<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Antidiuretick%C3%BD_hormon</id>
	<title>Antidiuretický hormon - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Antidiuretick%C3%BD_hormon"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Antidiuretick%C3%BD_hormon&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-12T04:14:06Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Antidiuretick%C3%BD_hormon&amp;diff=21368&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Antidiuretick%C3%BD_hormon&amp;diff=21368&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-04T00:16:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 02:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l35&quot;&gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mechanismus je následující:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mechanismus je následující:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;ADH se naváže na V2 receptor na povrchu buňky sběracího kanálku. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;ADH se naváže na V2 receptor na povrchu buňky sběracího kanálku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Aktivuje se [[G protein]], který spustí kaskádu vedoucí k produkci [[cyklický adenosinmonofosfát|cyklického AMP]] (cAMP). &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Aktivuje se [[G protein]], který spustí kaskádu vedoucí k produkci [[cyklický adenosinmonofosfát|cyklického AMP]] (cAMP).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Zvýšená hladina cAMP aktivuje [[proteinkináza A]] (PKA). &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Zvýšená hladina cAMP aktivuje [[proteinkináza A]] (PKA).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;PKA fosforyluje proteiny, které způsobí fúzi vezikul obsahujících vodní kanálky zvané &#039;&#039;&#039;[[akvaporin]] 2&#039;&#039;&#039; (AQP2) s apikální (směrem do moči) membránou buňky. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;PKA fosforyluje proteiny, které způsobí fúzi vezikul obsahujících vodní kanálky zvané &#039;&#039;&#039;[[akvaporin]] 2&#039;&#039;&#039; (AQP2) s apikální (směrem do moči) membránou buňky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Vložení AQP2 kanálků do membrány dramaticky zvýší její propustnost pro [[voda|vodu]]. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Vložení AQP2 kanálků do membrány dramaticky zvýší její propustnost pro [[voda|vodu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Voda se díky osmotickému gradientu pasivně přesouvá z tubulární tekutiny (budoucí moči) zpět do krve v okolních kapilárách. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Voda se díky osmotickému gradientu pasivně přesouvá z tubulární tekutiny (budoucí moči) zpět do krve v okolních kapilárách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výsledkem je produkce menšího objemu koncentrovanější [[moč]]i a zadržení vody v těle, což pomáhá při [[dehydratace|dehydrataci]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výsledkem je produkce menšího objemu koncentrovanější [[moč]]i a zadržení vody v těle, což pomáhá při [[dehydratace|dehydrataci]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Antidiuretick%C3%BD_hormon&amp;diff=20701&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Antidiuretick%C3%BD_hormon&amp;diff=20701&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-03T22:36:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 00:36&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l35&quot;&gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mechanismus je následující:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mechanismus je následující:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;ADH se naváže na V2 receptor na povrchu buňky sběracího kanálku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;ADH se naváže na V2 receptor na povrchu buňky sběracího kanálku. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Aktivuje se [[G protein]], který spustí kaskádu vedoucí k produkci [[cyklický adenosinmonofosfát|cyklického AMP]] (cAMP).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Aktivuje se [[G protein]], který spustí kaskádu vedoucí k produkci [[cyklický adenosinmonofosfát|cyklického AMP]] (cAMP). &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Zvýšená hladina cAMP aktivuje [[proteinkináza A]] (PKA).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Zvýšená hladina cAMP aktivuje [[proteinkináza A]] (PKA). &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;PKA fosforyluje proteiny, které způsobí fúzi vezikul obsahujících vodní kanálky zvané &#039;&#039;&#039;[[akvaporin]] 2&#039;&#039;&#039; (AQP2) s apikální (směrem do moči) membránou buňky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;PKA fosforyluje proteiny, které způsobí fúzi vezikul obsahujících vodní kanálky zvané &#039;&#039;&#039;[[akvaporin]] 2&#039;&#039;&#039; (AQP2) s apikální (směrem do moči) membránou buňky. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Vložení AQP2 kanálků do membrány dramaticky zvýší její propustnost pro [[voda|vodu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Vložení AQP2 kanálků do membrány dramaticky zvýší její propustnost pro [[voda|vodu]]. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Voda se díky osmotickému gradientu pasivně přesouvá z tubulární tekutiny (budoucí moči) zpět do krve v okolních kapilárách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Voda se díky osmotickému gradientu pasivně přesouvá z tubulární tekutiny (budoucí moči) zpět do krve v okolních kapilárách. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výsledkem je produkce menšího objemu koncentrovanější [[moč]]i a zadržení vody v těle, což pomáhá při [[dehydratace|dehydrataci]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výsledkem je produkce menšího objemu koncentrovanější [[moč]]i a zadržení vody v těle, což pomáhá při [[dehydratace|dehydrataci]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Antidiuretick%C3%BD_hormon&amp;diff=16142&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Antidiuretick%C3%BD_hormon&amp;diff=16142&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-18T12:49:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Hormon&lt;br /&gt;
| název = Antidiuretický hormon&lt;br /&gt;
| obrázek = Arginine Vasopressin.png&lt;br /&gt;
| popisek = Struktura arginin-vazopresinu (lidská forma ADH)&lt;br /&gt;
| symbol = ADH, AVP&lt;br /&gt;
| jiné názvy = Vazopresin, argipresin&lt;br /&gt;
| typ = [[Peptidový hormon]] ([[nonapeptid]])&lt;br /&gt;
| zdroj = [[Hypothalamus]] (supraoptické a paraventrikulární jádro)&lt;br /&gt;
| uvolňování z = [[Neurohypofýza]] (zadní lalok hypofýzy)&lt;br /&gt;
| cílový orgán = [[Ledviny]] (sběrací kanálky), [[hladká svalovina]] cév&lt;br /&gt;
| funkce = Zvýšení zpětného vstřebávání [[voda|vody]] v ledvinách, [[vazokonstrikce]] (zúžení cév)&lt;br /&gt;
| receptor = V1 receptor, V2 receptor&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antidiuretický hormon&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (zkratka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ADH&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;), známý také jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;vazopresin&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;arginin-vazopresin&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;AVP&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;), je [[peptidový hormon]] a [[neurotransmiter]], který hraje klíčovou roli v regulaci [[homeostáza|homeostázy]] tělesných tekutin, [[krevní tlak|krevního tlaku]] a funkce [[ledviny|ledvin]]. Je produkován v [[hypothalamus|hypothalamu]] a uvolňován ze zadního laloku [[hypofýza|hypofýzy]] (neurohypofýzy). Jeho hlavní funkcí je zadržování vody v těle a zužování cév.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Název &amp;quot;antidiuretický&amp;quot; odkazuje na jeho schopnost potlačovat [[diuréza|diurézu]] (tvorbu moči), čímž pomáhá tělu šetřit vodou. Název &amp;quot;vazopresin&amp;quot; (z latinského &amp;#039;&amp;#039;vas&amp;#039;&amp;#039; – céva a &amp;#039;&amp;#039;pressus&amp;#039;&amp;#039; – tlak) odkazuje na jeho schopnost zvyšovat krevní tlak stažením cév.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Struktura a syntéza ==&lt;br /&gt;
Antidiuretický hormon je [[peptid]] složený z devíti [[aminokyselina|aminokyselin]] (nonapeptid). Jeho sekvence je Cys-Tyr-Phe-Gln-Asn-Cys-Pro-Arg-Gly-NH₂. Mezi dvěma zbytky [[cystein]]u na pozicích 1 a 6 se nachází [[disulfidický můstek]], který dává molekule cyklickou strukturu. U většiny savců, včetně člověka, je na osmé pozici aminokyselina [[arginin]] (odtud název arginin-vazopresin). U některých jiných druhů, například u prasat, je na této pozici [[lysin]] (lysin-vazopresin).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ADH je syntetizován jako větší prekurzorový [[protein]] zvaný preprohormon v tělech [[neuron]]ů v supraoptickém (&amp;#039;&amp;#039;nucleus supraopticus&amp;#039;&amp;#039;) a paraventrikulárním jádře (&amp;#039;&amp;#039;nucleus paraventricularis&amp;#039;&amp;#039;) [[hypothalamus|hypothalamu]]. Tento prekurzor je následně v [[Golgiho aparát|Golgiho aparátu]] štěpen na tři části:&lt;br /&gt;
*   Vlastní ADH&lt;br /&gt;
*   [[Neurofyzin II]] (transportní protein)&lt;br /&gt;
*   Kopeptin (glykoprotein)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny tři složky jsou zabaleny do sekrečních granul a transportovány podél [[axon]]ů neuronů do jejich zakončení v zadním laloku hypofýzy ([[neurohypofýza]]), kde jsou skladovány. Při stimulaci jsou tato granula uvolněna do krevního oběhu procesem [[exocytóza|exocytózy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Funkce a mechanismus účinku ==&lt;br /&gt;
ADH má v těle dvě hlavní a několik vedlejších funkcí, které zprostředkovává přes různé typy receptorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💧 Regulace vodní bilance (antidiuretický účinek) ===&lt;br /&gt;
Hlavní a nejznámější funkcí ADH je regulace objemu a [[osmolarita|osmolality]] tělesných tekutin. Tento účinek je zprostředkován vazbou na &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V2 receptory&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; na buňkách sběracích kanálků a distálních tubulů v [[ledviny|ledvinách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mechanismus je následující:&lt;br /&gt;
# ADH se naváže na V2 receptor na povrchu buňky sběracího kanálku.&lt;br /&gt;
# Aktivuje se [[G protein]], který spustí kaskádu vedoucí k produkci [[cyklický adenosinmonofosfát|cyklického AMP]] (cAMP).&lt;br /&gt;
# Zvýšená hladina cAMP aktivuje [[proteinkináza A]] (PKA).&lt;br /&gt;
# PKA fosforyluje proteiny, které způsobí fúzi vezikul obsahujících vodní kanálky zvané &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[akvaporin]] 2&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (AQP2) s apikální (směrem do moči) membránou buňky.&lt;br /&gt;
# Vložení AQP2 kanálků do membrány dramaticky zvýší její propustnost pro [[voda|vodu]].&lt;br /&gt;
# Voda se díky osmotickému gradientu pasivně přesouvá z tubulární tekutiny (budoucí moči) zpět do krve v okolních kapilárách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem je produkce menšího objemu koncentrovanější [[moč]]i a zadržení vody v těle, což pomáhá při [[dehydratace|dehydrataci]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🩸 Vazokonstrikční účinek ===&lt;br /&gt;
Při vysokých koncentracích (například při velkém poklesu krevního tlaku, jako je [[krvácení]] nebo [[šokový stav]]) se ADH váže na &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V1 receptory&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; na [[hladká svalovina|hladkých svalových buňkách]] ve stěnách [[tepna|arteriol]]. To vyvolá jejich stažení ([[vazokonstrikce]]), což vede ke zvýšení periferního cévního odporu a následně ke zvýšení [[krevní tlak|krevního tlaku]]. Tento mechanismus je zásadní pro udržení krevního tlaku při masivní ztrátě krve.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧠 Další funkce ===&lt;br /&gt;
ADH působí také jako [[neurotransmiter]] a [[neuromodulátor]] v [[centrální nervový systém|centrálním nervovém systému]]. Podílí se na regulaci sociálního chování (např. tvorba párových vazeb, rodičovské chování), [[paměť|paměti]], učení a regulaci [[cirkadiánní rytmus|cirkadiánních rytmů]]. Je také spojován s agresivitou a úzkostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚖️ Regulace sekrece ==&lt;br /&gt;
Uvolňování ADH je velmi citlivě regulováno, aby byla udržena stabilní osmolalita a objem tělesných tekutin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osmotická regulace ===&lt;br /&gt;
Hlavním stimulem pro sekreci ADH je zvýšení osmolality [[krevní plazma|krevní plazmy]] (tj. &amp;quot;zahuštění&amp;quot; krve), které je detekováno specializovanými [[osmoreceptor]]y v hypothalamu. Už 1% nárůst osmolality vyvolá silnou sekreci ADH a pocit [[žízeň|žízně]]. Naopak pokles osmolality (např. po vypití velkého množství vody) sekreci ADH utlumí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Objemová regulace ===&lt;br /&gt;
Druhým významným stimulem je pokles objemu krve nebo krevního tlaku. Tento pokles je detekován [[baroreceptor]]y (tlakovými receptory) v [[srdce|srdečních síních]] a velkých cévách (např. [[aorta]], [[krkavice]]). Signály z baroreceptorů jsou vedeny do hypothalamu a stimulují uvolňování ADH. Tento mechanismus je méně citlivý než osmotická regulace a aktivuje se až při poklesu objemu krve o 5–10 %.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další faktory stimulující sekreci ===&lt;br /&gt;
*   [[Angiotenzin II]]&lt;br /&gt;
*   [[Bolest]]&lt;br /&gt;
*   [[Stres]]&lt;br /&gt;
*   Nevolnost a zvracení&lt;br /&gt;
*   Některé léky (např. [[nikotin]], [[morfin]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faktory inhibující sekreci ===&lt;br /&gt;
*   [[Alkohol]] – inhibuje uvolňování ADH, což vede ke zvýšené diuréze a následné dehydrataci, která přispívá ke kocovině.&lt;br /&gt;
*   [[Atriální natriuretický peptid]] (ANP) – hormon uvolňovaný ze srdečních síní při jejich roztažení (zvýšený krevní objem).&lt;br /&gt;
*   Nízká osmolalita plazmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🩺 Klinický význam a poruchy ==&lt;br /&gt;
Poruchy v produkci nebo funkci ADH vedou k závažným onemocněním spojeným s poruchou vodního hospodářství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diabetes insipidus (žíznivka) ===&lt;br /&gt;
[[Diabetes insipidus]] je stav charakterizovaný neschopností ledvin koncentrovat moč, což vede k produkci obrovského množství (až 20 litrů denně) velmi zředěné moči ([[polyurie]]) a kompenzačnímu intenzivnímu pocitu žízně ([[polydipsie]]). Existují dva hlavní typy:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Centrální diabetes insipidus&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Je způsoben nedostatkem produkce nebo uvolňování ADH, nejčastěji v důsledku poškození hypothalamu nebo hypofýzy (např. úrazem hlavy, nádorem, operací).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nefrogenní diabetes insipidus&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Ledviny jsou rezistentní vůči účinku ADH, i když je jeho hladina v krvi normální nebo zvýšená. Příčinou může být genetická porucha V2 receptorů nebo akvaporinových kanálů, případně poškození ledvin některými léky (např. [[lithium]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Syndrom nepřiměřené sekrece ADH (SIADH) ===&lt;br /&gt;
[[SIADH]] je opačný stav, kdy je ADH produkován v nadměrném množství bez ohledu na osmolalitu plazmy. To vede k nadměrnému zadržování vody, zředění krve a nebezpečnému poklesu koncentrace [[sodík]]u v krvi ([[hyponatrémie]]). Příčinou může být například nádor produkující ADH (často [[malobuněčný karcinom plic]]), onemocnění [[plíce|plic]] nebo [[centrální nervový systém|centrálního nervového systému]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💊 Farmakologické využití ==&lt;br /&gt;
Syntetické analogy ADH mají významné terapeutické využití. Nejznámějším je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[desmopresin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který má silný antidiuretický účinek, ale minimální vazokonstrikční efekt. Používá se k léčbě:&lt;br /&gt;
*   Centrálního diabetu insipidus.&lt;br /&gt;
*   Nočního pomočování ([[enuréza]]) u dětí.&lt;br /&gt;
*   Některých poruch krevní srážlivosti, jako je mírná forma [[hemofilie]] A a [[von Willebrandova choroba|von Willebrandovy choroby]] (zvyšuje uvolňování srážecích faktorů z cévního endotelu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Pro laiky: Jak ADH funguje? ==&lt;br /&gt;
Představte si vaše ledviny jako velmi pokročilou čističku vody. Každý den přefiltrují obrovské množství krve a vytvoří asi 180 litrů &amp;quot;primární moči&amp;quot;. Většinu této tekutiny a cenných látek ale tělo potřebuje zpět. Antidiuretický hormon (ADH) funguje jako hlavní regulátor toho, kolik vody se vrátí do těla a kolik jí odejde jako moč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když jste dehydrovaní (například po sportu nebo v horku), váš mozek to pozná a vyšle signál v podobě ADH. ADH dorazí do ledvin a &amp;quot;odemkne&amp;quot; v jejich stěnách tisíce malých vodních kanálků (akvaporinů). Těmito kanálky se voda začne vracet zpět do krve. Výsledkem je, že vyloučíte jen malé množství tmavé, koncentrované moči a tělo si udrží cennou vodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak, když vypijete hodně tekutin, mozek produkci ADH utlumí. Vodní kanálky v ledvinách se &amp;quot;uzamknou&amp;quot;, voda se nemůže vracet do krve a odchází z těla ven. Proto je moč světlá a je jí hodně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč po alkoholu chodíte často na toaletu? [[Alkohol]] blokuje uvolňování ADH z mozku. I když jste třeba dehydrovaní, vaše ledviny si myslí, že mají vody nadbytek, a začnou ji masivně vylučovat. To je také jeden z důvodů, proč po konzumaci alkoholu bolí hlava – tělo je dehydrované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Antidiuretický hormon}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hormony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Peptidové hormony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Endokrinologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyziologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Neurohypofyzární hormony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>