<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Douglas_Murray_%28spisovatel%29</id>
	<title>Douglas Murray (spisovatel) - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Douglas_Murray_%28spisovatel%29"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Douglas_Murray_(spisovatel)&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-08T02:01:21Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Douglas_Murray_(spisovatel)&amp;diff=125269&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Douglas Murray | celé_jméno = Douglas Kear Murray | obrázek =  | datum_narození = 16. července 1979 | místo_narození = Hammersmith, Londýn, Anglie | země = {{Vlajka|Spojené království}} | povolání = spisovatel, novinář, politický komentátor, kulturní kritik | alma_mater = Magdalen College, Oxfordská univerzita | aktivní_od = 2000 | zaměstnavatel = The Spectator, New York Post }}…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Douglas_Murray_(spisovatel)&amp;diff=125269&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-05-06T21:14:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Douglas Murray | celé_jméno = Douglas Kear Murray | obrázek =  | datum_narození = 16. července 1979 | místo_narození = &lt;a href=&quot;/index.php?title=Hammersmith&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Hammersmith (stránka neexistuje)&quot;&gt;Hammersmith&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Lond%C3%BDn&quot; title=&quot;Londýn&quot;&gt;Londýn&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Anglie&quot; title=&quot;Anglie&quot;&gt;Anglie&lt;/a&gt; | země = {{Vlajka|Spojené království}} | povolání = spisovatel, novinář, politický komentátor, kulturní kritik | alma_mater = &lt;a href=&quot;/index.php?title=Magdalen_College&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Magdalen College (stránka neexistuje)&quot;&gt;Magdalen College&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Oxfordsk%C3%A1_univerzita&quot; title=&quot;Oxfordská univerzita&quot;&gt;Oxfordská univerzita&lt;/a&gt; | aktivní_od = 2000 | zaměstnavatel = The Spectator, New York Post }}…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox Osobnost&lt;br /&gt;
| jméno = Douglas Murray&lt;br /&gt;
| celé_jméno = Douglas Kear Murray&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| datum_narození = 16. července 1979&lt;br /&gt;
| místo_narození = [[Hammersmith]], [[Londýn]], [[Anglie]]&lt;br /&gt;
| země = {{Vlajka|Spojené království}}&lt;br /&gt;
| povolání = spisovatel, novinář, politický komentátor, kulturní kritik&lt;br /&gt;
| alma_mater = [[Magdalen College]], [[Oxfordská univerzita]]&lt;br /&gt;
| aktivní_od = 2000&lt;br /&gt;
| zaměstnavatel = The Spectator, New York Post&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Douglas Murray&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je britský konzervativní politický komentátor, investigativní novinář, uznávaný spisovatel a jedna z nejvlivnějších a nejvíce polarizujících postav současné veřejné debaty v celém anglosaském světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;Pro jiné významy viz [[Douglas Murray (rozcestník)]].&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Patří k nejvýraznějším a nejčtenějším osobnostem moderního neokonzervativního a klasicky liberálního myšlení. Během své více než dvacetileté kariéry se vypracoval z literárního historika na globálně uznávaného analytika globálních trendů, jehož knihy se pravidelně umisťují na prvních příčkách žebříčků bestsellerů listů jako The Sunday Times nebo The New York Times. Je autorem několika mezinárodních knižních hitů, z nichž nejznámější jsou publikace podrobně analyzující současný stav západní civilizace, rizika spojená s masovou imigrací, agresivní vzestup politiky identity a postupné selhávání evropského multikulturalismu. Mezi jeho vůbec nejvlivnější a celosvětově nejdiskutovanější díla patří &amp;#039;&amp;#039;Podivná smrt Evropy&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Šílenství davů&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Na Západě zuří válka&amp;#039;&amp;#039; a nejnovější zlomová publikace z roku 2025 nazvaná &amp;#039;&amp;#039;On Democracies and Death Cults&amp;#039;&amp;#039; (O demokraciích a kultech smrti).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě své nepřehlédnutelné literární činnosti působí od roku 2012 jako dlouholetý zástupce šéfredaktora a pravidelný hlavní přispěvatel do prestižního britského magazínu The Spectator. Píše rovněž sloupky a rozsáhlé analýzy pro širokou škálu dalších světových médií, včetně deníků The Wall Street Journal, New York Post, The Sun či The Telegraph. Zároveň je častým a vyhledávaným hostem v televizních a rozhlasových debatách po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raný život a vzdělání ==&lt;br /&gt;
Douglas Kear Murray se narodil 16. července 1979 v londýnské čtvrti Hammersmith. Pochází z rodiny, která v sobě spojuje tradiční anglické i skotské kořeny. Jeho matka pracovala jako učitelka v anglických školách, zatímco jeho otec pocházel ze Skotska, narodil se na ostrově Isle of Lewis ve Vnějších Hebridách, hovořil plynule skotskou gaelštinou a pracoval jako státní úředník. Murray vyrůstal v intelektuálně podnětném prostředí se svým starším bratrem, přičemž důraz na vzdělání byl v rodině absolutní prioritou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své základní a rané středoškolské vzdělání získal na St Benedict&amp;#039;s School, katolické nezávislé škole v londýnské čtvrti Ealing. Již v raném věku projevoval mimořádný talent pro literaturu, historii a rétoriku. Díky svým vynikajícím studijním výsledkům získal prestižní stipendium k dalšímu studiu na slavné Eton College, jedné z nejvíce elitních a historicky nejvýznamnějších soukromých chlapeckých škol na světě, která vychovala desítky britských premiérů a členů královské rodiny. Prostředí na Etonu Murraye hluboce zformovalo, poskytlo mu vynikající rétorickou průpravu a obrovský přehled v klasické anglické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po úspěšném dokončení středoškolského vzdělání na Eton College pokračoval ve studiu anglické literatury na slavné Oxfordské univerzitě, konkrétně na koleji Magdalen College. Právě během oxfordských studií, ve věku pouhých devatenácti let, začal pracovat na své vůbec první knize, což jasně předznamenalo jeho budoucí závratnou literární kariéru. Z Oxfordu si odnesl nejen bakalářský titul z anglické literatury, ale také pověst mimořádně nadaného a sebevědomého intelektuála s brilantní schopností argumentace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní začátky a kariéra v médiích ==&lt;br /&gt;
Okamžitě po ukončení univerzitních studií se Douglas Murray vrhl do světa profesionální žurnalistiky a literatury. Jeho první velký literární úspěch mu otevřel dveře do mnoha prestižních londýnských redakcí. Od počátku roku 2000 začal intenzivně přispívat do konzervativního týdeníku The Spectator, s nímž následně spojil podstatnou část svého profesního života. Postupně se stal jedním z nejviditelnějších mladých konzervativních myslitelů v celém Spojeném království.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčový zlom v jeho kariérním zaměření přinesly teroristické útoky z 11. září 2001 ve Spojených státech a následné teroristické útoky v Londýně v červenci 2005. Tyto události Murraye hluboce zasáhly a přiměly jej přesunout ohnisko svého zájmu z literární historie na ostrou analýzu geopolitiky, extremismu a sociální soudržnosti. V roce 2007 proto založil vlastní think-tank s názvem Centre for Social Cohesion (Centrum pro sociální soudržnost). Tato organizace se stala vůbec prvním think-tankem ve Spojeném království, který se exaktně a systematicky věnoval studiu radikalizace, islámského extremismu na domácí půdě a selhávání britského modelu multikulturalismu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2011 se jím založené Centrum pro sociální soudržnost formálně sloučilo s větší a vlivnější zahraničněpolitickou výzkumnou organizací Henry Jackson Society, v níž Douglas Murray přijal pozici přidruženého ředitele (Associate Director). Na této pozici setrval až do roku 2018, přičemž se v tomto období intenzivně věnoval tvorbě strategických dokumentů týkajících se obrany demokratických hodnot a svobody slova v Evropě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2012 byl oficiálně jmenován zástupcem šéfredaktora (Associate Editor) časopisu The Spectator, což je funkce, která mu poskytla obrovský mediální dosah a svobodu publikovat své břitké analýzy. Souběžně s tím navázal spolupráci s pravicově orientovanými médii ve Spojených státech, jako je The Wall Street Journal nebo National Review, díky čemuž se jeho myšlenky začaly šířit napříč celou severoamerickou veřejnou debatou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová literární díla ==&lt;br /&gt;
Kariéra Douglase Murraye je definována především jeho mimořádně úspěšnou, i když často kontroverzní, knižní tvorbou. Jeho bibliografie tvoří ucelený oblouk od literárních biografií až po makro-společenské analýzy západního světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bosie a počátky tvorby ===&lt;br /&gt;
Jeho literárním debutem se v roce 2000 stala kniha &amp;#039;&amp;#039;Bosie: A Biography of Lord Alfred Douglas&amp;#039;&amp;#039;. Murray ji sepsal během svého vysokoškolského studia. Jde o hluboce propracovanou a stylisticky bravurní biografii lorda Alfreda Douglase, který se do historie zapsal především jako milenec slavného dramatika Oscara Wildea. Kniha byla odbornou veřejností přijata s obrovským nadšením. Britský tisk ji označil za jeden z nejvíce oslnivých debutů dekády a mladý autor za ni v roce 2001 získal mezinárodně prestižní literární cenu Lambda Literary Award v kategorii gay biografie. Tento úvodní úspěch mu dodal jistotu a finanční nezávislost pro další tvorbu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2006 publikoval svou druhou zásadní knihu s názvem &amp;#039;&amp;#039;Neoconservatism: Why We Need It&amp;#039;&amp;#039; (Neokonzervatismus: Proč ho potřebujeme). V této práci, která byla silně ovlivněna atmosférou po 11. září, obhajoval americkou intervenční zahraniční politiku a argumentoval, že západní demokracie musí být při obraně svých hodnot před islámským fundamentalismem mnohem asertivnější a nebojácnější. V roce 2011 následovala faktografická a vyšetřovací publikace &amp;#039;&amp;#039;Bloody Sunday: Truths, Lies and the Saville Inquiry&amp;#039;&amp;#039;, v níž se věnoval hluboké analýze událostí takzvané Krvavé neděle v Severním Irsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podivná smrt Evropy (2017) ===&lt;br /&gt;
Absolutní globální průlom v jeho kariéře nastal na jaře roku 2017 s vydáním knihy &amp;#039;&amp;#039;The Strange Death of Europe: Immigration, Identity, Islam&amp;#039;&amp;#039; (v češtině vydáno pod názvem Podivná smrt Evropy). Kniha, podnícená evropskou migrační krizí z roku 2015 a masovým přílivem obyvatel z Blízkého východu a Afriky, se okamžitě stala globálním fenoménem. Na žebříčku bestsellerů The Sunday Times se udržela neuvěřitelných dvacet týdnů a byla přeložena do více než dvaceti světových jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Murray v této přelomové publikaci předkládá temnou a mrazivou tezi: Evropa, jak jsme ji znali, páchá civilizační sebevraždu. Argumentuje, že tento proces je způsoben kombinací dvou fatálních faktorů. Prvním je masová a nekontrolovaná imigrace z kulturně zcela odlišných a často nekompatibilních regionů. Druhým, a podle Murrayho mnohem nebezpečnějším faktorem, je hluboká existenční a hodnotová únava samotné Evropy – ztráta víry ve vlastní historii, tradice, křesťanské kořeny a neschopnost tyto hodnoty jakkoliv bránit. Kniha vyvolala obrovskou vlnu diskusí a zatímco konzervativní kruhy ji oslavovaly jako mistrovské a pravdivé dílo o stavu kontinentu, levicově liberální kritici ji odsuzovali jako nebezpečně alarmistickou a xenofobní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šílenství davů (2019) ===&lt;br /&gt;
Na nebývalý úspěch své předchozí knihy navázal Murray v roce 2019 vydáním titulu &amp;#039;&amp;#039;The Madness of Crowds: Gender, Race and Identity&amp;#039;&amp;#039; (v českém překladu Šílenství davů). V tomto textu obrátil svou pozornost od vnějších hrozeb (migrace) k hrozbám vnitřním, konkrétně k razantnímu nástupu takzvané politiky identity, intersekcionality a hnutí &amp;quot;woke&amp;quot;, které v té době začalo masivně přebírat kontrolu nad západními univerzitami, korporacemi a médii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha je rozdělena do kapitol věnujících se homosexualitě, ženám, rasovým otázkám a problematice transgenderu. Murray v nich tvrdí, že marxistický model třídního boje byl v 21. století nahrazen novým ideologickým modelem, který dělí společnost výhradně na utlačovatele a utlačované na základě jejich barvy pleti, pohlaví nebo sexuální orientace. Podle autora se tato nová ideologie &amp;quot;sociální spravedlnosti&amp;quot; stala jakýmsi nebezpečným náboženským kultem bez možnosti vykoupení či odpuštění. Kniha byla vyhlášena knihou roku mnoha britskými novinami a Murray se díky ní stal jedním z předních intelektuálních lídrů odporu proti kultuře rušení (cancel culture).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Na Západě zuří válka (2022) ===&lt;br /&gt;
V roce 2022 završil svou pomyslnou trilogii o úpadku západní civilizace vydáním knihy &amp;#039;&amp;#039;The War on the West: How to Prevail in the Age of Unreason&amp;#039;&amp;#039; (v češtině vydáno jako Na Západě zuří válka). Tato publikace představuje břitkou a nekompromisní obranu západní kulturní tradice proti neustálým útokům z akademické a mediální sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Murray zde zkoumá kořeny takzvané kritické rasové teorie (Critical Race Theory) a historického revizionismu. Pokládá zásadní otázku: Proč jsou západní národy neustále nabádány, aby se omlouvaly za svou historii, kolonialismus a otrokářství, zatímco mnohem horší zločiny páchané historicky v jiných civilizačních okruzích (například v arabském světě nebo v Asii) jsou zcela přehlíženy? Kniha tvrdě kritizuje snahy o plošné odstraňování soch historických osobností, přepisování školních osnov a ideologické ničení odkazu velkých myslitelů západního kánonu od Aristotela po Shakespeara. Rovněž toto dílo se okamžitě zařadilo na první místo žebříčků bestsellerů v Británii i v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== On Democracies and Death Cults (2025) ===&lt;br /&gt;
Jeho nejočekávanějším dílem posledních let se stala kniha s názvem &amp;#039;&amp;#039;On Democracies and Death Cults&amp;#039;&amp;#039; (v překladu O demokraciích a kultech smrti), která byla celosvětově uvedena na trh v dubnu roku 2025 nakladatelstvím HarperCollins (Broadside Books). Kniha, která byla v USA vydána s podtitulem &amp;#039;&amp;#039;Israel and the Future of Civilization&amp;#039;&amp;#039; a ve Velké Británii jako &amp;#039;&amp;#039;Israel, Hamas and the Future of the West&amp;#039;&amp;#039;, byla přímou literární i reportážní reakcí na brutální útoky z 1. října 2023 a následnou válku v Gaze. Hned v měsíci svého vydání debutovala na prestižním žebříčku New York Times Best Sellers.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zcela unikátní hodnota této knihy spočívá ve faktu, že Murray, ačkoliv není židovského původu, strávil po říjnových útocích v Izraeli mnoho měsíců. Jako špičkový válečný reportér se osobně účastnil bojových misí spolu s Izraelskými obrannými silami (IDF) přímo v ruinách Pásma Gazy. Kniha obsahuje exkluzivní, často srdcervoucí a mrazivé rozhovory s přeživšími z napadených kibuců, s rodinami unesených rukojmích, ale i vyšetřovací protokoly přímo od zadržených palestinských teroristů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní tezí knihy pro rok 2025 je naprosté odmítnutí levicového narativu na amerických a evropských univerzitách, který zjednodušuje blízkovýchodní konflikt do schématu &amp;quot;bílí západní kolonizátoři versus utlačovaní domorodci&amp;quot;. Murray precizně dokládá, že třetina obyvatel Izraele nejsou evropští židé, ale naopak lidé vyhnaní z arabských zemí. Konflikt nedefinuje jako teritoriální válku, ale jako epický a existenciální střet mezi multirasovou západní demokracií slavící život a inovace, a čistokrevným náboženským kultem smrti (Hamas), který oslavuje mučednictví a likvidaci jinověrců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Murray v této publikaci důrazně varuje celý svobodný svět. Pokud se západní levicové intelektuální elity ztotožňují s islamistickými teroristy, znamená to totální selhání evropských a amerických morálních kompasů. Kniha &amp;#039;&amp;#039;On Democracies and Death Cults&amp;#039;&amp;#039; nabízí tvrdé historické lekce a obhajuje hodnoty kapitalismu, individuálních lidských práv a zdravého rozumu jako jediné možné hráze proti nastupující geopolitické tmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Politické postoje a filozofie ==&lt;br /&gt;
Z filozofického hlediska se Douglas Murray řadí mezi prominentní neokonzervativce a obhájce starých klasicky liberálních pořádků. Je jedním z nejhlasitějších zastánců neomezené a absolutní svobody projevu v britském tisku. Opakovaně a velmi ostře vystupuje proti všem formám cenzury, a to jak ze strany vládních regulací, tak ze strany technologických korporací v Silicon Valley, které omezují šíření konzervativních myšlenek na sociálních sítích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho nejsilnějším a dlouhodobým tématem je nemilosrdná kritika islámu a především varování před politickým islámem v západní Evropě. Murray často upozorňuje, že liberální demokratické hodnoty se zcela vylučují s fundamentalistickým výkladem islámského práva šaría. Z tohoto důvodu je zastáncem velmi striktních imigračních restrikcí pro Evropu a Velkou Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když je Murray otevřeným a vyhraněným ateistou (do svých dvaceti let byl praktikujícím členem anglikánské církve, než ztratil náboženskou víru pod vlivem studia textů osvícenských filozofů), velmi často se označuje za takzvaného &amp;quot;kulturního křesťana&amp;quot;. Pevně věří, že morální a etické základy současné evropské civilizace – od pojetí lidských práv po koncepci univerzální spravedlnosti – stojí zcela a bezvýhradně na křesťanském dědictví, které je nutné chránit před náporem agresivního sekularismu na straně jedné a importovaného islámu na straně druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hodnocení a společenský dopad ==&lt;br /&gt;
Společenský dopad knih a veřejných vystoupení Douglase Murrayho je mimořádný a jeho osobnost rozděluje společnost do dvou zcela protichůdných táborů. Na jedné straně stojí obrovská globální podpora z řad konzervativní pravice, pro kterou představuje hrdinu, odvážného obránce zdravého rozumu a jednoho z mála skutečně erudovaných intelektuálů, kteří se nebojí pojmenovat nepříjemnou realitu pravým jménem. Jeho analytické schopnosti veřejně oceňovali mnozí státníci a elitní evropští myslitelé, jakým byl i zesnulý britský filozof sir Roger Scruton.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na druhé straně je Murray vystaven trvalé, ostré a velmi často až nepřátelské kritice ze strany progresivní levice, islámských lidskoprávních organizací a mnoha představitelů akademické obce. Tito kritici jej často obviňují z šíření islamofobie, rasové nesnášenlivosti a obviňují ho, že svými knihami legitimizuje politiku krajní pravice napříč celou západní Evropou. Sám autor veškerá nařčení z příslušnosti ke krajní pravici s naprostým opovržením a pomocí právních argumentů setrvale odmítá. Opakovaně tvrdí, že pouze hájí naprosto základní klasicky liberální hodnoty – stejné hodnoty, na kterých byl po druhé světové válce vybudován moderní demokratický Západ, ale které moderní levice dávno opustila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Douglas Murray je po celou dobu svého veřejného působení zcela otevřeně homosexuální. Jeho sexuální orientace v kombinaci s ostrou kritikou radikálního islámu (který homosexualitu trestá) tvoří zajímavý a velmi silný paradoxní rámec jeho veřejných diskusí. Murray velmi často argumentuje, že západní společnosti by měly být nanejvýš ostražité vůči dovozu takových ideologií a kultur, které netolerantně přistupují právě k menšinám a ženám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvůli svým vyhraněným postojům, častým literárním útokům na nebezpečí radikálního islámu a nekompromisní analýze teroristických motivů čelí Murray dlouhodobě velmi vážným osobním výhrůžkám likvidací. Je nucen po mnoho let žít pod velmi přísnými a rozsáhlými bezpečnostními opatřeními a na svých veřejných debatách se pravidelně pohybuje v obklopení profesionální ochranky. Navzdory tomuto trvalému a enormnímu tlaku zůstává mimořádně plodným a aktivním autorem na obou březích Atlantského oceánu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Kdybyste měli Douglase Murrayho popsat někomu, kdo se nezajímá o složitou mezinárodní politiku, představte si ho jako chlapce, který v pohádce s obrovskou odvahou zakřičel: „Císař je nahý!“ V dnešní době, kdy se lidé velmi často bojí říkat své skutečné a upřímné názory na témata jako jsou masová migrace, rozdíly mezi kulturami nebo snahy některých hnutí zakazovat lidem slova a určovat pohlaví, je Murray tím člověkem, který napíše drsnou a velmi populární knihu, v níž všechny tyto ožehavé problémy zanalyzuje bez jakýchkoliv moderních filtrů a politické korektnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho hlavním poselstvím čtenářům je upozornění: „Západní Evropa a Amerika vybudovaly nejlepší, nejsvobodnější a nejbohatší společnost v historii lidstva. Ale pokud o ni nezačneme více pečovat, přestaneme si jí vážit a pustíme si do ní systémy, které nás v hloubi duše nenávidí, můžeme o celou naši civilizaci nesmírně rychle a nezvratně přijít.“ Proto jsou jeho knihy tak neuvěřitelně čtené a populární, a proto ho současně mnoho politiků z celého srdce nenávidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://douglasmurray.net Oficiální stránky autora]&lt;br /&gt;
* [https://spectator.co.uk The Spectator]&lt;br /&gt;
* [https://bloomsbury.com Bloomsbury Publishing]&lt;br /&gt;
* [https://harpercollins.com HarperCollins Publishers]&lt;br /&gt;
* [https://manhattan.institute Manhattan Institute]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Murray, Douglas}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Lidé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Britové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Angličané]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Muži]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 16. července]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1979]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození v Londýně]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Žijící lidé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Spisovatelé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Britští spisovatelé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Novináři]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Političtí komentátoři]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Esejisté]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kritici islámu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Absolventi Eton College]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Otevřeně homosexuální muži]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kulturní křesťané]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ateisté]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Raci]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.1]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>