<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Bauxit</id>
	<title>Bauxit - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Bauxit"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Bauxit&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-21T13:55:01Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Bauxit&amp;diff=11647&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (Bauxit)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Bauxit&amp;diff=11647&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-25T14:24:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Bauxit)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox minerál&lt;br /&gt;
| název = Bauxit&lt;br /&gt;
| obrázek = Bauxite_from_Australia.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Surový bauxit z Austrálie s typickou pizolitickou (hráškovitou) strukturou&lt;br /&gt;
| kategorie = Hornina (směs minerálů)&lt;br /&gt;
| chemický vzorec = Hlavně Al(OH)₃ (gibbsit), γ-AlO(OH) (böhmit) a α-AlO(OH) (diaspor)&lt;br /&gt;
| barva = Bílá, šedá, žlutá, hnědá, červená&lt;br /&gt;
| vzhled krystalu = Celistvý, zrnitý, pizolitický, oolitický, zemitý&lt;br /&gt;
| soustava = Různá (směs)&lt;br /&gt;
| tvrdost = 1–3 (velmi měkký)&lt;br /&gt;
| lesk = Matný, zemitý&lt;br /&gt;
| štěpnost = Žádná&lt;br /&gt;
| vryp = Bílý, načervenalý&lt;br /&gt;
| hustota = 2,0–2,7 g/cm³&lt;br /&gt;
| ostatní = Hlavní ruda pro výrobu [[hliník]]u&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bauxit&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je sedimentární [[hornina]] s vysokým obsahem [[hliník]]u. Není to samostatný minerál, ale směs převážně hydratovaných oxidů hliníku, jako jsou [[gibbsit]], [[böhmit]] a [[diaspor]]. Dále obsahuje příměsi, zejména oxidy [[železo|železa]] (goethit a hematit), které mu dodávají typickou červenohnědou barvu, a jílový minerál [[kaolinit]]. Název získal podle obce Les Baux-de-Provence v jižní [[Francie|Francii]], kde byl v roce 1821 poprvé popsán geologem Pierrem Berthierem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bauxit je celosvětově nejdůležitější a prakticky jedinou surovinou pro výrobu hliníku. Více než 90 % veškerého vytěženého bauxitu se používá právě k tomuto účelu. Zbývající část nachází uplatnění v chemickém průmyslu, při výrobě žáruvzdorných materiálů, brusiv a speciálních cementů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌱 Vznik a geologie ==&lt;br /&gt;
Bauxit vzniká procesem zvaným [[lateritizace]], což je intenzivní chemické zvětrávání hornin v horkém, tropickém nebo subtropickém klimatu s výrazným střídáním období dešťů a sucha. Tento proces trvá miliony let. Dešťová voda postupně z matečné horniny (jako jsou [[žula]], [[čedič]], [[syenit]] nebo jílovité břidlice) vyluhuje rozpustnější prvky, zejména [[křemík]]. Na místě se pak hromadí nejméně rozpustné a nejméně mobilní prvky – hliník a železo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišují se dva hlavní typy ložisek:&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lateritické bauxity&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vznikají přímo na místě zvětráváním křemičitanových hornin. Tvoří většinu světových zásob a nacházejí se především v tropických oblastech [[Austrálie]], [[Guinea|Guineje]], [[Brazílie]] a [[Indie|Indie]].&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Krasové bauxity&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vznikají zvětráváním jílovitých zbytků v [[vápenec|vápencových]] a [[dolomit (hornina)|dolomitových]] horninách. Tato ložiska jsou typická pro [[Evropa|Evropu]] ([[Francie]], [[Řecko]], [[Maďarsko]]), [[Jamajka|Jamajku]] a [[Guyana|Guyanu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ložiska bauxitu mohou dosahovat mocnosti až několika desítek metrů a často leží blízko zemského povrchu, což umožňuje jejich povrchovou těžbu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Výskyt a těžba ==&lt;br /&gt;
Bauxit se těží v povrchových dolech v mnoha zemích světa. Světové zásoby jsou odhadovány na desítky miliard tun, což při současném tempu spotřeby zajišťuje dostatek suroviny na stovky let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Největší producenti bauxitu (odhad pro rok 2024):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Stát !! Těžba (miliony tun ročně)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| {{Vlajka|Austrálie}} [[Austrálie]] || ~ 105&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| {{Vlajka|Guinea}} [[Guinea]] || ~ 90&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| {{Vlajka|Čína}} [[Čína]] || ~ 70&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| {{Vlajka|Brazílie}} [[Brazílie]] || ~ 35&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| {{Vlajka|Indonésie}} [[Indonésie]] || ~ 20&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
*Zdroj: Odhady na základě dat USGS a tržních reportů pro roky 2020-2023.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší ověřené zásoby bauxitu na světě má [[Guinea]], která drží přibližně 25 % všech světových rezerv. Dalšími zeměmi s významnými zásobami jsou [[Vietnam]], [[Austrálie]], [[Brazílie]] a [[Jamajka]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Těžba bauxitu má významné [[environmentální dopady]]. Zahrnuje odlesňování, erozi půdy a narušení vodních zdrojů. Zpracování rudy také produkuje velké množství odpadního materiálu, tzv. [[červený kal]], jehož skladování představuje ekologickou výzvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏭 Zpracování a výroba hliníku ==&lt;br /&gt;
Výroba kovového [[hliník]]u z bauxitu je dvoustupňový proces, který je energeticky velmi náročný. Na výrobu 1 tuny hliníku jsou potřeba zhruba 4 tuny bauxitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Bayerův proces (výroba oxidu hlinitého) ===&lt;br /&gt;
Tento hydrometalurgický proces, vynalezený [[Karl Bayer|Karlem Josefem Bayerem]] v roce 1887, slouží k oddělení oxidu hlinitého (Al₂O₃) od ostatních složek bauxitu.&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Loužení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jemně namletý bauxit se smíchá s horkým koncentrovaným roztokem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] (NaOH) v tlakových nádobách (autoklávech) při teplotě 150–200 °C. Oxid hlinitý se rozpustí za vzniku hlinitanu sodného.&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Separace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nerozpustné zbytky, především oxidy železa, se odfiltrují. Tento odpadní materiál se nazývá [[červený kal]].&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Srážení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Horký roztok hlinitanu sodného se ochladí a &amp;quot;očkuje&amp;quot; krystalky [[hydroxid hlinitý|hydroxidu hlinitého]] (Al(OH)₃), což způsobí vysrážení čistého hydroxidu hlinitého.&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kalcinace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzniklý hydroxid hlinitý se promyje a následně vypaluje (kalcinuje) v rotačních pecích při teplotě nad 1000 °C, čímž se odstraní voda a získá se čistý, bílý prášek – [[oxid hlinitý]] (Al₂O₃), známý také jako alumina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Hall-Héroultův proces (výroba hliníku) ===&lt;br /&gt;
V tomto druhém kroku se z oxidu hlinitého vyrábí čistý hliník pomocí [[elektrolýza|elektrolýzy]].&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rozpuštění:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Oxid hlinitý se rozpustí v roztaveném [[kryolit]]u (Na₃AlF₆) při teplotě okolo 950 °C. Kryolit snižuje vysoký bod tání oxidu hlinitého (přes 2000 °C) na ekonomicky zvládnutelnou úroveň.&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektrolýza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Roztavenou směsí prochází silný elektrický proud. Na katodě (dno elektrolytické pece) se vylučuje čistý tekutý hliník, zatímco na uhlíkové anodě reaguje [[kyslík]] s [[uhlík]]em za vzniku [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]].&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Odlévání:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Roztavený hliník se shromažďuje na dně pece, odkud se pravidelně odsává a odlévá do bloků (ingotů) pro další zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💎 Další využití ==&lt;br /&gt;
Ačkoliv je výroba hliníku dominantním použitím, méně kvalitní bauxit se využívá i v jiných odvětvích:&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Žáruvzdorné materiály:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po vypálení (kalcinaci) se bauxit s nízkým obsahem železa mění na směs [[korund]]u a mullitu, která je vysoce odolná vůči teplotám a používá se pro vyzdívky pecí.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Brusiva:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Z bauxitu se vyrábí syntetický korund, který slouží jako brusný materiál.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Cementářství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používá se jako přísada při výrobě speciálních cementů s vysokým obsahem oxidu hlinitého.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chemický průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je surovinou pro výrobu různých sloučenin hliníku, jako je [[síran hlinitý]] (používaný při čištění vody) nebo chlorid hlinitý.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proppanty:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kalcinovaný bauxit se používá v [[těžba ropy|ropném průmyslu]] při hydraulickém štěpení jako materiál, který udržuje otevřené trhliny v hornině.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧠 Pro laiky: Co je to vlastně bauxit? ==&lt;br /&gt;
Představte si, že Země je obrovský koláč a v některých jeho částech jsou schované kousky [[čokoláda|čokolády]]. Ale ta čokoláda není čistá, je smíchaná s hlínou, pískem a kamínky. Bauxit je něco podobného – je to &amp;quot;hliníková hlína&amp;quot;, která v sobě ukrývá obrovské množství [[hliník]]u. Hliník je ten lehký a stříbrný kov, ze kterého se dělají třeba plechovky na limonádu, rámy kol, letadla nebo alobal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom ten cenný hliník z bauxitu dostali, musíme ho &amp;quot;vyprat&amp;quot; a &amp;quot;přetavit&amp;quot;. Nejdřív se bauxit v továrně louhuje v horkém roztoku, který rozpustí jen hliníkové části a zbytek (červené bláto) se vyhodí. Z roztoku se pak získá bílý prášek – [[oxid hlinitý]]. Tento prášek se následně v jiné továrně pomocí obrovského množství elektřiny roztaví a promění na tekutý, stříbrný hliník, který známe. Je to složitý a drahý proces, proto je tak důležité hliník [[recyklace|recyklovat]] – přetavit starou plechovku je totiž o 95 % jednodušší a levnější než vyrobit hliník úplně od začátku z bauxitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌐 Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://geologie.vsb.cz/petrografie/prezentace_horniny/sedimentarni_horniny_souhrn.pdf Technická univerzita Ostrava - Sedimentární horniny]&lt;br /&gt;
* [https://www.usgs.gov/centers/national-minerals-information-center/bauxite-and-alumina-statistics-and-information U.S. Geological Survey - Statistiky bauxitu]&lt;br /&gt;
* [https://www.world-aluminium.org/statistics/ World Aluminium - Statistiky světové produkce]&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/science/bauxite Encyclopaedia Britannica - Bauxite]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Bauxit}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sedimentární horniny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hliníkové rudy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Minerální suroviny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>