tabulka 1: Úplná chronologie projektu a realizace mostu (2017–2026) ===
Historický přehled dokumentující veškeré přípravné a realizační kroky liniové stavby od soutěžních nákresů až po reálné napájení trolejí v roce 2026.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Fáze projektu !! Klíčový milník a událost
|-
| 2017 || Architektonická soutěž || MHMP vyhlašuje formální ideovou soutěž pro novou vltavskou spojnici.
|-
| 2018 || Výběr podoby || Zvítězil návrh ateliérů Tubes a Atelier 6. Projekt poráží návrhy známých architektů (S. Calatrava).
|-
| 2019 || Projektování || Odborné inženýrské společnosti Pontex a Pragoprojekt zpracovávají dokumentaci sítí.
|-
| 2020 || Územní řízení || Finalizace environmentálních dopadů a zasazení stavby do platného Metropolitního plánu.
|-
| 2021 || Tendr na zhotovitele || Na podzim město vypisuje výběrové řízení s předpokládanou cenou 972 milionů Kč.
|-
| 2022 || Zahájení stavby || Dne 13. září dochází k předání staveniště konsorciu (Metrostav TBR, Strabag, Firesta-Fišer).
|-
| 2023 || Geologická krize || Odhalení obřích kaveren v řečišti a pozůstatků pily Löwi a Winterberg pod dnem. Odklad harmonogramu.
|-
| 2024 || Betonáž pilířů || Masivní využití vrtných souprav umístěných na těžkých lodních pontonech uprostřed Vltavy.
|-
| 2025 || Fyzické spojení břehů || Betonáž uzavřela poslední ze šesti polí. Ukončení těžkých konstrukčních prací na bílém betonu.
|-
| 2026 (Únor) || První tramvaj || 25. února přejíždí diagnostický měřicí tramvajový vůz DP Praha novou traťovou spojnici.
|-
| 2026 (Duben) || Dokončení a otevření || 17. dubna ceremoniální přestřižení pásky; 18. dubna celoplošná realizace změn linek PID.
|}

=== Tabulka 2: Kompletní vývoj investičních nákladů stavby ===
Přehled nárůstu kalkulované ceny díla. Změny prokazují dopad nutných re-projektovacích zásahů z důvodu skrytých vad koryta Vltavy a globálních cenových skoků na trhu se stavebním materiálem. Částky jsou v CZK a nezahrnují DPH.

{| class="wikitable"
|-
! Milník nacenění !! Částka !! Technické zdůvodnění cenového skoku
|-
| 2018 (Prvotní odhad po soutěži) || 972 000 000 Kč || Indikativní nacenění materiálu na základě předložené architektonické studie k soutěži.
|-
| 2022 (Smlouva se zhotovitelem) || 1 075 000 000 Kč || Reálná tržní vysoutěžená cena při oficiálním podpisu kontraktu se zhotoviteli stavby.
|-
| 2024 (První aktualizace rozpočtu) || 1 450 000 000 Kč || Finanční dodatek vlivem nutnosti sanace kaveren, historického vodního výtahu a změny zakládání do hloubky.
|-
| 2026 (Konečná cena díla) || 1 970 000 000 Kč || Finální hodnota po aplikaci inflačních doložek a započtení masivních uměleckých instalací od K. Kintery.
|}

=== Tabulka 3: Linkové vedení PID na Dvoreckém mostě (stav od 18. 4. 2026) ===
Ucelený registr provozovaných linek pokrývající veškerou dotčenou kapacitu nasazenou na Dvorecký most.

{| class="wikitable"
|-
! Číslo linky !! Trakce a typ vozu !! Úplná trasa garantovaná PID !! Klíčový dopravní přínos nasazení
|-
| 20 || Tramvaj (dlouhá souprava) || Dědina – Malostranská – Anděl – Dvorecký most – Braník – Sídliště Modřany || Okamžité přímé napojení západního břehu Vltavy (Anděl) na oblast Modřan bez objíždění centra přes Palackého most.
|-
| 21 || Tramvaj (dlouhá souprava) || Slivenec – Barrandov – Lihovar – Dvorecký most – Výtoň – Karlovo náměstí – Kubánské nám. || Nahrazení bývalé linky 14; stabilní spojení jihozápadního okraje sídliště Barrandov s Vršovicemi.
|-
| 118 || Autobus (standardní délka) || Smíchovské nádraží – Dvorecký most – Dvorce – Budějovická || Redukce času průjezdu Vltavského křížení z průměrných 15 minut (přes Barrandovský most) na fixní 3 minuty.
|-
| 124 || Autobus (kloubový vůz) || Smíchovské nádraží – Dvorecký most – Budějovická – Brumlovka – Želivského || Kapacitní řešení vytížené diagonální trasy obsluhované 18metrovými vozy s mimořádně krátkým intervalem 3–4 minuty.
|-
| 196 || Autobus (kloubový vůz) || Smíchovské nádraží – Dvorecký most – Dvorce – Nemocnice Krč – Kačerov || Eliminace dlouhého zdržení na strakonické radiále, zrychlený obslužný svoz ke stanici metra linky C.
|-
| 197 || Autobus (kloubový vůz) || Smíchovské nádraží – Dvorecký most – Lhotka – Chodov – Roztyly || Transformace trasy dlouhé jihoměstské linky a zachování dojezdových vzdáleností bez stání v dálničních zácpách.
|-
| 901 || Noční autobus || Anděl – Dvorecký most – Depo Hostivař – Skalka || Odstranění zdlouhavých nočních objížděk a zajištění rychlejší konektivity Smíchova a Vršovic po půlnoci.
|-
| 914 || Noční autobus || Sídliště Stodůlky – Slivenec – Dvorecký most – Kačerov || Expresní přemostění pro noční dopravu přesahující délku půl hodiny.
|}

== 💡 Pro laiky ==
Fyzikální a dopravní překážku v podobě široké řeky museli obyvatelé Smíchova a Podolí desítky let překonávat složitou oklikou. Ačkoli obě čtvrtě leží naproti sobě, cestující využívající veřejnou dopravu museli nasednout do autobusu, vyjet na vysoký a věčně ucpaný dálniční Barrandovský most plný nákladních aut, tam prostát i dvacet minut v pomalu se sunoucí koloně a následně sjet dolů k řece na druhé straně.

Dvorecký most tento systém od dubna 2026 zcela přepsal. Jde o 388 metrů dlouhou stavbu z bílého betonu položenou nízko nad hladinou řeky. Rozhodujícím faktorem je, že na něj mají absolutní zákaz vjezdu všechna soukromá auta, kamiony i dodávky. Fyzický prostor mají vyhrazený výlučně tramvaje, městské autobusy a dále cyklisté či chodci. Výsledkem je, že autobus linky 118 nebo 124 nabere na Smíchově cestující, vjede na prázdný most, nikde nečeká a za pouhou minutu a půl zastavuje na zastávce v Podolí. Dojíždění do práce se pro desetitisíce lidí zkrátilo o desítky hodin času ročně.

Město navíc využilo rozlehlá temná prostranství z betonu přímo pod nohami mostu, ze kterých běžně vznikají obávaná a zanedbaná místa, k výstavbě uměleckých a sportovních prvků. Pod mostem na Smíchově instalovali umělci 120 starých i moderních pouličních lamp z celého světa, které tvoří jakýsi bizarní svítící les. Pod mostem na podolské straně zase dělníci vybudovali veřejnou horolezeckou stěnu, kavárnu a tribunu z betonových schodů pro sezení u řeky.

== Zdroje ==
* [https://pid.cz Pražská integrovaná doprava (Regionální organizátor pražské integrované dopravy)]
* [https://praha.eu Hlavní město Praha (Oficiální portál magistrátu)]
* [https://metrostav.cz Metrostav a.s. - Divize TBR]
* [https://konstrukce.cz Časopis Konstrukce - Technologické novinky]
* [https://earch.cz EARCH - Magazín o architektuře a stavebnictví]
* [https://kudyznudy.cz Kudy z nudy - CzechTourism]

{{DEFAULTSORT:Dvorecky most}}
[[Kategorie:Mosty v Praze]]
[[Kategorie:Mosty přes Vltavu]]
[[Kategorie:Dopravní infrastruktura]]
[[Kategorie:Doprava v Praze]]
[[Kategorie:Městská hromadná doprava]]
[[Kategorie:Pražská integrovaná doprava]]
[[Kategorie:Tramvajová doprava v Praze]]
[[Kategorie:Autobusová doprava]]
[[Kategorie:Smíchov]]
[[Kategorie:Podolí (Praha)]]
[[Kategorie:Stavby dokončené roku 2026]]
[[Kategorie:Betonové mosty]]
[[Kategorie:Kubismus]]
[[Kategorie:Architektura 21. století]]
[[Kategorie:Veřejný prostor]]
[[Kategorie:Krištof Kintera]]
[[Kategorie:Cyklistika v Praze]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Dvorecký most - Historie editací