<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Archim%C3%A9d%C5%AFv_z%C3%A1kon</id>
	<title>Archimédův zákon - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Archim%C3%A9d%C5%AFv_z%C3%A1kon"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Archim%C3%A9d%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-21T14:46:57Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Archim%C3%A9d%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=18165&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Archim%C3%A9d%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=18165&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-24T09:09:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Fyzikální zákon&lt;br /&gt;
| název = Archimédův zákon&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| popisek = &lt;br /&gt;
| obor = [[Fyzika]], [[Mechanika tekutin]]&lt;br /&gt;
| objevitel = [[Archimédés ze Syrakus]]&lt;br /&gt;
| rok objevu = cca 3. století př. n. l.&lt;br /&gt;
| rovnice = &amp;lt;math&amp;gt;F_{vz} = V \cdot \rho_k \cdot g&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
| symboly =&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;F&amp;lt;sub&amp;gt;vz&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; = [[Vztlaková síla]]&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; = [[Objem]] ponořené části tělesa&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ρ&amp;lt;sub&amp;gt;k&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; = [[Hustota]] kapaliny (nebo plynu)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;g&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; = [[Tíhové zrychlení]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Archimédův zákon&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je jeden ze základních zákonů [[hydrostatika|hydrostatiky]] a [[aerostatika|aerostatiky]]. Popisuje vztlakovou sílu působící na těleso ponořené do [[tekutina|tekutiny]] (kapaliny nebo plynu). Zákon formuloval řecký učenec [[Archimédés ze Syrakus]] ve 3. století př. n. l. a je klíčový pro pochopení, proč některé objekty plavou, zatímco jiné se potápějí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a legenda ==&lt;br /&gt;
Objev zákona je spojen se slavnou legendou, kterou zaznamenal římský architekt [[Vitruvius]]. Podle ní měl král [[Syrakusy|Syrakus]], [[Hierón II.]], podezření, že zlatník, který mu zhotovil novou korunu, do ní přimíchal levnější [[stříbro]] a část [[zlato|zlata]] si ponechal. Král pověřil Archiméda, aby zjistil, zda je koruna skutečně z ryzího zlata, aniž by ji poškodil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Archimédés]] o problému dlouho přemýšlel. Řešení ho údajně napadlo při koupeli, když si všiml, že hladina vody ve vaně stoupla, jakmile se do ní ponořil. Uvědomil si, že objem vody, který vytlačil, odpovídá objemu jeho ponořeného těla. Tento objev mu poskytl metodu, jak změřit objem koruny, která měla nepravidelný tvar. Podle legendy byl svým objevem tak nadšený, že vyběhl nahý na ulici a volal „Heuréka!“ (řecky „Nalezl jsem!“).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Porovnáním objemu koruny s objemem stejně těžkého kusu ryzího zlata (ponořením obou předmětů do vody a změřením vytlačeného objemu) dokázal, že koruna má větší objem, a tedy menší [[hustota|hustotu]] než čisté zlato. Tím potvrdil královo podezření, že zlatník podváděl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Formulace zákona ==&lt;br /&gt;
Archimédův zákon lze formulovat slovně i matematicky. Jeho princip spočívá v rozdílu tlaků, které působí na horní a dolní část ponořeného tělesa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📝 Slovní znění ===&lt;br /&gt;
Nejznámější formulace zní:&lt;br /&gt;
:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou, jejíž velikost se rovná tíze kapaliny stejného objemu, jako je objem ponořené části tělesa.&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento princip platí nejen pro [[kapalina|kapaliny]], ale i pro [[plyn|plyny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔢 Matematický zápis ===&lt;br /&gt;
Velikost vztlakové síly (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;F&amp;lt;sub&amp;gt;vz&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) lze vypočítat pomocí následujícího vzorce:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:&amp;lt;math&amp;gt;F_{vz} = V \cdot \rho_k \cdot g&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kde:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;F&amp;lt;sub&amp;gt;vz&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je vztlaková síla, měřená v [[newton|newtonech]] (N).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je [[objem]] ponořené části tělesa, měřený v metrech krychlových (m³).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ρ&amp;lt;sub&amp;gt;k&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (ró kapaliny) je [[hustota]] tekutiny, do které je těleso ponořeno, měřená v kilogramech na metr krychlový (kg/m³).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;g&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je [[tíhové zrychlení]], jehož hodnota je přibližně 9,81 m/s².&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součin &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V · ρ&amp;lt;sub&amp;gt;k&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; představuje hmotnost tekutiny vytlačené tělesem. Celý výraz &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V · ρ&amp;lt;sub&amp;gt;k&amp;lt;/sub&amp;gt; · g&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; pak odpovídá [[tíha|tíze]] této vytlačené tekutiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚖️ Podmínky plování, vznášení se a klesání ===&lt;br /&gt;
Chování tělesa v tekutině závisí na vzájemném poměru jeho průměrné hustoty (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ρ&amp;lt;sub&amp;gt;t&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) a hustoty tekutiny (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ρ&amp;lt;sub&amp;gt;k&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;), respektive na poměru tíhy tělesa (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;F&amp;lt;sub&amp;gt;G&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) a vztlakové síly (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;F&amp;lt;sub&amp;gt;vz&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Těleso plave na hladině&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (např. [[dřevo]] ve [[voda|vodě]], [[ledovec]] v moři)&lt;br /&gt;
** Podmínka: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ρ&amp;lt;sub&amp;gt;t&amp;lt;/sub&amp;gt; &amp;lt; ρ&amp;lt;sub&amp;gt;k&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (hustota tělesa je menší než hustota kapaliny).&lt;br /&gt;
** Vysvětlení: Tíha tělesa je menší než maximální vztlaková síla. Těleso se ponoří jen částečně, a to právě tak hluboko, aby se tíha vytlačené kapaliny vyrovnala tíze celého tělesa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Těleso se vznáší v kapalině&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (např. [[ponorka]] v konstantní hloubce, [[ryba]])&lt;br /&gt;
** Podmínka: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ρ&amp;lt;sub&amp;gt;t&amp;lt;/sub&amp;gt; = ρ&amp;lt;sub&amp;gt;k&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (hustota tělesa je stejná jako hustota kapaliny).&lt;br /&gt;
** Vysvětlení: Tíha tělesa je přesně rovna vztlakové síle. Těleso je v rovnováze a zůstává v jakékoliv hloubce, do které je umístěno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Těleso klesá ke dnu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (např. [[kámen]] ve vodě)&lt;br /&gt;
** Podmínka: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ρ&amp;lt;sub&amp;gt;t&amp;lt;/sub&amp;gt; &amp;gt; ρ&amp;lt;sub&amp;gt;k&amp;lt;/sub&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (hustota tělesa je větší než hustota kapaliny).&lt;br /&gt;
** Vysvětlení: Tíha tělesa je větší než vztlaková síla. Výsledná síla směřuje dolů a těleso klesá. I na dně na něj stále působí vztlaková síla, takže jeho [[tlaková síla|tlak]] na dno je menší než jeho tíha na vzduchu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Praktické aplikace a význam ==&lt;br /&gt;
Archimédův zákon má obrovský význam v [[věda|vědě]], [[technika|technice]] i každodenním životě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stavba lodí a ponorek:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ocelová [[loď]] plave, protože její celkový tvar (včetně vnitřního prázdného prostoru) má průměrnou hustotu menší než voda. [[Ponorka|Ponorky]] využívají balastní nádrže, které napouštějí nebo vypouštějí vodu, aby měnily svou průměrnou hustotu a mohly se tak ponořovat, vynořovat nebo vznášet v určité hloubce.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Letecká doprava:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Princip platí i pro plyny. [[Horkovzdušný balón|Horkovzdušné balóny]] stoupají, protože horký vzduch uvnitř má menší hustotu než chladnější okolní vzduch. Podobně [[vzducholoď|vzducholodě]] plněné [[helium|heliem]] nebo dříve [[vodík|vodíkem]] (plyny s nižší hustotou než vzduch) jsou nadnášeny aerostatickou vztlakovou silou.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Měření hustoty:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Hustoměr]] (areometr) je přístroj, jehož funkce je založena na Archimédově zákoně. Je to zatížená skleněná trubička se stupnicí, která se ponoří do kapaliny. Čím je kapalina hustší, tím méně se hustoměr ponoří a naopak.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mnoho vodních živočichů, například [[ryby]], využívá plynový měchýř ke kontrole svého vztlaku, což jim umožňuje vznášet se v různých hloubkách bez vynaložení energie.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Geologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Koncept [[izostáze]] v geologii popisuje, jak [[litosféra|litosférické desky]] „plavou“ na hustší, polotekuté [[astenosféra|astenosféře]]. Hory mají hluboké „kořeny“ podobně jako ledovce, aby byla zachována gravitační rovnováha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si, že máte vanu naplněnou vodou až po okraj. Když si do ní opatrně sednete, část vody přeteče ven. Archimédův zákon říká něco velmi jednoduchého: síla, která vás ve vodě nadlehčuje (a díky které se cítíte lehčí), je přesně tak velká, jako je váha vody, která přetekla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   Pokud jste „lehčí“ než objem vody, který zabíráte (jako nafukovací míč), budete plavat. Míč se ponoří jen trochu, přesně tolik, aby váha vytlačené vody odpovídala jeho vlastní nízké váze.&lt;br /&gt;
*   Pokud jste „stejně těžcí“ jako objem vody, který zabíráte, budete se vznášet. Můžete zůstat pod vodou v jakékoli hloubce.&lt;br /&gt;
*   Pokud jste „těžší“ než objem vody, který zabíráte (jako kámen), půjdete ke dnu. Voda vás sice stále trochu nadlehčuje, ale ne dost na to, aby vás udržela na hladině.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento princip platí pro všechno a všude, kde je nějaká tekutina – ve vodě, v oleji, ale i ve vzduchu. Proto létají balóny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Archimeduv zakon}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzikální zákony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mechanika tekutin]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hydrostatika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Starověké Řecko]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Archimédés]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>