InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-15T08:58:40Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox moře
| název = Azovské moře
| obrázek = Sea of Azov map-cs.png
| popisek = Mapa Azovského moře
| lokace = Východní [[Evropa]]
| souřadnice = {{souřadnice|46|N|37|E|typ=landmark}}
| typ = vnitrozemské moře
| plocha = 39 000
| objem = 290
| max_hloubka = 14
| prům_hloubka = 7
| salinita = 11 ‰ (průměr)
| povodí = 586 000
| přítoky = [[Don (řeka)|Don]], [[Kubaň (řeka)|Kubaň]]
| odtok = [[Kerčský průliv]] do [[Černé moře|Černého moře]]
| státy = {{Vlajka|Rusko}} [[Rusko]]<br>{{Vlajka|Ukrajina}} [[Ukrajina]] (de iure)
| města = [[Rostov na Donu]], [[Taganrog]], [[Mariupol]], [[Berďansk]], [[Jejsk]]
| mapa = Sea of Azov location map.svg
}}
'''Azovské moře''' (ukrajinsky ''Азовське море'', rusky ''Азовское море'', krymskou tatarštinou ''Azaq deñizi'') je vnitrozemské moře ve východní [[Evropa|Evropě]], které je [[Kerčský průliv|Kerčským průlivem]] spojeno s [[Černé moře|Černým mořem]]. Je považováno za nejmělčí moře na světě s průměrnou hloubkou kolem 7 metrů a maximální hloubkou pouhých 14 metrů. Jeho nízká [[salinita|salinita]], vysoká biologická produktivita a strategická poloha z něj činí významnou geografickou, hospodářskou i vojenskou oblast.

O pobřeží se dělí [[Ukrajina]] na severozápadě a [[Rusko]] na jihovýchodě. Po [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invazi na Ukrajinu]] v roce [[2022]] a následné okupaci ukrajinských přístavů a pobřežních oblastí se moře fakticky dostalo pod plnou kontrolu Ruské federace, která ho považuje za své vnitřní moře.

== 🌍 Geografie a hydrologie ==
Azovské moře je severovýchodním ramenem Černého moře, s nímž je spojeno úzkým Kerčským průlivem. Ze západu je ohraničeno [[Krymský poloostrov|Krymským poloostrovem]] a [[Arbatská kosa|Arbatskou kosou]], která odděluje mělkou a extrémně slanou lagunu [[Sivaš]] (známou také jako "Shnilé moře").

=== 🌊 Charakteristika ===
S rozlohou přibližně 39 000 km² je jedním z nejmenších moří na světě. Jeho největší délka je 360 km a šířka 180 km. Charakteristickým rysem je extrémně malá hloubka. Většina moře není hlubší než 5–7 metrů, což způsobuje rychlé prohřívání vody v létě (až 30 °C) a její zamrzání v zimě. V tuhých zimách může led pokrýt celou hladinu.

=== 🧂 Salinita a přítoky ===
Salinita Azovského moře je výrazně nižší než u většiny světových moří. V průměru se pohybuje kolem 11 [[promile|‰]], zatímco v oceánech je to přibližně 35 ‰. V severní části, zejména v [[Taganrožský záliv|Taganrožském zálivu]], kam ústí řeka [[Don (řeka)|Don]], klesá salinita až na 2–3 ‰. Nízká slanost je způsobena velkým přítokem sladké vody z řek, především z Donu a [[Kubaň (řeka)|Kubaně]], které dohromady dodávají desítky kubických kilometrů vody ročně. Tento přítok byl v minulosti ještě větší, ale byl omezen výstavbou přehrad, což vedlo k postupnému zvyšování salinity moře.

=== 🏖️ Pobřeží a zálivy ===
Pobřeží je převážně nízké, tvořené písečnými plážemi a kosami. Nejvýznamnějšími zálivy jsou:
* '''[[Taganrožský záliv]]''' na severovýchodě, který je v podstatě [[estuár|estuárem]] řeky Don.
* '''Sivaš''' na západě, systém mělkých lagun oddělených Arbatskou kosou.
* '''Temrjukský záliv''' na jihu u ústí řeky Kubáň.

== 📜 Historie ==
=== 🏛️ Starověk a středověk ===
Ve [[starověk|starověku]] bylo moře známé [[Starověké Řecko|Řekům]] jako ''Μαιῶτις λίμνη'' (''Maiōtis límnē'') a [[Starověký Řím|Římanům]] jako ''Palus Maeotis'' (Maeotské bažiny), podle kmene Maeotů žijícího na jeho pobřeží. Bylo považováno spíše za jezero či bažinu než za moře. V této době zde vzkvétaly řecké kolonie jako [[Taganrog|Tanais]] nebo [[Fanagoria]]. Oblast byla součástí [[Bosporská říše|Bosporské říše]].

Během [[středověk|středověku]] ovládaly region různé kmeny a říše, včetně [[Chazaři|Chazarů]], [[Kypčaci|Kypčaků]] a [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]. Ve 13. století zde založili své obchodní stanice [[Janovská republika|Janované]] a [[Benátská republika|Benátčané]]. Později se oblast dostala pod kontrolu [[Krymský chanát|Krymského chanátu]] a [[Osmanská říše|Osmanské říše]].

=== 🇷🇺 Ruská nadvláda ===
Strategický význam moře si uvědomil car [[Petr I. Veliký]], který na konci 17. století vedl tzv. [[Azovské pochody]] s cílem získat přístup k Černému moři. Po dobytí pevnosti [[Azov]] v roce [[1696]] zde Rusko založilo svou první námořní základnu. Definitivní kontrolu nad celým severním pobřežím získalo [[Ruské impérium]] za vlády [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny Veliké]] v 18. století. V 19. století se rozvíjely přístavy jako [[Mariupol]], [[Berďansk]] a [[Rostov na Donu]] a moře se stalo důležitou tepnou pro vývoz obilí a uhlí z [[Donbas|Donbasu]].

=== 🇺🇦 Sovětské a postsovětské období ===
V dobách [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] bylo Azovské moře vnitřním mořem jedné země. Po jeho rozpadu v roce [[1991]] se pobřeží rozdělilo mezi nezávislou [[Ukrajina|Ukrajinu]] a [[Ruská federace|Ruskou federaci]]. Status moře a Kerčského průlivu se stal předmětem dlouhých a komplikovaných jednání mezi oběma státy.

== ⚔️ Strategický význam v 21. století ==
Po [[Anexe Krymu Ruskou federací|ruské anexi Krymu]] v roce [[2014]] získalo Rusko kontrolu nad oběma břehy Kerčského průlivu. Následná stavba [[Krymský most|Krymského mostu]] (otevřen v letech 2018–2019) dále posílila ruskou kontrolu a omezila plavbu velkých lodí do ukrajinských přístavů Mariupol a Berďansk.

Napětí eskalovalo v listopadu [[2018]], kdy Rusko v Kerčském průlivu zajalo tři ukrajinské vojenské lodě.

Po zahájení plnohodnotné [[Ruská invaze na Ukrajinu|invaze na Ukrajinu]] v únoru [[2022]] se Azovské moře stalo klíčovým bojištěm. Ruské síly zaútočily na pobřeží z Krymu i z ruského území. Po dobytí a zničení [[Mariupol|Mariupolu]] a obsazení [[Berďansk|Berďansku]] a celého pobřeží [[Záporožská oblast|Záporožské]] a [[Chersonská oblast|Chersonské oblasti]] na jaře 2022 získalo Rusko úplnou vojenskou kontrolu nad celým Azovským mořem. Tím propojilo své pevninské území s okupovaným Krymem a fakticky přeměnilo Azovské moře na své vnitřní jezero.

== 🐟 Ekologie a hospodářství ==
=== 🐠 Fauna a rybolov ===
Díky nízké salinitě a vysokému přísunu živin z řek bylo Azovské moře v minulosti jedním z nejproduktivnějších moří na světě z hlediska rybolovu na jednotku plochy. Lovily se zde obrovské množství [[sardel|sardelí]] (ančoviček), [[hlaváčovití|hlaváčů]] (býčků) a platýsů. Žili zde také cenní [[jeseter|jeseteři]].

Od poloviny 20. století však ekosystém moře čelí vážným problémům:
* '''Znečištění:''' Průmyslové a zemědělské znečištění z povodí Donu a Kubaně.
* '''Regulace řek:''' Přehrady snížily přítok sladké vody, což zvýšilo salinitu a narušilo třecí místa ryb.
* '''Nadměrný rybolov:''' Vedl ke kolapsu populací mnoha druhů.
* '''Invazivní druhy:''' V 80. letech 20. století se do moře dostal žebernatka ''[[Mnemiopsis leidyi]]'', který se živil jikrami a planktonem a způsobil ekologickou katastrofu a drastický pokles rybích populací.

=== 🚢 Doprava a průmysl ===
Azovské moře je důležitou dopravní cestou. Přes [[Volžsko-donský průplav]] je spojeno s [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]] a [[Volha (řeka)|Volhou]], a tedy i s [[Moskva|Moskvou]] a severem Ruska. Hlavními přístavy jsou:
* V [[Rusko|Rusku]]: [[Rostov na Donu]], [[Azov]], [[Taganrog]], [[Jejsk]], [[Port Kavkaz]].
* Na [[Ukrajina|Ukrajině]] (před okupací): [[Mariupol]] (významný metalurgický a exportní uzel), [[Berďansk]].

Přes tyto přístavy se vyváží především [[uhlí]], [[ocel]] a [[obilí]].

== 💡 Pro laiky: Proč je Azovské moře tak mělké a sladké? ==
Azovské moře si lze představit jako obrovskou, ale velmi mělkou "vanu", do které neustále přitéká velké množství sladké vody ze dvou velkých řek – Donu a Kubaně.

* '''Mělkost:''' Moře vzniklo v geologicky nedávné době zatopením nížiny. Není to hluboká oceánská pánev, ale spíše rozlehlá zaplavená delta řek. Proto je jeho dno téměř ploché a hloubka jen pár metrů.
* '''Nízká slanost:''' Objem sladké vody, který do něj řeky přivedou, je v poměru k celkovému objemu moře obrovský. Slaná voda z Černého moře se sice dostává dovnitř Kerčským průlivem, ale je neustále "ředěna" sladkou vodou z řek. Výsledkem je voda, která je jen mírně slaná, spíše brakická, což umožňuje život organismům, které by v plně slaném moři nepřežily.

{{DEFAULTSORT:Azovske more}}
{{Aktualizováno|datum=15.12.2025}}
[[Kategorie:Moře v Evropě]]
[[Kategorie:Geografie Ruska]]
[[Kategorie:Geografie Ukrajiny]]
[[Kategorie:Černé moře]]
[[Kategorie:Vnitrozemská moře]]
[[Kategorie:Ruská invaze na Ukrajinu]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Azovské moře - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)