https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Chorvat%C5%A1tinaChorvatština - Historie editací2026-05-04T01:47:49ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Chorvat%C5%A1tina&diff=15933&oldid=prevInfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)2025-12-18T06:27:00Z<p>Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox - jazyk<br />
| název = Chorvatština<br />
| název originál = ''hrvatski jezik''<br />
| obrázek = Govori hrvatskog jezika.PNG<br />
| popisek = Dialekty chorvatštiny<br />
| státy = {{Vlajka|Chorvatsko}} [[Chorvatsko]], {{Vlajka|Bosna a Hercegovina}} [[Bosna a Hercegovina]], {{Vlajka|Srbsko}} [[Srbsko]] ([[Vojvodina]]), {{Vlajka|Černá Hora}} [[Černá Hora]] ([[Boka Kotorska]]), {{Vlajka|Rakousko}} [[Rakousko]] ([[Burgenland]]), {{Vlajka|Itálie}} [[Itálie]] ([[Molise]]), menšiny v dalších zemích<br />
| region = [[Jihovýchodní Evropa]]<br />
| mluvčí = cca 5,6 milionu<br />
| pořadí = není v první stovce<br />
| rodina = [[indoevropské jazyky]]<br />
| větev1 = [[baltoslovanské jazyky]]<br />
| větev2 = [[slovanské jazyky]]<br />
| větev3 = [[jihoslovanské jazyky]]<br />
| větev4 = západní jihoslovanské jazyky<br />
| písmo = [[latinka]] ([[gajice|chorvatská abeceda]])<br />
| status = [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina]] (spolu s [[bosenština|bosenštinou]] a [[srbština|srbštinou]]), jeden z 24 [[úřední jazyky Evropské unie|úředních jazyků EU]]<br />
| regulátor = Institut za hrvatski jezik i jezikoslovlje<br />
| iso1 = hr<br />
| iso2 = hrv<br />
| iso3 = hrv<br />
| commons = Croatian language<br />
}}<br />
'''Chorvatština''' (chorvatsky ''hrvatski jezik'') je [[jihoslovanské jazyky|jihoslovanský jazyk]], kterým mluví přibližně 5,6 milionu lidí. Je úředním jazykem v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a jedním ze tří úředních jazyků v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Má také status menšinového jazyka v srbské [[Vojvodina|Vojvodině]], černéhorské [[Boka Kotorska|Boce Kotorské]] a v některých oblastech [[Rakousko|Rakouska]] ([[burgenlandští Chorvati]]) a [[Itálie]] ([[molisanští Chorvati]]). Od vstupu Chorvatska do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce [[2013]] je jedním z jejích úředních jazyků.<br />
<br />
Chorvatština je standardizovanou variantou [[štokavština|štokavského]] nářečí a je součástí dialektového kontinua, které zahrnuje také [[srbština|srbštinu]], [[bosenština|bosenštinu]] a [[černohorština|černohorštinu]]. Z lingvistického hlediska jsou tyto jazyky velmi blízké a vzájemně srozumitelné, ale z politických a kulturních důvodů jsou považovány za samostatné jazyky. Chorvatština se zapisuje [[latinka|latinkou]], konkrétně upravenou verzí zvanou [[gajice]] (''gajica'').<br />
<br />
== 📜 Historie ==<br />
Historie chorvatského jazyka je úzce spjata s politickým a kulturním vývojem chorvatského národa.<br />
<br />
=== 🏛️ Rané období a vliv staroslověnštiny ===<br />
Předkové dnešních Chorvatů přišli na [[Balkánský poloostrov|Balkán]] v 6. a 7. století a přinesli si s sebou [[praslovanština|praslovanský]] jazyk. První psané památky pocházejí z 9. století a jsou psány [[hlaholice|hlaholicí]], písmem vytvořeným [[Cyril a Metoděj|Cyrilem a Metodějem]] pro misii na [[Velká Morava|Velké Moravě]]. Jazykem těchto textů byla [[staroslověnština]] s prvky místního nářečí (tzv. chorvatská redakce staroslověnštiny). Nejvýznamnější památkou z tohoto období je [[Bašská deska]] (''Bašćanska ploča'') z přelomu 11. a 12. století, psaná hlaholicí.<br />
<br />
Vedle hlaholice se postupně začala používat i [[cyrilice]] (tzv. ''bosančica'') a od 14. století stále více i [[latinka]].<br />
<br />
=== 🗣️ Formování tří hlavních nářečí ===<br />
Během středověku se na území obývaném Chorvaty vyprofilovaly tři hlavní nářeční skupiny, jejichž názvy jsou odvozeny od tázacího zájmena "co?":<br />
* '''[[Čakavština|Čakavské nářečí]]''' (''ča?'') – rozšířené podél pobřeží [[Jaderské moře|Jadranu]], na [[Istrie|Istrii]] a na většině ostrovů. Bylo základem první chorvatské literární tvorby.<br />
* '''[[Kajkavština|Kajkavské nářečí]]''' (''kaj?'') – používané v severním Chorvatsku, v okolí [[Záhřeb|Záhřebu]]. Je velmi blízké [[slovinština|slovinštině]].<br />
* '''[[Štokavština|Štokavské nářečí]]''' (''što?'' nebo ''šta?'') – nejrozšířenější nářečí, které se používá ve většině [[Slavonie]], [[Lika|Lice]], [[Dalmácie|Dalmácii]] a také v Bosně a Hercegovině, Srbsku a Černé Hoře.<br />
<br />
=== 📖 Standardizace a Ilyrské hnutí ===<br />
Snahy o vytvoření jednotného spisovného jazyka sílily od 17. století. Klíčovou roli sehrálo [[Ilyrské hnutí]] v první polovině 19. století, vedené osobnostmi jako [[Ljudevit Gaj]]. Cílem hnutí bylo kulturní a politické sjednocení Jihoslovanů. Jako základ pro společný jazyk si illyristé zvolili nejrozšířenější, štokavské nářečí, konkrétně jeho [[ijekavština|ijekavskou]] variantu. Ljudevit Gaj také reformoval latinku a vytvořil moderní chorvatskou abecedu (''gajici''), kde každé hlásce odpovídá jedno písmeno.<br />
<br />
=== 🇭🇷 Srbochorvatština a osamostatnění ===<br />
Po vzniku [[Jugoslávie]] v roce 1918 se prosadila koncepce společného [[srbochorvatština|srbochorvatského jazyka]] (nebo chorvatosrbského). Ačkoliv existovaly dvě rovnoprávné varianty (západní – chorvatská, a východní – srbská), docházelo k politickým tlakům na unifikaci a potlačování chorvatských specifik. To vyvolávalo odpor, který vyvrcholil v roce [[1967]] [[Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka|Deklarací o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka]], požadující plnou rovnoprávnost chorvatštiny.<br />
<br />
Po rozpadu Jugoslávie na začátku 90. let 20. století se chorvatština definitivně etablovala jako samostatný úřední jazyk. Od té doby je patrná snaha o purizaci jazyka, tj. nahrazování cizích slov (především srbismů a internacionalismů) domácími novotvary nebo staršími, dříve méně užívanými slovy.<br />
<br />
== ✍️ Písmo a výslovnost ==<br />
Chorvatština používá upravenou latinku, tzv. '''[[gajice]]''' (''gajica''), která má 30 písmen. Její hlavní zásadou je, že jednomu fonému odpovídá právě jedno písmeno.<br />
<br />
Chorvatská abeceda:<br />
A, B, C, Č, Ć, D, Dž, Đ, E, F, G, H, I, J, K, L, Lj, M, N, Nj, O, P, R, S, Š, T, U, V, Z, Ž.<br />
<br />
Některá písmena a spřežky se vyslovují odlišně od češtiny:<br />
* '''Č''' – jako české ''č'' (např. ''mačka'' - kočka)<br />
* '''Ć''' – měkčí ''č'', podobné srbskému ''ć'' (např. ''noć'' - noc)<br />
* '''Dž''' – jako české ''dž'' v slově ''džus'' (např. ''džep'' - kapsa)<br />
* '''Đ''' – měkčí ''dž'', podobné polskému ''dź'' (např. ''anđeo'' - anděl)<br />
* '''H''' – znělá hláska, podobná ukrajinskému ''г'' (např. ''hvala'' - děkuji)<br />
* '''Lj''' – měkké ''l'', jako slovenské ''ľ'' (např. ''ljubav'' - láska)<br />
* '''Nj''' – jako české ''ň'' (např. ''konj'' - kůň)<br />
* '''Š''' – jako české ''š'' (např. ''šešir'' - klobouk)<br />
* '''Ž''' – jako české ''ž'' (např. ''žena'' - žena)<br />
<br />
Chorvatština má také [[melodický přízvuk]], který může být pro cizince obtížný. Rozlišují se čtyři typy přízvuku (dva stoupavé a dva klesavé, každý může být krátký nebo dlouhý), které mohou měnit význam slova.<br />
<br />
== ⚙️ Gramatika ==<br />
Chorvatská gramatika je, podobně jako u ostatních slovanských jazyků, flektivní, což znamená, že využívá bohatý systém skloňování a časování.<br />
<br />
=== 📝 Podstatná a přídavná jména ===<br />
* '''Pády''': Chorvatština má sedm pádů: [[nominativ]], [[genitiv]], [[dativ]], [[akuzativ]], [[vokativ]], [[lokál]] a [[instrumentál]].<br />
* '''Rod''': Rozlišují se tři rody: mužský (''muški''), ženský (''ženski'') a střední (''srednji'').<br />
* '''Číslo''': Dvě čísla: jednotné (''jednina'') a množné (''množina'').<br />
<br />
Skloňování je poměrně složité a závisí na rodu a zakončení podstatného jména. Přídavná jména se shodují s podstatnými jmény v pádě, čísle a rodě.<br />
<br />
=== 🧾 Slovesa ===<br />
Chorvatská slovesa mají propracovaný systém časů a vidů.<br />
* '''Vid''': Rozlišuje se [[vid (mluvnice)|vid]] dokonavý (''svršeni'') a nedokonavý (''nesvršeni''), podobně jako v češtině.<br />
* '''Časy''': Chorvatština má sedm časů, ačkoliv některé se v běžné mluvě používají zřídka.<br />
* Přítomný čas (''prezent'')<br />
* Minulé časy: [[perfektum]], [[aorist]], [[imperfektum]], [[plusquamperfektum]]<br />
* Budoucí časy: ''futur I.'' a ''futur II.''<br />
* '''Způsoby''': Rozlišuje se oznamovací (''indikativ''), rozkazovací (''imperativ'') a podmiňovací (''kondicional'').<br />
<br />
== 📖 Slovní zásoba ==<br />
Jádro slovní zásoby je slovanského původu. Během historie však chorvatština přijala mnoho slov z jiných jazyků, především z:<br />
* [[Latina|Latiny]] a [[italština|italštiny]] (zejména [[benátština|benátského dialektu]]) – hlavně v pobřežních oblastech (např. ''prozor'' z lat. ''prospicere'', ''salata'' z it. ''insalata'').<br />
* [[Němčina|Němčiny]] – v severních oblastech, které byly součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] (např. ''šporet'' z něm. ''Sparherd'').<br />
* [[Maďarština|Maďarštiny]] – rovněž v severních oblastech (např. ''cipela'' - bota, ''soba'' - pokoj).<br />
* [[Turečtina|Turečtiny]] – vlivem [[Osmanská říše|Osmanské říše]] (např. ''jastuk'' - polštář, ''šećer'' - cukr).<br />
<br />
Jak bylo zmíněno, současná jazyková politika v Chorvatsku upřednostňuje [[purismus]]. Místo přejímání mezinárodních slov se často tvoří nová slova z domácích kořenů.<br />
Příklady:<br />
* ''zračna luka'' (dosl. vzdušný přístav) místo ''aerodrom'' (letiště)<br />
* ''nogomet'' (dosl. nožní meta) místo ''fudbal'' (fotbal)<br />
* ''računalo'' (od ''računati'' - počítat) místo ''kompjuter'' (počítač)<br />
<br />
== 🤝 Vztah k srbštině, bosenštině a černohorštině ==<br />
Otázka vztahu mezi chorvatštinou, srbštinou, bosenštinou a černohorštinou je komplexní a politicky citlivá. Z čistě lingvistického hlediska se jedná o standardizované formy jednoho [[pluricentrický jazyk|pluricentrického jazyka]], podobně jako [[americká angličtina]] a [[britská angličtina]]. Mluvčí si bez problémů navzájem rozumí.<br />
<br />
Hlavní rozdíly jsou:<br />
1. '''Písmo''': Chorvatština používá výhradně latinku, zatímco srbština používá [[cyrilice]] i latinku.<br />
2. '''Výslovnost (reflex ''jatu'')''': Chorvatský standard je založen na [[ijekavština|ijekavské]] výslovnosti (staroslověnské ''ě'' se změnilo na ''ije''/''je'', např. ''mlijeko'', ''vrijeme''), zatímco srbský standard v Srbsku je [[ekavština|ekavský]] (''mleko'', ''vreme''). Srbský standard v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře je také ijekavský.<br />
3. '''Slovní zásoba''': Existuje řada slov, která se liší. Chorvatština často dává přednost slovům slovanského původu, zatímco srbština častěji používá internacionalismy.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ Příklady rozdílů ve slovní zásobě<br />
! Chorvatsky !! Srbsky (ekavsky) !! Česky<br />
|-<br />
| ''tisuća'' || ''hiljada'' || tisíc<br />
|-<br />
| ''kruh'' || ''hleb'' || chléb<br />
|-<br />
| ''nogomet'' || ''fudbal'' || fotbal<br />
|-<br />
| ''vlak'' || ''voz'' || vlak<br />
|-<br />
| ''zrak'' || ''vazduh'' || vzduch<br />
|-<br />
| ''otok'' || ''ostrvo'' || ostrov<br />
|-<br />
| ''juha'' || ''supa'' || polévka<br />
|}<br />
<br />
== 🧑🏫 Pro laiky ==<br />
* '''Jazyk podobný češtině, ale jiný''': Chorvatština je slovanský jazyk, takže mnoho slov zní podobně jako v češtině (např. ''more'' - moře, ''dobar dan'' - dobrý den, ''riba'' - ryba). Ale pozor na "falešné přátele" – slova, která znějí stejně, ale znamenají něco jiného (např. chorvatské ''pravo'' znamená "rovně" nebo "přímo", zatímco české "vpravo" je chorvatsky ''desno'').<br />
* '''Sedm pádů jako u nás''': Stejně jako čeština používá chorvatština složitý systém sedmi pádů. To znamená, že konce slov se mění podle jejich funkce ve větě. Pro cizince je to jedna z nejtěžších věcí na naučení.<br />
* '''Jeden jazyk, nebo čtyři?''': Chorvatština, srbština, bosenština a černohorština jsou si tak podobné, že si jejich mluvčí bez problémů rozumí. Představte si to jako rozdíl mezi angličtinou v [[Spojené království|Británii]] a v [[Spojené státy americké|USA]]. Lidé mluví trochu jinak, používají některá odlišná slova, ale v zásadě je to stejný jazyk. Z politických a historických důvodů je však každý z nich považován za samostatný jazyk se svými vlastními pravidly.<br />
* '''Píše se, jak se čte''': Velkou výhodou chorvatštiny je její pravopis. Každému písmenu odpovídá jedna hláska, takže když se naučíte abecedu, můžete přečíst jakékoliv slovo.<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Chorvatstina}}<br />
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}<br />
[[Kategorie:Chorvatština]]<br />
[[Kategorie:Jihoslovanské jazyky]]<br />
[[Kategorie:Jazyky Chorvatska]]<br />
[[Kategorie:Jazyky Bosny a Hercegoviny]]<br />
[[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]</div>InfopediaBot