<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Cyrilice</id>
	<title>Cyrilice - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Cyrilice"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Cyrilice&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-03T02:56:29Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Cyrilice&amp;diff=11231&amp;oldid=prev</id>
		<title>TvůrčíBot: Bot: AI generace (Cyrilice)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Cyrilice&amp;diff=11231&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-23T21:11:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Cyrilice)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - písmo&lt;br /&gt;
| název = Cyrilice&lt;br /&gt;
| obrázek = Cyrillic Alphabet sample animated.gif&lt;br /&gt;
| popisek = Animace ukazující znaky moderní ruské cyrilice (azbuky)&lt;br /&gt;
| typ = [[Abeceda]]&lt;br /&gt;
| jazyky = [[Slovanština|Staroslověnština]], [[Církevní slovanština]], [[ruština]], [[ukrajinština]], [[běloruština]], [[bulharština]], [[makedonština]], [[srbština]], [[černohorština]], [[rusínština]], [[mongolština]], [[kazaština]], [[kyrgyzština]], [[tádžičtina]] a mnoho dalších&lt;br /&gt;
| časové období = od konce 9. století po současnost&lt;br /&gt;
| předchůdce = [[Hlaholice]] (pro slovanské hlásky), [[Řecká abeceda]] (základ)&lt;br /&gt;
| potomci = Moderní národní azbuky (ruská, srbská, bulharská atd.)&lt;br /&gt;
| sesterská písma = [[Latinka]], [[Koptské písmo]], [[Arménské písmo]]&lt;br /&gt;
| směr psaní = Zleva doprava&lt;br /&gt;
| unicode = U+0400–U+04FF, U+0500–U+052F, U+2DE0–U+2DFF, U+A640–U+A69F a další&lt;br /&gt;
| iso 15924 = Cyrl&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Cyrilice&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (také &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;cyrilika&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je [[písmo]], které vzniklo na konci 9. století v [[První bulharská říše|První bulharské říši]] pro zápis [[Slovanština|staroslověnštiny]]. Postupně se stala základem pro abecedy mnoha slovanských i neslovanských jazyků ve východní [[Evropa|Evropě]], [[Střední Asie|Střední]] a severní [[Asie|Asii]]. V češtině se pro moderní verze cyrilice, zejména pro ruskou, často používá název &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;azbuka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Tento název vznikl spojením názvů prvních dvou písmen staré cyrilice: Az (А) a Buki (Б).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navzdory svému jménu není jejím tvůrcem svatý [[Cyril (věrozvěst)|Cyril]], který vytvořil starší a složitější [[hlaholice|hlaholici]]. Autorství cyrilice se nejčastěji připisuje jeho žáku, svatému [[Kliment Ochridský|Klimentu Ochridskému]], nebo jiným učencům z [[Preslavská literární škola|Preslavské]] a [[Ochridská literární škola|Ochridské literární školy]] v tehdejším [[Bulharsko|Bulharsku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
=== Původ a vznik ===&lt;br /&gt;
V roce 863 přišli na [[Velkomoravská říše|Velkou Moravu]] byzantští učenci, bratři [[Cyril a Metoděj]], na pozvání knížete [[Rostislav|Rostislava]]. Jejich misí bylo šířit [[křesťanství]] ve srozumitelném slovanském jazyce. Pro tento účel vytvořil Konstantin (Cyril) nové písmo – [[hlaholice|hlaholici]], které dokonale zachycovalo fonetickou strukturu [[Slovanština|staroslověnštiny]]. Hlaholice byla však graficky velmi složitá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po smrti Metoděje v roce 885 byli jejich žáci z [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] vyhnáni a našli útočiště v [[První bulharská říše|První bulharské říši]] pod ochranou cara [[Boris I.|Borise I]]. Zde, v centrech vzdělanosti jako [[Preslav]] a [[Ochrid]], vznikla na konci 9. století potřeba jednoduššího písma, které by bylo bližší tehdejšímu byzantskému světu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nové písmo, později nazvané cyrilice, vzniklo jako syntéza [[Řecká abeceda|řecké unciální abecedy]] a několika znaků z [[hlaholice|hlaholice]] pro specificky slovanské hlásky (např. Ч, Ш, Ц, Ъ, Ь, Ѣ). Díky své grafické jednoduchosti a příklonu k prestižní [[Byzantská říše|byzantské kultuře]] cyrilice postupně během 10. a 11. století vytlačila hlaholici. Těžiště slovanské vzdělanosti se v 11. století přesunulo z [[Bulharsko|Bulharska]] do [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]], odkud se cyrilice šířila dál na východ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reformy a moderní podoba ===&lt;br /&gt;
Původní cyrilice prošla v průběhu staletí mnoha reformami. Nejvýznamnější z nich byla tzv. &amp;quot;graždanka&amp;quot; (občanské písmo), kterou zavedl car [[Petr I. Veliký]] v [[Ruské impérium|Rusku]] v letech 1708–1710. Cílem reformy bylo přiblížit tiskovou podobu písma tehdejší [[latinka|latince]], zjednodušit některé znaky a odstranit nadbytečná písmena. Tato reforma položila základ moderní ruské azbuky. Další významná reforma proběhla v [[Rusko|Rusku]] v roce 1918 po [[Říjnová revoluce|bolševické revoluci]], kdy byla z abecedy odstraněna další čtyři písmena (Ѣ, Ѳ, І, Ѵ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobným vývojem prošly i ostatní jazyky používající cyrilici. Například srbskou variantu reformoval v 19. století [[Vuk Stefanović Karadžić]] na fonetickém principu &amp;quot;piš, jak slyšíš&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗺️ Geografické rozšíření a použití ==&lt;br /&gt;
Cyrilice je dnes oficiálním písmem v mnoha zemích. Její používání je silně spjato s vlivem [[pravoslaví]] a historickým vlivem [[Rusko|Ruska]] a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Slovanské jazyky používající cyrilici:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Bělorusko}} [[Běloruština]]&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Bosna a Hercegovina}} [[Bosenština]] (společně s latinkou)&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Bulharsko}} [[Bulharština]]&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Černá Hora}} [[Černohorština]] (společně s latinkou)&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Severní Makedonie}} [[Makedonština]]&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Rusko}} [[Ruština]]&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Rusíni}} [[Rusínština]]&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Srbsko}} [[Srbština]] (společně s latinkou)&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Ukrajina}} [[Ukrajinština]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Neslovanské jazyky (příklady):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Po expanzi [[Ruské impérium|Ruského impéria]] a za éry [[SSSR|Sovětského svazu]] byla cyrilice zavedena pro desítky neslovanských jazyků na jeho území.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Mongolsko}} [[Mongolština]]&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Kazachstán}} [[Kazaština]] (probíhá přechod na latinku)&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Kyrgyzstán}} [[Kyrgyzština]]&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Tádžikistán}} [[Tádžičtina]]&lt;br /&gt;
* Jazyky menších národů v [[Rusko|Rusku]], jako jsou [[tatarština]], [[baškirština]], [[čečenština]], [[čuvaština]] nebo [[Jukagirština|jukagirština]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé země, jako [[Ázerbájdžán]], [[Turkmenistán]] a [[Uzbekistán]], po rozpadu [[SSSR]] oficiálně přešly z cyrilice na [[latinka|latinku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📖 Charakteristika písma ==&lt;br /&gt;
Cyrilice je, podobně jako [[latinka]], [[abeceda]], kde každý znak (písmeno) reprezentuje jednu hlásku (foném). Moderní varianty mají obvykle kolem 30 písmen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní principy ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Velká a malá písmena:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rozlišuje majuskule (velká písmena) a minuskule (malá písmena).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tiskací a psací formy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Existují odlišné tvary pro tiskací a psací písmo. Některá psací písmena se výrazně liší od svých tiskacích protějšků (např. &amp;#039;&amp;#039;т&amp;#039;&amp;#039; vs. &amp;#039;&amp;#039;t&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fonetičnost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Většina variant cyrilice je do velké míry fonetická, i když existují výjimky (např. redukce nepřízvučných samohlásek v [[ruština|ruštině]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifické znaky ===&lt;br /&gt;
Charakteristickým prvkem některých azbuk, zejména ruské, je systém změkčování souhlásek.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tvrdý znak (Ъ) a měkký znak (Ь):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tyto dva znaky nemají vlastní zvukovou hodnotu.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Měkký znak (Ь)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; značí palatalizaci (změkčení) předchozí souhlásky (např. ve slově конь, kůň).&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tvrdý znak (Ъ)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; funguje jako oddělovač, který brání změkčení souhlásky před následující &amp;quot;změkčující&amp;quot; samohláskou (např. ve slově объект, objekt).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jotované samohlásky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Písmena jako Я (ja), Е (je), Ё (jo), Ю (ju) reprezentují buď jotovanou hlásku na začátku slova nebo po samohlásce (např. яблоко, jabloko), nebo změkčují předchozí souhlásku (např. мясо, maso).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔧 Varianty a moderní podoby ==&lt;br /&gt;
Jednotlivé národní azbuky se od sebe liší počtem a tvarem některých písmen, aby odpovídaly fonetickému systému daného jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ruská azbuka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Má 33 písmen. Je nejrozšířenější a mezinárodně nejznámější. Obsahuje specifická písmena jako Ё, Ъ, Ы, Э.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ukrajinská azbuka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nepoužívá ruská písmena Ё, Ъ, Ы, Э. Navíc má písmena Ґ (pro znělé G), Є (je), І (i) a Ї (ji).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Srbská azbuka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je striktně fonetická. Obsahuje unikátní písmena jako Ђ (đ), Ћ (ć), Џ (dž), Љ (lj) a Њ (nj), která byla vytvořena jako [[spřežka|spřežky]]. Nepoužívá tvrdý a měkký znak.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bulharská azbuka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je velmi podobná ruské, ale písmeno Ъ (ер голям) se čte jako nepřízvučná samohláska [ə], podobně jako v anglickém slově &amp;quot;a&amp;quot;go. Nepoužívá písmena Ы a Э.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Cyrilice jako stavebnice ==&lt;br /&gt;
Představte si, že jazyk je dům a písmena jsou cihly. Většina západního světa, včetně [[Česko|Česka]], používá stavebnici cihel zvanou &amp;quot;latinka&amp;quot; (A, B, C...). Lidé ve východní [[Evropa|Evropě]] a části [[Asie|Asie]] ale používají jinou stavebnici, &amp;quot;cyrilici&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé &amp;quot;cihly&amp;quot; v obou stavebnicích vypadají úplně stejně a používají se stejně (například A, O, K, M, T). Jiné cihly vypadají stejně, ale používají se pro úplně jiný zvuk (například jejich cihla &amp;quot;P&amp;quot; zní jako naše &amp;quot;R&amp;quot;, jejich &amp;quot;C&amp;quot; jako naše &amp;quot;S&amp;quot; a jejich &amp;quot;H&amp;quot; jako naše &amp;quot;N&amp;quot;). A pak mají spoustu úplně jiných cihel, které v naší latinské stavebnici vůbec nemáme, jako třeba Ж (ž), Ц (c), Ш (š) nebo Я (ja).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když se na první pohled zdají domy postavené z těchto dvou různých stavebnic úplně cizí, princip je stejný: poskládat cihly-písmena za sebe a vytvořit tak slova. Naučit se cyrilici je tedy jako naučit se pracovat s novou, ale velmi podobnou sadou stavebních kostek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🖥️ Cyrilice v digitálním světě ==&lt;br /&gt;
Cyrilice je plně integrována do moderních technologií. Standard [[Unicode]] definuje několik bloků pro znaky cyrilice, které pokrývají jak moderní, tak historické formy písma.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Základní blok Cyrilice:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; U+0400–U+04FF&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Doplňkový blok:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; U+0500–U+052F&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rozšířené bloky (A, B, C):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; U+2DE0–U+2DFF, U+A640–U+A69F, U+1C80–U+1C8F&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky standardizaci existují klávesnicová rozložení pro všechny jazyky používající cyrilici a písmo je bez problémů podporováno na všech hlavních operačních systémech a zařízeních. Pro přepis jmen a názvů do [[latinka|latinky]] existuje několik systémů [[transliterace]] a [[transkripce (lingvistika)|transkripce]], jako je mezinárodní norma [[ISO 9]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Zajímavosti a statistiky ==&lt;br /&gt;
* Počet lidí, kteří používají cyrilici jako své hlavní písmo, se odhaduje na přibližně 250 milionů.&lt;br /&gt;
* [[Bulharsko]] po svém vstupu do [[Evropská unie]] v roce 2007 zavedlo cyrilici jako třetí oficiální abecedu EU, po [[latinka|latince]] a [[Řecká abeceda|řecké abecedě]].&lt;br /&gt;
* Některé měnové symboly jsou odvozeny z písmen cyrilice, například znak pro [[Ruský rubl|ruský rubl]] (₽) vychází z písmene Р, znak pro [[Ukrajinská hřivna|ukrajinskou hřivnu]] (₴) z písmene Г a znak pro [[Mongolský tugrik|mongolský tugrik]] (₮) z písmene Т.&lt;br /&gt;
* Původní cyrilice se používala i pro zápis čísel. Každé písmeno mělo číselnou hodnotu odvozenou z [[Řecké číslice|řeckého systému]]. Tento systém byl v [[Rusko|Rusku]] nahrazen [[arabské číslice|arabskými číslicemi]] až reformou [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] v 18. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.wikipedia.org/ Wikipedia]&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/ Britannica]&lt;br /&gt;
* [https://www.unicode.org/charts/ Unicode Charts]&lt;br /&gt;
* [https://is.muni.cz/el/1421/jaro2012/CJBB10/um/Vznik_slovanskeho_pisma_a_jeho_vyvoj.pdf Masarykova univerzita: Vznik slovanského písma a jeho vývoj]&lt;br /&gt;
* [http://udalosti-historie.comehere.cz/ Události historie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Cyrilice}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Písma]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Slovanské jazyky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bulharská kultura]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ruská kultura]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TvůrčíBot</name></author>
	</entry>
</feed>