<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Dus%C3%ADk</id>
	<title>Dusík - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Dus%C3%ADk"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Dus%C3%ADk&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-09T07:03:22Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Dus%C3%ADk&amp;diff=10975&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Automaticky vytvořený článek pomocí InfopediaBot (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Dus%C3%ADk&amp;diff=10975&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-19T09:54:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Automaticky vytvořený článek pomocí InfopediaBot (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Prvek&lt;br /&gt;
| název = Dusík&lt;br /&gt;
| symbol = N&lt;br /&gt;
| protonové číslo = 7&lt;br /&gt;
| obrázek = Nitrogen-cryo.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Kapalný dusík v [[Dewarova nádoba|Dewarově nádobě]], kondenzující [[kyslík]] ze vzduchu&lt;br /&gt;
| atomová hmotnost = 14,007 u&lt;br /&gt;
| elektronová konfigurace = [He] 2s² 2p³&lt;br /&gt;
| elektrony na slupku = 2, 5&lt;br /&gt;
| skupenství = plynné (při 20 °C)&lt;br /&gt;
| hustota = 1,251 g/L (při 0 °C, 101,325 kPa)&lt;br /&gt;
| teplota tání = −210,00 °C (63,15 K)&lt;br /&gt;
| teplota varu = −195,79 °C (77,36 K)&lt;br /&gt;
| skupina = 15. skupina (pentely)&lt;br /&gt;
| perioda = 2. perioda&lt;br /&gt;
| blok = p-blok&lt;br /&gt;
| oxidační čísla = −3, −2, −1, 0, +1, +2, +3, +4, +5&lt;br /&gt;
| elektronegativita = 3,04 (Paulingova stupnice)&lt;br /&gt;
| ionizační energie = 1402,3 kJ/mol (první)&lt;br /&gt;
| objevitel = [[Daniel Rutherford]]&lt;br /&gt;
| rok objevu = 1772&lt;br /&gt;
| výskyt = [[Zemská atmosféra|Atmosféra Země]] (cca 78 %), [[bílkovina|bílkoviny]], [[nukleová kyselina|nukleové kyseliny]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dusík&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (chemická značka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;N&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, latinsky &amp;#039;&amp;#039;Nitrogenium&amp;#039;&amp;#039;) je [[chemický prvek]] s protonovým číslem 7. Patří mezi [[nekovy]] a je členem 15. skupiny [[periodická tabulka|periodické tabulky]], označované jako [[pentely]]. Za normálních podmínek je to bezbarvý [[plyn]] bez chuti a zápachu, tvořený dvouatomovými molekulami N₂. Molekulární dusík je mimořádně stabilní a málo reaktivní díky velmi pevné trojné vazbě mezi atomy. Tvoří přibližně 78 % objemu [[Zemská atmosféra|zemské atmosféry]] a je klíčovým [[biogenní prvek|biogenním prvkem]], nezbytným pro všechny známé formy života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Fyzikální a chemické vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Dusík je pátým nejrozšířenějším prvkem ve [[vesmír]]u. Za standardních podmínek je to plyn lehčí než [[vzduch]]. Při teplotě −195,79 °C (77,36 K) kondenzuje na bezbarvou kapalinu, známou jako [[kapalný dusík]], a při −210,00 °C (63,15 K) tuhne na bílou krystalickou látku podobnou sněhu. Dusík má dva stabilní [[izotop]]y: ¹⁴N (99,634 %) a ¹⁵N (0,366 %).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Molekula N₂ je výjimečná svou stabilitou. Obsahuje trojnou kovalentní vazbu (N≡N), která je jednou z nejpevnějších známých chemických vazeb. K jejímu rozštěpení je zapotřebí velké množství energie, což činí molekulární dusík velmi inertním (nereaktivním) za běžných teplot a tlaků. Reaguje pouze za extrémních podmínek, například při vysokých teplotách (jako v motorech automobilů, kde tvoří [[oxidy dusíku]]) nebo pod vysokým tlakem za přítomnosti [[katalyzátor]]ů (např. při výrobě [[amoniak|amoniaku]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve sloučeninách může dusík nabývat široké škály oxidačních čísel, od −3 (v [[amoniak|amoniaku]] a [[nitrid]]ech) až po +5 (v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] a [[dusičnan]]ech). Tato chemická flexibilita mu umožňuje tvořit obrovské množství organických i anorganických sloučenin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Objev dusíku je připisován skotskému lékaři a chemikovi [[Daniel Rutherford|Danielu Rutherfordovi]] v roce 1772. Rutherford zjistil, že když z omezeného objemu vzduchu odstranil [[kyslík]] (spalováním [[fosfor]]u) a [[oxid uhličitý]] (absorpcí), zbyl plyn, který nepodporoval hoření ani dýchání. Nazval ho &amp;quot;škodlivý vzduch&amp;quot; (&amp;#039;&amp;#039;noxious air&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nezávisle na něm dusík studovali i další vědci té doby, včetně [[Carl Wilhelm Scheele|Carla Wilhelma Scheeleho]], [[Henry Cavendish|Henryho Cavendishe]] a [[Joseph Priestley|Josepha Priestleyho]]. Všichni rozpoznali, že vzduch je směsí plynů, z nichž jeden je reaktivní (&amp;quot;ohnivý vzduch&amp;quot;, kyslík) a druhý nereaktivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francouzský chemik [[Antoine Lavoisier]] dal prvku v roce 1777 název &amp;#039;&amp;#039;azote&amp;#039;&amp;#039; (z řeckého &amp;#039;&amp;#039;azotos&amp;#039;&amp;#039;, což znamená &amp;quot;bez života&amp;quot;), což odkazovalo na jeho neschopnost podporovat život. Tento název se stále používá v mnoha jazycích, včetně [[francouzština|francouzštiny]] a [[ruština|ruštiny]]. Český název &amp;quot;dusík&amp;quot; zavedl [[Jan Svatopluk Presl]] a je odvozen od slova &amp;quot;dusit&amp;quot;, což opět poukazuje na jeho vlastnost nepodporovat dýchání. Anglický název &amp;#039;&amp;#039;nitrogen&amp;#039;&amp;#039; navrhl [[Jean-Antoine Chaptal]] v roce 1790, odkazující na jeho přítomnost v [[ledek|ledku]] (dusičnanu draselném), z řeckých slov &amp;#039;&amp;#039;nitron&amp;#039;&amp;#039; (soda) a &amp;#039;&amp;#039;genes&amp;#039;&amp;#039; (tvořící).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Výskyt v přírodě ==&lt;br /&gt;
Dusík je v zemském prostředí všudypřítomný. Jeho největší rezervoár je [[Zemská atmosféra|atmosféra]], kde molekulární dusík (N₂) tvoří 78,08 % objemu. To představuje více než 3,8 milionu [[miliarda|miliard]] tun tohoto plynu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V zemské kůře je dusík mnohem méně zastoupen. Vyskytuje se hlavně ve formě minerálů, jako jsou [[dusičnan]]y, například [[ledek sodný]] (NaNO₃, chilský ledek) a [[ledek draselný]] (KNO₃). Tyto ložiska však nejsou příliš hojná. Významné množství dusíku je také vázáno v organické hmotě v půdě a v sedimentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dusík je absolutně klíčový pro život. Je základním stavebním kamenem [[bílkovina|bílkovin]] (prostřednictvím [[aminokyselina|aminokyselin]]), [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]] ([[DNA]] a [[RNA]]) a dalších biologicky významných molekul, jako je [[adenosintrifosfát|ATP]], který slouží jako hlavní zdroj energie pro buňky. Přestože je atmosférický dusík všude kolem nás, většina organismů ho nedokáže přímo využít kvůli jeho chemické inertnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Výroba ==&lt;br /&gt;
Průmyslová výroba dusíku je založena téměř výhradně na separaci ze vzduchu. Nejběžnější a nejefektivnější metodou je [[frakční destilace]] zkapalněného vzduchu. Tento proces probíhá v zařízeních nazývaných [[vzduchový separátor|vzduchové separátory]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces probíhá v několika krocích:&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Filtrace a komprese:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzduch je nejprve vyčištěn od prachu a nečistot a následně stlačen na vysoký tlak.&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ochlazení a odstranění nečistot:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Stlačený vzduch se ochladí a odstraní se z něj [[vodní pára]], [[oxid uhličitý]] a [[uhlovodík]]y, které by při nízkých teplotách zamrzly a poškodily zařízení.&lt;br /&gt;
3.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zkapalnění:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vyčištěný a stlačený vzduch je dále ochlazován expanzí, dokud nezkapalní (při teplotě kolem -196 °C).&lt;br /&gt;
4.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Frakční destilace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kapalný vzduch je veden do destilační kolony. Vzhledem k tomu, že dusík má nižší bod varu (−195,8 °C) než [[kyslík]] (−183,0 °C), odpařuje se dříve. Plynný dusík stoupá do horní části kolony, kde je odebírán, zatímco kapalný kyslík zůstává ve spodní části.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto způsobem lze získat dusík o velmi vysoké čistotě (až 99,999 %). Kromě kryogenní destilace existují i další metody pro výrobu menších objemů nebo dusíku s nižší čistotou, jako je [[adsorpce s kolísáním tlaku]] (PSA) nebo membránová separace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏭 Průmyslové využití ==&lt;br /&gt;
Dusík, ať už v plynné nebo kapalné formě, má obrovské množství průmyslových aplikací díky své inertnosti, dostupnosti a relativně nízké ceně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výroba amoniaku a hnojiv ===&lt;br /&gt;
Největší jednotlivé využití dusíku (přes 80 % celosvětové produkce) je pro syntézu [[amoniak|amoniaku]] (NH₃) pomocí [[Haber-Boschův proces|Haber-Boschova procesu]]. V tomto procesu reaguje atmosférický dusík s [[vodík]]em za vysokého tlaku a teploty za přítomnosti [[železo|železného]] katalyzátoru. Téměř veškerý vyrobený amoniak se následně používá k výrobě [[dusíkatá hnojiva|dusíkatých hnojiv]], jako je [[močovina]] a [[dusičnan amonný]]. Tato hnojiva jsou klíčová pro moderní [[zemědělství]] a zajištění potravin pro světovou populaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kapalný dusík ===&lt;br /&gt;
[[Kapalný dusík]] (označovaný jako LN₂) je [[kryogen]]ní kapalina s teplotou −196 °C. Používá se pro:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zmrazování a uchovávání potravin:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rychlé zmrazení zachovává texturu a chuť potravin lépe než pomalé metody.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kryokonzervace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Uchovávání biologických vzorků, jako jsou [[spermie]], [[vajíčko (buňka)|vajíčka]], [[kmenová buňka|kmenové buňky]] a další [[tkáň]]e.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dermatologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; K odstranění [[bradavice|bradavic]] a jiných kožních lézí (kryoterapie).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chlazení v průmyslu a vědě:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Například pro chlazení supravodivých magnetů v zařízeních jako [[magnetická rezonance|MRI]] nebo v [[urychlovač částic|urychlovačích částic]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Smršťovací montáž:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ochlazení kovové součástky způsobí její smrštění, což usnadňuje její zasunutí do jiné součástky. Po ohřátí se roztáhne a vytvoří velmi pevný spoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inertní atmosféra ===&lt;br /&gt;
Díky své nereaktivnosti se plynný dusík používá k vytvoření ochranné (inertní) atmosféry, která zabraňuje nežádoucí [[oxidace|oxidaci]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Potravinářství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Balení potravin v modifikované atmosféře (např. brambůrky, káva) prodlužuje jejich trvanlivost tím, že brání žluknutí tuků a růstu mikroorganismů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektronika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Při výrobě [[integrovaný obvod|integrovaných obvodů]] a [[polovodič]]ů zabraňuje oxidaci citlivých materiálů během pájení.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chemický průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Uchovávání reaktivních chemikálií nebo proplachování potrubí a nádrží, aby se zabránilo vzniku výbušných směsí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Huštění pneumatik:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používá se pro huštění pneumatik závodních aut a [[letadlo|letadel]], protože udržuje stabilnější tlak při změnách teploty a neobsahuje vlhkost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌱 Biologický význam ==&lt;br /&gt;
Dusík je naprosto nezbytný pro život. Je součástí všech [[aminokyselina|aminokyselin]], a tedy i všech [[bílkovina|bílkovin]], které plní v organismech stavební, enzymatické, transportní a regulační funkce. Dále je součástí [[nukleová báze|nukleových bází]], které tvoří [[DNA]] a [[RNA]], nositelky genetické informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože je atmosféra plná dusíku, většina organismů jej v této formě (N₂) nedokáže využít. Přeměnu atmosférického dusíku na biologicky využitelné formy (jako je amoniak, dusičnany nebo dusitany) se nazývá [[fixace dusíku]]. Tento proces zajišťují především:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biologická fixace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Specializované [[bakterie]] a [[sinice]], z nichž některé žijí v symbióze s rostlinami (např. [[hlízkové bakterie]] na kořenech [[bobovité|bobovitých rostlin]]).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Atmosférická fixace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Během bouřek energie [[blesk]]u rozštěpí molekuly N₂ a umožní jejich reakci s kyslíkem za vzniku oxidů dusíku, které se s deštěm dostávají do půdy.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Průmyslová fixace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Výroba hnojiv Haber-Boschovým procesem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto využitelné formy dusíku jsou pak začleněny do [[potravní řetězec|potravního řetězce]]. Rostliny je přijímají z půdy, býložravci je získávají z rostlin a masožravci z jiných živočichů. Po odumření organismů se dusík vázaný v jejich tělech vrací zpět do půdy díky činnosti [[dekompozitor|rozkladačů]] v rámci [[koloběh dusíku|koloběhu dusíku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Ekonomika a trh ==&lt;br /&gt;
Globální trh s dusíkem je obrovský a neustále roste, což je poháněno především poptávkou po hnojivech v zemědělství a rostoucím využitím v průmyslových aplikacích. Podle odhadů pro rok 2025 hodnota globálního trhu s průmyslovými plyny, kde dusík hraje klíčovou roli, přesahuje 100 miliard [[Americký dolar|amerických dolarů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními producenty a spotřebiteli dusíku a jeho sloučenin jsou velké průmyslové a zemědělské ekonomiky, jako je [[Čína]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Indie]] a [[Rusko]]. Mezi největší světové společnosti produkující průmyslové plyny patří [[Linde plc]], [[Air Liquide]] a [[Air Products and Chemicals]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cena dusíku závisí na jeho formě (plynný vs. kapalný), čistotě a způsobu dodání (plynovody, cisterny, tlakové lahve). Zatímco výroba dusíku ze vzduchu je energeticky náročná, jeho surovina (vzduch) je zdarma, což udržuje náklady na relativně nízké úrovni ve srovnání s jinými průmyslovými plyny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🛡️ Bezpečnost a rizika ==&lt;br /&gt;
Přestože je dusík netoxický a tvoří většinu vzduchu, který dýcháme, může být za určitých okolností nebezpečný.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Udušení (asfyxie):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V uzavřených nebo špatně větraných prostorách může plynný dusík vytěsnit kyslík. Koncentrace kyslíku pod 19,5 % je považována za nebezpečnou. Jelikož je dusík bez zápachu, člověk si hrozící nebezpečí nemusí uvědomit a může rychle ztratit vědomí a zemřít.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nebezpečí kapalného dusíku:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kontakt s kapalným dusíkem (−196 °C) způsobuje těžké [[omrzlina|omrzliny]] a poškození tkání. Při práci s ním je nutné používat ochranné pomůcky, včetně kryogenních rukavic a ochrany očí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tlakové nebezpečí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rychlé odpařování kapalného dusíku vede k obrovskému nárůstu objemu (1 litr kapaliny vytvoří téměř 700 litrů plynu). Pokud k tomu dojde v uzavřené nádobě, může dojít k jejímu roztržení a [[exploze|explozi]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ♻️ Dopady na životní prostředí ==&lt;br /&gt;
Lidská činnost, především průmyslová výroba hnojiv a spalování fosilních paliv, dramaticky ovlivnila globální [[koloběh dusíku|koloběh dusíku]], což má několik negativních dopadů na životní prostředí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Eutrofizace vod:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přebytek dusíkatých hnojiv spláchnutých z polí do řek a jezer způsobuje přemnožení [[řasy|řas]] a [[sinice|sinic]]. Po jejich odumření je rozkládají bakterie, které spotřebovávají velké množství kyslíku, což vede k úhynu ryb a dalších vodních organismů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kyselý déšť:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Oxidy dusíku (NOx), které vznikají při spalování za vysokých teplot (v motorech aut, elektrárnách), reagují v atmosféře s vodou a tvoří [[kyselina dusičná|kyselinu dusičnou]], která přispívá ke vzniku [[kyselý déšť|kyselých dešťů]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Skleníkový plyn:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Oxid dusný]] (N₂O), známý jako rajský plyn, se uvolňuje z půdy po aplikaci dusíkatých hnojiv. Je to silný [[skleníkový plyn]], jehož potenciál k oteplování atmosféry je téměř 300krát vyšší než u [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si dusík jako tichého, klidného a trochu líného souseda, který tvoří drtivou většinu obyvatel ve &amp;quot;vesnici&amp;quot; zvané atmosféra (asi 78 ze 100 obyvatel). Tento soused (molekula N₂) je velmi silně spojen se svým dvojčetem pevnou trojitou vazbou, takže se mu nechce s nikým moc bavit ani reagovat. Proto mu říkáme &amp;quot;inertní&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ačkoliv je tak nereaktivní, je pro život naprosto zásadní. Všechny živé organismy, od nejmenší bakterie po člověka, ho potřebují jako základní stavební kámen pro [[bílkovina|bílkoviny]] (svaly, vlasy, enzymy) a [[DNA]] (náš genetický kód). Problém je, že ho nedokážeme &amp;quot;jíst&amp;quot; přímo ze vzduchu. Musíme počkat, až ho speciální [[bakterie]] v půdě nebo energie [[blesk]]u &amp;quot;předžvýkají&amp;quot; do stravitelnější formy (jako jsou dusičnany). Tuto formu pak snědí rostliny, a my získáme dusík tím, že jíme rostliny nebo zvířata, která jedla rostliny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V průmyslu jsme se naučili tuto přeměnu napodobit a vyrábíme z atmosférického dusíku [[hnojivo|hnojiva]], která pomáhají pěstovat více jídla. Také ho umíme zchladit na extrémně nízkou teplotu (−196 °C), čímž vznikne [[kapalný dusík]]. Ten je tak studený, že okamžitě zmrazí vše, čeho se dotkne, což se hodí v medicíně k odstraňování bradavic nebo v kuchyni k výrobě zmrzliny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.rsc.org/periodic-table/element/7/nitrogen Royal Society of Chemistry - Nitrogen]&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/science/nitrogen Encyclopaedia Britannica - Nitrogen]&lt;br /&gt;
* [https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/element/Nitrogen National Center for Biotechnology Information - Nitrogen]&lt;br /&gt;
* [https://www.airliquide.com/group/nitrogen-n2 Air Liquide - Nitrogen (N2)]&lt;br /&gt;
* [https://www.usgs.gov/centers/national-minerals-information-center/nitrogen-statistics-and-information U.S. Geological Survey - Nitrogen Statistics and Information]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Dusík}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemické prvky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Plynné nekovy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Pentely]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Biogenní prvky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Prvky 2. periody]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>