<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Concorde</id>
	<title>Concorde - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Concorde"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Concorde&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-12T09:28:08Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Concorde&amp;diff=15450&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Concorde&amp;diff=15450&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-16T23:03:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Letadlo&lt;br /&gt;
| název = Aérospatiale-BAC Concorde&lt;br /&gt;
| obrázek = British.airways.concorde.g-boac.arp.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Concorde G-BOAC společnosti [[British Airways]] na letišti v Manchesteru&lt;br /&gt;
| typ = nadzvukový dopravní letoun&lt;br /&gt;
| výrobce = [[Aérospatiale]]&amp;lt;br&amp;gt;[[British Aircraft Corporation]]&lt;br /&gt;
| první let = [[2. březen|2. března]] [[1969]]&lt;br /&gt;
| zařazení do služby = [[21. leden|21. ledna]] [[1976]]&lt;br /&gt;
| vyřazení ze služby = [[26. listopad|26. listopadu]] [[2003]]&lt;br /&gt;
| status = Vyřazen z provozu&lt;br /&gt;
| hlavní uživatelé = {{Vlajka|Francie}} [[Air France]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Spojené království}} [[British Airways]]&lt;br /&gt;
| vyrobeno kusů = 20 (včetně 6 prototypů a předsériových kusů)&lt;br /&gt;
| osádka = 3 (2 piloti, 1 palubní inženýr)&lt;br /&gt;
| cestující = 92–128&lt;br /&gt;
| délka = 61,66 m&lt;br /&gt;
| rozpětí = 25,6 m&lt;br /&gt;
| výška = 12,2 m&lt;br /&gt;
| nosná plocha = 358,25 m²&lt;br /&gt;
| hmotnost prázdného stroje = 78 700 kg&lt;br /&gt;
| maximální vzletová hmotnost = 186 880 kg&lt;br /&gt;
| pohonné jednotky = 4 × dvouproudový motor [[Rolls-Royce/Snecma Olympus 593]] Mk 610&lt;br /&gt;
| tah motoru = 139,4 kN (169,2 kN s přídavným spalováním)&lt;br /&gt;
| maximální rychlost = [[Machovo číslo|Mach]] 2,04 (~2 180 km/h)&lt;br /&gt;
| cestovní rychlost = Mach 2,02 (~2 158 km/h)&lt;br /&gt;
| dolet = 7 250 km&lt;br /&gt;
| dostup = 18 300 m (60 000 stop)&lt;br /&gt;
| stoupavost = 25,41 m/s&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Aérospatiale-BAC Concorde&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; byl britsko-francouzský nadzvukový dopravní [[letoun]], který byl v komerčním provozu od roku [[1976]] do roku [[2003]]. Jedná se o jeden z pouhých dvou nadzvukových dopravních letounů, které kdy vstoupily do komerční služby (druhým byl sovětský [[Tupolev Tu-144]]). Concorde létal na transatlantických linkách z [[Londýn|londýnského]] [[Letiště London Heathrow|Heathrow]] a [[Paříž|pařížského]] [[Letiště Charlese de Gaulla|Charlese de Gaulla]] do [[New York|New Yorku]] ([[Letiště JFK|JFK]]) a [[Washington, D.C.|Washingtonu]] ([[Letiště Washington Dulles|Dulles]]). Cestu přes [[Atlantský oceán]] dokázal urazit za méně než polovinu času běžných podzvukových letadel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Concorde, vyvinutý a vyráběný společností [[Sud Aviation]] (později [[Aérospatiale]]) a [[British Aircraft Corporation]] (BAC), byl technologickým zázrakem své doby. Vyznačoval se charakteristickým delta křídlem a sklopným nosem, který pilotům zlepšoval výhled při vzletu a přistání. Jeho čtyři motory [[Rolls-Royce/Snecma Olympus 593]] s přídavným spalováním mu umožňovaly dosáhnout cestovní rychlosti přes dvojnásobek rychlosti zvuku ([[Mach]] 2,02) ve výšce až 18 300 metrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkem bylo vyrobeno pouze 20 letounů, z nichž 14 sloužilo v komerčním provozu u společností [[British Airways]] a [[Air France]]. Přestože byl Concorde symbolem luxusu, rychlosti a technologického pokroku, jeho provoz byl extrémně nákladný a potýkal se s problémy, jako byl [[aerodynamický třesk]], který omezoval jeho lety nad obydlenými oblastmi. Po tragické havárii letu [[Air France 4590]] v roce [[2000]], v kombinaci s následky [[teroristické útoky 11. září 2001|útoků z 11. září 2001]] a vysokými náklady na údržbu, byl jeho provoz v roce [[2003]] definitivně ukončen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Vývoj Concordu byl výsledkem snahy evropských zemí konkurovat [[Spojené státy americké|americkému]] a [[Sovětský svaz|sovětskému]] leteckému průmyslu v období [[studená válka|studené války]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✈️ Vývoj ===&lt;br /&gt;
V 50. a 60. letech 20. století začaly ve [[Spojené království|Velké Británii]] a ve [[Francie|Francii]] nezávisle na sobě vznikat studie o nadzvukovém dopravním letadle (SST - Supersonic Transport). Britský projekt vedla společnost [[Bristol Aeroplane Company]] pod názvem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bristol Type 223&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, zatímco francouzský protějšek vyvíjela firma [[Sud Aviation]] jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Super-Caravelle&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Oba projekty si byly koncepčně velmi podobné – počítaly s úzkým trupem, delta křídlem a transatlantickým doletem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k obrovským nákladům na vývoj se britská a francouzská vláda dohodly na spolupráci. [[29. listopad|29. listopadu]] [[1962]] byla podepsána mezinárodní smlouva, která spojila úsilí obou zemí a firem [[British Aircraft Corporation]] (nástupce Bristol) a [[Sud Aviation]]. Název &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Concorde&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (francouzsky &amp;quot;svornost, shoda&amp;quot;) byl zvolen jako symbol této spolupráce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První prototyp, Concorde 001, byl vyroben ve [[Francie|Francii]] a svůj první zkušební let uskutečnil [[2. březen|2. března]] [[1969]] z [[Toulouse]]. Britský prototyp, Concorde 002, vzlétl o několik týdnů později, [[9. duben|9. dubna]] [[1969]], z [[Filton|Filtonu]]. Nadzvukové rychlosti letoun poprvé dosáhl [[1. říjen|1. října]] [[1969]]. Následoval rozsáhlý testovací program, během kterého prototypy nalétaly tisíce hodin a demonstrovaly schopnosti letounu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📉 Zrušené objednávky a vstup do služby ===&lt;br /&gt;
Původní zájem o Concorde byl obrovský. Více než 100 předběžných objednávek a opcí podaly největší světové [[aerolinie]], včetně [[Pan Am]], [[TWA]], [[Lufthansa]] nebo [[Japan Airlines]]. Situace se však dramaticky změnila na počátku 70. let. Hlavními důvody byly:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ropný šok (1973)|Ropná krize v roce 1973]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Prudký nárůst cen [[ropa|ropy]] učinil provoz extrémně &amp;quot;žravého&amp;quot; Concordu ekonomicky nerentabilním pro většinu aerolinek.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Environmentální obavy&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Hluk při vzletu a především [[aerodynamický třesk]] při nadzvukovém letu vedly k protestům a zákazům nadzvukových letů nad pevninou v mnoha zemích, včetně [[USA]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vysoké provozní náklady&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Concorde vyžadoval specifickou údržbu a měl malou kapacitu cestujících (cca 100), což znamenalo vysoké ceny letenek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Většina aerolinek své objednávky postupně zrušila. Nakonec letouny zakoupily pouze státní letecké společnosti obou výrobních zemí – {{Vlajka|Spojené království}} [[British Airways]] (7 kusů) a {{Vlajka|Francie}} [[Air France]] (7 kusů). Komerční provoz byl slavnostně zahájen [[21. leden|21. ledna]] [[1976]]. British Airways nasadily Concorde na linku Londýn–[[Bahrajn]] a Air France na linku Paříž–[[Rio de Janeiro]] (s mezipřistáním v [[Dakar|Dakaru]]). Lety do [[USA]] byly povoleny až později téhož roku po dlouhých soudních sporech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Design a technologie ==&lt;br /&gt;
Concorde byl na svou dobu revoluční letoun, který posunul hranice leteckého inženýrství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔺 Křídlo a aerodynamika ===&lt;br /&gt;
Nejvýraznějším prvkem Concordu bylo jeho štíhlé &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ogivální delta křídlo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Tento tvar byl optimalizován pro let vysokými rychlostmi. Při nízkých rychlostech (vzlet, přistání) generovalo křídlo stabilní [[vír]] na horní straně, který zvyšoval [[vztlak]]. Letoun neměl klasické [[vztlakové klapky]] ani [[sloty]]. Ovládání zajišťovaly elevony (kombinace [[výškovka|výškového]] a [[křidélka|křidélkového]] kormidla) na odtokové hraně křídla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔥 Pohonný systém ===&lt;br /&gt;
Concorde poháněly čtyři proudové motory &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Rolls-Royce/Snecma Olympus 593]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, které byly původně vyvinuty pro strategický bombardér [[Avro Vulcan]]. Pro nadzvukový let byly motory vybaveny systémem přídavného spalování (tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;forsáž&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;reheat&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;), který se používal při vzletu a při akceleraci na nadzvukovou rychlost (zhruba mezi Mach 0,95 a Mach 1,7).&lt;br /&gt;
Klíčovou součástí byly počítačem řízené &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;vstupy vzduchu s proměnnou geometrií&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Tyto složité systémy ramp a klapek zpomalovaly nasávaný vzduch z nadzvukové rychlosti na podzvukovou, než vstoupil do kompresoru motoru, což zajišťovalo jeho efektivní fungování v celém rozsahu rychlostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 👃 Sklopný nos ===&lt;br /&gt;
Kvůli dlouhému špičatému nosu a vysokému úhlu náběhu při přistání by piloti neměli žádný výhled na dráhu. Proto byl Concorde vybaven hydraulicky &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;sklopným nosem&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;droop-snoot&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Poloha 0°:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zcela zvednutý, pro let nadzvukovou rychlostí.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Poloha 5°:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Sklopený pro vzlet a pojíždění.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Poloha 12,5°:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Plně sklopený pro finální přiblížení a přistání.&lt;br /&gt;
Spolu s nosem se vysouval i průhledný štít, který chránil hlavní skla kokpitu před aerodynamickým ohřevem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌡️ Materiály a tepelná roztažnost ===&lt;br /&gt;
Při rychlosti Mach 2 se povrch letounu zahříval třením vzduchu na teplotu přes 120 °C na špičce nosu a 90–100 °C na zbytku trupu. Z tohoto důvodu nemohl být Concorde vyroben z běžného [[dural]], ale ze speciální tepelně odolné [[hliník|hliníkové]] slitiny &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;AU2GN&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (RR58). Během letu se trup vlivem tepla prodloužil až o 30 cm. Tento jev byl patrný v kokpitu, kde se mezi palubní deskou palubního inženýra a přepážkou objevila viditelná mezera. Letoun byl natřen speciální vysoce reflexní bílou barvou, aby se minimalizovalo pohlcování tepla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Provozní historie ==&lt;br /&gt;
Concorde byl v provozu 27 let a stal se symbolem exkluzivního cestování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✈️ Provozovatelé a linky ===&lt;br /&gt;
Hlavními a jedinými provozovateli byly [[British Airways]] a [[Air France]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hlavní linky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
  * Londýn (LHR) – New York (JFK)&lt;br /&gt;
  * Paříž (CDG) – New York (JFK)&lt;br /&gt;
  * Londýn (LHR) – Washington (IAD)&lt;br /&gt;
  * Paříž (CDG) – Washington (IAD)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Let z Londýna nebo Paříže do New Yorku trval v průměru 3 hodiny a 30 minut. Díky časovému posunu tak cestující přistávali v New Yorku v dřívější místní čas, než v jaký odstartovali z Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě pravidelných linek létal Concorde i na charterových letech do různých destinací po celém světě. Krátce byl také provozován ve spolupráci se [[Singapore Airlines]] (s nátěrem jedné strany letounu v barvách této společnosti) a [[Braniff International Airways]] (pro vnitrostátní lety v USA podzvukovou rychlostí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🥂 Zážitek na palubě ===&lt;br /&gt;
Let Concordem byl považován za vrchol luxusu. Na palubě byla pouze jedna třída. Kožená sedadla byla uspořádána 2+2, ale byla užší než v první třídě běžných letadel. Malá okna zdůrazňovala, že hlavní devizou není výhled, ale rychlost. Cestujícím bylo podáváno špičkové jídlo a šampaňské. Ve výšce 18 km byla obloha tmavě modrá a bylo možné pozorovat zakřivení [[Země]]. Na palubní desce v kabině pro cestující byl displej zobrazující aktuální rychlost v Machově čísle.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💥 Havárie letu Air France 4590 ==&lt;br /&gt;
[[25. červenec|25. července]] [[2000]] došlo k jediné fatální nehodě v historii provozu Concordu. Letoun [[Air France]] s označením F-BTSC, startující z Paříže jako charterový let do New Yorku, havaroval krátce po vzletu. Zahynulo všech 109 osob na palubě a 4 lidé na zemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyšetřování ukázalo, že příčinou byla kovová lamela, která odpadla z motoru letounu [[McDonnell Douglas DC-10]] společnosti [[Continental Airlines]], jenž startoval před Concordem. Při rozjezdu najel Concorde na tuto lamelu, která prorazila jednu z pneumatik podvozku. Kus prasklé pneumatiky vysokou rychlostí narazil do spodní části křídla a prorazil palivovou nádrž. Unikající [[letecký petrolej|palivo]] se okamžitě vznítilo, pravděpodobně od jisker z podvozku nebo horkých plynů z motorů. Následoval požár a ztráta tahu dvou motorů na levé straně, což vedlo k pádu letounu na hotel ve městě [[Gonesse]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po havárii byla celá flotila Concordů uzemněna. Byla provedena řada bezpečnostních úprav, včetně vyztužení palivových nádrží [[kevlar|kevlarovými]] vložkami a použití odolnějších pneumatik. V listopadu [[2001]] byl provoz obnoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏁 Ukončení provozu a odchod do důchodu ==&lt;br /&gt;
Přestože se Concorde vrátil do služby, jeho osud byl již zpečetěn. K definitivnímu ukončení provozu přispělo několik faktorů:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Důvěra veřejnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Havárie v roce 2000 narušila pověst Concordu jako nejbezpečnějšího letadla na světě.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pokles poptávky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po [[teroristické útoky 11. září 2001|teroristických útocích z 11. září 2001]] došlo k celosvětovému propadu v letecké dopravě, zejména v segmentu prémiového cestování.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vysoké náklady:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Údržba stárnoucí flotily byla stále dražší. Společnost [[Airbus]] (nástupce Aérospatiale) oznámila, že přestane dodávat náhradní díly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[10. duben|10. dubna]] [[2003]] oznámily Air France a British Airways, že provoz Concordu v témže roce ukončí. Poslední komerční let Air France se uskutečnil v květnu 2003. British Airways ukončily lety [[24. říjen|24. října]] [[2003]], kdy tři Concordy současně přistály na letišti Heathrow. Poslední let Concordu vůbec se uskutečnil [[26. listopad|26. listopadu]] [[2003]], kdy letoun G-BOAF přeletěl do svého domovského muzea ve Filtonu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Dědictví a dochované exempláře ==&lt;br /&gt;
Concorde zůstává ikonou letectví a symbolem technologického optimismu 20. století. Přestože byl komerčním neúspěchem, ukázal, co je v leteckém inženýrství možné. Dodnes je držitelem mnoha rychlostních rekordů, například nejrychlejšího obletu světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Většina vyrobených letounů se dochovala a je vystavena v muzeích po celém světě:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ve Spojeném království:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Muzea v [[Duxford|Duxfordu]], [[Yeovilton|Yeoviltonu]], [[Manchester|Manchesteru]], [[Filton|Filtonu]] a u letiště Heathrow.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ve Francii:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Letecká muzea v [[Le Bourget]] a [[Toulouse]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V USA:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Intrepid Sea, Air &amp;amp; Space Museum]] v [[New York|New Yorku]], [[Museum of Flight]] v [[Seattle|Seattlu]] a [[Steven F. Udvar-Hazy Center]] ve [[Virginie|Virginii]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jinde ve světě:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Letiště na [[Barbados|Barbadosu]] a muzeum v [[Sinsheim|Sinsheimu]] v [[Německo|Německu]] (vedle [[Tupolev Tu-144|Tu-144]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nadzvuková rychlost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to rychlost vyšší, než jakou se šíří [[zvuk]] ve vzduchu (přibližně 1 235 km/h u hladiny moře). Když letadlo tuto hranici překoná, říkáme, že letí &amp;quot;nadzvukově&amp;quot;. Concorde létal rychlostí více než dvojnásobnou.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Aerodynamický třesk (Sonic Boom):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Když letadlo letí nadzvukovou rychlostí, vytváří před sebou tlakovou vlnu, podobně jako loď vlnu na vodě. Když tato vlna dorazí na zem, slyšíme ji jako hlasitou ránu, podobnou hromu. Právě kvůli tomuto efektu nesměl Concorde létat nadzvukově nad obydlenými oblastmi.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Delta křídlo:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Křídlo ve tvaru trojúhelníku (řeckého písmene delta Δ). Tento tvar je velmi stabilní a efektivní při vysokých rychlostech, i když při nízkých rychlostech vyžaduje specifický způsob pilotáže.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Forsáž (Přídavné spalování):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Systém, který vstřikuje palivo přímo do výfukových plynů za turbínou motoru. To způsobí obrovské, ale krátkodobé zvýšení tahu. Je to jako &amp;quot;turbo&amp;quot; pro proudový motor. Concorde forsáž používal pro rychlý vzlet a pro překonání &amp;quot;zvukové bariéry&amp;quot;. Tento systém je však extrémně neefektivní a spotřebovává obrovské množství paliva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Concorde}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=17.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dopravní letadla]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nadzvuková letadla]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Letadla Aérospatiale]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Letadla British Aircraft Corporation]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Letadla se schopnostmi STOL]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Britská dopravní letadla]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Francouzská dopravní letadla]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Letectví ve 20. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>