Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Arabština''' (arabsky اللغة العربية, ''al-luġa al-ʿarabiyya'') je semitský jazyk afroasijské jazykové rodinyhttps://www.presto.cz/blog/arabstina. S přibližně 319 miliony rodilých mluvčích a celkovým počtem okolo 420 milionů mluvčích patří mezi nejrozšířenější jazyky světahttps://www.skolapelican.com/blog/jazyky-s-nejvetsim-poctem-…“

2025-10-06T22:03:45Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Arabština''' (arabsky اللغة العربية, ''al-luġa al-ʿarabiyya'') je semitský jazyk afroasijské jazykové rodiny<ref>https://www.presto.cz/blog/arabstina</ref>. S přibližně 319 miliony rodilých mluvčích a celkovým počtem okolo 420 milionů mluvčích patří mezi nejrozšířenější jazyky světa<ref>https://www.skolapelican.com/blog/jazyky-s-nejvetsim-poctem-…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

'''Arabština''' (arabsky اللغة العربية, ''al-luġa al-ʿarabiyya'') je [[semitské jazyky|semitský jazyk]] [[afroasijské jazyky|afroasijské jazykové rodiny]]<ref>https://www.presto.cz/blog/arabstina</ref>. S přibližně 319 miliony rodilých mluvčích a celkovým počtem okolo 420 milionů mluvčích patří mezi nejrozšířenější jazyky světa<ref>https://www.skolapelican.com/blog/jazyky-s-nejvetsim-poctem-mluvcich-na-svete/</ref>. Písemné záznamy arabštiny sahají více než 1500 let do minulosti<ref>https://vasco-electronics.cz/blog/arabsky-jazyk/</ref>. V současnosti existují dvě hlavní formy: '''moderní spisovná arabština''', která se používá v literatuře, médiích a oficiálním styku napříč arabským světem, a [[Arabské dialekty|hovorové dialekty]], které se liší region od regionu do té míry, že si jejich mluvčí nemusí vzájemně rozumět. Arabština je také liturgickým jazykem [[islám|islámu]] a [[Korán|Koránu]], což jí dodává význam pro více než 1,8 miliardy muslimů po celém světě<ref>https://blog.sme.sk/sorayaalexiou/cestovanie/medzinarodny-den-arabskeho-jazyka</ref>.

{{Infobox Jazyk
| název = Arabština
| obrázek = Arab world.svg
| popisek = Oblasti, kde je arabština úředním jazykem (tmavě zelená) nebo spoluúředním/národním jazykem (světle zelená)
| rodina = [[Afroasijské jazyky]]
| větev = [[Semitské jazyky]]
| počet mluvčích = Celkem cca 420 milionů<ref>https://www.skolapelican.com/blog/jazyky-s-nejvetsim-poctem-mluvcich-na-svete/</ref><br>Rodilých mluvčích: cca 319 milionů<ref>https://www.skolapelican.com/blog/jazyky-s-nejvetsim-poctem-mluvcich-na-svete/</ref>
| oficiální v = 26 zemí<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_zem%C3%AD,_ve_kter%C3%BDch_je_arab%C5%A1tina_%C3%BA%C5%99edn%C3%AD_jazyk</ref><br>([[Alžírsko]] 🇩🇿, [[Bahrajn]] 🇧🇭, [[Čad]] 🇹🇩, [[Džibutsko]] 🇩🇯, [[Egypt]] 🇪🇬, [[Eritrea]] 🇪🇷, [[Irák]] 🇮🇶, [[Izrael]] 🇮🇱, [[Jemen]] 🇾🇪, [[Jordánsko]] 🇯🇴, [[Katar]] 🇶🇦, [[Komory]] 🇰🇲, [[Kuvajt]] 🇰🇼, [[Libanon]] 🇱🇧, [[Libye]] 🇱🇾, [[Maroko]] 🇲🇦, [[Mauritánie]] 🇲🇷, [[Omán]] 🇴🇲, [[Palestina]] 🇵🇸, [[Saúdská Arábie]] 🇸🇦, [[Somálsko]] 🇸🇴, [[Spojené arabské emiráty]] 🇦🇪, [[Súdán]] 🇸🇩, [[Sýrie]] 🇸🇾, [[Tunisko]] 🇹🇳)
| regulátor = Jazyk Koránu, různé národní akademie
| písmo = [[Arabské písmo]]
| iso1 = ar
| iso2 = ara
| iso3 = ara
}}

== 🌍 Zeměpisné rozšíření ==
Arabština je úředním nebo spoluúředním jazykem ve 26 suverénních státech<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_zem%C3%AD,_ve_kter%C3%BDch_je_arab%C5%A1tina_%C3%BA%C5%99edn%C3%AD_jazyk</ref>, které jsou z velké části členy [[Liga arabských států|Ligy arabských států]]. Geograficky se arabsky mluvící svět (arabofonní oblast) rozprostírá od [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] na západě po [[Arabské moře|Arabské moře]] na východě. Toto rozsáhlé území pokrývá většinu [[Severní Afrika|Severní Afriky]] a [[Blízký východ|Blízkého východu]].

Největší populace arabských mluvčích žije v [[Egypt|Egyptě]], [[Alžírsko|Alžírsku]], [[Súdán|Súdánu]], [[Irák|Iráku]], [[Maroko|Maroku]] a [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]]. Významné arabsky mluvící komunity existují také v [[Írán|Íránu]], [[Turecko|Turecku]] a díky migraci i v mnoha evropských zemích, zejména ve [[Francie|Francii]], a v [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]. Arabština je rovněž jedním ze šesti oficiálních jazyků [[Organizace spojených národů]] (OSN)<ref>https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/vyznamne_mezinarodni_organizace/organizace_spojenych_narodu_osn/uvod_do_osn.html</ref>.

== ⏳ Historie ==
Historie arabštiny se dělí na několik klíčových období, která formovala jazyk do jeho současné podoby.

=== Stará arabština ===
Nejstarší formy arabštiny, souhrnně označované jako stará arabština, se objevují v nápisech kočovných kmenů na [[Arabský poloostrov|Arabském poloostrově]] několik století před vznikem islámu. Nejstarší dochované nápisy se datují do 4. století n. l.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Arab%C5%A1tina</ref>. Tyto rané varianty ještě nepoužívaly specifické [[arabské písmo]], ale různé staré jihoarabské a severoarabské abecedy.

=== Klasická arabština ===
Zlomovým bodem ve vývoji jazyka bylo 7. století n. l. s příchodem islámu a sepsáním Koránu. Jazyk, ve kterém byl Korán zjeven, se stal normou pro tzv. '''klasickou arabštinu''' (arabsky ''al-fusha at-turathiyya''). Tento jazyk vycházel z dialektu kmene [[Kurajšovci|Kurajšovců]] v oblasti [[Mekka|Mekky]] a z jazyka předislámské poezie<ref>https://www.udalosti.net/udalost/44/arabske-pismo</ref>. Díky svému náboženskému významu a prestiži se klasická arabština rychle rozšířila s islámskými výboji a stala se literárním a úředním jazykem na obrovském území od [[Španělsko|Španělska]] po [[Střední Asie|Střední Asii]]. Od 8. století začala být její gramatická pravidla kodifikována, což zajistilo její stabilitu po staletí<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Arab%C5%A1tina</ref>. Během zlatého věku islámu se stala jazykem vědy, filozofie, medicíny a literatury, a díky arabským překladům se zachovala mnohá díla antických autorů.

=== Moderní spisovná arabština ===
Od 19. století, v období známém jako [[Nahda]] (arabské obrození), prošla arabština modernizací v reakci na kontakt se západním světem a novými technologiemi. Došlo k obohacení slovní zásoby (často přejímáním nebo tvorbou nových termínů) a zjednodušení větné skladby a stylu. Tento proces vedl ke vzniku '''moderní spisovné arabštiny''' (arabsky ''al-fusha al-haditha''). Rozdíly mezi klasickou a moderní spisovnou arabštinou nejsou v gramatice zásadní; moderní spisovná arabština je jejím přímým pokračovatelem a je srozumitelná pro kohokoli, kdo ovládá klasickou formu<ref>https://kouzloorientu.com/2020/12/07/arabstina-iii/</ref>. Dnes slouží jako standardní jazyk pro psanou komunikaci, formální projevy, vzdělávání a média v celém arabském světě<ref>https://www.orientalni-jazyky.cz/l/moderni-spisovna-arabstina-nebo-mistni-dialekt/</ref>.

== 📝 Písmo ==
Arabština používá '''arabské písmo''', které je konsonantické (souhláskové), konkrétně jde o typ zvaný [[abdžad]]. To znamená, že zaznamenává především souhlásky, zatímco krátké samohlásky se v běžném textu obvykle vynechávají<ref>https://www.presto.cz/blog/arabstina</ref><ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFtddNXb0zrmLUHomIwINIcc26fdAOfjy-VXLLMlv9lJo2wdYJiY0YLmksCQSVcpkDX6SWCqNlNKvE4KVjp9HJVLB7vOewQ6cH213b2m8Y2z6jB_zUp_uTnSapFG9uQgBTMdAk8KycMCJwX0yhgAfth</ref>. Čtenář si je musí domyslet na základě kontextu a znalosti gramatiky.

=== Charakteristika ===
* '''Směr psaní:''' Píše se a čte zprava doleva<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFe_P-Seo6uT5LoqwFK7njWcRyF0MySAxEP_Vsoguk56eXDefqT7q-hRXRIV82mJmCD5_Fhn49Fxp2ehcE3L2jRNFVfnGCobcPgyQmNa6vj0mXVtvP4vEnzJWxn2hBWQ7oPr-OlLo0=</ref>.
* '''Počet písmen:''' Abeceda obsahuje 28 písmen, která označují souhlásky. Tři z nich (alif, wáw, já) se používají také pro zápis dlouhých samohlásek.
* '''Spojování písmen:''' Většina písmen mění svůj tvar podle toho, zda stojí na začátku, uprostřed, na konci slova, nebo samostatně. Písmo má kurzivní (spojovanou) povahu<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFYCk_PwLnPILdAYADh2QeMsKBSoayaekg5dGl3rqpJd9zG-Gw7lieLjjXvQK9be8Ti95-Qn2vzUQlgdZ9d1aL5TNYkauSLOzW2V2k2u1w79V1IHri7GsOc03HVL4OLCJQK6nrAvWzHDtWkdwHUuNQ0</ref>. Několik písmen se však spojuje pouze na pravou stranu.
* '''Velká a malá písmena:''' Arabské písmo nerozlišuje mezi velkými a malými písmeny<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFjieXA-YpF7dXXyMQILZ5cKWPmwadA7E5YDKJG9iCjtKK07YEWJEgXCgk_1K2MiThZwUVcUIhbl05eVDugkZ3bpsDip1AUBsV7xN8LLG69nGCB21n9ZMoYW-MnIsPqWuaiaoaGRg==</ref>.

=== Vokalizace a diakritika ===
Pro jednoznačné určení výslovnosti, zejména v Koránu, učebnicích pro děti a v poezii, se používá systém diakritických znamének (''harakát''), která se umisťují nad nebo pod písmena. Mezi základní patří:
* '''Fatha''' ( َ ): značí krátkou samohlásku ''a''.
* '''Kasra''' ( ِ ): značí krátkou samohlásku ''i''.
* '''Damma''' ( ُ ): značí krátkou samohlásku ''u''.
* '''Sukún''' ( ْ ): označuje nepřítomnost samohlásky za souhláskou<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFtddNXb0zrmLUHomIwINIcc26fdAOfjy-VXLLMlv9lJo2wdYJiY0YLmksCQSVcpkDX6SWCqNlNKvE4KVjp9HJVLB7vOewQ6cH213b2m8Y2z6jB_zUp_uTnSapFG9uQgBTMdAk8KycMCJwX0yhgAfth</ref>.
* '''Šadda''' ( ّ ): značí zdvojení souhlásky.

=== Kaligrafie ===
[[Arabská kaligrafie]] je vysoce ceněnou uměleckou formou v islámské kultuře, částečně i proto, že [[islám]] tradičně omezuje zobrazování živých bytostí<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQHDo-4NLI4F5IYepioCR0F-9vKMb0N88GmiN8noNDM9_tcgEcO_g82VYN848zHEI7SacJ6KwO0uQqEH5dfD5cbJJmSsnXIi-6VgRdYQyCpgxcs10zsJvQZveAjwbEkCu4xvPA3DVIFr</ref>. Vyvinulo se mnoho kaligrafických stylů, z nichž nejznámější jsou:
* '''Kúfí:''' Jeden z nejstarších stylů, geometrický a hranatý, často používaný v raných rukopisech Koránu a v architektuře<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQG52S3lgrx8pd86je_GF-L5Bg4lRtwPAUdBEvJNOHBERLbJO_vdRiKSSNw1saBN2HTbKYhy9rKBbTIVHLrrR4jqXQCjX-N5opC9ufSjeFFYeAji2XgNnjpaapvQgnJSi5SdyfVu87jE9J2mG0KOzVbdA4jVt2OXiu2fY5QndP1nDA==</ref>.
* '''Nasch:''' Elegantní a dobře čitelný styl, který se stal standardem pro tištěné texty<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQG7kFCsmQZ4KJh_afYuGxWHnfVMfRXPBuJLDsfq-8B1dTi_WBrZ_sdZOWwD_TC3xEBnQusL9BItTujBcXCjH0NU1KA6YVKwzkn9UzfsHSQQu4UOF_jeE02ywGVt5vMKDg==</ref>.
* '''Thuluth:''' Dekorativní a dynamický styl, často používaný pro nadpisy a nápisy v mešitách<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQG7kFCsmQZ4KJh_afYuGxWHnfVMfRXPBuJLDsfq-8B1dTi_WBrZ_sdZOWwD_TC3xEBnQusL9BItTujBcXCjH0NU1KA6YVKwzkn9UzfsHSQQu4UOF_jeE02ywGVt5vMKDg==</ref>.
* '''Ruk'a:''' Zjednodušený styl používaný pro každodenní psaní rukou.

== 🏛️ Gramatika ==
Gramatika arabštiny je vysoce systematická a strukturovaná, což je charakteristickým rysem semitských jazyků.

=== Kořenový systém ===
Základem arabské morfologie je systém třípísmenných (méně často čtyřpísmenných) souhláskových kořenů (''džidhr''). Tyto kořeny nesou základní sémantický význam a vkládáním samohlásek, přidáváním předpon a přípon se z nich odvozují slova různých slovních druhů<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEzkYGfyqq1kIoGy_OHflEOgyJVKaloabHeWEFIbAk5YZvP2zaGdLgxTERq5tQtmGZKW3JxnbZyhogGGaKnaKqqlBWS7lXpzbGkR5B5QW5rroqf_lJQYWO95BYSy-m0yCWqGvY=</ref>.
* Příklad: Kořen '''K-T-B''' (ك-ت-ب) souvisí se psaním.
** ''kataba'' (napsal)
** ''jaktubu'' (píše)
** ''kitáb'' (kniha)
** ''kátib'' (spisovatel)
** ''maktab'' (kancelář, psací stůl)
** ''maktaba'' (knihovna)

=== Podstatná jména (Ism) ===
* '''Rod:''' Arabština rozlišuje dva rody: mužský (maskulinum) a ženský (femininum). Ženský rod je často (ale ne vždy) zakončen písmenem ''tá marbúta'' (ة).
* '''Číslo:''' Kromě jednotného (singulár) a množného čísla (plurál) má arabština také duál (dvojné číslo), který se používá pro označení dvou věcí nebo osob<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEzkYGfyqq1kIoGy_OHflEOgyJVKaloabHeWEFIbAk5YZvP2zaGdLgxTERq5tQtmGZKW3JxnbZyhogGGaKnaKqqlBWS7lXpzbGkR5B5QW5rroqf_lJQYWO95BYSy-m0yCWqGvY=</ref>. Plurál je často nepravidelný (tzv. lámaný plurál).
* '''Pády:''' Spisovná arabština má tři pády, které se vyjadřují koncovkami: nominativ (''-u''), genitiv (''-i'') a akuzativ (''-a''). V hovorových dialektech se pádové koncovky většinou nepoužívají.
* '''Určitost:''' Určitý člen je ''al-'' (ال) a připojuje se na začátek slova (např. ''kitáb'' - kniha, ''al-kitáb'' - ta kniha).

=== Slovesa (Fi'l) ===
Arabská slovesa se časují podle osoby, rodu, čísla a času/vidu. Neexistuje infinitiv; základním tvarem je 3. osoba jednotného čísla mužského rodu v minulém čase. Stejně jako u podstatných jmen se i u sloves rozlišuje singulár, duál a plurál. Sloveso ''být'' se v přítomném čase pro vyjádření spony nepoužívá<ref>https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQF-LoV-6lJzSh2tXcDDdaGQJTVGtphfG-NtC6kDV6JDzFfLJkD2C7CCgxt34h_MElEuFHjK-nTROpeYMRaDDvI_3dl36VwssK0-yU6k-UFNt2YidUMrfyp_ATBathcrxN4vr6xl2LA8-MGEESQPEE_u0K8ABcPa-Yp5-plBrsVc1kcFN9GSbiZMVXM_WQ==</ref> (např. ''Aná Tálib'' - "Já student", tj. "Jsem student").

=== Větná stavba ===
Klasická jmenná věta se skládá z podmětu a přísudku. Slovesná věta v klasické arabštině typicky začíná slovesem, následuje podmět a předmět (schéma VSO - Verb-Subject-Object). V moderní spisovné arabštině je běžné i pořadí SVO (Subject-Verb-Object), podobně jako v češtině.

== 📚 Slovní zásoba ==
Převážná část slovní zásoby moderní spisovné arabštiny má původ v klasické arabštině a je odvozena od semitských kořenů. V průběhu historie však arabština absorbovala i slova z jiných jazyků.
* '''Historické výpůjčky:''' Během zlatého věku islámu přejala arabština mnoho vědeckých a filozofických termínů z [[řečtina|řečtiny]] a [[perština|perštiny]]. Z [[aramejština|aramejštiny]] pochází řada náboženských a administrativních pojmů.
* '''Moderní výpůjčky:''' V moderní době se do arabštiny dostalo mnoho slov z [[angličtina|angličtiny]] a [[francouzština|francouzštiny]], zejména v oblastech technologie, vědy a kultury (např. ''tilifizjún'' - televize, ''kumbjútar'' - počítač, ''sínimá'' - kino). Pro mnoho nových konceptů se však také tvoří neologismy odvozováním ze stávajících arabských kořenů.

== 🗣️ Dialekty a diglosie ==
Charakteristickým rysem moderní arabštiny je jev zvaný '''diglosie'''<ref>https://www.new.cas.cz/cs/o-nas/struktura/slovniky-a-gramatiky/novy-encyklopedicky-slovnik-cestiny/hesla/DIGLOSIE-cz</ref>. To znamená, že existují dvě odlišné variety jazyka, které se používají v různých společenských situacích:
* '''Moderní spisovná arabština (MSA)''': Je to nadregionální, kodifikovaná forma používaná v psaném projevu (knihy, noviny, oficiální dokumenty), v televizi, rozhlase a při formálních příležitostech. Nikdo ji nepoužívá jako svůj mateřský jazyk v běžné každodenní komunikaci.
* '''Hovorové dialekty (''al-ámmijja'')''': Jsou to mateřské jazyky Arabů, které se používají v neformální, každodenní konverzaci. Liší se foneticky, lexikálně i gramaticky od MSA a vzájemná srozumitelnost mezi vzdálenými dialekty může být velmi nízká až nulová<ref>https://kouzloorientu.com/2020/12/07/arabstina-iii/</ref>.

Arabské dialekty se dělí do několika hlavních skupin<ref>https://kouzloorientu.com/2020/12/07/arabstina-iii/</ref>:
* '''Maghrebské dialekty:''' Mluví se jimi v Severní Africe západně od Egypta ([[Maroko]], [[Alžírsko]], [[Tunisko]], [[Libye]]). Jsou silně ovlivněny [[berberské jazyky|berberskými jazyky]] a [[francouzština|francouzštinou]] a pro ostatní Araby jsou často nejobtížněji srozumitelné<ref>https://www.orientalni-jazyky.cz/l/moderni-spisovna-arabstina-nebo-mistni-dialekt/</ref>.
* '''Egyptská arabština:''' Používá se v [[Egypt|Egyptě]] a části [[Súdán|Súdánu]]. Díky dominantnímu postavení egyptského filmového a hudebního průmyslu je to nejrozšířenější a nejpasivněji srozumitelný dialekt v arabském světě.
* '''Levantské (syrsko-palestinské) dialekty:''' Mluví se jimi v [[Levanta|Levantě]] ([[Sýrie]], [[Libanon]], [[Jordánsko]], [[Palestina]]).
* '''Mezopotámské dialekty:''' Používají se v [[Irák|Iráku]] a východní Sýrii.
* '''Dialekty Arabského poloostrova:''' Zahrnují dialekty [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], [[Jemen|Jemenu]] a států [[Perský záliv|Perského zálivu]] ([[Kuvajt]], [[Bahrajn]], [[Katar]], [[Spojené arabské emiráty|SAE]], [[Omán]]). Tyto dialekty jsou obecně nejblíže klasické arabštině.

== ✨ Vliv arabštiny ==
Prostřednictvím islámské expanze a obchodu měla arabština obrovský vliv na slovní zásobu mnoha jazyků po celém světě<ref>https://www.e-islam.cz/zakladni-informace-o-arabstine</ref>.
* '''Románské jazyky:''' [[Španělština]] a [[portugalština]] obsahují tisíce slov arabského původu (např. šp. ''ojalá'' z ''in šá' Alláh'', ''azúcar'' z ''as-sukkar'').
* '''Perština a turkické jazyky:''' [[Perština]], [[turečtina]] a další turkické jazyky převzaly obrovské množství arabských slov, zejména v oblasti náboženství, vědy a administrativy.
* '''Jazyky Afriky a Asie:''' Arabština ovlivnila jazyky jako [[svahilština]], [[hauština]], [[urdština]], [[malajština]] a další.

=== Arabismy v češtině ===
Do češtiny se slova arabského původu dostávala nepřímo, nejčastěji přes latinu, italštinu, španělštinu, francouzštinu nebo němčinu<ref>https://www.cz-jsv.cz/clanek/sukkar-al-kuhl-jina-podivna-slovicka-v-arabstine/</ref>. Mezi běžně používaná slova patří:
* '''Věda a matematika:''' ''algebra'' (z ''al-džabr''), ''algoritmus'' (podle jména matematika al-Chwárizmího), ''cifra'' (z ''sifr'', nula), ''elixír'' (z ''al-iksír''), ''alkohol'' (z ''al-kuhl''), ''chemie'' (z ''al-kímijá''), ''zenit'', ''nadir''<ref>https://cs.wikisource.org/wiki/P%C5%99%C3%ADloha:Slova_p%C5%99ejat%C3%A1_z_arab%C5%A1tiny_(%C4%8De%C5%A1tina)</ref>.
* '''Potraviny a zboží:''' ''cukr'' (z ''sukkar''), ''káva'' (z ''qahwa''), ''šafrán'', ''jasmín'', ''matrace'', ''magazín'' (z ''machzan'', sklad)<ref>https://jazykofil.cz/2007/04/slova-prevzata-z-arabstiny.html</ref>.
* '''Ostatní:''' ''admirál'', ''arzenál'', ''havárie'', ''šachmat'', ''žirafa''<ref>https://jazykofil.cz/2007/04/slova-prevzata-z-arabstiny.html</ref>.

== 💡 Pro laiky ==
=== Kořen jako stavebnice ===
Představte si, že máte stavebnici Lego, kde základní kostičkou je trojice souhlásek, například '''K-T-B''', která nese význam "psaní". Z této jedné sady kostiček můžete postavit různé věci jen tím, že mezi ně a kolem nich přidáte jiné dílky (samohlásky).
* Dáte mezi ně samohlásky ''a-a'' a máte '''kataba''' – "napsal" (postavili jste sloveso).
* Vyměníte je za ''i-á'' a máte '''kitáb''' – "kniha" (postavili jste podstatné jméno).
* Přidáte ''ma-'' na začátek a ''-a'' mezi poslední dvě a máte '''maktaba''' – "knihovna".
Celá slovní zásoba tak funguje na logickém principu skládání a odvozování z těchto základních kořenů.

=== Dva jazyky v jednom ===
Jev zvaný '''diglosie''' si můžete představit jako extrémní rozdíl mezi tím, jak mluvíte a jak píšete. Je to, jako byste v Česku museli všechny knihy, noviny a oficiální projevy pronášet ve staročeštině z doby Karla IV., ale doma s rodinou byste mluvili běžnou moderní češtinou. V arabském světě je to podobné: moderní spisovná arabština je ten "vznešený", univerzální jazyk pro média a knihy, kterému se každý učí ve škole. Ale na ulici, v obchodě nebo doma každý používá svůj místní dialekt (egyptský, marocký, syrský), který může znít úplně jinak.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Arabstina}}
[[Kategorie:Semitské jazyky]]
[[Kategorie:Afroasijské jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Arabština - Historie editací