Bartolomějská noc - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:40:10Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

2026-01-04T00:15:35Z

Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 02:15
Řádek 38:		Řádek 38:

	Signálem k zahájení akce se stal zvon z kostela [[Saint-Germain-l'Auxerrois]], nedaleko Louvru, který začal vyzvánět před úsvitem 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje.		Signálem k zahájení akce se stal zvon z kostela [[Saint-Germain-l'Auxerrois]], nedaleko Louvru, který začal vyzvánět před úsvitem 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje.
	= '''Vražda Colignyho:''' První obětí byl admirál Coligny. Skupina vedená [[Jindřich I. de Guise\|Jindřichem I. de Guise]] vtrhla do jeho domu. Coligny byl probodnut a jeho tělo bylo vyhozeno z okna na ulici, kde bylo zohaveno. =		# '''Vražda Colignyho:''' První obětí byl admirál Coligny. Skupina vedená [[Jindřich I. de Guise\|Jindřichem I. de Guise]] vtrhla do jeho domu. Coligny byl probodnut a jeho tělo bylo vyhozeno z okna na ulici, kde bylo zohaveno.
	= '''Cílené vraždy:''' Královská garda a oddíly vévody de Guise začaly systematicky vraždit další hugenotské šlechtice ubytované v Louvru i po městě. Ušetřeni byli pouze královští příbuzní, Jindřich Navarrský a princ de Condé, kteří byli donuceni konvertovat ke katolicismu. =		# '''Cílené vraždy:''' Královská garda a oddíly vévody de Guise začaly systematicky vraždit další hugenotské šlechtice ubytované v Louvru i po městě. Ušetřeni byli pouze královští příbuzní, Jindřich Navarrský a princ de Condé, kteří byli donuceni konvertovat ke katolicismu.
	= '''Rozpoutání davového šílenství:''' Cílená likvidace vůdců se rychle zvrhla v nekontrolovatelný masakr. Pařížská milice a katolický dav, podněcovaný nenávistí, začaly vraždit všechny osoby podezřelé z protestantismu – muže, ženy i děti. Domy hugenotů byly označeny a vyrabovány. Násilí trvalo v Paříži tři dny a odhaduje se, že zde bylo zabito 2 000 až 4 000 lidí. Těla byla házena do řeky [[Seina\|Seiny]]. =		# '''Rozpoutání davového šílenství:''' Cílená likvidace vůdců se rychle zvrhla v nekontrolovatelný masakr. Pařížská milice a katolický dav, podněcovaný nenávistí, začaly vraždit všechny osoby podezřelé z protestantismu – muže, ženy i děti. Domy hugenotů byly označeny a vyrabovány. Násilí trvalo v Paříži tři dny a odhaduje se, že zde bylo zabito 2 000 až 4 000 lidí. Těla byla házena do řeky [[Seina\|Seiny]].

	=== 🇫🇷 Šíření do provincií ===		=== 🇫🇷 Šíření do provincií ===

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

2026-01-03T22:36:58Z

Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 00:36
Řádek 38:		Řádek 38:

	Signálem k zahájení akce se stal zvon z kostela [[Saint-Germain-l'Auxerrois]], nedaleko Louvru, který začal vyzvánět před úsvitem 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje.		Signálem k zahájení akce se stal zvon z kostela [[Saint-Germain-l'Auxerrois]], nedaleko Louvru, který začal vyzvánět před úsvitem 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje.
	# '''Vražda Colignyho:''' První obětí byl admirál Coligny. Skupina vedená [[Jindřich I. de Guise\|Jindřichem I. de Guise]] vtrhla do jeho domu. Coligny byl probodnut a jeho tělo bylo vyhozeno z okna na ulici, kde bylo zohaveno.		= '''Vražda Colignyho:''' První obětí byl admirál Coligny. Skupina vedená [[Jindřich I. de Guise\|Jindřichem I. de Guise]] vtrhla do jeho domu. Coligny byl probodnut a jeho tělo bylo vyhozeno z okna na ulici, kde bylo zohaveno. =
	# '''Cílené vraždy:''' Královská garda a oddíly vévody de Guise začaly systematicky vraždit další hugenotské šlechtice ubytované v Louvru i po městě. Ušetřeni byli pouze královští příbuzní, Jindřich Navarrský a princ de Condé, kteří byli donuceni konvertovat ke katolicismu.		= '''Cílené vraždy:''' Královská garda a oddíly vévody de Guise začaly systematicky vraždit další hugenotské šlechtice ubytované v Louvru i po městě. Ušetřeni byli pouze královští příbuzní, Jindřich Navarrský a princ de Condé, kteří byli donuceni konvertovat ke katolicismu. =
	# '''Rozpoutání davového šílenství:''' Cílená likvidace vůdců se rychle zvrhla v nekontrolovatelný masakr. Pařížská milice a katolický dav, podněcovaný nenávistí, začaly vraždit všechny osoby podezřelé z protestantismu – muže, ženy i děti. Domy hugenotů byly označeny a vyrabovány. Násilí trvalo v Paříži tři dny a odhaduje se, že zde bylo zabito 2 000 až 4 000 lidí. Těla byla házena do řeky [[Seina\|Seiny]].		= '''Rozpoutání davového šílenství:''' Cílená likvidace vůdců se rychle zvrhla v nekontrolovatelný masakr. Pařížská milice a katolický dav, podněcovaný nenávistí, začaly vraždit všechny osoby podezřelé z protestantismu – muže, ženy i děti. Domy hugenotů byly označeny a vyrabovány. Násilí trvalo v Paříži tři dny a odhaduje se, že zde bylo zabito 2 000 až 4 000 lidí. Těla byla házena do řeky [[Seina\|Seiny]]. =

	=== 🇫🇷 Šíření do provincií ===		=== 🇫🇷 Šíření do provincií ===

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-25T09:41:47Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox událost
| název = Bartolomějská noc
| obrázek = François Dubois - Le massacre de la Saint-Barthélemy.jpg
| popisek = Obraz ''Masakr na svatého Bartoloměje'' od [[François Dubois]], hugenotského malíře, který událost přežil. V pozadí je vidět [[Palác Louvre]].
| datum = 23.–24. srpna 1572 a následující týdny
| místo = [[Paříž]] a další města ve [[Francie|Francii]]
| typ = Masakr, náboženské násilí, politická vražda
| strana1 = {{Vlajka|Francie}} Katolíci (vedeni královskou rodinou a rodem de Guise)
| strana2 = {{Vlajka|Francie}} [[Hugenoti]] (francouzští kalvinisté)
| velitelé1 = [[Karel IX. Francouzský]] [[Kateřina Medicejská]] [[Jindřich I. de Guise]]
| velitelé2 = [[Gaspard de Coligny]] †
| síla1 = Královská garda, pařížská milice, katolický dav
| síla2 = Neozbrojení šlechtici a civilisté
| ztráty1 = Minimální
| ztráty2 = Odhady 5 000 – 30 000 mrtvých
| výsledek = Masové vyvraždění hugenotské šlechty i prostých obyvatel. Eskalace [[Hugenotské války|hugenotských válek]].
}}
'''Bartolomějská noc''' (francouzsky ''Massacre de la Saint-Barthélemy'') je označení pro masové vraždění francouzských protestantů ([[Hugenoti|hugenotů]]) katolickým obyvatelstvem, které začalo v noci z 23. na 24. srpna 1572 v [[Paříž]]i a v následujících týdnech se rozšířilo do dalších francouzských měst. Událost byla jedním z nejtragičtějších a nejbrutálnějších vrcholů [[Hugenotské války|francouzských náboženských válek]] v 16. století a zanechala hlubokou jizvu v dějinách [[Francie|Francie]] i celé [[Evropa|Evropy]]. Počet obětí se odhaduje na 5 000 až 30 000 lidí.

Masakr začal jen několik dní po svatbě katolické princezny [[Markéta z Valois|Markéty z Valois]] (sestry krále [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]]) s protestantským vůdcem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem Navarrským]] (pozdějším králem Jindřichem IV.). Svatba měla symbolizovat usmíření mezi oběma náboženskými tábory, ale místo toho se stala pastí pro tisíce hugenotů, kteří se sjeli do silně katolické Paříže na oslavy. Spouštěčem byl neúspěšný atentát na admirála [[Gaspard de Coligny|Gasparda de Coligny]], nejvýznamnějšího vůdce hugenotů. V obavě z hugenotské pomsty se král Karel IX. pod tlakem své matky [[Kateřina Medicejská|Kateřiny Medicejské]] a radikálních katolických šlechticů rozhodl pro preventivní likvidaci hugenotských vůdců.

== 📜 Historický kontext ==
Druhá polovina 16. století byla ve Francii poznamenána sérií občanských a náboženských konfliktů mezi vládnoucí katolickou většinou a vlivnou protestantskou menšinou, známou jako [[Hugenoti]]. Tyto konflikty, nazývané [[Hugenotské války]], nebyly jen o víře, ale také o politické moci a vlivu mezi mocnými šlechtickými rody, především mezi katolickým rodem [[Guise|de Guise]] a protestantskými rody [[Bourboni|Bourbonů]] a Montmorency.

Po třetí náboženské válce byl v roce [[1570]] uzavřen [[Mír v Saint-Germain-en-Laye]], který hugenotům zaručoval určitou míru náboženské svobody a několik bezpečnostních měst. Regentka [[Kateřina Medicejská]], matka mladého krále [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]], se snažila o politiku usmíření. Vrcholem této snahy měla být svatba její dcery [[Markéta z Valois|Markéty]] s vůdcem hugenotů, [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem Navarrským]]. Sňatek, který se konal 18. srpna 1572, přivedl do Paříže, bašty katolicismu, celou hugenotskou šlechtu v čele s admirálem [[Gaspard de Coligny|Gaspardem de Coligny]]. Coligny získával stále větší vliv na krále Karla IX. a snažil se ho přesvědčit k vojenské intervenci ve [[Španělské Nizozemí|Španělském Nizozemí]] na podporu protestantských povstalců proti [[Španělsko|španělskému]] králi [[Filip II. Španělský|Filipovi II.]]. To se nelíbilo ani Kateřině Medicejské, která se obávala války se Španělskem, ani radikálnímu katolickému rodu Guisů, který Colignyho vinil ze smrti svého otce.

== 💍 Svatba a atentát ==
Svatba mezi Markétou a Jindřichem byla velkolepá, ale napětí ve městě bylo hmatatelné. Pařížané, z velké části fanatičtí katolíci, vnímali přítomnost tisíců hugenotů jako provokaci. Kazatelé podněcovali nenávist a špatná úroda v předchozím roce zvyšovala sociální napětí.

Dne 22. srpna 1572, čtyři dny po svatbě, byl spáchán atentát na admirála Colignyho. Když se vracel z [[Palác Louvre|Louvru]], byl postřelen z okna domu patřícího rodu de Guise. Kulka mu roztříštila prst na pravé ruce a poranila levé předloktí, ale admirál přežil. Atentát vyvolal mezi hugenoty pobouření. Požadovali okamžité vyšetření a potrestání viníků, přičemž podezření padalo na rod de Guise a možná i na španělské agenty. Král Karel IX. slíbil rychlé vyšetření a navštívil zraněného Colignyho u lůžka.

Neúspěch atentátu však dramaticky změnil situaci. Katoličtí vůdci, včetně Kateřiny Medicejské a [[Jindřich z Anjou|Jindřicha z Anjou]] (králova bratra), se začali obávat hugenotské odvety a možného rozpoutání nové občanské války, ve které by mohli být označeni za viníky.

== 🔥 Průběh masakru ==
=== 🌃 Noc z 23. na 24. srpna v Paříži ===
Na tajné schůzi královské rady v noci 23. srpna bylo rozhodnuto o "preventivním úderu" – likvidaci hlavních hugenotských vůdců, kteří byli stále v Paříži. Přesná role krále Karla IX. je předmětem debat, ale zdá se, že pod velkým tlakem nakonec se zabitím souhlasil se slovy: "Zabijte je všechny, ať nezůstane ani jeden, který by mi to mohl vyčítat!"

Signálem k zahájení akce se stal zvon z kostela [[Saint-Germain-l'Auxerrois]], nedaleko Louvru, který začal vyzvánět před úsvitem 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje.
# '''Vražda Colignyho:''' První obětí byl admirál Coligny. Skupina vedená [[Jindřich I. de Guise|Jindřichem I. de Guise]] vtrhla do jeho domu. Coligny byl probodnut a jeho tělo bylo vyhozeno z okna na ulici, kde bylo zohaveno.
# '''Cílené vraždy:''' Královská garda a oddíly vévody de Guise začaly systematicky vraždit další hugenotské šlechtice ubytované v Louvru i po městě. Ušetřeni byli pouze královští příbuzní, Jindřich Navarrský a princ de Condé, kteří byli donuceni konvertovat ke katolicismu.
# '''Rozpoutání davového šílenství:''' Cílená likvidace vůdců se rychle zvrhla v nekontrolovatelný masakr. Pařížská milice a katolický dav, podněcovaný nenávistí, začaly vraždit všechny osoby podezřelé z protestantismu – muže, ženy i děti. Domy hugenotů byly označeny a vyrabovány. Násilí trvalo v Paříži tři dny a odhaduje se, že zde bylo zabito 2 000 až 4 000 lidí. Těla byla házena do řeky [[Seina|Seiny]].

=== 🇫🇷 Šíření do provincií ===
Zpráva o událostech v Paříži se rychle šířila do dalších částí Francie. Král se pokusil masakr prezentovat jako potlačení hugenotského spiknutí, ale v mnoha městech královské příkazy vedly k dalším vlnám násilí. Masakry proběhly v [[Orléans]], [[Lyon]]u, [[Rouen]], [[Bordeaux]], [[Toulouse]] a dalších městech. Násilí na venkově pokračovalo až do října a celkový počet obětí v celé Francii se odhaduje na 10 000 až 30 000, ačkoli přesná čísla nelze zjistit.

== 🌍 Důsledky a reakce ==
=== ⚔️ Politické a náboženské dopady ===
Bartolomějská noc měla pro Francii katastrofální následky:
* **Decimace hugenotské elity:** Hugenotské hnutí přišlo o většinu svých vojenských a politických vůdců.
* **Radikalizace hugenotů:** Přeživší hugenoti ztratili veškerou důvěru v monarchii a královský slib. To vedlo k rozvoji politických teorií (tzv. [[monarchomachismus]]), které ospravedlňovaly ozbrojený odpor proti tyranskému vládci.
* **Čtvrtá náboženská válka:** Masakr okamžitě vedl k vypuknutí čtvrté hugenotské války, protože protestantská města jako [[La Rochelle]] se opevnila proti královské moci.
* **Emigrace:** Tisíce hugenotů uprchly z Francie do protestantských zemí, jako bylo [[Švýcarsko]], [[Německo]] nebo [[Anglie]].
* **Dlouhodobá destabilizace:** Událost prohloubila propast mezi katolíky a protestanty a přispěla k dalším desetiletím občanských válek, které skončily až nástupem Jindřicha Navarrského na trůn jako Jindřicha IV. a vydáním [[Edikt nantský|Ediktu nantského]] v roce [[1598]].

=== 🇪🇺 Mezinárodní ohlas ===
Reakce v Evropě byly rozdělené podle náboženských linií:
* **Protestantské země:** V Anglii, Skotsku, Nizozemí a protestantských německých státech vyvolala zpráva zděšení a hrůzu. Bartolomějská noc potvrdila jejich vnímání katolicismu jako krutého a netolerantního náboženství.
* **Katolické země:** Reakce byly smíšené, ale často pozitivní. Španělský král [[Filip II. Španělský|Filip II.]] údajně zprávu přijal s radostí. V [[Řím]]ě papež [[Řehoř XIII.]] oslavil zprávu o potlačení "hugenotského spiknutí" slavnostním Te Deum, nechal razit pamětní medaili a objednal si tři fresky od [[Giorgio Vasari|Giorgia Vasariho]] ve [[Vatikán|Vatikánu]], které masakr zobrazují. Později papežský stolec svůj postoj mírnil, když se ukázal skutečný rozsah a brutalita masakru civilistů.

== 🎨 Odkaz v kultuře ==
Bartolomějská noc se stala symbolem náboženského fanatismu a zrady. Byla mnohokrát zpracována v literatuře, divadle i filmu.
* **Literatura:** Nejznámějším dílem je historický román ''[[Královna Margot]]'' (''La Reine Margot'') od [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase staršího]] z roku [[1845]].
* **Opera:** [[Giacomo Meyerbeer]] složil velkou operu ''[[Hugenoti (opera)|Les Huguenots]]'' ([[1836]]), jejíž děj vrcholí právě masakrem.
* **Film:** Román Alexandra Dumase byl několikrát zfilmován, nejznámější je francouzská verze ''[[Královna Margot (film, 1994)|Královna Margot]]'' z roku [[1994]] režiséra Patrice Chéreaua s [[Isabelle Adjani]] v hlavní roli.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
* '''Kdo byli Hugenoti?''' Byli to francouzští [[protestanti]], kteří se inspirovali učením [[Jan Kalvín|Jana Kalvína]]. V 16. století tvořili významnou a vlivnou menšinu ve Francii, zejména mezi šlechtou.
* '''Proč se to stalo?''' Důvodů bylo více: hluboká náboženská nenávist mezi katolíky a protestanty, boj o politickou moc mezi šlechtickými rody a strach královského dvora z rostoucího vlivu hugenotů.
* '''Co bylo hlavním spouštěčem?''' Přímým spouštěčem byl neúspěšný pokus o vraždu admirála Colignyho, vůdce hugenotů. Katolická strana se zalekla jejich možné pomsty a rozhodla se je zlikvidovat jako první. Svatba hugenotského krále s katolickou princeznou poskytla ideální příležitost, protože se všichni vůdci sešli na jednom místě.
* '''Jaký to mělo dopad?''' Byl to jeden z nejhorších náboženských masakrů v evropských dějinách. Zabilo to tisíce lidí, oslabilo protestanty ve Francii a vedlo k dalším desetiletím brutálních občanských válek.

{{DEFAULTSORT:Bartolomejska noc}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Masakry]]
[[Kategorie:Francouzské dějiny 16. století]]
[[Kategorie:Hugenotské války]]
[[Kategorie:Paříž]]
[[Kategorie:Náboženské násilí]]
[[Kategorie:Křesťanství v 16. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:40
Řádek 48:		Řádek 48:
	=== ⚔️ Politické a náboženské dopady ===		=== ⚔️ Politické a náboženské dopady ===
	Bartolomějská noc měla pro Francii katastrofální následky:		Bartolomějská noc měla pro Francii katastrofální následky:
	* Decimace hugenotské elity: Hugenotské hnutí přišlo o většinu svých vojenských a politických vůdců.		* '''Decimace hugenotské elity:''' Hugenotské hnutí přišlo o většinu svých vojenských a politických vůdců.
	* Radikalizace hugenotů: Přeživší hugenoti ztratili veškerou důvěru v monarchii a královský slib. To vedlo k rozvoji politických teorií (tzv. [[monarchomachismus]]), které ospravedlňovaly ozbrojený odpor proti tyranskému vládci.		* '''Radikalizace hugenotů:''' Přeživší hugenoti ztratili veškerou důvěru v monarchii a královský slib. To vedlo k rozvoji politických teorií (tzv. [[monarchomachismus]]), které ospravedlňovaly ozbrojený odpor proti tyranskému vládci.
	* Čtvrtá náboženská válka: Masakr okamžitě vedl k vypuknutí čtvrté hugenotské války, protože protestantská města jako [[La Rochelle]] se opevnila proti královské moci.		* '''Čtvrtá náboženská válka:''' Masakr okamžitě vedl k vypuknutí čtvrté hugenotské války, protože protestantská města jako [[La Rochelle]] se opevnila proti královské moci.
	* Emigrace: Tisíce hugenotů uprchly z Francie do protestantských zemí, jako bylo [[Švýcarsko]], [[Německo]] nebo [[Anglie]].		* '''Emigrace:''' Tisíce hugenotů uprchly z Francie do protestantských zemí, jako bylo [[Švýcarsko]], [[Německo]] nebo [[Anglie]].
	* Dlouhodobá destabilizace: Událost prohloubila propast mezi katolíky a protestanty a přispěla k dalším desetiletím občanských válek, které skončily až nástupem Jindřicha Navarrského na trůn jako Jindřicha IV. a vydáním [[Edikt nantský\|Ediktu nantského]] v roce [[1598]].		* '''Dlouhodobá destabilizace:''' Událost prohloubila propast mezi katolíky a protestanty a přispěla k dalším desetiletím občanských válek, které skončily až nástupem Jindřicha Navarrského na trůn jako Jindřicha IV. a vydáním [[Edikt nantský\|Ediktu nantského]] v roce [[1598]].

	=== 🇪🇺 Mezinárodní ohlas ===		=== 🇪🇺 Mezinárodní ohlas ===
	Reakce v Evropě byly rozdělené podle náboženských linií:		Reakce v Evropě byly rozdělené podle náboženských linií:
	* Protestantské země: V Anglii, Skotsku, Nizozemí a protestantských německých státech vyvolala zpráva zděšení a hrůzu. Bartolomějská noc potvrdila jejich vnímání katolicismu jako krutého a netolerantního náboženství.		* '''Protestantské země:''' V Anglii, Skotsku, Nizozemí a protestantských německých státech vyvolala zpráva zděšení a hrůzu. Bartolomějská noc potvrdila jejich vnímání katolicismu jako krutého a netolerantního náboženství.
	* Katolické země: Reakce byly smíšené, ale často pozitivní. Španělský král [[Filip II. Španělský\|Filip II.]] údajně zprávu přijal s radostí. V [[Řím]]ě papež [[Řehoř XIII.]] oslavil zprávu o potlačení "hugenotského spiknutí" slavnostním Te Deum, nechal razit pamětní medaili a objednal si tři fresky od [[Giorgio Vasari\|Giorgia Vasariho]] ve [[Vatikán\|Vatikánu]], které masakr zobrazují. Později papežský stolec svůj postoj mírnil, když se ukázal skutečný rozsah a brutalita masakru civilistů.		* '''Katolické země:''' Reakce byly smíšené, ale často pozitivní. Španělský král [[Filip II. Španělský\|Filip II.]] údajně zprávu přijal s radostí. V [[Řím]]ě papež [[Řehoř XIII.]] oslavil zprávu o potlačení "hugenotského spiknutí" slavnostním Te Deum, nechal razit pamětní medaili a objednal si tři fresky od [[Giorgio Vasari\|Giorgia Vasariho]] ve [[Vatikán\|Vatikánu]], které masakr zobrazují. Později papežský stolec svůj postoj mírnil, když se ukázal skutečný rozsah a brutalita masakru civilistů.

	== 🎨 Odkaz v kultuře ==		== 🎨 Odkaz v kultuře ==
	Bartolomějská noc se stala symbolem náboženského fanatismu a zrady. Byla mnohokrát zpracována v literatuře, divadle i filmu.		Bartolomějská noc se stala symbolem náboženského fanatismu a zrady. Byla mnohokrát zpracována v literatuře, divadle i filmu.
	* Literatura: Nejznámějším dílem je historický román ''[[Královna Margot]]'' (''La Reine Margot'') od [[Alexandre Dumas starší\|Alexandra Dumase staršího]] z roku [[1845]].		* '''Literatura:''' Nejznámějším dílem je historický román ''[[Královna Margot]]'' (''La Reine Margot'') od [[Alexandre Dumas starší\|Alexandra Dumase staršího]] z roku [[1845]].
	* Opera: [[Giacomo Meyerbeer]] složil velkou operu ''[[Hugenoti (opera)\|Les Huguenots]]'' ([[1836]]), jejíž děj vrcholí právě masakrem.		* '''Opera:''' [[Giacomo Meyerbeer]] složil velkou operu ''[[Hugenoti (opera)\|Les Huguenots]]'' ([[1836]]), jejíž děj vrcholí právě masakrem.
	* Film: Román Alexandra Dumase byl několikrát zfilmován, nejznámější je francouzská verze ''[[Královna Margot (film, 1994)\|Královna Margot]]'' z roku [[1994]] režiséra Patrice Chéreaua s [[Isabelle Adjani]] v hlavní roli.		* '''Film:''' Román Alexandra Dumase byl několikrát zfilmován, nejznámější je francouzská verze ''[[Královna Margot (film, 1994)\|Královna Margot]]'' z roku [[1994]] režiséra Patrice Chéreaua s [[Isabelle Adjani]] v hlavní roli.

	== 🧑‍🏫 Pro laiky ==		== 🧑‍🏫 Pro laiky ==

Bartolomějská noc - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“