<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Chl%C3%B3r</id>
	<title>Chlór - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Chl%C3%B3r"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Chl%C3%B3r&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-02T12:12:54Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Chl%C3%B3r&amp;diff=13436&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (Chlór)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Chl%C3%B3r&amp;diff=13436&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-09T05:29:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Chlór)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Prvek&lt;br /&gt;
| název = Chlór&lt;br /&gt;
| značka = Cl&lt;br /&gt;
| protonové_číslo = 17&lt;br /&gt;
| relativní_atomová_hmotnost = 35,453&lt;br /&gt;
| skupina = 17&lt;br /&gt;
| perioda = 3&lt;br /&gt;
| blok = p&lt;br /&gt;
| zařazení = Halogen&lt;br /&gt;
| barva = žlutozelený plyn&lt;br /&gt;
| skupenství = plynné&lt;br /&gt;
| teplota_tání_C = -101,5&lt;br /&gt;
| teplota_varu_C = -34,04&lt;br /&gt;
| hustota_g_cm3 = 0,0032 (při 0 °C, 101,325 kPa)&lt;br /&gt;
| elektronegativita = 3,16 (Paulingova stupnice)&lt;br /&gt;
| oxidační_stavy = -I, I, III, IV, V, VII&lt;br /&gt;
| elektronová_konfigurace = [Ne] 3s² 3p⁵&lt;br /&gt;
| objevitel = Carl Wilhelm Scheele&lt;br /&gt;
| rok_objevu = 1774&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chlór&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (z řeckého χλωρóς, &amp;#039;&amp;#039;chlóros&amp;#039;&amp;#039; – „zelený“) je [[Chemický prvek|chemický prvek]] se značkou [[Chemická značka|Cl]] a [[Protonové číslo|protonovým číslem]] 17. Patří mezi [[Halogeny|halogeny]], což jsou [[Reaktivita (chemie)|vysoce reaktivní]] [[Nekov|nekovy]]. Za standardních podmínek se chlór vyskytuje jako toxický, žlutozelený [[Plyn|plyn]] s charakteristickým štiplavým zápachem, tvořený [[Molekula|dvouatomovými molekulami]] (Cl₂). Je přibližně dvaapůlkrát těžší než [[Vzduch|vzduch]] a je silným [[Oxidační činidlo|oxidačním činidlem]]. Díky své vysoké [[Chemická reaktivita|reaktivitě]] se v [[Příroda|přírodě]] nevyskytuje volně, ale pouze ve formě [[Sloučenina|sloučenin]], zejména [[Chlorid sodný|chloridu sodného]] (kuchyňské soli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie a objev ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Carl Wilhelm Scheele.jpg|náhled|Carl Wilhelm Scheele, objevitel chloru.]]&lt;br /&gt;
Sloučeniny [[chloru]] byly známy již ve [[Starověk|starověku]], například [[Kuchyňská sůl|kamenná sůl]] se používala již 3000 let před naším letopočtem. Kolem roku 900 našeho letopočtu [[Alchymie|alchymisté]] připravili [[Kyselina chlorovodíková|kyselinu chlorovodíkovou]], tehdy nazývanou „[[Duch soli|duch soli]]“, a o 300 let později také [[Lučavka královská]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotný [[elementární]] chlór poprvé izoloval v roce 1774 švédský [[Chemik|chemik]] [[Carl Wilhelm Scheele]] reakcí [[Oxid manganičitý|oxidu manganičitého]] s [[kyselina chlorovodíková|kyselinou chlorovodíkovou]]. Scheele se domníval, že objevil sloučeninu obsahující [[Kyslík|kyslík]]. Teprve v roce 1810 anglický chemik sir [[Humphry Davy]] potvrdil, že se jedná o nový [[Chemický prvek|prvek]], a pojmenoval jej „chlór“ podle jeho žlutozelené barvy (z řeckého &amp;#039;&amp;#039;chlōros&amp;#039;&amp;#039; – „bledě zelený“ nebo „žlutozelený“). Kapalný chlór byl poprvé vyroben v roce 1823 anglickým chemikem [[Michael Faraday|Michaelem Faradayem]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Fyzikální a chemické vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Chlór je za normálních podmínek žlutozelený, [[Toxiny|toxický]] plyn. Jeho [[Teplota tání|teplota tání]] je přibližně -101,5 °C a [[Teplota varu|teplota varu]] -34,04 °C. Je přibližně 2,5krát těžší než [[vzduch]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chemicky je chlór velmi reaktivní [[prvek]], který se ochotně slučuje s většinou [[Chemické prvky|prvků]] [[Periodická tabulka prvků|periodické soustavy]]. Jeho [[Elektronegativita|elektronegativita]] je 3,16 (podle [[Linus Pauling|Paulingovy stupnice]]). Ve sloučeninách se chlór vyskytuje v [[Oxidační číslo|oxidačních číslech]] od -I až po +VII. S [[Vodík|vodíkem]] reaguje za vzniku [[Chlorovodík|chlorovodíku]] (HCl), přičemž tato [[Chemická reakce|reakce]] je katalyzována [[Světlo|světlem]]. Rovněž dokáže odebírat vodík z [[Uhlovodíky|uhlovodíků]], přičemž nakonec zůstává elementární [[Uhlík|uhlík]]. S [[Kyslík|kyslíkem]], [[Dusík|dusíkem]], [[Ušlechtilé kovy|ušlechtilými kovy]] a [[Vzácné plyny|vzácnými plyny]] se přímo neslučuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chlór se částečně rozpouští ve [[Voda|vodě]], zejména za chladu, kde tvoří tzv. chlorovanou vodu – slabý [[Dezinfekce|dezinfekční]] roztok s obsahem [[Chlornany|chlornanového]] aniontu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏭 Výroba ==&lt;br /&gt;
Většina průmyslové výroby chloru probíhá [[Elektrolýza|elektrolýzou]] koncentrovaného [[Roztok|roztoku]] [[Chlorid sodný|chloridu sodného]], známého jako [[Solanka|solanka]]. Tento proces, nazývaný [[Chloralkalická elektrolýza|chloralkalická elektrolýza]], produkuje kromě plynného chloru také [[Vodík|vodík]] a [[Hydroxid sodný|hydroxid sodný]] (louh sodný). K oddělení produktů se dnes používají moderní [[Membrána|membránové]] technologie, které jsou považovány za nejekologičtější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V [[Laboratoř|laboratoři]] lze chlór připravit například [[Oxidace|oxidací]] [[Chloridy|chloridových]] iontů v [[Kyselina|kyselém]] [[roztoku]]. Jednoduchá metoda zahrnuje směs [[kyseliny chlorovodíkové]] s [[Oxid manganičitý|oxidem manganičitým]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Použití ==&lt;br /&gt;
Chlór je jednou ze základních [[Chemikálie|chemikálií]] v [[Chemický průmysl|chemickém průmyslu]] a nachází uplatnění v mnoha oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dezinfekce a bělení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jedno z nejznámějších použití chloru je [[Dezinfekce vody|dezinfekce vody]], zejména v [[Plavecký bazén|plaveckých bazénech]] a při [[Úprava pitné vody|úpravě pitné vody]], kde účinně ničí [[Bakterie|bakterie]], [[Viry|viry]] a [[Organické látky|organické látky]]. Používá se také v [[Papírenský průmysl|papírenském]] a [[Textilní průmysl|textilním průmyslu]] k [[Bělení|bělení]] surovin, jako je [[Buničina|buničina]] a [[Celulóza|celulóza]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba chemikálií:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Chlór je klíčový pro výrobu mnoha dalších [[Sloučeniny chloru|sloučenin chloru]], včetně [[kyseliny chlorovodíkové]], [[chloridů]], [[chlornanů]] (např. [[Chlornan sodný|chlornanu sodného]] jako dezinfekčního prostředku), [[Chlorečnany|chlorečnanů]] a [[Chloristany|chloristanů]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Organická syntéza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hojně se využívá při výrobě [[Polyvinylchlorid|PVC]] (polyvinylchloridu), [[Plasty|plastických hmot]], [[Rozpouštědla|rozpouštědel]], [[Pesticidy|pesticidů]], [[Barviva|barviv]] a [[Farmaceutika|farmaceutik]]. Odhaduje se, že až dvě třetiny všech organických chemikálií vyráběných v laboratořích nějakým způsobem souvisí s chlorem.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vojenské použití:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V historii byl chlór použit jako [[Chemické zbraně|chemická zbraň]], například v první [[První světová válka|světové válce]] při [[Druhá bitva u Yper|bitvě u Yper]] v roce 1915.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ☢️ Bezpečnost a toxicita ==&lt;br /&gt;
Chlór je silně [[Toxické látky|toxický]] a dráždivý plyn s ostrým, dusivým zápachem. Jeho vdechování může mít vážné negativní dopady na [[Lidský organismus|lidský organismus]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Respirační problémy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Chlór dráždí [[Dýchací cesty|dýchací cesty]] a může vést ke [[Kašel|kašli]], podráždění [[Plíce|plic]], [[Bronchiální astma|astmatu]], [[Bronchiolitida|bronchiolitidě]] a v závažných případech až k [[Edém plic|plicnímu edému]] a [[Pneumonie|pneumonii]]. Opakované vdechování malých dávek chloru může mít negativní dopad na [[Dýchací soustava|dýchací soustavu]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podráždění kůže a očí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kontakt s chlorovanou vodou nebo plynným chlorem může způsobit [[Podráždění kůže|podráždění kůže]], [[Zarudnutí|zarudnutí]], [[Svědění|svědění]] a [[Ekzém|ekzém]]. Oči mohou reagovat zarudnutím a pálením.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Další rizika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím chloru je spojováno se zvýšeným rizikem některých typů [[Rakovina|rakoviny]], což souvisí s tvorbou [[Karcinogen|karcinogenních]] vedlejších produktů při reakci chloru s [[organickými látkami]] ve vodě. Chlor také negativně ovlivňuje [[Vlasy|vlasy]] (vysušování, lámání) a může narušit přirozené [[pH]] [[Kůže|pokožky]] a [[Pochva|pochvy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro minimalizaci rizik se doporučuje sprchování před a po použití bazénu, nošení ochranných brýlí a zajištění dobrého [[Větrání|větrání]] v prostorách s chlorovanou vodou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Chlór v přírodě a životním prostředí ==&lt;br /&gt;
Chlór se v přírodě nevyskytuje v elementární podobě kvůli své vysoké reaktivitě, ale je vždy vázán ve sloučeninách. Je 20. nejrozšířenějším prvkem v [[Zemská kůra|zemské kůře]] s koncentrací 200–1900 ppm (mg/kg) nebo přibližně 126 ppm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší množství chloru se nachází v [[Mořská voda|mořské vodě]] ve formě [[Chloridový iont|chloridových iontů]] (Cl⁻), které tvoří asi 1,9 % hmotnosti všech [[Oceán|oceánů]] na světě. Velká ložiska [[Chlorid sodný|chloridu sodného]] (halitu neboli kamenné soli) a [[Sylvín|sylvínu]] (chloridu draselného) se nacházejí v [[Podzemí|podzemních]] ložiscích, která vznikla odpařením slaných vnitrozemských [[Jezero|jezer]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chlór je také [[Mikrobiogenní prvek|mikrobiogenním prvkem]] pro [[Rostliny|rostliny]], kde pomáhá kompenzovat kladný náboj [[Draslík|draslíku]], stabilizuje [[Fotosyntéza|fotosyntetický]] komplex a podílí se na otevírání a zavírání [[Průduchy|průduchů]]. V [[Lidské tělo|lidském těle]] se chlór nachází v [[Krev|krvi]], [[Kůže|kůži]], [[Zuby|zubech]] a [[Slzy|slzách]], a [[Chloridové ionty]] jsou důležitou součástí [[Žaludeční šťáva|žaludečních šťáv]]. Chlór v [[Bílé krvinky|bílých krvinkách]] pomáhá v boji proti [[Infekce|infekcím]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V životním prostředí chlór rychle reaguje s [[Voda|vodou]] a dalšími [[Chemické látky|chemickými látkami]] za vzniku [[Chloridy|chloridů]] a [[Kyseliny|kyselin]]. Neakumuluje se v [[Půda|půdě]] ani v [[Organismus|organismech]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📚 Sloučeniny chloru ==&lt;br /&gt;
Chlór tvoří širokou škálu sloučenin s různými oxidačními stavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chlorovodík a chloridy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Chlorovodík]] (HCl) je bezbarvý plyn ostrého zápachu, který se ve vodě rozpouští za vzniku silné [[Kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] (solné). [[Chloridy]] jsou soli kyseliny chlorovodíkové a jsou nejčastějšími sloučeninami chloru v přírodě. Patří sem například [[Chlorid sodný]] (NaCl), [[Chlorid draselný]] (KCl) a [[Chlorid hořečnatý]] (MgCl₂).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kyslíkaté kyseliny chloru a jejich soli:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Chlór tvoří několik kyslíkatých kyselin a jejich solí s různými oxidačními stavy:&lt;br /&gt;
    *   [[Kyselina chlorná]] (HClO) a [[Chlornany|chlornany]] (oxidační stav Cl(I)). Chlornan sodný (NaClO) je běžný [[Dezinfekční prostředek|dezinfekční]] a [[Bělicí prostředek|bělicí prostředek]].&lt;br /&gt;
    *   [[Kyselina chloritá]] (HClO₂) a [[Chloritany|chloritany]] (oxidační stav Cl(III)).&lt;br /&gt;
    *   [[Kyselina chlorečná]] (HClO₃) a [[Chlorečnany|chlorečnany]] (oxidační stav Cl(V)). Kyselina chlorečná je nestálá kapalina se silně oxidačními účinky.&lt;br /&gt;
    *   [[Kyselina chloristá]] (HClO₄) a [[Chloristany|chloristany]] (oxidační stav Cl(VII)).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oxidy chloru:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Chlór tvoří nestálé a často explozivní [[Oxidy chloru|oxidy]], jako jsou Cl₂O, ClO₂, Cl₂O₆ a Cl₂O₇.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Organické sloučeniny chloru:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Existuje více než 2000 přirozeně se vyskytujících organických sloučenin na bázi chloru. Mnoho chlorovaných [[Organické sloučeniny|organických sloučenin]] se vyrábí synteticky a mají široké průmyslové využití, ale některé z nich, jako [[PCB]] a [[DDT]], představují významnou [[Ekologická zátěž|ekologickou zátěž]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Izotopy chloru ==&lt;br /&gt;
V přírodě se chlór vyskytuje ve dvou stabilních [[Izotopy|izotopech]]: [[Chlor-35|³⁵Cl]] a [[Chlor-37|³⁷Cl]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;³⁵Cl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tvoří přibližně 75,76 % přírodního chloru.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;³⁷Cl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tvoří přibližně 24,24 % přírodního chloru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě těchto stabilních izotopů existuje i několik [[Radioizotopy|radioizotopů]]. Nejstabilnějším z nich je [[Chlor-36|³⁶Cl]] s [[Poločas přeměny|poločasem přeměny]] 301 000 let. ³⁶Cl vzniká v atmosféře působením [[Kosmické záření|kosmického záření]] a používá se k datování [[Voda|vody]] a v [[Geologie|geologickém]] datování v rozmezí 60 000 až 1 milion let. Dalším radioizotopem je ³⁸Cl s poločasem přeměny 37,1 minut, který se využívá pro studium [[Reakční mechanismy|reakčních mechanismů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👶 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si chlór jako takového „zeleného pomocníka“ v [[Chemie|chemii]], ale s velkým „ALE“. Je to [[Plyn|plyn]], který má žlutozelenou barvu a je cítit hodně štiplavě, jako když si přivoníte k [[Čisticí prostředky|čisticím prostředkům]] v koupelně nebo v [[Plavecký bazén|bazénu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč „pomocník“? Protože je to superhrdina v boji proti [[Bakterie|bakteriím]] a [[Viry|virům]]. Proto ho dáváme do [[Pitná voda|pitné vody]] a do [[Bazén|bazénů]], aby byla voda čistá a bezpečná k pití nebo koupání. Také pomáhá bělit věci, třeba [[Papír|papír]] nebo [[Látky|látky]], a je důležitý pro výrobu spousty věcí, od [[Plasty|plastů]] (jako je [[PVC]], ze kterého jsou třeba [[Trubka|trubky]]) až po různé [[Léky|léky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A proč to „ALE“? Protože je chlór zároveň docela nebezpečný. Kdybychom ho vdechli moc, mohl by nám podráždit [[Plíce|plíce]] a [[Dýchací cesty|dýchací cesty]], podobně jako když se nadechnete nějakého silného čisticího spreje. Může také vysušovat [[Kůže|pokožku]] a dráždit [[Oči|oči]]. Proto je důležité s ním zacházet opatrně a dodržovat bezpečnostní pravidla, třeba si po koupání v bazénu vždycky osprchovat [[Tělo|tělo]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V [[Příroda|přírodě]] ho volně nenajdete, protože je tak [[Reaktivita (chemie)|reaktivní]], že se hned s něčím spojí. Nejčastěji ho najdete v [[Sůl|soli]], třeba v té, co si dáváte do [[Jídlo|jídla]], nebo v [[Mořská voda|mořské vodě]]. Takže i když je to neviditelný plyn, má velký vliv na náš každodenní [[Život|život]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Chlor}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemické prvky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Halogeny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Plyny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dezinfekční látky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Toxické látky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>