<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=DNA_polymer%C3%A1za</id>
	<title>DNA polymeráza - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=DNA_polymer%C3%A1za"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=DNA_polymer%C3%A1za&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T04:45:32Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=DNA_polymer%C3%A1za&amp;diff=21253&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=DNA_polymer%C3%A1za&amp;diff=21253&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-04T00:13:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 02:13&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kornberg prokázal, že pro syntézu DNA jsou nezbytné čtyři základní složky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kornberg prokázal, že pro syntézu DNA jsou nezbytné čtyři základní složky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Všechny čtyři typy [[deoxynukleosidtrifosfát]]ů (dATP, dGTP, dCTP, dTTP) jako stavební kameny. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Všechny čtyři typy [[deoxynukleosidtrifosfát]]ů (dATP, dGTP, dCTP, dTTP) jako stavební kameny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Templátový (vzorový) řetězec DNA, který enzym &quot;čte&quot;. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Templátový (vzorový) řetězec DNA, který enzym &quot;čte&quot;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;[[Primer]], krátký úsek nukleové kyseliny s volným 3&#039;-OH koncem, na který se mohou navazovat nové nukleotidy. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;[[Primer]], krátký úsek nukleové kyseliny s volným 3&#039;-OH koncem, na který se mohou navazovat nové nukleotidy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Ionty [[hořčík|hořčíku]] (Mg²⁺) jako [[kofaktor]]. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Ionty [[hořčík|hořčíku]] (Mg²⁺) jako [[kofaktor]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za tento zásadní objev, který položil základy molekulární biologie a genetického inženýrství, obdržel Arthur Kornberg v roce [[1959]] [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu|Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu]] společně se [[Severo Ochoa|Severem Ochoou]]. Později se ukázalo, že DNA polymeráza I není hlavním replikačním enzymem u &amp;#039;&amp;#039;E. coli&amp;#039;&amp;#039;, ale plní spíše pomocné a opravné funkce. Hlavní replikační enzym, [[DNA polymeráza III]], byl objeven až v roce [[1970]] Thomasem Kornbergem, synem Arthura Kornberga.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za tento zásadní objev, který položil základy molekulární biologie a genetického inženýrství, obdržel Arthur Kornberg v roce [[1959]] [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu|Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu]] společně se [[Severo Ochoa|Severem Ochoou]]. Později se ukázalo, že DNA polymeráza I není hlavním replikačním enzymem u &amp;#039;&amp;#039;E. coli&amp;#039;&amp;#039;, ale plní spíše pomocné a opravné funkce. Hlavní replikační enzym, [[DNA polymeráza III]], byl objeven až v roce [[1970]] Thomasem Kornbergem, synem Arthura Kornberga.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=DNA_polymer%C3%A1za&amp;diff=20817&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=DNA_polymer%C3%A1za&amp;diff=20817&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-03T22:38:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 00:38&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kornberg prokázal, že pro syntézu DNA jsou nezbytné čtyři základní složky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kornberg prokázal, že pro syntézu DNA jsou nezbytné čtyři základní složky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Všechny čtyři typy [[deoxynukleosidtrifosfát]]ů (dATP, dGTP, dCTP, dTTP) jako stavební kameny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Všechny čtyři typy [[deoxynukleosidtrifosfát]]ů (dATP, dGTP, dCTP, dTTP) jako stavební kameny. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Templátový (vzorový) řetězec DNA, který enzym &quot;čte&quot;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Templátový (vzorový) řetězec DNA, který enzym &quot;čte&quot;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;[[Primer]], krátký úsek nukleové kyseliny s volným 3&#039;-OH koncem, na který se mohou navazovat nové nukleotidy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;[[Primer]], krátký úsek nukleové kyseliny s volným 3&#039;-OH koncem, na který se mohou navazovat nové nukleotidy. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Ionty [[hořčík|hořčíku]] (Mg²⁺) jako [[kofaktor]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Ionty [[hořčík|hořčíku]] (Mg²⁺) jako [[kofaktor]]. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za tento zásadní objev, který položil základy molekulární biologie a genetického inženýrství, obdržel Arthur Kornberg v roce [[1959]] [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu|Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu]] společně se [[Severo Ochoa|Severem Ochoou]]. Později se ukázalo, že DNA polymeráza I není hlavním replikačním enzymem u &amp;#039;&amp;#039;E. coli&amp;#039;&amp;#039;, ale plní spíše pomocné a opravné funkce. Hlavní replikační enzym, [[DNA polymeráza III]], byl objeven až v roce [[1970]] Thomasem Kornbergem, synem Arthura Kornberga.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za tento zásadní objev, který položil základy molekulární biologie a genetického inženýrství, obdržel Arthur Kornberg v roce [[1959]] [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu|Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu]] společně se [[Severo Ochoa|Severem Ochoou]]. Později se ukázalo, že DNA polymeráza I není hlavním replikačním enzymem u &amp;#039;&amp;#039;E. coli&amp;#039;&amp;#039;, ale plní spíše pomocné a opravné funkce. Hlavní replikační enzym, [[DNA polymeráza III]], byl objeven až v roce [[1970]] Thomasem Kornbergem, synem Arthura Kornberga.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=DNA_polymer%C3%A1za&amp;diff=19089&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=DNA_polymer%C3%A1za&amp;diff=19089&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-27T14:47:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox enzym&lt;br /&gt;
| název = DNA polymeráza&lt;br /&gt;
| obrázek = DNA polymerase.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Schematické znázornění DNA polymerázy syntetizující nový řetězec DNA (červeně) podle templátového řetězce (modře).&lt;br /&gt;
| IUBMB_symbol = &lt;br /&gt;
| EC_číslo = 2.7.7.7&lt;br /&gt;
| CAS_číslo = 9012-90-2&lt;br /&gt;
| typ = Transferáza (nukleotidyltransferáza)&lt;br /&gt;
| substráty = [[dNTP]], [[DNA]] primer, templátová DNA&lt;br /&gt;
| produkty = Prodloužená DNA, [[difosfát]]&lt;br /&gt;
| kofaktory = [[Hořčík|Ionty Mg²⁺]] (nejčastěji), případně Mn²⁺&lt;br /&gt;
| inhibitor = [[Interkalační činidlo|Interkalační činidla]], analogy nukleotidů ([[Acyklovir]], [[Zidovudin]])&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;DNA polymeráza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (někdy zkracováno jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;DNA pol&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je klíčový [[enzym]], který se účastní syntézy nových řetězců [[DNA]] z jednotlivých [[deoxynukleotid]]ů. Hraje ústřední roli v procesu [[replikace DNA]], který umožňuje buňkám se dělit a předávat genetickou informaci dceřiným buňkám. Kromě replikace je nezbytná také pro [[oprava DNA|opravné mechanismy]], které odstraňují poškození v molekule DNA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento enzym funguje jako &amp;quot;molekulární kopírka&amp;quot;. Čte existující řetězec DNA (templát) a podle něj sestavuje nový, komplementární řetězec. Proces syntézy probíhá vždy ve směru od 5&amp;#039; konce k 3&amp;#039; konci nově vznikajícího řetězce. Pro zahájení své činnosti vyžaduje DNA polymeráza krátký startovací úsek, tzv. [[primer]], což je krátká sekvence [[RNA]] nebo DNA, na kterou může navázat první nukleotid.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNA polymerázy jsou přítomny ve všech formách života, od [[bakterie|bakterií]] a [[archea|archeí]] po [[eukaryota|eukaryotické]] organismy, včetně člověka. Existuje mnoho různých typů DNA polymeráz, které se liší svou strukturou, funkcí a přesností. Některé jsou specializované na rychlou replikaci celého [[genom]]u, zatímco jiné se zaměřují na opravy chyb nebo překonávání poškozených úseků DNA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie objevu ==&lt;br /&gt;
Objev DNA polymerázy je neoddělitelně spjat se jménem amerického biochemika [[Arthur Kornberg|Arthura Kornberga]]. V roce [[1956]] Kornberg se svým týmem úspěšně izoloval z [[bakterie]] &amp;#039;&amp;#039;[[Escherichia coli]]&amp;#039;&amp;#039; enzym, který byl schopen syntetizovat DNA v laboratorních podmínkách (&amp;#039;&amp;#039;[[in vitro]]&amp;#039;&amp;#039;). Tento enzym byl později pojmenován &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;DNA polymeráza I&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Pol I).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kornberg prokázal, že pro syntézu DNA jsou nezbytné čtyři základní složky:&lt;br /&gt;
# Všechny čtyři typy [[deoxynukleosidtrifosfát]]ů (dATP, dGTP, dCTP, dTTP) jako stavební kameny.&lt;br /&gt;
# Templátový (vzorový) řetězec DNA, který enzym &amp;quot;čte&amp;quot;.&lt;br /&gt;
# [[Primer]], krátký úsek nukleové kyseliny s volným 3&amp;#039;-OH koncem, na který se mohou navazovat nové nukleotidy.&lt;br /&gt;
# Ionty [[hořčík|hořčíku]] (Mg²⁺) jako [[kofaktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za tento zásadní objev, který položil základy molekulární biologie a genetického inženýrství, obdržel Arthur Kornberg v roce [[1959]] [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu|Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu]] společně se [[Severo Ochoa|Severem Ochoou]]. Později se ukázalo, že DNA polymeráza I není hlavním replikačním enzymem u &amp;#039;&amp;#039;E. coli&amp;#039;&amp;#039;, ale plní spíše pomocné a opravné funkce. Hlavní replikační enzym, [[DNA polymeráza III]], byl objeven až v roce [[1970]] Thomasem Kornbergem, synem Arthura Kornberga.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Funkce a mechanismus ==&lt;br /&gt;
DNA polymeráza katalyzuje tvorbu [[fosfodiesterová vazba|fosfodiesterové vazby]] mezi 3&amp;#039;-hydroxylovou skupinou posledního nukleotidu na rostoucím řetězci a 5&amp;#039;-fosfátovou skupinou nově příchozího deoxynukleosidtrifosfátu (dNTP). Energie pro tuto vazbu je získána odštěpením dvou fosfátových skupin (pyrofosfátu) z dNTP.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧬 Polymerační aktivita (5&amp;#039;→3&amp;#039;) ===&lt;br /&gt;
Hlavní funkcí je syntéza (polymerace) nového řetězce DNA. Enzym se pohybuje po templátovém řetězci ve směru 3&amp;#039;→5&amp;#039; a syntetizuje nový řetězec ve směru &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;5&amp;#039;→3&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. To znamená, že nové nukleotidy jsou vždy přidávány na 3&amp;#039; konec rostoucího řetězce. Výběr správného nukleotidu je dán principem [[komplementarita bází|komplementarity]]: [[adenin]] (A) se páruje s [[thymin]]em (T) a [[guanin]] (G) se páruje s [[cytosin]]em (C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✂️ Exonukleázová aktivita ===&lt;br /&gt;
Mnoho DNA polymeráz má kromě polymerační aktivity také exonukleázovou aktivitu, což znamená, že dokáží odštěpovat nukleotidy z konců řetězce DNA. Tato funkce je klíčová pro přesnost replikace a opravy DNA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;3&amp;#039;→5&amp;#039; exonukleázová aktivita (proofreading)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Tato funkce slouží jako &amp;quot;korektura&amp;quot; nebo &amp;quot;opravné čtení&amp;quot; (angl. &amp;#039;&amp;#039;proofreading&amp;#039;&amp;#039;). Pokud polymeráza omylem zařadí nesprávný nukleotid, vzniklý nesoulad v [[dvoušroubovice DNA|dvoušroubovici]] je detekován. Enzym se zastaví, posune se o krok zpět, pomocí 3&amp;#039;→5&amp;#039; exonukleázové aktivity chybný nukleotid odstraní a nahradí ho správným. Tím se dramaticky zvyšuje přesnost (věrnost) replikace DNA.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;5&amp;#039;→3&amp;#039; exonukleázová aktivita&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Tuto aktivitu má například prokaryotická DNA polymeráza I. Umožňuje enzymu odstraňovat nukleotidy před sebou ve směru syntézy. Tato funkce je využívána k odstranění RNA primerů, které jsou nezbytné pro zahájení syntézy, a k jejich nahrazení DNA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔑 Požadavky pro funkci ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Templátový řetězec&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jednořetězcová DNA, která slouží jako předloha pro syntézu komplementárního řetězce.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Primer&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Krátký řetězec [[RNA]] nebo DNA s volnou 3&amp;#039;-OH skupinou, komplementární k templátu. DNA polymeráza nedokáže zahájit syntézu &amp;quot;na zelené louce&amp;quot; (&amp;#039;&amp;#039;de novo&amp;#039;&amp;#039;), pouze prodlužuje již existující řetězec.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Deoxynukleosidtrifosfáty (dNTPs)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Stavební bloky (dATP, dGTP, dCTP, dTTP), ze kterých se skládá nový řetězec.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ionty kovů&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Typicky Mg²⁺, které jsou nezbytné pro katalytickou aktivitu enzymu. Stabilizují negativní náboj fosfátových skupin a pomáhají orientovat substráty v aktivním místě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Typy DNA polymeráz ==&lt;br /&gt;
Organismy disponují celou řadou různých DNA polymeráz, které jsou rozděleny do několika rodin na základě jejich sekvenční a strukturní podobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🦠 Prokaryotické DNA polymerázy ===&lt;br /&gt;
U bakterií, jako je &amp;#039;&amp;#039;[[E. coli]]&amp;#039;&amp;#039;, bylo identifikováno pět hlavních typů:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;DNA polymeráza I (Pol I)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Má jak 5&amp;#039;→3&amp;#039; polymerační aktivitu, tak obě exonukleázové aktivity (3&amp;#039;→5&amp;#039; i 5&amp;#039;→3&amp;#039;). Její hlavní rolí je odstraňování RNA primerů a zaplňování vzniklých mezer během replikace a oprav DNA.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;DNA polymeráza II (Pol II)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Podílí se především na opravách DNA. Má 3&amp;#039;→5&amp;#039; exonukleázovou aktivitu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;DNA polymeráza III (Pol III)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Je hlavním replikačním enzymem u bakterií. Je to velký komplex složený z mnoha podjednotek, který se vyznačuje vysokou rychlostí (procesivitou) a přesností syntézy. Zajišťuje replikaci většiny genomu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;DNA polymeráza IV (Pol IV) a V (Pol V)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Patří mezi tzv. translezní polymerázy. Jsou schopné syntetizovat DNA i přes poškozená místa v templátu, kde by se klasické polymerázy zastavily. Pracují však s nízkou přesností a často vkládají chybné báze. Jsou součástí tzv. SOS odpovědi buňky na masivní poškození DNA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧑‍🔬 Eukaryotické DNA polymerázy ===&lt;br /&gt;
Eukaryotické buňky mají mnohem komplexnější sadu DNA polymeráz, které se označují řeckými písmeny.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Polymeráza α (alfa)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Funguje v komplexu s [[primáza|primázou]]. Zahajuje syntézu DNA vytvořením krátkého RNA-DNA primeru na vedoucím i opožďujícím se řetězci. Má nízkou procesivitu a je brzy nahrazena jinými polymerázami.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Polymeráza δ (delta)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Přebírá syntézu po Pol α a je hlavním enzymem pro syntézu &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;opožďujícího se řetězce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (lagging strand). Má vysokou procesivitu (díky asociaci s proteinem [[PCNA]]) a 3&amp;#039;→5&amp;#039; exonukleázovou aktivitu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Polymeráza ε (epsilon)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Je hlavním enzymem pro syntézu &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;vedoucího řetězce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (leading strand). Stejně jako Pol δ má vysokou procesivitu a proofreading aktivitu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Polymeráza γ (gamma)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Nachází se v [[mitochondrie|mitochondriích]] a je zodpovědná za replikaci [[mitochondriální DNA|mitochondriálního genomu]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ostatní polymerázy (β, ζ, η, θ, ι, κ, λ, μ...)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jedná se o velkou skupinu specializovaných enzymů, které se účastní různých typů oprav DNA, včetně [[bázová excizní reparace|bázové excizní reparace]] (Pol β) nebo translezní syntézy (např. Pol η, která dokáže správně replikovat přes thyminové dimery způsobené UV zářením).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔥 Termostabilní DNA polymerázy ===&lt;br /&gt;
Zvláštní kategorií jsou polymerázy izolované z [[termofilní organismus|termofilních]] a [[hypertermofilní organismus|hypertermofilních]] organismů, které žijí v prostředí s vysokou teplotou (např. horké prameny). Tyto enzymy jsou stabilní i při teplotách blížících se 100 °C, což je vlastnost, která je učinila nepostradatelnými pro metodu [[polymerázová řetězová reakce|polymerázové řetězové reakce (PCR)]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Taq polymeráza]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Izolována z bakterie &amp;#039;&amp;#039;[[Thermus aquaticus]]&amp;#039;&amp;#039;. Byla první a je stále nejpoužívanější termostabilní polymerázou. Je rychlá, ale postrádá 3&amp;#039;→5&amp;#039; exonukleázovou aktivitu, takže je relativně náchylná k chybám.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pfu polymeráza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Izolována z archea &amp;#039;&amp;#039;[[Pyrococcus furiosus]]&amp;#039;&amp;#039;. Má proofreading aktivitu, a je tedy výrazně přesnější než Taq polymeráza. Používá se v aplikacích vyžadujících vysokou věrnost kopírování, jako je [[klonování]] genů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vent polymeráza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Izolována z &amp;#039;&amp;#039;[[Thermococcus litoralis]]&amp;#039;&amp;#039;. Další vysoce přesná termostabilní polymeráza.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Využití v biotechnologiích a medicíně ==&lt;br /&gt;
Objev a pochopení funkce DNA polymeráz způsobily revoluci v [[biologie|biologii]] a [[medicína|medicíně]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Polymerázová řetězová reakce (PCR) ===&lt;br /&gt;
[[Polymerázová řetězová reakce]] (PCR) je metoda, která umožňuje mnohonásobné zmnožení (amplifikaci) specifického úseku DNA. Využívá termostabilní DNA polymerázu k syntéze milionů až miliard kopií cílové sekvence v několika desítkách cyklů. PCR má široké uplatnění v [[diagnostika|diagnostice]] infekčních a dědičných chorob, v [[kriminalistika|kriminalistické]] genetice (profilování DNA), ve vědeckém výzkumu a mnoha dalších oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧬 Sekvenování DNA ===&lt;br /&gt;
Tradiční [[Sangerovo sekvenování]] je založeno na řízeném ukončení syntézy DNA polymerázou pomocí speciálně modifikovaných nukleotidů ([[dideoxynukleotid]]y). I moderní metody [[sekvenování nové generace]] (NGS) často využívají DNA polymerázy k syntéze a detekci signálu při čtení sekvence DNA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💊 Cílená léčba ===&lt;br /&gt;
DNA polymerázy jsou atraktivním cílem pro vývoj léků.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antivirotika&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Mnoho léků proti [[viry|virům]] (např. [[herpesviry]], [[HIV]]) funguje jako inhibitory virových DNA polymeráz nebo [[reverzní transkriptáza|reverzních transkriptáz]] (což je typ DNA polymerázy). Příkladem je [[acyklovir]] nebo [[zidovudin]] (AZT). Tyto látky jsou analogy nukleotidů, které se začlení do rostoucího řetězce, ale chybí jim 3&amp;#039;-OH skupina, což vede k předčasnému ukončení syntézy.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Protinádorová léčba&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Rychle se dělící nádorové buňky jsou závislé na replikaci DNA. Některá [[cytostatikum|cytostatika]] cílí na proces replikace a poškozují DNA nebo inhibují enzymy, jako jsou DNA polymerázy, a tím zastavují růst nádoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤓 Pro laiky: Jak funguje DNA kopírka? ==&lt;br /&gt;
Představte si [[DNA]] jako velmi dlouhý zip, který v sobě nese návod na stavbu celého těla. Když se buňka chce rozdělit, musí tento návod zkopírovat, aby každá nová buňka dostala kompletní sadu instrukcí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rozepnutí zipu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Nejprve přijde jiný enzym ([[helikáza]]) a zip uprostřed rozepne na dvě samostatné poloviny.&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Přichází kopírka (DNA polymeráza)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: DNA polymeráza je jako speciální jezdec na zipu. Nasadí se na každou rozepnutou polovinu.&lt;br /&gt;
3.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Doplňování zoubků&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jak se polymeráza posouvá po staré polovině zipu, bere z okolí volné &amp;quot;zoubky&amp;quot; (stavební kameny DNA) a připojuje je na správná místa podle vzoru. Ke &amp;quot;zoubku&amp;quot; A vždy připojí T, ke &amp;quot;zoubku&amp;quot; G zase C.&lt;br /&gt;
4.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kontrola kvality&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: DNA polymeráza je velmi pečlivá. Pokud omylem připojí špatný zoubek, okamžitě to pozná. Zastaví se, vrátí se o krok zpět, špatný zoubek &amp;quot;vycvakne&amp;quot; a nahradí ho správným. Teprve potom pokračuje dál.&lt;br /&gt;
5.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výsledek&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Na konci tohoto procesu máme místo jednoho původního zipu dva naprosto identické zipy. Každý z nich má jednu starou polovinu a jednu nově vytvořenou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této úžasné &amp;quot;molekulární kopírce&amp;quot; s vestavěnou kontrolou kvality je zajištěno, že genetická informace se předává z generace na generaci buněk s neuvěřitelnou přesností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:DNA polymeraza}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Enzymy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Molekulární biologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Genetika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Replikace DNA]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Transferázy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>