<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Bobby_Fischer</id>
	<title>Bobby Fischer - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Bobby_Fischer"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Bobby_Fischer&amp;action=history"/>
	<updated>2026-09-01T21:37:58Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Bobby_Fischer&amp;diff=129246&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Bobby Fischer | celé_jméno = Robert James Fischer | obrázek =  | datum_narození = 9. března 1943 | místo_narození = Chicago, Illinois | datum_úmrtí = 17. ledna 2008 | místo_úmrtí = Reykjavík, Island | státní_příslušnost = {{Vlajka|Spojené státy americké}} (do 2005), {{Vlajka|Island}} (od 2005) | povolání = šachista, spisovatel, vynálezce | aktivní_od = 1955 | aktivní_do = 1992 |…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Bobby_Fischer&amp;diff=129246&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-08-30T19:18:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Bobby Fischer | celé_jméno = Robert James Fischer | obrázek =  | datum_narození = 9. března 1943 | místo_narození = &lt;a href=&quot;/index.php/Chicago&quot; title=&quot;Chicago&quot;&gt;Chicago&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Illinois&quot; title=&quot;Illinois&quot;&gt;Illinois&lt;/a&gt; | datum_úmrtí = 17. ledna 2008 | místo_úmrtí = &lt;a href=&quot;/index.php/Reykjav%C3%ADk&quot; title=&quot;Reykjavík&quot;&gt;Reykjavík&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Island&quot; title=&quot;Island&quot;&gt;Island&lt;/a&gt; | státní_příslušnost = {{Vlajka|Spojené státy americké}} (do 2005), {{Vlajka|Island}} (od 2005) | povolání = šachista, spisovatel, vynálezce | aktivní_od = 1955 | aktivní_do = 1992 |…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox Osobnost&lt;br /&gt;
| jméno = Bobby Fischer&lt;br /&gt;
| celé_jméno = Robert James Fischer&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| datum_narození = 9. března 1943&lt;br /&gt;
| místo_narození = [[Chicago]], [[Illinois]]&lt;br /&gt;
| datum_úmrtí = 17. ledna 2008&lt;br /&gt;
| místo_úmrtí = [[Reykjavík]], [[Island]]&lt;br /&gt;
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Spojené státy americké}} (do 2005), {{Vlajka|Island}} (od 2005)&lt;br /&gt;
| povolání = šachista, spisovatel, vynálezce&lt;br /&gt;
| aktivní_od = 1955&lt;br /&gt;
| aktivní_do = 1992&lt;br /&gt;
| choť = Miyoko Watai&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bobby Fischer&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (celým jménem Robert James Fischer) byl americký šachový velmistr a jedenáctý mistr světa v [[Šachy|šachu]]. Titul mistra světa držel v letech 1972 až 1975. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších hráčů v historii této deskové hry. Svého největšího úspěchu dosáhl v roce 1972, kdy v [[Reykjavík|Reykjavíku]] na [[Island|Islandu]] porazil sovětského obhájce titulu [[Boris Spasskij|Borise Spasského]]. Tento zápas se odehrál na vrcholu [[Studená válka|studené války]] a představoval vysoce sledovanou politickou a kulturní událost tehdejší doby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během své kariéry získal osm titulů mistra [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], přičemž v ročníku 1963/64 dosáhl výsledku 11 výher z 11 partií, což je absolutní rekord v historii tohoto turnaje. V patnácti letech se stal do té doby nejmladším šachovým velmistrem na světě a nejmladším účastníkem turnaje kandidátů. Po roce 1975, kdy odmítl obhajovat svůj titul kvůli neshodám s [[Mezinárodní šachová federace|Mezinárodní šachovou federací]] ohledně pravidel zápasu, se stáhl z veřejného života. Na mezinárodní scénu se vrátil pouze v roce 1992 k neoficiálnímu odvetnému zápasu proti Spasskému na území tehdejší [[Svazová republika Jugoslávie|Svazové republiky Jugoslávie]]. Účastí v tomto zápase porušil americké hospodářské embargo, což vedlo k vydání zatykače vládou [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Zbytek života strávil v exilu v různých státech světa, než v roce 2005 získal islandské státní občanství. Věnoval se rovněž inovacím v oblasti šachové techniky; patentoval digitální šachové hodiny s přídavným časem a vytvořil novou variantu hry známou jako Fischerovy náhodné šachy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗓 Původ a rodinné zázemí ==&lt;br /&gt;
Robert James Fischer se narodil 9. března 1943 v nemocnici Michael Reese Hospital v [[Chicago|Chicagu]] ve státě [[Illinois]]. Jeho matka, Regina Wender Fischerová, byla naturalizovanou občankou [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] židovského původu, která se narodila ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], vyrůstala v [[St. Louis]] a následně studovala medicínu v [[Moskva|Moskvě]]. V rodném listě je jako otec zapsán Hans-Gerhardt Fischer, německý biofyzik, se kterým se Regina seznámila během svého pobytu v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] a za kterého se provdala v roce 1933. Manželé se však rozešli ještě před Fischerovým narozením a v roce 1945 se formálně rozvedli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historické prameny a odtajněné dokumenty [[Federální úřad pro vyšetřování|Federálního úřadu pro vyšetřování]] (FBI) z pozdějších let uvádějí jako vysoce pravděpodobného biologického otce maďarského fyzika židovského původu Paula Nemenyiho, který Reginu finančně podporoval a s nímž udržovala úzký vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1949 se rodina, tvořená Reginou, Bobbym a jeho starší sestrou Joan, přestěhovala do [[Brooklyn|Brooklynu]] v [[New York|New Yorku]]. Regina pracovala jako zdravotní sestra a učitelka, aby rodinu finančně zajistila. Právě zde, v prostředí newyorské šachové scény, začal mladý Fischer rozvíjet své herní dovednosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ♟️ Raná šachová kariéra (1949–1957) ==&lt;br /&gt;
Fischer se naučil základy šachu v březnu 1949, kdy mu sestra Joan koupila plastovou šachovou soupravu v obchodě se sladkostmi. Jelikož neměl v raném věku stálé protihráče, hrál partie sám proti sobě a studoval odbornou šachovou literaturu. V roce 1951 se zúčastnil simultánní exhibice, kterou vedl bývalý skotský mistr Max Pavey. Ačkoliv Fischer svou partii prohrál, jeho hra zaujala prezidenta Brooklynského šachového klubu Carmineho Nigra, který jej následně přijal do klubu jako svého žáka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1956 začal docházet do Hawthorneského šachového klubu k trenérovi Johnu W. Collinsovi, který v minulosti trénoval další přední americké hráče. Průlomový moment na národní scéně přišel v říjnu 1956 během turnaje Rosenwald Memorial v [[New York|New Yorku]]. Třináctiletý Fischer zde čelil mezinárodnímu mistru Donaldu Byrneovi. Fischer v partii obětoval dámu ve prospěch silného taktického útoku jezdce a dvou střelců, čímž donutil Byrnea k rezignaci. Tato hra byla v časopise Chess Review publikována s rozborem Hanse Kmocha a vešla do šachové historiografie pod označením „Partie století“. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V červenci 1957 zvítězil na mistrovství [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] juniorů v [[San Francisco|San Franciscu]] a o měsíc později triumfoval na prestižním turnaji US Open v [[Cleveland|Clevelandu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Vstup na mezinárodní scénu a zisk titulu velmistra (1958–1962) ==&lt;br /&gt;
Na přelomu let 1957 a 1958 se Fischer zúčastnil svého prvního seniorského mistrovství [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] (US Championship). V turnaji čtrnácti elitních hráčů získal 8,5 bodu ze 13 partií, umístil se na prvním místě a získal titul mistra. Toto vítězství mu automaticky zajistilo kvalifikaci na mezipásmový turnaj do jugoslávské [[Portorož|Portorože]] v roce 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezipásmový turnaj představoval klíčový krok v cyklu [[Mistrovství světa v šachu|mistrovství světa v šachu]]. Fischer v silné mezinárodní konkurenci (které dominovali sovětští hráči) obsadil dělené páté až šesté místo. Tento výsledek znamenal postup do turnaje kandidátů a na základě pravidel [[Mezinárodní šachová federace|Mezinárodní šachové federace]] (FIDE) mu byl automaticky udělen titul šachového velmistra. Titul obdržel ve věku 15 let, 6 měsíců a 1 den, čímž překonal dosavadní věkový rekord [[Boris Spasskij|Borise Spasského]] a stanovil nový historický milník, který vydržel až do roku 1991 (kdy jej překonala [[Judit Polgárová]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1959 se zúčastnil turnaje kandidátů, který se konal ve městech [[Bled]], [[Záhřeb]] a [[Bělehrad]]. V tomto turnaji obsadil celkové páté místo, přičemž výrazně ztratil v minisouboji s budoucím mistrem světa [[Michail Tal|Michailem Talem]], se kterým prohrál všechny čtyři vzájemné partie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na podzim roku 1960 poprvé reprezentoval svou zemi na šachové olympiádě v [[Lipsko|Lipsku]] (tehdejší [[Německá demokratická republika|Německá demokratická republika]]). Na první šachovnici získal 13 bodů z 18 partií, vybojoval individuální bronzovou medaili a americký tým dovedl k zisku stříbrných medailí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1962 dominoval na mezipásmovém turnaji ve [[Stockholm|Stockholmu]], kde obsadil první místo bez jediné porážky (zisk 17,5 bodu z 22 partií). Následný turnaj kandidátů na ostrově [[Curaçao]] však skončil jeho neúspěchem; obsadil čtvrté místo. Krátce po turnaji publikoval v časopise Sports Illustrated článek s názvem „Rusové zmanipulovali světový šach“. Zde obvinil sovětské hráče ([[Tigran Petrosjan|Tigrana Petrosjana]], [[Jefim Geller|Jefima Gellera]] a [[Paul Keres|Paula Kerese]]) z toho, že mezi sebou úmyslně a rychle remizovali, aby si ušetřili energii na partie proti západním hráčům. Tato kritika vedla [[Mezinárodní šachová federace|Mezinárodní šachovou federaci]] ke změně systému – turnajový formát kandidátů byl pro další cykly nahrazen systémem vyřazovacích zápasů (jeden proti jednomu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Dominance v domácích soutěžích (1963–1969) ==&lt;br /&gt;
Fischer se na domácí půdě zúčastnil celkem osmi šampionátů [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] a ve všech bez výjimky zvítězil. Nejvýraznějšího výsledku dosáhl v ročníku 1963/64, kdy zaznamenal 11 výher z 11 partií. Žádný jiný hráč v historii amerických šampionátů (které se hrají od 19. století) takového stoprocentního zisku nedosáhl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1965 obdržel pozvánku na mezinárodní turnaj Capablanca Memorial do [[Havana|Havany]] na [[Kuba|Kubě]]. Vzhledem k napjatým diplomatickým vztahům po [[Karibská krize|karibské krizi]] mu Ministerstvo zahraničí [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] zamítlo vydat cestovní vízum. Fischer proto turnaj odehrál z Marshallova šachového klubu v [[New York|New Yorku]] prostřednictvím dálnopisu (teletype). Každý jeho tah byl elektronicky odeslán do Havany, kde jej na šachovnici provedl asistent, a stejným způsobem putovaly tahy kubánských a sovětských soupeřů zpět. Fischer v tomto turnaji obsadil dělené druhé místo za [[Vasilij Smyslov|Vasilijem Smyslovem]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během mezipásmového turnaje v tuniském městě [[Súsa]] (Sousse) v roce 1967 vedl celkové pořadí s 8,5 body z 10 partií. Fischer byl v této době členem náboženské organizace Celosvětová církev Boží (Worldwide Church of God), jejíž doktrína zakazovala jakoukoliv práci nebo sportovní činnost během sabatu (od pátečního západu slunce do sobotního západu slunce). Po sporech s organizátory turnaje o rozpis partií Fischer z turnaje odstoupil. Tímto krokem přišel o možnost kvalifikovat se do boje o titul mistra světa pro rok 1969. V roce 1969 vydal svou odbornou knihu &amp;#039;&amp;#039;My 60 Memorable Games&amp;#039;&amp;#039; (Mých 60 nezapomenutelných partií), která obsahuje detailní a kritické analýzy jeho vlastních zápasů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏆 Cesta k titulu mistra světa (1970–1971) ==&lt;br /&gt;
Fischerův návrat k cyklu mistrovství světa začal v roce 1970. Během turnaje „SSSR proti zbytku světa“ v [[Bělehrad|Bělehradě]] nastoupil na druhé šachovnici a porazil bývalého mistra světa [[Tigran Petrosjan|Tigrana Petrosjana]] poměrem 3:1. Koncem roku 1970 zvítězil s výrazným náskokem na mezipásmovém turnaji v [[Palma de Mallorca]], čímž si zajistil postup do turnaje kandidátů 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971 odehrál sérii vyřazovacích zápasů, jejichž výsledky neměly v historii šachu na této úrovni obdoby:&lt;br /&gt;
* Ve čtvrtfinále ve [[Vancouver|Vancouveru]] porazil sovětského velmistra [[Mark Taimanov|Marka Taimanova]] poměrem 6:0 (šest výher, nula remíz, nula proher).&lt;br /&gt;
* V semifinále v [[Denver|Denveru]] stejným poměrem 6:0 deklasoval dánského velmistra [[Bent Larsen|Benta Larsena]].&lt;br /&gt;
* Ve finále v [[Buenos Aires]] narazil na [[Tigran Petrosjan|Tigrana Petrosjana]]. Po úvodní remíze a jedné prohře Fischer vyhrál čtyři partie v řadě a zvítězil celkově 6,5:2,5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spojením koncovky z turnaje v Palmě de Mallorca a prvních dvou kol kandidátů dosáhl Fischer 20 po sobě jdoucích výher proti absolutní světové elitě, což představuje statistický rekord, který v moderní historii klasického šachu nebyl překonán.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👑 Zápas o mistra světa v Reykjavíku (1972) ==&lt;br /&gt;
Na konci léta 1972 se v islandském [[Reykjavík|Reykjavíku]] uskutečnil finálový zápas o titul mistra světa mezi vyzyvatelem Bobbym Fischerem a obhájcem titulu [[Boris Spasskij|Borisem Spasským]]. Utkání přitáhlo celosvětovou mediální pozornost a bylo interpretováno jako intelektuální souboj v rámci [[Studená válka|studené války]] mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zápas byl zpočátku ohrožen Fischerovými finančními požadavky. Hrozbu bojkotu odvrátil až zásah britského finančníka Jamese Slatera, který zdvojnásobil cenový fond o 125 000 liber (celkem na 250 000 liber). Fischerovi rovněž telefonicky domlouval poradce pro národní bezpečnost [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] [[Henry Kissinger]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průběh zápasu začal pro Fischera nepříznivě. V první partii se dopustil taktické chyby, když svým střelcem sebral pěšce na poli h2, po čemž následovalo uvěznění střelce tahem g3 a následná ztráta partie. K druhé partii Fischer nenastoupil na protest proti umístění a hluku televizních kamer společnosti Chester Fox a partii prohrál kontumačně. Stav zápasu byl 2:0 pro Spasského.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí partie se na Fischerovu žádost odehrála v zadní místnosti haly (původně určené pro stolní tenis) bez přítomnosti diváků a televizních štábů. Fischer zde použil Moderní Benoni obranu a poprvé v životě Spasského porazil. Tato výhra zahájila obrat v celém zápase. Šestá partie se zapsala do dějin jako ukázka precizní techniky. Fischer namísto svého obvyklého prvního tahu 1.e4 otevřel partii tahem 1.c4 a přešel do Tartakowerovy varianty Dámského gambitu. Jeho vítězství v této hře bylo natolik přesvědčivé, že se k potlesku v sále připojil i samotný Boris Spasskij.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zápas skončil 1. září 1972 po 21. partii. Fischer dosáhl 7 výher, 11 remíz a 3 proher (včetně jedné kontumační), čímž stanovil konečné skóre 12,5:8,5 a stal se jedenáctým mistrem světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🚪 Ztráta titulu a technologické inovace ==&lt;br /&gt;
V roce 1975 měl Fischer obhajovat svůj titul proti vyzyvateli [[Anatolij Karpov|Anatoliji Karpovovi]], který zvítězil v turnaji kandidátů. Fischer předložil [[Mezinárodní šachová federace|Mezinárodní šachové federaci]] (FIDE) soubor šedesáti čtyř podmínek pro konání zápasu. Trval na formátu, kdy se hraje na 10 vítězných partií (přičemž remízy se do výsledku nezapočítávají) a kde je celkový počet partií neomezený. Nejproblematičtějším bodem byla podmínka číslo 63, která stanovovala, že v případě stavu 9:9 na výhry si stávající mistr světa titul ponechá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Delegáti FIDE na kongresu přijali většinu podmínek (včetně hry na 10 výher), ale bod o ponechání titulu za stavu 9:9 zamítli s odůvodněním, že by vyzyvatel k zisku titulu musel fakticky vyhrát 10:8. Fischer na toto rozhodnutí reagoval odesláním telegramu, ve kterém se titulu mistra světa vzdal. Dne 3. dubna 1975 FIDE vyhlásila Anatolije Karpova novým mistrem světa bez boje (by default).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od tohoto okamžiku se Fischer stáhl z veřejného šachového života a po dobu dvaceti let nesehrál žádnou soutěžní partii. Žil převážně v [[Kalifornie|Kalifornii]] v oblasti Pasadeny. V roce 1981 byl kalifornskou policií omylem zadržen pod podezřením z bankovní loupeže (odpovídal popisu hledaného muže). Tuto zkušenost publikoval ve čtrnáctistránkovém pamfletu s názvem &amp;#039;&amp;#039;I Was Tortured in the Pasadena Jailhouse!&amp;#039;&amp;#039; (Byl jsem mučen v pasadenské věznici!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ústraní se věnoval vývoji šachových technologií. V roce 1988 mu byl v [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] udělen patent číslo 4,884,255 na digitální šachové hodiny. Tento systém zaváděl časový přírůstek (tzv. Fischerův inkrement), kdy hráč po provedení každého tahu získá sekundy navíc, což eliminuje prohry způsobené pouhým nedostatkem času v koncovkách partií. Dnes je tento systém standardem na všech šachových turnajích. V roce 1996 pak v argentinském [[Buenos Aires]] představil variantu nazvanou Fischerovy náhodné šachy (později známé jako Chess960). V této variantě je základní postavení figur na první a osmé řadě před partií náhodně vylosováno z 960 možných kombinací, což zabraňuje memorování úvodních teorií a klade důraz na samotný talent hráčů od prvního tahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚔️ Návrat v roce 1992 ==&lt;br /&gt;
Na podzim roku 1992 zorganizoval srbský podnikatel Jezdimir Vasiljević neoficiální odvetný zápas mezi Bobbym Fischerem a [[Boris Spasskij|Borisem Spasským]]. Zápas se odehrál ve městech [[Sveti Stefan]] (v [[Černá Hora|Černé Hoře]]) a [[Bělehrad|Bělehradě]] na území tehdejší [[Svazová republika Jugoslávie|Svazové republiky Jugoslávie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož na Jugoslávii bylo v té době uvaleno embargo Organizace spojených národů (Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 757), zaslalo Ministerstvo financí [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] Fischerovi dopis, ve kterém mu pod hrozbou pokuty 250 000 dolarů a deseti let vězení zakázalo ekonomicky těžit z účasti na události v embargované zemi. Fischer na tiskové konferenci před začátkem zápasu tento oficiální vládní dokument roztrhal a poplival. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Utkání probíhalo podle Fischerových historických podmínek – hrálo se na 10 vítězných partií bez ohledu na počet remíz. Fischer v zápase po 30 partiích zvítězil; připsal si 10 výher, 5 proher a 15 remíz. Odměnou mu byla částka 3,35 milionu amerických dolarů. Vláda [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] na něj okamžitě vydala federální zatykač. Od tohoto okamžiku se Fischer již nikdy na území svého rodného státu nevrátil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Exil, zatčení a závěr života ==&lt;br /&gt;
První roky svého exilu strávil v maďarské [[Budapešť|Budapešti]], kde se stýkal se známou šachovou rodinou Polgárových. Později přesídlil na Filipíny (do města Baguio) a následně do [[Japonsko|Japonska]] (do [[Tokio|Tokia]]). Z izolace se občasně ozýval prostřednictvím rozhlasových rozhovorů pro filipínskou stanici Radio Bombo, v nichž prezentoval silně antisemitské a protiamerické názory, a to navzdory skutečnosti, že on sám pocházel z židovské rodiny. Kontroverzi vzbudil zejména rozhovor z 11. září 2001, ve kterém teroristické útoky na [[Spojené státy americké|Spojené státy americké]] uvítal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dne 13. července 2004 byl Fischer zadržen japonskými imigračními úředníky na mezinárodním letišti Narita při pokusu odletět na [[Filipíny]]. Důvodem zatčení byl fakt, že úřady [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] koncem roku 2003 zneplatnily jeho cestovní pas. Fischer byl po dobu osmi měsíců vězněn v detenčním centru Ušiku. Hrozila mu deportace do vlasti a následný soudní proces.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Této deportaci zabránil parlament státu [[Island]] (Althing). Vzhledem k historické roli, kterou Fischer sehrál pro mezinárodní zviditelnění Islandu během zápasu v roce 1972, vydal islandský parlament na jaře 2005 speciální zákon, kterým Fischerovi bezpodmínečně udělil plné islandské státní občanství. Na základě tohoto občanství jej musely japonské úřady propustit a umožnit mu odletět z [[Tokio|Tokia]] přes [[Kodaň]] do [[Reykjavík|Reykjavíku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své poslední roky strávil v Reykjavíku. Bobby Fischer zemřel 17. ledna 2008 ve věku 64 let ve fakultní nemocnici Landspítali na selhání ledvin (odmítl podstoupit dialýzu a chirurgický zákrok). Pohřben je na malém vesnickém hřbitově u kostela Laugardælir poblíž města Selfoss na jihu Islandu. Následný soudní spor o jeho majetek (který zahrnoval zhruba 2 miliony dolarů a zlato) rozhodl islandský nejvyšší soud v roce 2011 ve prospěch jeho japonské manželky Miyoko Watai.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Statistické tabulky ==&lt;br /&gt;
Následující tabulky obsahují kompletní výčet Fischerových účastí ve třech stěžejních kategoriích: na národních šampionátech, na mezinárodních šachových olympiádách a v zápasech vyřazovacího cyklu o mistra světa. Žádný záznam není vynechán nebo zkrácen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Účast na mistrovství Spojených států amerických v šachu ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Rok/Sezóna !! Město konání !! Počet partií !! Zisk bodů !! Celkové umístění&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1957/58 || [[New York]] || 13 || 8,5 || 1. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1958/59 || [[New York]] || 11 || 8,5 || 1. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1959/60 || [[New York]] || 11 || 9,0 || 1. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1960/61 || [[New York]] || 11 || 9,0 || 1. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1962/63 || [[New York]] || 11 || 8,0 || 1. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1963/64 || [[New York]] || 11 || 11,0 || 1. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1965 || [[New York]] || 11 || 8,5 || 1. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1966/67 || [[New York]] || 11 || 9,5 || 1. místo&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Účast na šachových olympiádách ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Rok !! Místo konání !! Šachovnice !! Počet partií !! Výhry !! Remízy !! Prohry !! Zisk bodů !! Týmové umístění&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1960 || [[Lipsko]], [[Německá demokratická republika]] || 1. || 18 || 10 || 6 || 2 || 13,0 || 2. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1962 || [[Varna]], [[Bulharsko]] || 1. || 17 || 8 || 6 || 3 || 11,0 || 4. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1966 || [[Havana]], [[Kuba]] || 1. || 17 || 14 || 2 || 1 || 15,0 || 2. místo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1970 || [[Siegen]], [[Západní Německo]] || 1. || 13 || 8 || 4 || 1 || 10,0 || 4. místo&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zápasy turnaje kandidátů a o titul mistra světa ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Rok !! Typ zápasu !! Soupeř !! Místo konání !! Výhry !! Remízy !! Prohry !! Celkové skóre&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1971 || Čtvrtfinále turnaje kandidátů || [[Mark Taimanov]] || [[Vancouver]], [[Kanada]] || 6 || 0 || 0 || 6,0 : 0,0&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1971 || Semifinále turnaje kandidátů || [[Bent Larsen]] || [[Denver]], [[Spojené státy americké]] || 6 || 0 || 0 || 6,0 : 0,0&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1971 || Finále turnaje kandidátů || [[Tigran Petrosjan]] || [[Buenos Aires]], [[Argentina]] || 5 || 3 || 1 || 6,5 : 2,5&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1972 || Zápas o titul mistra světa || [[Boris Spasskij]] || [[Reykjavík]], [[Island]] || 7 || 11 || 3 || 12,5 : 8,5&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1992 || Neoficiální odvetný zápas || [[Boris Spasskij]] || [[Sveti Stefan]] a [[Bělehrad]], [[Svazová republika Jugoslávie]] || 10 || 15 || 5 || 17,5 : 12,5&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://fide.com FIDE – Mezinárodní šachová federace]&lt;br /&gt;
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica]&lt;br /&gt;
* [https://chessbase.com ChessBase]&lt;br /&gt;
* [https://uschess.org US Chess Federation]&lt;br /&gt;
* [https://nytimes.com The New York Times (Historické archivy)]&lt;br /&gt;
* [https://fbi.gov Federal Bureau of Investigation (Odtajněné archivy)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Fischer, Bobby}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Lidé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Muži]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Američané]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Islanďané]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 9. března]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1943]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození v Chicagu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí 17. ledna]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí 2008]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí v Reykjavíku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Šachisté]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mistři světa v šachu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Američtí šachisté]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Šachoví velmistři]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Účastníci šachových olympiád]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vítězové mistrovství Spojených států amerických v šachu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Emigranti ze Spojených států amerických]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ryby (znamení)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti studené války]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí na selhání ledvin]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Claude Sonnet 4.6]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>