https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=ArgonArgon - Historie editací2026-04-17T18:57:12ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Argon&diff=10842&oldid=prevFilmedyZpravodaj: Vytvořen článek pomocí FilmedyBot (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R)2025-11-15T22:50:46Z<p>Vytvořen článek pomocí FilmedyBot (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
<br />
{{Infobox Prvek<br />
| název = Argon<br />
| obrázek = Argon_discharge_tube.jpg<br />
| popisek = Výboj v trubici naplněné argonem<br />
| symbol = Ar<br />
| protonové číslo = 18<br />
| skupina = 18. (vzácné plyny)<br />
| perioda = 3.<br />
| blok = p-blok<br />
| elektronová konfigurace = [Ne] 3s² 3p⁶<br />
| elektrony ve slupkách = 2, 8, 8<br />
| oxidační čísla = 0<br />
| atomová hmotnost = 39,948(1) u<br />
| vzhled = bezbarvý plyn<br />
| skupenství za s.p. = plynné<br />
| teplota tání = 83,81 K (-189,34 °C)<br />
| teplota varu = 87,302 K (-185,848 °C)<br />
| hustota za s.p. = 1,784 g/l<br />
| kritický bod = 150,687 K, 4,863 MPa<br />
| skupenské teplo tání = 1,18 kJ/mol<br />
| skupenské teplo varu = 6,53 kJ/mol<br />
| tepelná vodivost = 17,72 mW/(m·K)<br />
| rychlost zvuku = 323 m/s (při 27 °C)<br />
| objevitel = [[Lord Rayleigh]], [[William Ramsay|Sir William Ramsay]]<br />
| rok objevu = 1894<br />
| pojmenováno po = řeckém slově ἀργόν (argón) - líný, nečinný<br />
}}<br />
<br />
'''Argon''' (chemická značka '''Ar''') je [[chemický prvek]] s [[protonové číslo|protonovým číslem]] 18. Nachází se ve 3. [[perioda (chemie)|periodě]] a 18. [[skupina periodické tabulky|skupině]] [[periodická tabulka|periodické tabulky prvků]]. Jedná se o třetí nejrozšířenější plyn v [[zemská atmosféra|zemské atmosféře]], kde tvoří přibližně 0,934 % objemu. Patří mezi [[vznešený plyn|vznešené plyny]], je bezbarvý, bez zápachu a chuti a vyznačuje se extrémně nízkou [[chemická reaktivita|chemickou reaktivitou]]. Díky své netečnosti a relativní dostupnosti má široké uplatnění v průmyslu, vědě i medicíně.<br />
<br />
== 🧪 Vlastnosti ==<br />
=== Fyzikální vlastnosti ===<br />
Argon je za standardních podmínek bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Je přibližně 1,4krát hustší než [[vzduch]], což způsobuje, že se v nevětraných prostorách hromadí u země. Jeho [[teplota varu]] je 87,3 K (−185,8 °C) a [[teplota tání]] 83,8 K (−189,3 °C), což jsou hodnoty velmi blízké hodnotám pro [[kyslík]] (90,2 K) a [[dusík]] (77,4 K). Tato podobnost bodů varu je klíčová pro jeho výrobu [[frakční destilace|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu.<br />
<br />
Ve vodě je argon přibližně 2,5krát rozpustnější než dusík a má podobnou rozpustnost jako kyslík. V pevném stavu krystalizuje v [[krychlová krystalová soustava|kubické plošně centrované soustavě (fcc)]], podobně jako většina ostatních vznešených plynů. Při elektrickém výboji v plynu září charakteristickou fialovomodrou barvou, což se využívá v osvětlovací technice a reklamních nápisech.<br />
<br />
=== Chemické vlastnosti ===<br />
Jako vznešený plyn má argon plně zaplněnou [[valenční elektronová slupka|valenční elektronovou slupku]] (oktet elektronů), což mu propůjčuje mimořádnou chemickou stabilitu a netečnost (inertnost). Za běžných podmínek netvoří stabilní [[chemická sloučenina|chemické sloučeniny]]. Jeho název, odvozený z řeckého "argos" (líný, nečinný), přesně vystihuje tuto vlastnost.<br />
<br />
Přestože byl dlouho považován za absolutně nereaktivní, v roce 2000 se finským vědcům na [[Helsinská univerzita|Helsinské univerzitě]] podařilo připravit první známou sloučeninu argonu – [[fluorohydrid argonu]] (HArF). Tato sloučenina je však extrémně nestabilní a existuje pouze za velmi specifických podmínek, při teplotách blízkých [[absolutní nula|absolutní nule]] (−265 °C) v matrici z pevného argonu. Za normálních podmínek se okamžitě rozkládá. Argon může také tvořit [[klathrát|klathráty]] s vodou, kde jsou jeho atomy uvězněny v krystalové mřížce ledu.<br />
<br />
== ⏳ Historie objevů ==<br />
První náznak existence argonu pochází již z roku 1785, kdy britský vědec [[Henry Cavendish]] prováděl experimenty se vzduchem. Snažil se určit jeho přesné složení a po odstranění veškerého [[dusík|dusíku]] a [[kyslík|kyslíku]] pomocí elektrických jisker si všiml, že vždy zbývá malá bublinka plynu (asi 1/120 původního objemu), která s ničím nereaguje. Cavendish správně usoudil, že se jedná o dosud neznámou, extrémně netečnou složku vzduchu, ale jeho objev byl na více než sto let zapomenut.<br />
<br />
K definitivnímu objevu došlo až v roce 1894 ve {{Vlajka|Spojené království}} [[Spojeném království]]. Fyzik [[Lord Rayleigh]] zjistil, že dusík získaný ze vzduchu má nepatrně vyšší hustotu než dusík připravený chemickou cestou z amoniaku. Po konzultaci s chemikem [[William Ramsay|Sirem Williamem Ramsayem]] dospěli k závěru, že vzdušný dusík musí obsahovat těžší, neznámý plyn. Ramsay úspěšně zopakoval Cavendishův experiment, izoloval tento plyn a pomocí [[spektroskopie]] potvrdil, že se jedná o nový prvek. Za tento objev získali oba vědci [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] – Rayleigh za fyziku (1904) a Ramsay za chemii (1904).<br />
<br />
== 🌍 Výskyt v přírodě ==<br />
Argon je třetím nejhojnějším plynem v [[zemská atmosféra|atmosféře Země]] po dusíku (cca 78 %) a kyslíku (cca 21 %). Jeho objemový podíl činí 0,934 %, což je výrazně více než u ostatních vznešených plynů, jako je [[neon]], [[helium]] nebo [[krypton]]. Na rozdíl od většiny ostatních prvků v atmosféře pochází téměř veškerý pozemský argon z radioaktivního rozpadu.<br />
<br />
Dominantním [[izotop]]em na Zemi je ⁴⁰Ar (99,6 %), který vzniká [[beta minus rozpad|beta rozpadem]] radioaktivního izotopu draslíku, [[draslík-40|draslíku-40]] (⁴⁰K), s [[poločas přeměny|poločasem přeměny]] 1,25 miliardy let. Tento proces probíhá v [[zemská kůra|zemské kůře]] a uvolněný argon postupně uniká do atmosféry. Ve vesmíru je naopak nejběžnějším izotopem ³⁶Ar, který vzniká při [[nukleosyntéza|nukleosyntéze]] v masivních hvězdách. Přítomnost argonu byla detekována i v atmosférách jiných planet, například na [[Mars|Marsu]] a [[Merkur (planeta)|Merkuru]].<br />
<br />
== 🏭 Průmyslová výroba ==<br />
Průmyslová výroba argonu probíhá téměř výhradně jako vedlejší produkt při výrobě kapalného [[kyslík|kyslíku]] a [[dusík|dusíku]]. Základní metodou je [[frakční destilace]] zkapalněného vzduchu v kryogenních vzduchových separačních jednotkách. Tento proces využívá rozdílných bodů varu jednotlivých složek vzduchu.<br />
<br />
Proces začíná stlačením a ochlazením vzduchu, dokud nezkapalní. Zkapalněný vzduch je poté veden do destilační kolony. Protože argon má bod varu (-185,8 °C) mezi bodem varu dusíku (-195,8 °C) a kyslíku (-183,0 °C), hromadí se ve střední části kolony v zóně obohacené kyslíkem. Z této frakce se následně v další rektifikační koloně odděluje surový argon, který se dále čistí od zbytkového kyslíku a dusíku, obvykle katalytickou reakcí nebo adsorpcí. Celosvětová produkce argonu dosahuje stovek tisíc tun ročně a je přímo závislá na poptávce po kyslíku a dusíku.<br />
<br />
== 💡 Využití a aplikace ==<br />
Díky své inertnosti a relativně nízké ceně má argon široké spektrum využití v mnoha odvětvích.<br />
<br />
* '''Svařování a metalurgie:''' 🛡️ Argon je nejpoužívanějším ochranným plynem při obloukovém svařování metodami [[TIG svařování|TIG]] (wolframovou inertní atmosférou) a [[MIG svařování|MIG]] (kovovou inertní atmosférou). Vytváří inertní atmosféru, která brání oxidaci a jiným chemickým reakcím roztaveného kovu, což zajišťuje vysokou kvalitu sváru. Používá se zejména při svařování [[nerezová ocel|nerezových ocelí]], [[hliník|hliníku]], [[titan]]u a dalších reaktivních kovů. V metalurgii se používá k proplachování tavenin pro odstranění rozpuštěných plynů.<br />
<br />
* '''Osvětlení:''' 💡 V klasických [[žárovka|žárovkách]] se argon používá jako náplň, která zpomaluje odpařování wolframového vlákna a výrazně tak prodlužuje jeho životnost. V [[zářivka|zářivkách]] a jiných plynových výbojkách slouží jako startovací plyn a přispívá k charakteristickému světelnému spektru.<br />
<br />
* '''Elektronika a polovodiče:''' 💻 Při výrobě [[polovodič]]ových součástek se ultračistý argon používá k vytvoření inertní atmosféry při růstu krystalů [[křemík|křemíku]] a [[germanium|germania]], čímž se zabraňuje vzniku nežádoucích defektů v krystalové mřížce.<br />
<br />
* '''Potravinářství:''' 🍇 V potravinářském průmyslu se argon používá jako balicí plyn (s označením [[Éčka|E938]]) pro balení potravin v ochranné atmosféře. Nahrazuje kyslík v obalech, čímž zpomaluje oxidační procesy a prodlužuje trvanlivost produktů, jako jsou saláty, chipsy nebo káva. Ve vinařství se používá k ochraně vína před oxidací po otevření lahve.<br />
<br />
* '''Věda a výzkum:''' 🔬 V laboratořích se argon používá jako nosný plyn v [[plynová chromatografie|plynové chromatografii]] a jako plazmový plyn v [[hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem|hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS)]]. V archeologii a geologii je klíčová [[datování draslík-argonovou metodou|draslík-argonová metoda datování]], která na základě poměru ⁴⁰Ar a ⁴⁰K umožňuje určit stáří hornin a minerálů.<br />
<br />
* '''Lékařství:''' ⚕️ V medicíně se argonové plazma využívá v chirurgii (tzv. argonová plazmakoagulace) k rychlému a bezkontaktnímu zastavení krvácení. V [[kryochirurgie|kryochirurgii]] se kapalný argon používá k destrukci nádorových tkání zmražením.<br />
<br />
== ⚛️ Izotopy ==<br />
Argon má tři stabilní [[izotop]]y: ⁴⁰Ar (99,6003 %), ³⁶Ar (0,3365 %) a ³⁸Ar (0,0632 %). Jak bylo zmíněno, drtivá převaha izotopu ⁴⁰Ar na Zemi je důsledkem radioaktivního rozpadu [[draslík-40|draslíku-40]]. Většina tohoto draslíku se rozpadá na vápník-40, ale přibližně 11 % přeměn vede ke vzniku argonu-40.<br />
<br />
Kromě stabilních izotopů je známa řada radioaktivních izotopů s nukleonovými čísly od 30 do 53. Nejstabilnějším z nich je ³⁹Ar s poločasem přeměny 269 let, který vzniká v atmosféře působením [[kosmické záření|kosmického záření]]. Využívá se při datování podzemních vod a ledovcových jader. Další významný radioizotop, ³⁷Ar (poločas přeměny 35 dní), se používá při výzkumu [[neutrino|neutrin]].<br />
<br />
== ⚠️ Bezpečnost a manipulace ==<br />
Argon je považován za netoxický a chemicky inertní plyn. Hlavní nebezpečí spojené s jeho používáním spočívá v riziku udušení ([[asfyxie]]) v uzavřených nebo špatně větraných prostorách. Jelikož je hustší než vzduch, může vytlačit kyslík z úrovně podlahy, což může vést ke ztrátě vědomí a smrti bez varovných příznaků, protože lidské tělo nedokáže detekovat nedostatek kyslíku.<br />
<br />
Při manipulaci se zkapalněným argonem je nutné používat ochranné pomůcky, včetně kryogenních rukavic a ochrany očí, protože kontakt s extrémně chladnou kapalinou (−186 °C) způsobuje vážné omrzliny. Tlakové lahve s argonem musí být skladovány a přepravovány v souladu s bezpečnostními předpisy pro stlačené plyny.<br />
<br />
== 📈 Ekonomika a trh ==<br />
Globální trh s argonem je stabilní a jeho velikost se k roku 2025 odhaduje na více než 450 milionů [[americký dolar|USD]], s předpokládaným dalším růstem. Poptávka je úzce spjata s průmyslovou výrobou, zejména v sektorech metalurgie, výroby oceli a elektroniky. [[Čína]], {{Vlajka|USA}} a [[Evropská unie]] jsou největšími spotřebiteli i producenty argonu.<br />
<br />
Hlavními hráči na trhu jsou velké nadnárodní společnosti zabývající se výrobou průmyslových plynů, jako jsou [[Linde plc]], [[Air Liquide]] a [[Air Products and Chemicals]]. Cena argonu je ovlivněna výrobními náklady na separaci vzduchu a logistickými náklady na distribuci. Rostoucí poptávka po vysoce kvalitních ocelích a rozvoj elektronického průmyslu jsou klíčovými faktory budoucího růstu trhu.<br />
<br />
== ⚛️ Pro laiky ==<br />
Představte si vzduch, který dýcháme, jako velkou společnost na večírku. Většina hostů jsou [[dusík]] a [[kyslík]] – jsou velmi společenští, neustále se spolu baví a reagují (například když něco hoří nebo rezaví, je to "konverzace" s kyslíkem). Argon je na tomto večírku tichý, samotářský host, který stojí v rohu a s nikým nemluví. Je tam, zabírá místo, ale do ničeho se nezapojuje.<br />
<br />
Právě tato jeho "lenost" a neochota reagovat je neuvěřitelně užitečná. Když například svářeč spojuje dva kusy kovu, potřebuje zabránit, aby se horký kov "spřátelil" s kyslíkem ze vzduchu a začal reznout. Proto na něj fouká argon, který vytvoří ochranný štít – takovou neviditelnou bublinu, která kyslík odstrčí a udrží svár čistý a pevný. Podobně v žárovce chrání tenké wolframové vlákno, aby se nespálilo. I když se zdá vzácný, je ho ve vzduchu tolik, že kdybyste naplnili 100 lahví vzduchem, skoro jedna celá by byla plná jen argonu.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
* [https://www.britannica.com/science/argon-chemical-element Encyclopaedia Britannica - Argon]<br />
* [https://rsc.org/periodic-table/element/18/argon Royal Society of Chemistry - Argon]<br />
* [https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/element/Argon National Center for Biotechnology Information - PubChem: Argon]<br />
* [https://www.airproducts.com/gases/argon Air Products - Argon Gas]<br />
* [https://www.linde-gas.com/en/gases/gas-a-z/argon/index.html Linde Gas - Argon]<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Argon}}<br />
[[Kategorie:Chemické prvky]]<br />
[[Kategorie:Vzácné plyny]]<br />
[[Kategorie:Neperiodické prvky]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]</div>FilmedyZpravodaj