<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Dvojkov%C3%A1_soustava</id>
	<title>Dvojková soustava - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Dvojkov%C3%A1_soustava"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Dvojkov%C3%A1_soustava&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-20T07:52:08Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Dvojkov%C3%A1_soustava&amp;diff=23465&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Dvojkov%C3%A1_soustava&amp;diff=23465&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:51:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:51&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Skutečný praktický význam získala dvojková soustava až ve 20. století s nástupem [[elektronika|elektroniky]] a [[počítač]]ů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Skutečný praktický význam získala dvojková soustava až ve 20. století s nástupem [[elektronika|elektroniky]] a [[počítač]]ů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[George Boole]]&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: V roce [[1854]] publikoval britský matematik George Boole své dílo, které položilo základy [[Booleova algebra|Booleovy algebry]]. Tato algebra pracuje s logickými hodnotami pravda (true) a nepravda (false), které lze snadno reprezentovat číslicemi 1 a 0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[George Boole]]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: V roce [[1854]] publikoval britský matematik George Boole své dílo, které položilo základy [[Booleova algebra|Booleovy algebry]]. Tato algebra pracuje s logickými hodnotami pravda (true) a nepravda (false), které lze snadno reprezentovat číslicemi 1 a 0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Claude Shannon]]&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Americký matematik a inženýr Claude Shannon ve své přelomové diplomové práci z roku [[1937]] ukázal, že principy Booleovy algebry lze aplikovat na [[relé|reléové]] a spínací obvody. Tím prokázal, že elektronické obvody mohou řešit složité logické problémy, a položil tak teoretický základ pro návrh digitálních počítačů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Claude Shannon]]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Americký matematik a inženýr Claude Shannon ve své přelomové diplomové práci z roku [[1937]] ukázal, že principy Booleovy algebry lze aplikovat na [[relé|reléové]] a spínací obvody. Tím prokázal, že elektronické obvody mohou řešit složité logické problémy, a položil tak teoretický základ pro návrh digitálních počítačů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;První počítače&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Počítače jako [[Z1]] (Konrad Zuse, 1938) nebo [[Atanasoff–Berry Computer]] (1942) již plně využívaly dvojkovou soustavu pro reprezentaci dat i pro provádění výpočtů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;První počítače&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Počítače jako [[Z1]] (Konrad Zuse, 1938) nebo [[Atanasoff–Berry Computer]] (1942) již plně využívaly dvojkovou soustavu pro reprezentaci dat i pro provádění výpočtů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od té doby je dvojková soustava neoddělitelně spjata s [[informační technologie|informačními technologiemi]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od té doby je dvojková soustava neoddělitelně spjata s [[informační technologie|informačními technologiemi]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l82&quot;&gt;Řádek 82:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 82:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Osmičková soustava]] (oktalová, základ 8) a [[šestnáctková soustava]] (hexadecimální, základ 16) mají k dvojkové soustavě velmi blízko, protože jejich základy jsou mocninami dvou (8 = 2³, 16 = 2⁴). Převody mezi těmito soustavami jsou proto velmi jednoduché.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Osmičková soustava]] (oktalová, základ 8) a [[šestnáctková soustava]] (hexadecimální, základ 16) mají k dvojkové soustavě velmi blízko, protože jejich základy jsou mocninami dvou (8 = 2³, 16 = 2⁴). Převody mezi těmito soustavami jsou proto velmi jednoduché.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Dvojková → Osmičková&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Binární číslo se rozdělí na skupiny po třech bitech (od desetinné čárky) a každá trojice se převede na jednu osmičkovou číslici.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Dvojková → Osmičková&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Binární číslo se rozdělí na skupiny po třech bitech (od desetinné čárky) a každá trojice se převede na jednu osmičkovou číslici.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   Příklad: 10111001₂ → (010)(111)(001)₂ → 271₈&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   Příklad: 10111001₂ → (010)(111)(001)₂ → 271₈&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Dvojková → Šestnáctková&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Binární číslo se rozdělí na skupiny po čtyřech bitech a každá čtveřice se převede na jednu šestnáctkovou číslici (0-9, A-F).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Dvojková → Šestnáctková&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Binární číslo se rozdělí na skupiny po čtyřech bitech a každá čtveřice se převede na jednu šestnáctkovou číslici (0-9, A-F).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   Příklad: 10111001₂ → (1011)(1001)₂ → B9₁₆&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   Příklad: 10111001₂ → (1011)(1001)₂ → B9₁₆&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l135&quot;&gt;Řádek 135:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 135:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dvojková soustava je základním kamenem moderních technologií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dvojková soustava je základním kamenem moderních technologií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Reprezentace dat&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Všechna data v počítači – čísla, text ([[ASCII]], [[Unicode]]), obrázky, zvuky – jsou v konečném důsledku uložena jako sekvence nul a jedniček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Reprezentace dat&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Všechna data v počítači – čísla, text ([[ASCII]], [[Unicode]]), obrázky, zvuky – jsou v konečném důsledku uložena jako sekvence nul a jedniček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Logické obvody&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Základní stavební prvky [[procesor]]ů, tzv. [[logický člen|logické členy]] (AND, OR, NOT atd.), pracují s binárními signály. Stav &quot;zapnuto&quot; (vysoké napětí) odpovídá 1, stav &quot;vypnuto&quot; (nízké napětí) odpovídá 0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Logické obvody&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Základní stavební prvky [[procesor]]ů, tzv. [[logický člen|logické členy]] (AND, OR, NOT atd.), pracují s binárními signály. Stav &quot;zapnuto&quot; (vysoké napětí) odpovídá 1, stav &quot;vypnuto&quot; (nízké napětí) odpovídá 0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Adresace paměti&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Každá buňka v [[operační paměť|operační paměti]] má unikátní adresu, která je vyjádřena jako binární číslo.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Adresace paměti&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Každá buňka v [[operační paměť|operační paměti]] má unikátní adresu, která je vyjádřena jako binární číslo.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Síťová komunikace&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Data přenášená po sítích, například v rámci [[TCP/IP]], jsou kódována binárně. [[IP adresa|IP adresy]] jsou také binární čísla (obvykle zapisovaná pro přehlednost desítkově nebo šestnáctkově).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Síťová komunikace&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Data přenášená po sítích, například v rámci [[TCP/IP]], jsou kódována binárně. [[IP adresa|IP adresy]] jsou také binární čísla (obvykle zapisovaná pro přehlednost desítkově nebo šestnáctkově).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Jednotky informace&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Základní jednotkou je [[bit]] (binary digit). Osm bitů tvoří [[bajt]] (byte), který může reprezentovat 2⁸ = 256 různých hodnot. Větší jednotky jako [[kilobajt]] (KB), [[megabajt]] (MB) nebo [[gigabajt]] (GB) jsou odvozeny od bajtu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Jednotky informace&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Základní jednotkou je [[bit]] (binary digit). Osm bitů tvoří [[bajt]] (byte), který může reprezentovat 2⁸ = 256 různých hodnot. Větší jednotky jako [[kilobajt]] (KB), [[megabajt]] (MB) nebo [[gigabajt]] (GB) jsou odvozeny od bajtu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💡 Pro laiky: Jak funguje dvojková soustava? ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💡 Pro laiky: Jak funguje dvojková soustava? ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Dvojkov%C3%A1_soustava&amp;diff=18849&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Dvojkov%C3%A1_soustava&amp;diff=18849&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-27T07:13:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - číselná soustava&lt;br /&gt;
| název = Dvojková soustava&lt;br /&gt;
| základ = 2&lt;br /&gt;
| číslice = 0, 1&lt;br /&gt;
| typ = Poziční číselná soustava&lt;br /&gt;
| použití = [[Počítač|Počítače]], [[digitální elektronika]], [[informatika]], [[matematika]]&lt;br /&gt;
| vynálezce = [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] (formalizace)&lt;br /&gt;
| rok_vynálezu = 1689&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dvojková soustava&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (též &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;binární soustava&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je [[poziční číselná soustava]] se základem 2. To znamená, že k zápisu čísla používá pouze dvě číslice, nejčastěji &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;0&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Díky své jednoduchosti a přímé implementaci v [[elektronické obvody|elektronických obvodech]] (kde 0 a 1 reprezentují dva různé stavy, například nízké a vysoké [[napětí]]) tvoří základ fungování prakticky všech moderních [[digitální počítač|digitálních počítačů]] a dalších [[elektronika|elektronických]] zařízení. Jedna číslice v dvojkové soustavě se nazývá [[bit]], což je základní jednotka [[informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Ačkoliv je moderní dvojková soustava spojována především s [[Gottfried Wilhelm Leibniz|Gottfriedem Leibnizem]], její principy lze nalézt v různých kulturách tisíce let zpět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Dávné systémy ===&lt;br /&gt;
Nejstarší známé použití systému založeného na dvou stavech pochází ze starověké [[Čína|Číny]]. Klasický text [[I-ťing]] (Kniha proměn), jehož vznik se datuje do 9. století př. n. l., používá systém 64 [[hexagram]]ů, které jsou kombinacemi přerušovaných (&amp;#039;&amp;#039;jin&amp;#039;&amp;#039;) a plných (&amp;#039;&amp;#039;jang&amp;#039;&amp;#039;) čar. Pokud bychom přerušovanou čáru reprezentovali jako 0 a plnou jako 1, každý hexagram odpovídá šestimístnému binárnímu číslu (od 000000 do 111111).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobné binární kombinace byly známy i v jiných kulturách. Například indický učenec [[Pingala]] (kolem 2. století př. n. l.) ve svém díle o [[prosodie|prózodii]] popsal systém založený na krátkých a dlouhých slabikách, který odpovídá binárnímu zápisu čísel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✒️ Formalizace Gottfriedem Leibnizem ===&lt;br /&gt;
Evropským otcem dvojkové soustavy je německý [[matematik]] a [[filozof]] [[Gottfried Wilhelm Leibniz]]. V roce [[1689]] publikoval článek &amp;#039;&amp;#039;Explication de l&amp;#039;Arithmétique Binaire&amp;#039;&amp;#039;, ve kterém podrobně popsal principy dvojkové soustavy, včetně sčítání, odčítání, násobení a dělení. Leibniz byl fascinován její elegancí a viděl v ní hluboký [[metafyzika|metafyzický]] význam, kdy 1 symbolizovala [[Bůh|Boha]] a 0 nicotu. Věřil, že z těchto dvou symbolů lze stvořit vše, podobně jako Bůh stvořil vesmír z ničeho.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚙️ Moderní éra a počítače ===&lt;br /&gt;
Skutečný praktický význam získala dvojková soustava až ve 20. století s nástupem [[elektronika|elektroniky]] a [[počítač]]ů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   **[[George Boole]]**: V roce [[1854]] publikoval britský matematik George Boole své dílo, které položilo základy [[Booleova algebra|Booleovy algebry]]. Tato algebra pracuje s logickými hodnotami pravda (true) a nepravda (false), které lze snadno reprezentovat číslicemi 1 a 0.&lt;br /&gt;
*   **[[Claude Shannon]]**: Americký matematik a inženýr Claude Shannon ve své přelomové diplomové práci z roku [[1937]] ukázal, že principy Booleovy algebry lze aplikovat na [[relé|reléové]] a spínací obvody. Tím prokázal, že elektronické obvody mohou řešit složité logické problémy, a položil tak teoretický základ pro návrh digitálních počítačů.&lt;br /&gt;
*   **První počítače**: Počítače jako [[Z1]] (Konrad Zuse, 1938) nebo [[Atanasoff–Berry Computer]] (1942) již plně využívaly dvojkovou soustavu pro reprezentaci dat i pro provádění výpočtů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od té doby je dvojková soustava neoddělitelně spjata s [[informační technologie|informačními technologiemi]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Princip a zápis ==&lt;br /&gt;
Dvojková soustava je poziční soustava, což znamená, že hodnota každé číslice závisí na její pozici v čísle. Zatímco v [[desítková soustava|desítkové soustavě]] (základ 10) představují pozice mocniny deseti (jednotky 10⁰, desítky 10¹, stovky 10² atd.), ve dvojkové soustavě představují pozice mocniny dvou (2⁰, 2¹, 2², 2³ atd.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Číslo se ve dvojkové soustavě zapisuje jako posloupnost nul a jedniček. Pro odlišení od desítkové soustavy se k binárnímu číslu často přidává dolní index 2 (např. 1011₂) nebo písmeno &amp;quot;b&amp;quot; (např. 1011b).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad rozkladu binárního čísla &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1101₂&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;1101_2 = 1 \cdot 2^3 + 1 \cdot 2^2 + 0 \cdot 2^1 + 1 \cdot 2^0&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;1101_2 = 1 \cdot 8 + 1 \cdot 4 + 0 \cdot 2 + 1 \cdot 1&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;1101_2 = 8 + 4 + 0 + 1 = 13_{10}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Číslo 1101₂ ve dvojkové soustavě tedy odpovídá číslu 13 v desítkové soustavě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔢 Zlomková část ===&lt;br /&gt;
Podobně jako v desítkové soustavě lze i ve dvojkové zapisovat necelá čísla. Pozice napravo od desetinné (respektive dvojkové) čárky odpovídají záporným mocninám základu 2 (2⁻¹, 2⁻², 2⁻³ atd.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad rozkladu binárního čísla &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;101.11₂&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;101.11_2 = 1 \cdot 2^2 + 0 \cdot 2^1 + 1 \cdot 2^0 + 1 \cdot 2^{-1} + 1 \cdot 2^{-2}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;101.11_2 = 1 \cdot 4 + 0 \cdot 2 + 1 \cdot 1 + 1 \cdot 0.5 + 1 \cdot 0.25&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;101.11_2 = 4 + 0 + 1 + 0.5 + 0.25 = 5.75_{10}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔄 Převody mezi soustavami ==&lt;br /&gt;
Schopnost převádět čísla mezi dvojkovou a desítkovou soustavou je klíčová pro pochopení práce počítačů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Z desítkové do dvojkové soustavy ===&lt;br /&gt;
Celé číslo se převádí postupným dělením dvěma a zapisováním zbytků.&lt;br /&gt;
1. Vydělte desítkové číslo dvěma.&lt;br /&gt;
2. Zapište si zbytek po dělení (bude to vždy 0 nebo 1).&lt;br /&gt;
3. Výsledek dělení (celou část) použijte v dalším kroku.&lt;br /&gt;
4. Opakujte kroky 1-3, dokud výsledek dělení není 0.&lt;br /&gt;
5. Binární číslo získáte seřazením zapsaných zbytků od posledního k prvnímu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Příklad: Převod čísla 25₁₀ na binární tvar&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* 25 / 2 = 12, zbytek &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* 12 / 2 = 6, zbytek &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;0&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* 6 / 2 = 3, zbytek &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;0&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* 3 / 2 = 1, zbytek &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* 1 / 2 = 0, zbytek &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledné binární číslo (čteno odspodu nahoru) je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;11001₂&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Z dvojkové do desítkové soustavy ===&lt;br /&gt;
Převod se provádí sečtením mocnin dvou na pozicích, kde se v binárním čísle nachází číslice 1. Tento postup byl již ukázán v sekci &amp;quot;Princip a zápis&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Příklad: Převod čísla 10110₂ na desítkový tvar&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;10110_2 = 1 \cdot 2^4 + 0 \cdot 2^3 + 1 \cdot 2^2 + 1 \cdot 2^1 + 0 \cdot 2^0&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;10110_2 = 16 + 0 + 4 + 2 + 0 = 22_{10}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vztah k osmičkové a šestnáctkové soustavě ===&lt;br /&gt;
[[Osmičková soustava]] (oktalová, základ 8) a [[šestnáctková soustava]] (hexadecimální, základ 16) mají k dvojkové soustavě velmi blízko, protože jejich základy jsou mocninami dvou (8 = 2³, 16 = 2⁴). Převody mezi těmito soustavami jsou proto velmi jednoduché.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   **Dvojková → Osmičková**: Binární číslo se rozdělí na skupiny po třech bitech (od desetinné čárky) a každá trojice se převede na jednu osmičkovou číslici.&lt;br /&gt;
    *   Příklad: 10111001₂ → (010)(111)(001)₂ → 271₈&lt;br /&gt;
*   **Dvojková → Šestnáctková**: Binární číslo se rozdělí na skupiny po čtyřech bitech a každá čtveřice se převede na jednu šestnáctkovou číslici (0-9, A-F).&lt;br /&gt;
    *   Příklad: 10111001₂ → (1011)(1001)₂ → B9₁₆&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento jednoduchý převod je důvodem, proč se šestnáctková soustava často používá jako zkrácený a pro člověka čitelnější zápis dlouhých binárních čísel (např. v [[programování]], při zápisu [[MAC adresa|MAC adres]] nebo barev v [[HTML]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ➕ Aritmetické operace ==&lt;br /&gt;
Aritmetické operace ve dvojkové soustavě se řídí stejnými principy jako v desítkové, ale jsou výrazně jednodušší, protože pracují pouze se dvěma číslicemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sčítání ===&lt;br /&gt;
Základní pravidla pro sčítání:&lt;br /&gt;
* 0 + 0 = 0&lt;br /&gt;
* 0 + 1 = 1&lt;br /&gt;
* 1 + 0 = 1&lt;br /&gt;
* 1 + 1 = 0 (a přenos 1 do vyššího řádu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: 1011₂ + 1101₂&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
   111  (přenosy)&lt;br /&gt;
   1011&lt;br /&gt;
+  1101&lt;br /&gt;
-------&lt;br /&gt;
  11000&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
(11₁₀ + 13₁₀ = 24₁₀)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odčítání ===&lt;br /&gt;
Odčítání se v počítačích obvykle neprovádí přímo, ale převádí se na sčítání s využitím tzv. [[dvojkový doplněk|dvojkového doplňku]], který slouží k reprezentaci záporných čísel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Násobení ===&lt;br /&gt;
Násobení je také velmi jednoduché:&lt;br /&gt;
* 0 × 0 = 0&lt;br /&gt;
* 0 × 1 = 0&lt;br /&gt;
* 1 × 0 = 0&lt;br /&gt;
* 1 × 1 = 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Binární násobení se podobá desítkovému, ale spočívá pouze v posouvání a sčítání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: 101₂ × 11₂&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
    101  (5₁₀)&lt;br /&gt;
×    11  (3₁₀)&lt;br /&gt;
-------&lt;br /&gt;
    101&lt;br /&gt;
   101&lt;br /&gt;
-------&lt;br /&gt;
   1111  (15₁₀)&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💻 Použití v informatice a elektronice ==&lt;br /&gt;
Dvojková soustava je základním kamenem moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   **Reprezentace dat**: Všechna data v počítači – čísla, text ([[ASCII]], [[Unicode]]), obrázky, zvuky – jsou v konečném důsledku uložena jako sekvence nul a jedniček.&lt;br /&gt;
*   **Logické obvody**: Základní stavební prvky [[procesor]]ů, tzv. [[logický člen|logické členy]] (AND, OR, NOT atd.), pracují s binárními signály. Stav &amp;quot;zapnuto&amp;quot; (vysoké napětí) odpovídá 1, stav &amp;quot;vypnuto&amp;quot; (nízké napětí) odpovídá 0.&lt;br /&gt;
*   **Adresace paměti**: Každá buňka v [[operační paměť|operační paměti]] má unikátní adresu, která je vyjádřena jako binární číslo.&lt;br /&gt;
*   **Síťová komunikace**: Data přenášená po sítích, například v rámci [[TCP/IP]], jsou kódována binárně. [[IP adresa|IP adresy]] jsou také binární čísla (obvykle zapisovaná pro přehlednost desítkově nebo šestnáctkově).&lt;br /&gt;
*   **Jednotky informace**: Základní jednotkou je [[bit]] (binary digit). Osm bitů tvoří [[bajt]] (byte), který může reprezentovat 2⁸ = 256 různých hodnot. Větší jednotky jako [[kilobajt]] (KB), [[megabajt]] (MB) nebo [[gigabajt]] (GB) jsou odvozeny od bajtu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Jak funguje dvojková soustava? ==&lt;br /&gt;
Představte si řadu vypínačů světla. Každý vypínač může být buď v poloze &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;VYPNUTO&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (což si označíme jako 0) nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ZAPNUTO&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (což si označíme jako 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   Když máme jen &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;jeden vypínač&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, můžeme vyjádřit dva stavy: 0 (vypnuto) a 1 (zapnuto).&lt;br /&gt;
*   Když přidáme &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;druhý vypínač&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, máme už čtyři možné kombinace:&lt;br /&gt;
    *   00 (oba vypnuté)&lt;br /&gt;
    *   01 (první vypnutý, druhý zapnutý)&lt;br /&gt;
    *   10 (první zapnutý, druhý vypnutý)&lt;br /&gt;
    *   11 (oba zapnuté)&lt;br /&gt;
*   S &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;třemi vypínači&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; máme již osm kombinací (000, 001, 010, 011, 100, 101, 110, 111).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítač funguje na velmi podobném principu. Místo vypínačů má miliardy miniaturních [[tranzistor]]ů, které se mohou buď &amp;quot;vypnout&amp;quot; (reprezentují 0) nebo &amp;quot;zapnout&amp;quot; (reprezentují 1). Kombinací těchto nul a jedniček dokáže počítač reprezentovat jakékoliv číslo, písmeno, barvu pixelu na obrazovce nebo zvuk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatímco my lidé jsme zvyklí počítat v desítkové soustavě (protože máme deset prstů), pro elektroniku je mnohem jednodušší a spolehlivější pracovat jen se dvěma stavy. Dvojková soustava je tedy &amp;quot;mateřským jazykem&amp;quot; všech počítačů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Dvojkova soustava}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Číselné soustavy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informatika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Matematika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Digitální elektronika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>