<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Astana</id>
	<title>Astana - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Astana"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Astana&amp;action=history"/>
	<updated>2026-09-01T07:05:39Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Astana&amp;diff=129211&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Astana | obrázek =  | mapa = ano | země = {{Vlajka|Kazachstán}} | region = Samosprávné město s celostátním statutem | starosta = Ženis Kasymbek (od roku 2022) | založení = 1830 (původní pevnost Akmoly) | rozloha = 797,3 | populace = 1 682 721 | rok_populace = 2026 (k 1. červenci) | hustota_zalidnění = 2 110 | nadmořská_výška = 347 | souřadnice = 51°08′ s. š., 71°26′ v. d. }}  &#039;&#039;&#039;Astana&#039;&#039;&#039; (kazaš…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Astana&amp;diff=129211&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-08-30T01:24:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Astana | obrázek =  | mapa = ano | země = {{Vlajka|Kazachstán}} | region = Samosprávné město s celostátním statutem | starosta = Ženis Kasymbek (od roku 2022) | založení = 1830 (původní pevnost Akmoly) | rozloha = 797,3 | populace = 1 682 721 | rok_populace = 2026 (k 1. červenci) | hustota_zalidnění = 2 110 | nadmořská_výška = 347 | souřadnice = 51°08′ s. š., 71°26′ v. d. }}  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Astana&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (kazaš…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox Město&lt;br /&gt;
| název = Astana&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| mapa = ano&lt;br /&gt;
| země = {{Vlajka|Kazachstán}}&lt;br /&gt;
| region = Samosprávné město s celostátním statutem&lt;br /&gt;
| starosta = Ženis Kasymbek (od roku 2022)&lt;br /&gt;
| založení = 1830 (původní pevnost Akmoly)&lt;br /&gt;
| rozloha = 797,3&lt;br /&gt;
| populace = 1 682 721&lt;br /&gt;
| rok_populace = 2026 (k 1. červenci)&lt;br /&gt;
| hustota_zalidnění = 2 110&lt;br /&gt;
| nadmořská_výška = 347&lt;br /&gt;
| souřadnice = 51°08′ s. š., 71°26′ v. d.&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Astana&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (kazašsky a rusky Астана, v letech 2019 až 2022 dočasně nesoucí název &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nur-Sultan&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je od roku 1997 hlavní město [[Kazachstán|Kazašské republiky]]. Z administrativního a územního hlediska tvoří samostatnou správní jednotku se statusem města celostátního významu, která je geograficky zcela obklopena územím Akmolské oblasti, ležící v severní centrální části státu. Město se rozkládá na obou březích řeky [[Išim (řeka)|Išim]] uprostřed rozsáhlých kazašských stepí. S populací přesahující v polovině roku 2026 hranici 1,68 milionu obyvatel představuje po [[Almaty]] druhou nejlidnatější metropoli státu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Moderní Astana je výsledkem jednoho z největších státem řízených urbanistických projektů na přelomu 20. a 21. století. Rozhodnutí o přesunu hlavního města z jihokazašského [[Almaty]] podepsal tehdejší prezident [[Nursultan Nazarbajev]] v roce 1997. Následná masivní výstavba v liduprázdné stepi transformovala nevýrazné provinční město (dříve známé pod sovětským názvem Celinograd) ve futuristické centrum plné mrakodrapů, monumentálních státních institucí a nadnárodních finančních center. Geopoliticky a ekonomicky plní město funkci klíčového středoasijského diplomatického uzlu. Sídlí zde Mezinárodní finanční centrum Astana (AIFC), státní vládní aparát a město pravidelně hostí strategické summity, jako bylo světové fórum Expo 2017 či Eurasijské ekonomické fórum v roce 2026.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Geografie a podnebí ==&lt;br /&gt;
Město Astana je situováno v severní části centrálního [[Kazachstán|Kazachstánu]], v ploché a bezlesé Kazašské stepi (takzvané Saryarce). Hydrologickou osou města je řeka [[Išim (řeka)|Išim]] (kazašsky Esil), která metropoli rozděluje na dvě zcela odlišné urbanistické části. Pravý břeh (severní) tvoří převážně historická sovětská zástavba bývalého Celinogradu, charakteristická pravoúhlými ulicemi a staršími rezidenčními bloky. Levý břeh (jižní) představuje nově vybudované vládní, diplomatické a administrativní centrum s moderní architekturou. Místní reliéf je extrémně rovinatý s nadmořskou výškou oscilující kolem 350 metrů nad mořem, což přispívá k neustálému působení silných větrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klimatické podmínky Astany jsou klasifikovány jako extrémně kontinentální (v [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenově klasifikaci]] Dfb až Dfc). Po mongolském [[Ulánbátar|Ulánbátaru]] se jedná o druhé nejchladnější hlavní město plně suverénního státu na světě. Podnebí se vyznačuje extrémními teplotními amplitudami mezi letní a zimní sezónou. Zimy jsou velmi dlouhé, suché a kruté, způsobené masivním přílivem arktických a sibiřských anticyklon bez jakýchkoliv geografických bariér. Teploty v lednu a únoru pravidelně klesají pod -30 °C, historické minimum zaznamenané v sovětské éře činí -51,6 °C. Léta jsou naopak velmi krátká, avšak horká a suchá, s průměrnými maximy kolem 27 °C, s absolutními historickými teplotními maximy atakujícími 40 °C.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompletní klimatická tabulka (Dlouhodobé průměrné měsíční hodnoty) ===&lt;br /&gt;
Následující tabulka dokumentuje průměrné meteorologické parametry města v průběhu celého kalendářního roku na základě dat státní meteorologické služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Měsíc !! Průměrné teplotní maximum (°C) !! Průměrné teplotní minimum (°C) !! Průměrný úhrn srážek (mm)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Leden || -12,0 || -21,0 || 16&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Únor || -11,0 || -21,0 || 15&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Březen || -4,0 || -15,0 || 18&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Duben || 9,0 || -2,0 || 21&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Květen || 20,0 || 6,0 || 35&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Červen || 25,0 || 11,0 || 37&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Červenec || 27,0 || 13,0 || 50&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Srpen || 25,0 || 11,0 || 29&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Září || 19,0 || 5,0 || 22&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Říjen || 10,0 || -2,0 || 26&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Listopad || -2,0 || -11,0 || 28&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prosinec || -9,0 || -18,0 || 22&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Roční průměr / Úhrn&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; || &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;6,4&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; || &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;-3,6&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; || &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;319 mm&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie a vývoj osídlení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruská kolonizace a sovětská éra ===&lt;br /&gt;
Historie trvalého osídlení na místě dnešní metropole sahá do roku 1830. V tomto roce založila vojenská posádka [[Ruské impérium|Ruského impéria]] pod vedením plukovníka Fjodora Šubina na břehu řeky [[Išim (řeka)|Išim]] obrannou pevnost s názvem Akmoly (v překladu „Bílý hrob“). Pevnost měla chránit ruské obchodní trasy a prosazovat vojenskou kontrolu nad nomádskými kazašskými kmeny. O dva roky později, v roce 1832, získalo rozrůstající se sídlo formální statut města a bylo přejmenováno na rusifikovaný tvar Akmolinsk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve třicátých letech dvacátého století, během stalinistických represí a takzvaného velkého teroru v rámci [[Svaz sovětských socialistických republik|SSSR]], vybudoval státní represivní aparát nedaleko města jeden z nejobávanějších pracovních táborů sítě [[Gulag|Gulag]]. Tento tábor nesl zkratku ALŽIR (Akmolinskij lager žon izmennikov rodiny – Akmolinský tábor manželek zrádců vlasti) a byly v něm vězněny desítky tisíc žen, jejichž manželé byli popraveni nebo uvězněni komunistickým režimem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V padesátých letech 20. století prošlo město masivní demografickou a ekonomickou transformací v rámci kampaně takzvaných celin (rozorávání celin), kterou inicioval tehdejší sovětský vůdce [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikita Chruščov]]. Cílem kampaně bylo přeměnit neobdělávané severokazašské stepi v obilnici celého Sovětského svazu. Do oblasti se přistěhovaly statisíce zemědělských pracovníků z ruské a ukrajinské části svazu. Na počest této kampaně bylo město v roce 1961 přejmenováno na Celinograd a stalo se administrativním centrem Celinného kraje (Celinnyj kraj). Vznikla zde typická panelová zástavba a robustní, leč nevzhledná průmyslová infrastruktura.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nezávislost a přesun hlavního města ===&lt;br /&gt;
Po rozpadu [[Svaz sovětských socialistických republik|Sovětského svazu]] v roce 1991 a vyhlášení nezávislosti [[Kazachstán|Kazachstánu]] se město v roce 1992 vrátilo k poanglištěnému původnímu historickému názvu Akmola. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější událost moderních kazašských dějin nastala 10. prosince 1997, kdy prezident [[Nursultan Nazarbajev]] podepsal dekret o definitivním přesunutí hlavního města státu z jihokazašské metropole [[Almaty]] do Akmoly. Důvody tohoto geopolitického a nesmírně nákladného kroku byly komplexní. [[Almaty]] leželo v seizmicky vysoce rizikové oblasti náchylné k devastujícím zemětřesením. Město navíc z jedné strany obklopoval masiv pohoří [[Ťan-šan|Ťan-šan]], což absolutně znemožňovalo jeho další prostorový a urbanistický rozvoj, a nacházelo se v příliš těsné a strategicky nevýhodné blízkosti hranic s [[Čína|Čínou]]. Zároveň hrál roli vnitropolitický imperativ – přesunem politického centra na drsný sever, kde tehdy etnicky dominovalo ruskojazyčné obyvatelstvo, si kazašská státní moc chtěla dlouhodobě pojistit kontrolu nad těmito příhraničními a průmyslově bohatými provinciemi proti případnému ruskému vlivu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dne 6. května 1998 bylo město opět přejmenováno, tentokrát na Astana, což v [[Kazaština|kazaštině]] znamená jednoduše „Hlavní město“. Tento striktně neutrální a doslovný název byl zvolen pro svou politickou bezkonfliktnost a snadnou výslovnost v mezinárodním prostředí. Následovaly dvě dekády bezprecedentní výstavby placené z obrovských exportních příjmů z ropy a zemního plynu. V roce 2019 prezident Nazarbajev odstoupil ze své funkce a jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev prosadil přejmenování města na Nur-Sultan (na počest odstupujícího prvního prezidenta). Toto rozhodnutí vyvolalo mezi obyvatelstvem značnou nevoli a bylo vnímáno jako extrémní projev kultu osobnosti. V září 2022 v návaznosti na vnitropolitické nepokoje Tokajev podepsal ústavní zákon, kterým městu vrátil zpět mezinárodně uznávaný název Astana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompletní tabulka historických změn názvu města ===&lt;br /&gt;
Město Astana drží celosvětový unikát v počtu úředních změn svého názvu v novodobé historii. Následující tabulka podává naprosto vyčerpávající přehled.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Historické období !! Úřední název !! Jazykový či politický význam&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1830 – 1832 || Akmoly || Založení vojenské pevnosti (v překladu Bílý hrob).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1832 – 1961 || Akmolinsk || Rusifikovaný název v době Ruského impéria a raného SSSR.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1961 – 1992 || Celinograd || Přejmenováno Chruščovem na počest zúrodňování severokazašských celin.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1992 – 1998 || Akmola || Návrat k historickému základu po vyhlášení nezávislosti státu.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1998 – 2019 || Astana || Přejmenováno Nazarbajevem po přesunu sídla státu; v překladu Hlavní město.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2019 – 2022 || Nur-Sultan || Pojmenováno na počest prvního prezidenta Nursultana Nazarbajeva po jeho demisi.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Září 2022 – současnost || Astana || Návrat k neutrálnímu a celosvětově vžitému názvu na nátlak veřejnosti.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏗️ Architektura a urbanismus ==&lt;br /&gt;
Výstavba nové Astany nepodléhala spontánnímu rozvoji, nýbrž striktnímu celostátnímu územnímu plánu. V roce 1998 vypsala kazašská vláda mezinárodní soutěž na nový generální plán hlavního města (Master Plan). Soutěž vyhrál světově proslulý japonský architektki Kišó Kurokawa. Kurokawův urbanistický návrh vycházel z filozofie takzvaného metabolismu – architektury inspirované biologickým růstem buněk, kombinované s přísnou lineární osou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Levý břeh řeky Išim byl vybudován zcela od nuly. Jeho základní osou je dlouhý monumentální bulvár, takzvaný Vodní a zelený bulvár (Nuržol bulvar), který spojuje nejdůležitější státní instituce. Na jednom konci bulváru leží komplex prezidentského paláce Ak Orda, budovy obou komor kazašského parlamentu (Mäžilis a Senát) a budovy Nejvyššího soudu. Na druhém konci je situováno masivní obchodní centrum a celá síť mrakodrapů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Město se stalo plátnem pro mezinárodně uznávané architektonické ateliéry (zejména britského architekta sira Normana Fostera), kteří zde vytvořili symboly státnosti kombinující futuristický skleněný design s prvky nomádské kazašské kultury:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Věž Bajterek:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; 97 metrů vysoká vyhlídková věž a absolutní dominanta a symbol města (výška 97 metrů symbolizuje rok 1997, kdy sem bylo hlavní město přesunuto). Architektura vychází z kazašské pohádky o bájném ptáku Samrukovi, který snesl zlaté vejce slunce do větví vysokého stromu života. V horní skleněné kupoli je zlatý odlitek ruky prezidenta Nazarbajeva.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chán Šatyr (Khan Shatyr):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Obří transparentní nákupní a zábavní centrum ve tvaru nomádského stanu, které navrhl Norman Foster. Vnitřní mikroklima udržuje v budově teplotu tropického léta i ve dnech, kdy je venku -30 °C. Uvnitř se nachází umělá pláž s pískem dovezeným z [[Maledivy|Malediv]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Palác míru a shody:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Devadesátimetrová prosklená pyramida (rovněž z dílny Normana Fostera), vybudovaná pro pořádání Kongresů lídrů světových a tradičních náboženství. &lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mešita Hazret Sultan:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jedna z největších mešit ve Střední Asii, pojmenovaná po súfijském šejkovi, vybudovaná v klasickém islámském slohu s kapacitou přesahující pět tisíc věřících.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Astana Grand Mosque (Nová hlavní mešita):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Monstrózní sakrální stavba dokončená v roce 2022, jež svou kapacitou až 30 tisíc věřících překonala všechny ostatní mešity v regionu a stala se největší ve Střední Asii.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Abu Dhabi Plaza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Komplex budov financovaný investory z [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátů]]. Jeho hlavní věž s výškou 311 metrů převzala po svém dokončení titul nejvyšší budovy celé Střední Asie.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nur Alem (Koule Expo 2017):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Největší čistě sférická prosklená budova na světě o průměru 80 metrů, jež sloužila jako hlavní pavilon pro Světovou výstavu Expo 2017 věnovanou obnovitelným zdrojům energie (Future Energy). Dnes slouží jako muzeum budoucnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👥 Demografie a obyvatelstvo ==&lt;br /&gt;
Astana je jedním z nejdynamičtěji rostoucích měst na planetě. V době přesunu hlavního města (kolem roku 1997) obývalo tehdejší Akmolu zhruba 280 až 300 tisíc obyvatel. V polovině roku 2026, podle dat kazašského statistického úřadu (Bureau of National Statistics), dosáhla populace města na hodnotu 1 682 721 obyvatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento brutální demografický nárůst o více než 1,3 milionu lidí během necelých tří dekád je způsoben masivní vnitřní migrací. Státní instituce, finanční centrum a neukojitelná potřeba pracovní síly ve stavebním sektoru (který celoročně buduje obytné i komerční čtvrti) vysávají obyvatelstvo z provincií (zejména z regionů Turkestán a Žambyl). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stejně radikálně se proměnilo etnické složení metropole. Při sčítání lidu v roce 1989 tvořili v tehdejším Celinogradu etničtí Kazaši pouze menšinu (17 %), zatímco většinu představovalo ruskojazyčné obyvatelstvo (přes 54 %). Politika přesídlování úřadů, přesun kazašské inteligence z jihu a vnitřní migrace trend absolutně zvrátily. K roku 2026 tvoří etničtí Kazaši v Astaně více než 80 % populace, čímž město ztratilo svůj dřívější provinční rusko-sovětský ráz a stalo se centrem kazašské národní identity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompletní tabulka vývoje počtu obyvatel ===&lt;br /&gt;
Následující tabulka podává plný demografický vývoj města od počátku systematického sledování až do odhadů z poloviny roku 2026. Data zahrnují všechna celonárodní sčítání a průběžné statistiky a prokazují explozivní křivku nárůstu po roce 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Sledovaný rok !! Oficiální populace !! Událost a kontext nárůstu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1959 || 102 276 || Období zahájení rozorávání celin (Chruščovova éra).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1970 || 179 514 || Konsolidace krajského města Celinograd.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1979 || 233 638 || Průmyslový a bytový rozvoj města v sovětském státním plánu.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1989 || 281 252 || Poslední sčítání v rámci existence Sovětského svazu.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1999 || 328 341 || První sčítání obyvatel bezprostředně po přesunutí statutu hlavního města.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2009 || 613 006 || Téměř zdvojnásobení populace díky ropnému boomu a první dekádě výstavby.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2021 || 1 234 042 || Překročení historické hranice jednoho milionu obyvatel (statut velkoměsta).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2026 (k 1. červenci) || 1 682 721 || Růst poháněn masivní migrací z venkova (očekáván cíl 2,3 mil. dle Master planu 2035).&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💰 Ekonomika a současný rozvoj (2026) ==&lt;br /&gt;
Základním hybatelem místního hospodářství je politický status města. Státní správa, veřejné zakázky a s nimi spojené masivní stavebnictví tvoří páteřní obory. Pro přilákání zahraničních investic zřídila kazašská vláda Zvláštní ekonomickou zónu „Astana – New City“, která investorům garantuje úlevy na korporátních a pozemkových daních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejambicióznějším ekonomickým projektem města je Mezinárodní finanční centrum Astana (Astana International Financial Centre – AIFC), které funguje na půdě bývalého areálu Expo 2017. Tento projekt, inspirovaný modelem z [[Dubaj|Dubaje]], představuje unikum v postsovětském prostoru. Celé finanční centrum nefunguje podle kazašského právního řádu, nýbrž aplikuje striktně anglické zvykové právo (English common law). Spory investorů zde neřeší kazašské soudy, ale nezávislý mezinárodní soud, v němž zasedají zahraniční (především britští) soudci, což má zaručit absolutní ochranu investorů před domácí korupcí. V květnu roku 2026 (od 28. do 29. května) hostila Astana ve svém kongresovém centru klíčové Eurasijské ekonomické fórum (EEF-2026), pod heslem „Digitální transformace a ekonomika důvěry“, jehož cílem bylo upevnit roli města jako spojnice mezi [[Rusko|Ruskem]], [[Čína|Čínou]] a západními trhy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V srpnu roku 2026 schválila kazašská vláda zásadní aktualizaci urbanistického rozvojového plánu (Master Plan) s horizontem do roku 2035. Tento dokument projektuje, že městská aglomerace musí být infrastrukturně připravena absorbovat další nárůst až na 2,3 milionu rezidentů. Z ekonomického hlediska se strategie odklání od pouhé závislosti na těžbě uhlovodíků (ropy a plynu) a soustředí se na rozvoj obslužných logistických a skladovacích hal, lehkého průmyslu, softwarových společností (v IT hubu Astana Hub) a technologicky sofistikované infrastruktury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🚇 Doprava a infrastruktura ==&lt;br /&gt;
Ačkoliv je město projektováno primárně pro automobilovou dopravu se širokými pětihlavými bulváry a křižovatkami budovanými na zelené louce, potýká se s chronickými dopravními zácpami způsobenými nekontrolovaným růstem populace. Obyvatelstvo spoléhá na rozsáhlou a dotovanou síť městských autobusových linek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zcela kritickým a kontroverzním bodem infrastruktury je výstavba nadzemní dráhy – Astanského lehkého metra ([[Light Rail Transit|LRT]]). Projekt byl zahájen před rokem 2017 s cílem propojit mezinárodní letiště, areál Expo a hlavní vlakové nádraží pomocí autonomních vlaků jezdících na masivních betonových sloupech. Výstavba však byla vlivem rozsáhlých korupčních skandálů spojených s čínským konsorciem a rozkradením miliardových fondů na mnoho let zcela zastavena. Betonové sloupy stojící osamoceně ve stepi se staly terčem vtipů a symbolem korupce po celé zemi. Práce byly obnoveny až pod tlakem prezidenta Tokajeva v polovině dvacátých let s příslibem zprovoznění na konci dekády.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní železniční spojení obstarává moderní architektonicky futuristické nádraží Nurly Zhol (Světlé cesty), které doplňuje původní staré nádraží na pravém břehu. Vlakové soupravy, včetně vysokorychlostních vlaků Talgo, odtud spojují Astanu s ekonomickým centrem Almaty a severními hraničními regiony. Leteckou dopravu zabezpečuje Mezinárodní letiště Nursultana Nazarbajeva (kód NQZ), ležící přibližně 15 kilometrů jižně od centra, jež slouží jako domácí a mezinárodní uzel pro národního dopravce Air Astana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎭 Kultura a sport ==&lt;br /&gt;
Kulturní identita města je symbiózou moderních státních institucí a podpory národního dědictví, které se dříve potlačovalo pod ruským vlivem. Na nezávislost a národní historii se zaměřuje Národní muzeum Kazašské republiky, které ukrývá vzácné artefakty starověkých kmenů, včetně repliky takzvaného Zlatého muže (světoznámého skythského válečníka nalezeného v mohyle u Almaty). Klasické a operní umění našlo zázemí v neoklasicistní budově Státního divadla opery a baletu Astana Opera, otevřené v roce 2013, a v prosklené multifunkční hale Kazakhstan Central Concert Hall.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Astana se díky masivním státním dotacím stala dominantním pojmem ve světovém sportu, přičemž státní holding Samruk-Kazyna sponzoruje několik elitních klubů nesoucích jméno města, čímž zajišťuje zemi mezinárodní marketing (tzv. sportwashing). &lt;br /&gt;
* V cyklistice operuje profesionální mezinárodní stáj Astana Qazaqstan Team (dříve Astana Pro Team), za kterou v minulosti jezdily světové hvězdy a jež získala tituly na [[Tour de France]] a [[Giro d&amp;#039;Italia]].&lt;br /&gt;
* V ledním hokeji působí klub Barys Astana, který jako elitní kazašský zástupce pravidelně hraje Kontinentální hokejovou ligu (KHL) v moderní multifunkční aréně Barys Arena.&lt;br /&gt;
* Ve fotbale reprezentuje město klub FC Astana, hrající v supermoderním komplexu Astana Arena s uzavíratelnou střechou. Klub dosáhl historického úspěchu opakovanými postupy do základních skupin [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]] a [[Evropská liga UEFA|Evropské ligy UEFA]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si, že se vláda České republiky najednou rozhodne zrušit [[Praha|Prahu]] jako hlavní město a místo toho vydá obrovské miliardy korun na to, aby postavila zcela nové úřednické a vládní město od základu na prázdném poli kdesi za Mělníkem, jen proto, aby to bylo víc na sever a vláda tam měla všechno moderní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesně to se stalo v Kazachstánu v roce 1997. Dřívější hlavní město, milionové Almaty, bylo plné lidí, s ucpanými ulicemi a přímo pod horami, kde hrozila zemětřesení. Prezident proto ukázal na mapě na malé prašné městečko uprostřed studených severních rovin a řekl: &amp;quot;Tady bude nová metropole.&amp;quot; Ze všech částí světa sem přijeli slavní architekti a za peníze utržené z prodeje kazachstánské ropy zde vybudovali &amp;quot;Dubaj střední Asie&amp;quot;. Během dvaceti let tu uprostřed pusté stepi vyrostly mrakodrapy připomínající skleněné pyramidy, obrovské vesmírné koule a dokonce nákupní centrum ve tvaru gigantického průhledného stanu, uvnitř kterého je celoročně umělá písečná pláž. To vše v místě, kde v zimě venkovní teploty klesají k děsivým mínus 40 stupňům Celsia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší kuriozitou na tomto městě je ovšem jeho název. Až do roku 1998 se město jmenovalo Akmola. Pak ho prezident přejmenoval na &amp;quot;Astana&amp;quot;, což v kazaštině znamená jednoduše slovo &amp;quot;Hlavní město&amp;quot;. V roce 2019 tento starý prezident odstoupil z funkce a jeho nástupce jako poděkování a důkaz vděčnosti změnil název celého města na &amp;quot;Nur-Sultan&amp;quot; (což je prezidentovo jméno). Lidem v Kazachstánu se to však po čase vůbec nelíbilo, stěžovali si na takové chování politiků a donutili vládu, aby po třech letech v roce 2022 název celého města změnila úředně zase zpátky na Astanu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://gov.kz Úřad vlády a informační portál Kazašské republiky]&lt;br /&gt;
* [https://stat.gov.kz Bureau of National Statistics of the Republic of Kazakhstan (BNS RK)]&lt;br /&gt;
* [https://astanatimes.com Zpravodajský a analytický portál The Astana Times]&lt;br /&gt;
* [https://adb.org Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank)]&lt;br /&gt;
* [https://worldbank.org Světová banka (World Bank – sekce Střední Asie)]&lt;br /&gt;
* [https://eec.eaeunion.org Euroasijská hospodářská komise (Eurasian Economic Commission)]&lt;br /&gt;
* [https://wikipedia.org Wikipedia - Otevřená encyklopedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Astana}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Města]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Města v Kazachstánu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hlavní města v Asii]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sídla na řece Išim]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Geografie Kazachstánu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny Kazachstánu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Plánovaná města]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Demografie Kazachstánu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Architektura 20. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Architektura 21. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ekonomika Kazachstánu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Turistika v Kazachstánu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Založeno v 19. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bývalé gulagy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Přejmenovaná města]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>