Axon - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:33:24Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-13T03:20:08Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - Anatomie
| název = Axon
| latinsky = Axon
| obrázek = Neuron.svg
| popisek = Schéma typického [[neuron]]u. Axon je dlouhý výběžek vedoucí od těla buňky.
| součást = [[Neuron]]
| funkce = Vedení [[akční potenciál|akčních potenciálů]], přenos nervových vzruchů, [[axonální transport]]
}}

'''Axon''' (z řeckého ἄξων, ''áxōn'' – osa), také známý jako '''nervové vlákno''' nebo '''neurit''', je dlouhý, tenký výběžek [[neuron]]u (nervové buňky), který vede elektrické signály, známé jako [[akční potenciál]]y, od těla neuronu (soma) k jiným buňkám. Hlavní funkcí axonu je přenášet informace na velké vzdálenosti v rámci [[nervová soustava|nervového systému]]. Tyto informace jsou předávány dalším [[neuron]]ům, [[sval]]ovým buňkám nebo buňkám [[žláza|žláz]]. Axony se mohou značně lišit v délce, od několika mikrometrů až po více než metr u člověka (např. axony vedoucí od míchy k prstům na noze).

Axony jsou klíčovou součástí nervové komunikace a jejich poškození nebo dysfunkce hraje roli v mnoha neurologických a neurodegenerativních onemocněních.

== 📜 Historie objevů ==
Pochopení struktury a funkce axonu je neoddělitelně spjato s vývojem [[neurověda|neurovědy]].

* **19. století:** Díky zdokonalení [[mikroskop]]ů a barvicích technik, zejména metody vyvinuté [[Camillo Golgi|Camillem Golgim]], mohli vědci poprvé vizualizovat jednotlivé neurony.
* **Konec 19. a začátek 20. století:** Španělský neuroanatom [[Santiago Ramón y Cajal]] použil Golgiho metodu k formulování tzv. '''neuronové doktríny'''. Prokázal, že nervový systém není souvislá síť (retikulární teorie), ale skládá se z jednotlivých, samostatných buněk – neuronů, které spolu komunikují přes specializované spoje ([[synapse]]). Tím definoval axon jako výstupní strukturu neuronu.
* **30. a 40. léta 20. století:** Klíčovým modelem pro studium axonů se stal obří axon [[krakatice]]. Jeho velký průměr (až 1 mm) umožnil britským vědcům [[Alan Lloyd Hodgkin|Alanu Hodgkinovi]] a [[Andrew Huxley|Andrew Huxleymu]] zavést do něj elektrody a přímo měřit elektrické změny během přenosu nervového vzruchu. Jejich práce vedla k vytvoření [[Hodgkin-Huxleyův model|Hodgkin-Huxleyova modelu]], který matematicky popisuje vznik a šíření akčního potenciálu a za který v roce [[1963]] obdrželi [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu|Nobelovu cenu]].

== 🧬 Struktura a anatomie ==
Axon je vysoce specializovaná struktura s několika klíčovými částmi, které zajišťují jeho funkci.

=== 🗼 Axonový hrbolek ===
Axonový hrbolek (anglicky ''axon hillock'') je kuželovitá oblast na přechodu mezi tělem neuronu (somou) a vlastním axonem. Tato oblast, spolu s navazujícím iniciálním segmentem, je místem, kde se sčítají excitační a inhibiční signály přicházející z [[dendrit]]ů. Pokud součet těchto signálů dosáhne určité prahové hodnoty, dojde zde ke vzniku (iniciaci) [[akční potenciál]]u. Tato oblast má výrazně vyšší hustotu napěťově řízených [[iontový kanál|sodíkových kanálů]] než zbytek těla neuronu, což ji činí nejvzrušivější částí neuronu.

=== 🛡️ Myelinová pochva ===
Mnoho axonů, zejména ty, které potřebují vést signály rychle a na dlouhé vzdálenosti, je obaleno [[myelin]]ovou pochvou. Myelin je tuková látka (lipid), která funguje jako elektrický [[izolant]]. Tento obal není souvislý, ale je přerušován v pravidelných intervalech.
* V [[centrální nervový systém|centrálním nervovém systému]] (CNS) tvoří myelinovou pochvu [[oligodendrocyt]]y. Jeden oligodendrocyt může myelinizovat úseky několika různých axonů.
* V [[periferní nervový systém|periferním nervovém systému]] (PNS) tvoří myelin [[Schwannova buňka|Schwannovy buňky]]. Každá Schwannova buňka obaluje pouze jeden úsek jednoho axonu.

Myelinizace dramaticky zvyšuje rychlost vedení nervového vzruchu.

=== 🌉 Ranvierovy zářezy ===
Ranvierovy zářezy jsou krátké, nemotorizované úseky axonu mezi jednotlivými segmenty myelinové pochvy. Jsou široké přibližně 1 mikrometr a jsou bohaté na napěťově řízené sodíkové a draslíkové kanály. V těchto zářezech dochází k "přeskakování" akčního potenciálu, což se nazývá '''saltatorní vedení'''. Tento mechanismus je energeticky úspornější a výrazně rychlejší než kontinuální šíření vzruchu po nemyelinizovaném vlákně.

=== 🔚 Axonální terminála ===
Na svém konci se axon větví a vytváří tzv. axonální terminály (také presynaptická zakončení). Tyto terminály tvoří součást [[synapse]] – specializovaného spojení, kde dochází k přenosu signálu na další buňku. Terminály obsahují [[synaptická vezikula|synaptické vezikuly]], malé váčky naplněné chemickými posly zvanými [[neurotransmiter]]y (např. [[acetylcholin]], [[dopamin]], [[serotonin]]). Když akční potenciál dorazí na terminálu, způsobí uvolnění neurotransmiterů do synaptické štěrbiny, což ovlivní cílovou buňku.

== ⚙️ Fyziologie a funkce ==
Hlavní funkcí axonu je přenos informací, který probíhá prostřednictvím elektrických a chemických procesů.

=== ⚡ Vznik a šíření akčního potenciálu ===
Akční potenciál je rychlá, krátkodobá změna elektrického napětí na membráně axonu. Funguje na principu "všechno, nebo nic" – buď vznikne v plné síle, nebo nevznikne vůbec. Proces zahrnuje:
1. '''Depolarizace:''' Při dosažení prahové hodnoty se otevřou napěťově řízené sodíkové kanály a ionty [[sodík]]u (Na⁺) masivně proudí dovnitř buňky, což způsobí rychlou změnu membránového potenciálu z negativního na pozitivní.
2. '''Repolarizace:''' Sodíkové kanály se inaktivují a otevírají se draslíkové kanály. Ionty [[draslík]]u (K⁺) proudí ven z buňky, čímž se obnovuje původní negativní potenciál.
3. '''Hyperpolarizace:''' Draslíkové kanály se zavírají pomaleji, což může vést ke krátkodobému poklesu potenciálu pod klidovou úroveň.

Tato vlna depolarizace se šíří po celé délce axonu až k jeho terminálám.

=== 💨 Rychlost vedení vzruchu ===
Rychlost, jakou se akční potenciál šíří po axonu, závisí na dvou hlavních faktorech:
* **Průměr axonu:** Čím je axon tlustší, tím menší je jeho vnitřní odpor a tím rychleji se vzruch šíří. Obří axon krakatice je příkladem evoluční adaptace na potřebu rychlé únikové reakce.
* **Myelinizace:** Jak bylo zmíněno, myelin funguje jako izolant a umožňuje saltatorní vedení, které je mnohonásobně rychlejší než kontinuální vedení u nemyelinizovaných vláken. Rychlost vedení se tak může pohybovat od méně než 1 m/s u tenkých nemyelinizovaných vláken až po více než 100 m/s u silně myelinizovaných vláken.

=== 🚚 Axonální transport ===
Kromě vedení elektrických signálů musí axon také transportovat materiály z těla buňky ke svým vzdáleným koncům a zpět. Tento proces se nazývá axonální transport a je závislý na [[cytoskelet]]u, zejména na [[mikrotubuly|mikrotubulech]], které slouží jako "koleje".
* **Anterográdní transport:** Pohyb od těla buňky (soma) k axonální terminále. Zajišťuje dodávku proteinů, lipidů, synaptických vezikul a [[mitochondrie|mitochondrií]]. Tento transport je poháněn motorovým proteinem [[kinesin]]em.
* **Retrográdní transport:** Pohyb od terminály zpět k tělu buňky. Slouží k recyklaci opotřebovaných komponent a k přenosu signálních molekul (např. růstových faktorů) z periferie do centra buňky. Tento transport zajišťuje motorový protein [[dynein]].

Poruchy axonálního transportu jsou spojovány s řadou neurodegenerativních onemocnění.

== 🩺 Klinický význam a poruchy ==
Poškození axonů nebo jejich myelinových pochev je příčinou mnoha závažných onemocnění.

* **Demyelinizační onemocnění:**
* '''[[Roztroušená skleróza]] (RS):''' Autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá a ničí myelinové pochvy v [[CNS]]. To vede ke zpomalení nebo úplnému zablokování přenosu nervových signálů, což způsobuje širokou škálu neurologických příznaků.
* '''[[Guillain-Barré syndrom]]:''' Podobné onemocnění, které však postihuje myelin v [[PNS]]. Často se rozvíjí po infekci a může vést k rychle postupující svalové slabosti až paralýze.
* **Traumatické poranění:** Při poranění [[mícha|míchy]] nebo periferních nervů může dojít k přerušení axonů (axonotméza). Zatímco v PNS mají axony určitou schopnost regenerace (díky Schwannovým buňkám), v CNS je tato schopnost velmi omezená, což vede k trvalým následkům.
* **Neurodegenerativní onemocnění:**
* '''[[Alzheimerova choroba]]:''' Dochází k hromadění patologických proteinů (amyloid-beta a tau), které narušují axonální transport a vedou k degeneraci axonů a synapsí.
* '''[[Amyotrofická laterální skleróza]] (ALS):''' Onemocnění postihující motorické neurony, u kterého hrají roli poruchy axonálního transportu a integrity axonu.
* **Toxické poškození:** Některé toxiny (např. těžké kovy) nebo léky (některá chemoterapeutika) mohou specificky poškozovat axony a způsobovat tzv. axonální neuropatii.

== 🔬 Pro laiky ==
Představte si axon jako velmi dlouhý a tenký elektrický kabel, který propojuje různé části složitého elektronického zařízení, jakým je náš nervový systém.

* **Tělo neuronu** je jako elektrárna nebo řídící centrum, které generuje signál (informaci).
* **Axon** je samotný kabel, který tento signál vede na velkou vzdálenost.
* **Myelinová pochva** je jako plastová izolace kolem měděného drátu v kabelu. Zabraňuje "úniku" elektrického signálu a mnohonásobně zrychluje jeho přenos. Bez izolace by byl signál pomalý a slabý.
* **Ranvierovy zářezy** jsou jako malé zesilovače signálu rozmístěné podél kabelu. Signál mezi nimi "přeskakuje", což mu umožňuje cestovat rychle a bez ztráty síly.
* **Axonální terminála** na konci je jako konektor nebo zástrčka. Když signál dorazí na konec kabelu, tento konektor jej předá dalšímu zařízení – dalšímu neuronu, svalu (kterému řekne, aby se stáhl) nebo žláze (které řekne, aby uvolnila hormon).

Když dojde k poškození "izolace" (myelinu) jako u roztroušené sklerózy, signál se šíří špatně, což vede k problémům s pohybem, cítěním nebo myšlením.

{{DEFAULTSORT:Axon}}
{{Aktualizováno|datum=13.12.2025}}
[[Kategorie:Neuroanatomie]]
[[Kategorie:Neurofyziologie]]
[[Kategorie:Buňky]]
[[Kategorie:Nervová soustava]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:33
Řádek 16:		Řádek 16:
	Pochopení struktury a funkce axonu je neoddělitelně spjato s vývojem [[neurověda\|neurovědy]].		Pochopení struktury a funkce axonu je neoddělitelně spjato s vývojem [[neurověda\|neurovědy]].

	* 19. století: Díky zdokonalení [[mikroskop]]ů a barvicích technik, zejména metody vyvinuté [[Camillo Golgi\|Camillem Golgim]], mohli vědci poprvé vizualizovat jednotlivé neurony.		* '''19. století:''' Díky zdokonalení [[mikroskop]]ů a barvicích technik, zejména metody vyvinuté [[Camillo Golgi\|Camillem Golgim]], mohli vědci poprvé vizualizovat jednotlivé neurony.
	* Konec 19. a začátek 20. století: Španělský neuroanatom [[Santiago Ramón y Cajal]] použil Golgiho metodu k formulování tzv. '''neuronové doktríny'''. Prokázal, že nervový systém není souvislá síť (retikulární teorie), ale skládá se z jednotlivých, samostatných buněk – neuronů, které spolu komunikují přes specializované spoje ([[synapse]]). Tím definoval axon jako výstupní strukturu neuronu.		* '''Konec 19. a začátek 20. století:''' Španělský neuroanatom [[Santiago Ramón y Cajal]] použil Golgiho metodu k formulování tzv. '''neuronové doktríny'''. Prokázal, že nervový systém není souvislá síť (retikulární teorie), ale skládá se z jednotlivých, samostatných buněk – neuronů, které spolu komunikují přes specializované spoje ([[synapse]]). Tím definoval axon jako výstupní strukturu neuronu.
	* 30. a 40. léta 20. století: Klíčovým modelem pro studium axonů se stal obří axon [[krakatice]]. Jeho velký průměr (až 1 mm) umožnil britským vědcům [[Alan Lloyd Hodgkin\|Alanu Hodgkinovi]] a [[Andrew Huxley\|Andrew Huxleymu]] zavést do něj elektrody a přímo měřit elektrické změny během přenosu nervového vzruchu. Jejich práce vedla k vytvoření [[Hodgkin-Huxleyův model\|Hodgkin-Huxleyova modelu]], který matematicky popisuje vznik a šíření akčního potenciálu a za který v roce [[1963]] obdrželi [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu\|Nobelovu cenu]].		* '''30. a 40. léta 20. století:''' Klíčovým modelem pro studium axonů se stal obří axon [[krakatice]]. Jeho velký průměr (až 1 mm) umožnil britským vědcům [[Alan Lloyd Hodgkin\|Alanu Hodgkinovi]] a [[Andrew Huxley\|Andrew Huxleymu]] zavést do něj elektrody a přímo měřit elektrické změny během přenosu nervového vzruchu. Jejich práce vedla k vytvoření [[Hodgkin-Huxleyův model\|Hodgkin-Huxleyova modelu]], který matematicky popisuje vznik a šíření akčního potenciálu a za který v roce [[1963]] obdrželi [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu\|Nobelovu cenu]].

	== 🧬 Struktura a anatomie ==		== 🧬 Struktura a anatomie ==
Řádek 52:		Řádek 52:
	=== 💨 Rychlost vedení vzruchu ===		=== 💨 Rychlost vedení vzruchu ===
	Rychlost, jakou se akční potenciál šíří po axonu, závisí na dvou hlavních faktorech:		Rychlost, jakou se akční potenciál šíří po axonu, závisí na dvou hlavních faktorech:
	* Průměr axonu: Čím je axon tlustší, tím menší je jeho vnitřní odpor a tím rychleji se vzruch šíří. Obří axon krakatice je příkladem evoluční adaptace na potřebu rychlé únikové reakce.		* '''Průměr axonu:''' Čím je axon tlustší, tím menší je jeho vnitřní odpor a tím rychleji se vzruch šíří. Obří axon krakatice je příkladem evoluční adaptace na potřebu rychlé únikové reakce.
	* Myelinizace: Jak bylo zmíněno, myelin funguje jako izolant a umožňuje saltatorní vedení, které je mnohonásobně rychlejší než kontinuální vedení u nemyelinizovaných vláken. Rychlost vedení se tak může pohybovat od méně než 1 m/s u tenkých nemyelinizovaných vláken až po více než 100 m/s u silně myelinizovaných vláken.		* '''Myelinizace:''' Jak bylo zmíněno, myelin funguje jako izolant a umožňuje saltatorní vedení, které je mnohonásobně rychlejší než kontinuální vedení u nemyelinizovaných vláken. Rychlost vedení se tak může pohybovat od méně než 1 m/s u tenkých nemyelinizovaných vláken až po více než 100 m/s u silně myelinizovaných vláken.

	=== 🚚 Axonální transport ===		=== 🚚 Axonální transport ===
	Kromě vedení elektrických signálů musí axon také transportovat materiály z těla buňky ke svým vzdáleným koncům a zpět. Tento proces se nazývá axonální transport a je závislý na [[cytoskelet]]u, zejména na [[mikrotubuly\|mikrotubulech]], které slouží jako "koleje".		Kromě vedení elektrických signálů musí axon také transportovat materiály z těla buňky ke svým vzdáleným koncům a zpět. Tento proces se nazývá axonální transport a je závislý na [[cytoskelet]]u, zejména na [[mikrotubuly\|mikrotubulech]], které slouží jako "koleje".
	* Anterográdní transport: Pohyb od těla buňky (soma) k axonální terminále. Zajišťuje dodávku proteinů, lipidů, synaptických vezikul a [[mitochondrie\|mitochondrií]]. Tento transport je poháněn motorovým proteinem [[kinesin]]em.		* '''Anterográdní transport:''' Pohyb od těla buňky (soma) k axonální terminále. Zajišťuje dodávku proteinů, lipidů, synaptických vezikul a [[mitochondrie\|mitochondrií]]. Tento transport je poháněn motorovým proteinem [[kinesin]]em.
	* Retrográdní transport: Pohyb od terminály zpět k tělu buňky. Slouží k recyklaci opotřebovaných komponent a k přenosu signálních molekul (např. růstových faktorů) z periferie do centra buňky. Tento transport zajišťuje motorový protein [[dynein]].		* '''Retrográdní transport:''' Pohyb od terminály zpět k tělu buňky. Slouží k recyklaci opotřebovaných komponent a k přenosu signálních molekul (např. růstových faktorů) z periferie do centra buňky. Tento transport zajišťuje motorový protein [[dynein]].

	Poruchy axonálního transportu jsou spojovány s řadou neurodegenerativních onemocnění.		Poruchy axonálního transportu jsou spojovány s řadou neurodegenerativních onemocnění.
Řádek 65:		Řádek 65:
	Poškození axonů nebo jejich myelinových pochev je příčinou mnoha závažných onemocnění.		Poškození axonů nebo jejich myelinových pochev je příčinou mnoha závažných onemocnění.

	* Demyelinizační onemocnění:		* '''Demyelinizační onemocnění:'''
	* '''[[Roztroušená skleróza]] (RS):''' Autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá a ničí myelinové pochvy v [[CNS]]. To vede ke zpomalení nebo úplnému zablokování přenosu nervových signálů, což způsobuje širokou škálu neurologických příznaků.		* '''[[Roztroušená skleróza]] (RS):''' Autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá a ničí myelinové pochvy v [[CNS]]. To vede ke zpomalení nebo úplnému zablokování přenosu nervových signálů, což způsobuje širokou škálu neurologických příznaků.
	* '''[[Guillain-Barré syndrom]]:''' Podobné onemocnění, které však postihuje myelin v [[PNS]]. Často se rozvíjí po infekci a může vést k rychle postupující svalové slabosti až paralýze.		* '''[[Guillain-Barré syndrom]]:''' Podobné onemocnění, které však postihuje myelin v [[PNS]]. Často se rozvíjí po infekci a může vést k rychle postupující svalové slabosti až paralýze.
	* Traumatické poranění: Při poranění [[mícha\|míchy]] nebo periferních nervů může dojít k přerušení axonů (axonotméza). Zatímco v PNS mají axony určitou schopnost regenerace (díky Schwannovým buňkám), v CNS je tato schopnost velmi omezená, což vede k trvalým následkům.		* '''Traumatické poranění:''' Při poranění [[mícha\|míchy]] nebo periferních nervů může dojít k přerušení axonů (axonotméza). Zatímco v PNS mají axony určitou schopnost regenerace (díky Schwannovým buňkám), v CNS je tato schopnost velmi omezená, což vede k trvalým následkům.
	* Neurodegenerativní onemocnění:		* '''Neurodegenerativní onemocnění:'''
	* '''[[Alzheimerova choroba]]:''' Dochází k hromadění patologických proteinů (amyloid-beta a tau), které narušují axonální transport a vedou k degeneraci axonů a synapsí.		* '''[[Alzheimerova choroba]]:''' Dochází k hromadění patologických proteinů (amyloid-beta a tau), které narušují axonální transport a vedou k degeneraci axonů a synapsí.
	* '''[[Amyotrofická laterální skleróza]] (ALS):''' Onemocnění postihující motorické neurony, u kterého hrají roli poruchy axonálního transportu a integrity axonu.		* '''[[Amyotrofická laterální skleróza]] (ALS):''' Onemocnění postihující motorické neurony, u kterého hrají roli poruchy axonálního transportu a integrity axonu.
	* Toxické poškození: Některé toxiny (např. těžké kovy) nebo léky (některá chemoterapeutika) mohou specificky poškozovat axony a způsobovat tzv. axonální neuropatii.		* '''Toxické poškození:''' Některé toxiny (např. těžké kovy) nebo léky (některá chemoterapeutika) mohou specificky poškozovat axony a způsobovat tzv. axonální neuropatii.

	== 🔬 Pro laiky ==		== 🔬 Pro laiky ==
	Představte si axon jako velmi dlouhý a tenký elektrický kabel, který propojuje různé části složitého elektronického zařízení, jakým je náš nervový systém.		Představte si axon jako velmi dlouhý a tenký elektrický kabel, který propojuje různé části složitého elektronického zařízení, jakým je náš nervový systém.

	* Tělo neuronu je jako elektrárna nebo řídící centrum, které generuje signál (informaci).		* '''Tělo neuronu''' je jako elektrárna nebo řídící centrum, které generuje signál (informaci).
	* Axon je samotný kabel, který tento signál vede na velkou vzdálenost.		* '''Axon''' je samotný kabel, který tento signál vede na velkou vzdálenost.
	* Myelinová pochva je jako plastová izolace kolem měděného drátu v kabelu. Zabraňuje "úniku" elektrického signálu a mnohonásobně zrychluje jeho přenos. Bez izolace by byl signál pomalý a slabý.		* '''Myelinová pochva''' je jako plastová izolace kolem měděného drátu v kabelu. Zabraňuje "úniku" elektrického signálu a mnohonásobně zrychluje jeho přenos. Bez izolace by byl signál pomalý a slabý.
	* Ranvierovy zářezy jsou jako malé zesilovače signálu rozmístěné podél kabelu. Signál mezi nimi "přeskakuje", což mu umožňuje cestovat rychle a bez ztráty síly.		* '''Ranvierovy zářezy''' jsou jako malé zesilovače signálu rozmístěné podél kabelu. Signál mezi nimi "přeskakuje", což mu umožňuje cestovat rychle a bez ztráty síly.
	* Axonální terminála na konci je jako konektor nebo zástrčka. Když signál dorazí na konec kabelu, tento konektor jej předá dalšímu zařízení – dalšímu neuronu, svalu (kterému řekne, aby se stáhl) nebo žláze (které řekne, aby uvolnila hormon).		* '''Axonální terminála''' na konci je jako konektor nebo zástrčka. Když signál dorazí na konec kabelu, tento konektor jej předá dalšímu zařízení – dalšímu neuronu, svalu (kterému řekne, aby se stáhl) nebo žláze (které řekne, aby uvolnila hormon).

	Když dojde k poškození "izolace" (myelinu) jako u roztroušené sklerózy, signál se šíří špatně, což vede k problémům s pohybem, cítěním nebo myšlením.		Když dojde k poškození "izolace" (myelinu) jako u roztroušené sklerózy, signál se šíří špatně, což vede k problémům s pohybem, cítěním nebo myšlením.

Axon - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“