https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Braniborsk%C3%A9_markrabstv%C3%ADBraniborské markrabství - Historie editací2026-05-20T11:47:05ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Braniborsk%C3%A9_markrabstv%C3%AD&diff=19400&oldid=prevInfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)2025-12-29T03:09:00Z<p>Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox - bývalý stát<br />
| název = Braniborské markrabství<br />
| originální název = Markgrafschaft Brandenburg<br />
| obrázek = Brandenburg electoral coat of arms (18th century).svg<br />
| popisek = Znak Braniborského kurfiřtství<br />
| mapa = Brandenburg in the Holy Roman Empire (16th century).svg<br />
| popisek mapy = Braniborsko v rámci Svaté říše římské v 16. století<br />
| období = 1157–1806<br />
| status = Markrabství a kurfiřtství [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]<br />
| hlavní město = [[Branibor nad Havolou]] (do 1451)<br>[[Berlín]]-[[Cölln]] (od 1451)<br />
| jazyky = [[němčina|Němčina]] ([[dolnoněmčina]]), [[polabština|polabské slovanské jazyky]]<br />
| náboženství = [[Římskokatolická církev|Římský katolicismus]], od roku 1539 [[Luteránství]]<br />
| státní zřízení = [[Feudální monarchie]], později [[Absolutní monarchie]]<br />
| hlava státu = [[Markrabě]], od roku 1356 [[Kurfiřt]]<br />
| vznik = 11. června 1157<br />
| událost vzniku = [[Albrecht I. Medvěd]] se prohlašuje markrabětem<br />
| zánik = 6. srpna 1806<br />
| událost zániku = Rozpuštění Svaté říše římské<br />
| předchůdce = [[Severní marka]]<br />
| nástupce = [[Pruské království]] (jako provincie)<br />
| dnes část = {{Vlajka|Německo}} [[Německo]]<br>{{Vlajka|Polsko}} [[Polsko]]<br />
}}<br />
<br />
'''Braniborské markrabství''' (německy ''Markgrafschaft Brandenburg'') byl jeden z nejvýznamnějších státních útvarů ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]], který existoval od roku 1157 až do zániku říše v roce 1806. Vzniklo na území dobyté na [[Polabští Slované|polabských Slovanech]] a stalo se jádrem budoucího [[Pruské království|Pruského království]] a později i [[Německé císařství|Německého císařství]]. Od roku 1356 bylo jeho vládci, markrabatům, přiznáno právo volit císaře, čímž se Braniborsko stalo [[kurfiřtství]]m (německy ''Kurfürstentum Brandenburg''). Jeho hlavním městem byl původně [[Branibor nad Havolou]], později se centrum moci přesunulo do [[Berlín]]a.<br />
<br />
== 📜 Historie ==<br />
<br />
=== ⚔️ Vznik a askánská dynastie (1157–1320) ===<br />
Území pozdějšího Braniborska bylo původně osídleno slovanskými kmeny, především [[Havolané|Havolany]] a [[Sprévané|Sprévany]]. V 10. století se stalo cílem expanze [[Východofranská říše|Východofranské říše]], která zde zřídila [[Severní marka|Severní marku]] jako pohraniční vojenskou oblast. Po velkém slovanském povstání v roce 983 však Němci ztratili nad většinou území kontrolu na téměř 200 let.<br />
<br />
Zlom nastal v polovině 12. století. [[Albrecht I. Medvěd]] z rodu [[Askánci|Askánců]], vévoda saský, zdědil po posledním slovanském knížeti Havolanů Pribislavu-Jindřichovi jeho území. Po potlačení odporu slovanské šlechty se Albrecht 11. června 1157 prohlásil markrabětem braniborským a založil tak nový stát. Tím začala éra německé kolonizace (''[[Ostsiedlung]]''), během níž přicházeli osadníci z [[Porýní]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a [[Sasko|Saska]], zakládali nová města a vesnice a postupně asimilovali původní slovanské obyvatelstvo.<br />
<br />
Za vlády Askánců se markrabství rychle rozšiřovalo na východ až k řece [[Odra|Odře]]. Byla založena města jako [[Berlín]], [[Frankfurt nad Odrou]] a mnoho dalších. Askánci vládli Braniborsku až do vymření rodu v roce 1320, čímž zemi zanechali jako konsolidovaný a významný státní útvar.<br />
<br />
=== 👑 Wittelsbachové a Lucemburkové (1320–1415) ===<br />
Po vymření Askánců nastalo období nestability a bojů o moc. Císař [[Ludvík IV. Bavor]] z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] udělil Braniborsko v roce 1323 svému synovi. Wittelsbašská vláda však byla slabá a poznamenaná konflikty s místní šlechtou a sousedy. V této době se také objevil falešný Waldemar, podvodník, který se vydával za posledního Askánce a způsobil v zemi chaos.<br />
<br />
V roce 1373 získal Braniborsko císař [[Karel IV.]] z rodu [[Lucemburkové|Lucemburků]] pro svého syna [[Václav IV.|Václava]]. Pro [[České království]] to znamenalo získání strategického území a kurfiřtského hlasu. Karel IV. připojil k zemím Koruny české [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] a nechal sepsat ''Landbuch'', podrobný soupis majetku v markrabství. Nejdůležitějším aktem spojeným s Braniborskem byla [[Zlatá bula Karla IV.]] z roku 1356, která oficiálně potvrdila braniborského markraběte jako jednoho ze sedmi [[kurfiřt]]ů Svaté říše římské.<br />
<br />
Po smrti Karla IV. však zájem Lucemburků o Braniborsko upadal. Jeho syn [[Zikmund Lucemburský]] zemi kvůli svým finančním potížím a zaneprázdnění jinými záležitostmi zastavoval a nakonec se rozhodl ji prodat.<br />
<br />
=== Hohenzollernové a vzestup Pruska (1415–1806) ===<br />
V roce 1415 prodal císař Zikmund Braniborské kurfiřtství norimberskému purkrabímu [[Fridrich I. Braniborský|Fridrichovi VI.]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] za 400 000 zlatých. Tím začala nová éra, která trvala až do konce [[první světová válka|první světové války]]. Hohenzollernové postupně zlomili moc odbojné šlechty a měst a začali budovat centralizovaný stát. Přenesli své sídlo do [[Berlín]]a, který se stal hlavním městem.<br />
<br />
Klíčovým momentem byla [[reformace]]. Kurfiřt [[Jáchym II. Hektor]] přestoupil v roce 1539 na [[luteránství]], což mu umožnilo zabavit rozsáhlý církevní majetek a posílit svou moc.<br />
<br />
[[Třicetiletá válka]] (1618–1648) znamenala pro Braniborsko katastrofu. Země byla opakovaně pleněna cizími i císařskými vojsky, počet obyvatel klesl na polovinu a hospodářství bylo v troskách. Z této pohromy se však Braniborsko dokázalo vzpamatovat pod vládou [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridricha Viléma]], známého jako "Velký kurfiřt" (1640–1688). Ten položil základy budoucí pruské moci: vybudoval stálou armádu, zreformoval státní správu a daně a podporoval hospodářství. Významným krokem bylo přijetí [[hugenoti|hugenotských]] uprchlíků z [[Francie]] po zrušení [[Edikt nantský|Ediktu nantského]] v roce 1685, kteří přinesli nové řemeslné dovednosti.<br />
<br />
V roce 1618 zdědili Hohenzollernové [[Pruské vévodství]], které leželo mimo Svatou říši římskou. Syn Velkého kurfiřta, [[Fridrich III. Braniborský]], využil této skutečnosti a v roce 1701 se s povolením císaře korunoval v [[Královec|Královci]] jako [[Fridrich I. Pruský|král ''v'' Prusku]]. Od té doby bylo Braniborsko v personální unii s [[Pruské království|Pruským královstvím]] a stalo se jeho ústřední provincií. Formálně však zůstalo kurfiřtstvím v rámci Svaté říše římské.<br />
<br />
=== 🇩🇪 Zánik a integrace ===<br />
Existence Braniborského markrabství jako samostatného státního útvaru v rámci Svaté říše římské skončila v roce 1806, kdy [[Napoleon Bonaparte]] donutil císaře [[František I. Rakouský|Františka II.]] k abdikaci a říše zanikla. Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce 1815 bylo území reorganizováno a stalo se [[Braniborsko (provincie)|Provincií Braniborsko]] v rámci Pruského království.<br />
<br />
== 🌍 Geografie a územní vývoj ==<br />
Braniborské markrabství se rozkládalo na [[Severoněmecká nížina|Severoněmecké nížině]]. Krajina je charakteristická rovinatým až mírně zvlněným terénem, písčitou půdou, četnými jezery, bažinami a lesy. Pro svou nepříliš úrodnou půdu bylo Braniborsko někdy posměšně nazýváno "sypátko Svaté říše římské" (''Streusandbüchse des Heiligen Römischen Reiches'').<br />
<br />
Hlavními řekami, které formovaly krajinu a sloužily jako dopravní tepny, byly [[Labe]], [[Havola]], [[Spréva]] a [[Odra]].<br />
<br />
Historicky se markrabství dělilo na několik částí:<br />
* '''Stará marka''' (''Altmark'') – nejstarší část na západ od Labe.<br />
* '''Střední marka''' (''Mittelmark'') – jádrové území mezi Labem a Odrou s městy Branibor a Berlín.<br />
* '''Nová marka''' (''Neumark'') – území na východ od Odry, získané ve 13. století.<br />
* '''Prignitz''' – na severozápadě.<br />
* '''Ukerská marka''' (''Uckermark'') – na severovýchodě.<br />
<br />
K markrabství byly v různých dobách připojeny i další oblasti, jako [[Chotěbuz]] nebo [[Dolní Lužice]].<br />
<br />
== 🏛️ Politický systém a správa ==<br />
V čele státu stál [[markrabě]], který byl nejvyšším soudcem, zákonodárcem a vojenským velitelem. Jeho moc byla původně omezována zemskými stavy (''Landstände''), které tvořila vysoká šlechta, preláti a zástupci měst. Stavy měly právo schvalovat daně.<br />
<br />
Získáním kurfiřtské hodnosti v roce 1356 se postavení vládce výrazně posílilo. Braniborský kurfiřt patřil k nejužší elitě říšských knížat a zastával úřad říšského arcikomorníka (''Archicamerarius'').<br />
<br />
Od 17. století, zejména za vlády Velkého kurfiřta, začali Hohenzollernové systematicky omezovat moc stavů a budovat [[absolutismus]]. Byla vytvořena centralizovaná byrokracie a stálá armáda, které byly financovány z daní vybíraných bez souhlasu stavů. Tento model se stal základem pruského militaristického a byrokratického státu.<br />
<br />
== 💰 Hospodářství a společnost ==<br />
Hospodářství Braniborska bylo po dlouhou dobu založeno především na [[zemědělství]]. Pěstovalo se hlavně [[žito]], [[oves]] a později [[brambory]]. Důležitou roli hrál také chov ovcí a produkce vlny.<br />
<br />
Řemesla a obchod se soustředily do měst. Významný byl obchod s dřevem, obilím a solí, který probíhal po řekách. Braniborsko bylo také členem [[Hanza|hanzovní ligy]], i když nepatřilo k jejím nejvýznamnějším členům.<br />
<br />
Jak již bylo zmíněno, [[Třicetiletá válka]] znamenala hospodářský kolaps. Obnovu nastartovala až politika Velkého kurfiřta, který podporoval imigraci a zakládání manufaktur. Příchod francouzských [[hugenoti|hugenotů]] znamenal rozvoj textilního průmyslu a výroby luxusního zboží v [[Berlín]]ě. Přesto zůstalo Braniborsko ve srovnání s bohatšími částmi říše (např. [[Sasko]] nebo [[Porýní]]) relativně chudou zemí.<br />
<br />
== 💡 Pro laiky ==<br />
* '''Co je to markrabství?''' Představte si středověké království jako dům. Markrabství bylo jako opevněná zeď na hranici pozemku. Vládl v něm "markrabě" (hraniční hrabě), který měl více vojáků a pravomocí než běžný šlechtic, protože musel bránit hranici proti nepřátelům. Braniborsko bylo takovou "hraniční zdí" proti Slovanům.<br />
* '''Co znamená kurfiřt?''' Ve Svaté říši římské, což byl obrovský spolek mnoha států, se císař nevolil jako dnes. Volila ho malá skupina sedmi nejmocnějších vládců, kterým se říkalo kurfiřti. Být kurfiřtem bylo jako mít křeslo v nejvyšší radě a rozhodovat o tom, kdo bude "prezidentem" celé říše. Braniborský vládce toto právo získal v roce 1356.<br />
* '''Jak souvisí Braniborsko a Prusko?''' Braniborsko bylo původní a nejdůležitější území rodu Hohenzollernů. Později k němu zdědili další území, Prusko, které bylo královstvím. Spojili tedy obě území pod svou vládu. Je to podobné, jako kdyby ředitel malé firmy zdědil velkou továrnu – stále by řídil svou původní firmu, ale teď by byl hlavně známý jako majitel velké továrny. Braniborsko se stalo srdcem Pruského království, ze kterého později vzniklo sjednocené Německo.<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Braniborske markrabstvi}}<br />
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}<br />
[[Kategorie:Braniborsko]]<br />
[[Kategorie:Státy Svaté říše římské]]<br />
[[Kategorie:Zaniklé státy Německa]]<br />
[[Kategorie:Hohenzollernové]]<br />
[[Kategorie:Kurfiřtství]]<br />
[[Kategorie:Dějiny Německa]]<br />
[[Kategorie:Dějiny Polska]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]</div>InfopediaBot