<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Bitva_u_Kres%C4%8Daku</id>
	<title>Bitva u Kresčaku - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Bitva_u_Kres%C4%8Daku"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Bitva_u_Kres%C4%8Daku&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-20T01:56:34Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Bitva_u_Kres%C4%8Daku&amp;diff=18685&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Bitva_u_Kres%C4%8Daku&amp;diff=18685&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-25T09:49:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox bitva&lt;br /&gt;
| název = Bitva u Kresčaku&lt;br /&gt;
| obrázek = Battle of Crécy Froissart.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Miniatura bitvy u Kresčaku z [[Froissartovy kroniky]]&lt;br /&gt;
| konflikt = [[Stoletá válka]]&lt;br /&gt;
| datum = [[26. srpen|26. srpna]] [[1346]]&lt;br /&gt;
| místo = poblíž [[Crécy-en-Ponthieu]] (Kresčak), [[Pikardie]], [[Francouzské království]]&lt;br /&gt;
| výsledek = Rozhodné anglické vítězství&lt;br /&gt;
| strana1 = {{Vlajka|Anglické království}} [[Anglické království]]&lt;br /&gt;
| strana2 = {{Vlajka|Francouzské království}} [[Francouzské království]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|České království}} [[České království]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Janovská republika}} [[Janovská republika]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Mallorské království}} Mallorské království&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Lotrinské vévodství}} Lotrinské vévodství&lt;br /&gt;
| velitel1 = {{Vlajka|Anglické království}} [[Eduard III.]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Anglické království}} [[Eduard z Woodstocku|Eduard, Černý princ]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Anglické království}} William de Bohun, 1. hrabě z Northamptonu&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Anglické království}} Thomas de Beauchamp, 11. hrabě z Warwicku&lt;br /&gt;
| velitel2 = {{Vlajka|Francouzské království}} [[Filip VI. Francouzský]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|České království}} [[Jan Lucemburský]] †&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Francouzské království}} [[Karel IV. Lucemburský]] (zraněn)&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Francouzské království}} Karel II. z Alençonu †&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Francouzské království}} Ludvík I. Flanderský †&lt;br /&gt;
| síla1 = cca 9 000–16 000 mužů&amp;lt;br&amp;gt;(z toho 5 000–10 000 [[lučištník]]ů s [[dlouhý luk|dlouhými luky]])&lt;br /&gt;
| síla2 = cca 20 000–40 000 mužů&amp;lt;br&amp;gt;(z toho cca 6 000 janovských [[kuše|střelců z kuší]])&lt;br /&gt;
| ztráty1 = cca 100–300 mrtvých&lt;br /&gt;
| ztráty2 = cca 10 000–30 000 mrtvých a zraněných&amp;lt;br&amp;gt;(včetně 1 542 [[rytíř]]ů a [[šlechta|šlechticů]])&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bitva u Kresčaku&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (francouzsky &amp;#039;&amp;#039;Bataille de Crécy&amp;#039;&amp;#039;, anglicky &amp;#039;&amp;#039;Battle of Crécy&amp;#039;&amp;#039;) byla jedna z nejvýznamnějších a rozhodujících bitev [[stoletá válka|stoleté války]]. Odehrála se [[26. srpen|26. srpna]] [[1346]] na severu [[Francie]] poblíž města [[Crécy-en-Ponthieu]] (česky Kresčak). Střetla se v ní menší, ale takticky vyspělejší anglická armáda pod velením krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] s mnohonásobně větší francouzskou armádou vedenou králem [[Filip VI. Francouzský|Filipem VI.]] V bitvě padl český král [[Jan Lucemburský]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bitva je považována za historický milník, který demonstroval drtivou převahu [[anglický dlouhý luk|anglického dlouhého luku]] nad tradiční těžkou rytířskou jízdou a janovskými střelci z [[kuše|kuší]]. Výsledek bitvy znamenal taktickou revoluci ve středověkém vojenství a na dlouhou dobu podlomil vojenskou sílu francouzské šlechty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Předehra ==&lt;br /&gt;
Konflikt, který později vešel ve známost jako [[stoletá válka]], začal v roce [[1337]]. Anglický král [[Eduard III.]] si jako vnuk francouzského krále [[Filip IV. Sličný|Filipa IV. Sličného]] činil nárok na francouzský trůn, který po vymření hlavní linie [[Kapetovci|Kapetovců]] připadl [[Filip VI. Francouzský|Filipovi VI.]] z vedlejší větve [[Valois]]. Kromě dynastických sporů byly příčinou války i ekonomické zájmy, zejména kontrola nad bohatým regionem [[Flandry]] a anglickými državami v [[Gaskoňsko|Gaskoňsku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V červenci [[1346]] se Eduard III. vylodil v [[Normandie|Normandii]] s expedičním sborem čítajícím asi 15 000 mužů. Jeho cílem nebylo dobýt Paříž, ale provést tzv. &amp;#039;&amp;#039;[[chevauchée]]&amp;#039;&amp;#039; – rozsáhlý a ničivý nájezd, který měl podkopat autoritu a ekonomiku francouzského krále. Angličané postupovali Normandií, dobyli a vyplenili město [[Caen]] a směřovali na severovýchod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francouzský král Filip VI. mezitím shromáždil obrovskou armádu, jejíž velikost výrazně převyšovala anglické síly. Snažil se Angličany odříznout od ústupu a zničit je v rozhodující bitvě. Eduardova armáda byla nucena ustupovat a hledat místo, kde by mohla překročit řeku [[Somma]]. Poté, co se jim to podařilo u brodu Blanchetaque, rozhodl se Eduard, že se dále vyhýbat bitvě nemůže. Vybral si proto strategicky výhodné místo na mírném svahu mezi obcemi Crécy-en-Ponthieu a Wadicourt a připravil se na francouzský útok.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚔️ Složení armád ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== {{Vlajka|Anglické království}} Anglická armáda ===&lt;br /&gt;
Anglické vojsko bylo menší, ale disciplinovanější a lépe organizované. Jeho síla se odhaduje na 9 000 až 16 000 mužů. Klíčovou složkou byli [[lučištník]]ové s [[dlouhý luk|dlouhými luky]] (anglicky &amp;#039;&amp;#039;longbow&amp;#039;&amp;#039;), kterých bylo 5 000 až 10 000. Tito lučištníci, rekrutovaní převážně z řad svobodných sedláků ([[yeoman|yeomanů]]), dokázali vystřelit 10–12 šípů za minutu na vzdálenost přes 250 metrů. Jejich šípy s hroty typu &amp;#039;&amp;#039;bodkin&amp;#039;&amp;#039; dokázaly na kratší vzdálenost probít i plátovou zbroj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zbytek armády tvořili [[rytíř]]i a těžkooděnci (&amp;#039;&amp;#039;men-at-arms&amp;#039;&amp;#039;), kteří však na Eduardův rozkaz bojovali sesednutí z koní jako těžká pěchota, aby vytvořili pevnou obrannou linii. Eduard rozdělil svou armádu do tří divizí (&amp;#039;&amp;#039;battles&amp;#039;&amp;#039;):&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pravé křídlo:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Velení měl šestnáctiletý Eduardův syn, [[Eduard z Woodstocku|Eduard, Černý princ]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Levé křídlo:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vedené hrabaty z Northamptonu a Arundelu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Záloha:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pod přímým velením krále Eduarda III., umístěná na kopci u větrného mlýna, odkud měl přehled o celém bojišti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lučištníci byli rozmístěni na křídlech každé divize ve formaci klínu (tvaru písmene &amp;quot;V&amp;quot;), což jim umožňovalo křížovou palbu na postupujícího nepřítele. Angličané také údajně poprvé v poli použili několik primitivních [[dělo|děl]] (tzv. &amp;#039;&amp;#039;ribauldequins&amp;#039;&amp;#039;), jejichž efekt byl spíše psychologický než ničivý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== {{Vlajka|Francouzské království}} Francouzská armáda ===&lt;br /&gt;
Francouzská armáda byla typickým feudálním vojskem, mnohem početnějším (odhady se pohybují od 20 000 do 40 000 mužů), ale nedisciplinovaným a špatně koordinovaným. Její hlavní údernou silou byla těžká rytířská jízda, pýcha francouzské šlechty, která pohrdala pěchotou i střelci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V předvoji armády bylo asi 6 000 janovských žoldnéřů, kteří byli považováni za nejlepší střelce z [[kuše]] v Evropě. Kuše měla sice větší průraznost než luk, ale její nabíjení bylo mnohem pomalejší (2–4 střely za minutu). Za nimi se v několika vlnách valila masa francouzských, českých, lotrinských a dalších rytířů, dychtících po slávě a boji. V řadách francouzské armády bojoval i český král [[Jan Lucemburský]] se svým synem [[Karel IV. Lucemburský|Karlem]] (tehdy již zvoleným římským králem) a družinou českých pánů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗺️ Průběh bitvy ==&lt;br /&gt;
Angličané zaujali pozice již ráno a měli čas se připravit, odpočinout si a najíst se. Francouzská armáda dorazila na bojiště až pozdě odpoledne, unavená po dlouhém pochodu a v chaotickém stavu. Navzdory radám svých velitelů, aby útok odložil na další den, se Filip VI., tlačený nedočkavou šlechtou, rozhodl zaútočit okamžitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Útok janovských střelců ===&lt;br /&gt;
Bitvu zahájil útok janovských střelců z kuší. Jejich postup však zkomplikovala krátká dešťová přeháňka, která navlhčila tětivy jejich kuší a snížila jejich účinnost. Angličtí lučištníci si své tětivy před deštěm schovali, a když Janované přišli na dostřel, zasypali je hustou a smrtící salvou šípů. Jeden z kronikářů popsal, že šípy &amp;quot;padaly z nebe jako sníh&amp;quot;. Janovští střelci, kteří navíc neměli své velké ochranné štíty (pavézy), utrpěli těžké ztráty a v panice se dali na ústup.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rytířské útoky ===&lt;br /&gt;
Rozzuření francouzští rytíři, kteří považovali ústup žoldnéřů za zbabělost, je na rozkaz vévody z Alençonu pobili a vyrazili do útoku přes jejich těla. Následovalo celkem 15 nebo 16 nekoordinovaných a chaotických čelních útoků francouzské těžké jízdy. Rytíři museli útočit do mírného kopce, přes rozbahněný terén a těla padlých Janovanů, přímo do vražedné křížové palby anglických luků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Šípy zabíjely a zraňovaly koně, kteří se plašili, shazovali své jezdce a vytvářeli na bojišti nepřekonatelnou změť těl. Rytíři, kteří se dostali až k anglickým liniím, byli snadno pobiti sesednutými anglickými těžkooděnci. Boje byly nejtvrdší kolem pozic Černého prince, ale anglické linie nikdy nepovolily.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smrt Jana Lucemburského ===&lt;br /&gt;
Legendárním momentem bitvy byla smrt slepého českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Když se dozvěděl, že bitva je pro Francouze ztracena, údajně pronesl slavnou větu: &amp;#039;&amp;#039;„Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“&amp;#039;&amp;#039; Nechal se přivázat mezi koně dvou svých rytířů a vyrazil do největší vřavy, kde hrdinně padl. Jeho syn Karel byl v bitvě zraněn, ale podařilo se mu z bojiště uniknout. Podle legendy po bitvě našel [[Eduard z Woodstocku|Černý princ]] tělo českého krále a na znamení úcty si vzal jeho chochol se třemi pštrosími pery a heslo &amp;#039;&amp;#039;Ich dien&amp;#039;&amp;#039; (Sloužím), které se od té doby stalo znakem prince z Walesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bitva pokračovala až do pozdní noci. Francouzský král Filip VI. byl sám lehce zraněn a nakonec byl svými muži donucen opustit bojiště. Tím byla francouzská porážka zpečetěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Důsledky a význam ==&lt;br /&gt;
Porážka u Kresčaku byla pro Francii katastrofou. Ztráty na francouzské straně byly enormní – padlo přes 1 500 rytířů a šlechticů, včetně králova bratra Karla z Alençonu, Ludvíka Flanderského a samotného Jana Lucemburského. Celkové francouzské ztráty se odhadují na více než 10 000 mužů. Anglické ztráty byly naopak minimální, pravděpodobně jen několik stovek mužů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Taktická revoluce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Bitva definitivně prokázala, že éra nadvlády těžké rytířské jízdy na evropských bojištích končí. Dobře organizovaná pěchota vyzbrojená účinnými střelnými zbraněmi (v tomto případě dlouhým lukem) ji dokázala porazit.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zisk Calais:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vítězství umožnilo Eduardu III. oblehnout a po téměř ročním obléhání v roce [[1347]] dobýt strategicky klíčový přístav [[Calais]], který zůstal v anglických rukou více než 200 let.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Posílení anglické morálky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Výhra proti mnohonásobné přesile posílila prestiž Anglie a jejího krále a zajistila Angličanům na několik let vojenskou převahu ve válce.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Úpadek francouzské šlechty:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ztráta tak velkého počtu šlechticů podlomila vojenskou i politickou sílu francouzské aristokracie a přispěla k vnitřní krizi francouzského království, kterou ještě zhoršila epidemie [[černá smrt|černé smrti]] o několik let později.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bitva u Kresčaku se stala symbolem anglické vojenské zdatnosti a jedním ze základních kamenů anglické národní identity. Pro Čechy zůstává především památkou na hrdinskou, i když z vojenského hlediska nesmyslnou, smrt krále Jana Lucemburského.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stoletá válka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nebyla to jedna válka trvající sto let v kuse. Šlo o sérii konfliktů mezi [[Anglie|Anglií]] a [[Francie|Francií]] s přestávkami, která trvala od roku 1337 do 1453. Hlavním důvodem byl spor o to, kdo má vládnout Francii.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Anglický dlouhý luk:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Představte si ho jako &amp;quot;středověký kulomet&amp;quot;. Byl obrovský (skoro jako muž), těžko se natahoval, ale trénovaný lučištník s ním dokázal střílet šípy velmi rychle a daleko. Proti pomalým kuším a těžkopádným rytířům to byla obrovská výhoda.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rytířská jízda:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Byla to elitní &amp;quot;tanková&amp;quot; jednotka středověku. Těžce obrnění šlechtici na koních měli za úkol prorazit nepřátelské linie. U Kresčaku ale narazili na déšť šípů, který jejich koně vyřadil z boje dřív, než se k nepříteli vůbec dostali.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jan Lucemburský:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Český král, který byl v době bitvy již úplně slepý. Přestože věděl, že boj je prohraný, nechtěl utéct a nechal se svými rytíři dovést do bitvy, kde zemřel. Stal se symbolem rytířské cti a odvahy, i když jeho smrt byla z praktického hlediska zbytečná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Krescaku, bitva u}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bitvy stoleté války]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bitvy Anglie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bitvy Francie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bitvy Českého království]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Jan Lucemburský]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Eduard III.]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:1346]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny Francie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>