<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Anthokyany</id>
	<title>Anthokyany - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Anthokyany"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Anthokyany&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-19T02:59:24Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Anthokyany&amp;diff=19071&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Anthokyany&amp;diff=19071&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-27T14:13:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Chemická sloučenina&lt;br /&gt;
| název = Anthokyany&lt;br /&gt;
| obrázek = Pelargonidin.svg&lt;br /&gt;
| velikost obrázku = 250px&lt;br /&gt;
| popisek obrázku = Struktura pelargonidinu, jednoho ze základních anthokyanidinů (aglykonů).&lt;br /&gt;
| systematický název = Různé (deriváty 2-fenylchromenylia)&lt;br /&gt;
| triviální název = Anthokyany&lt;br /&gt;
| další názvy = Anthocyaniny&lt;br /&gt;
| sumární vzorec = Různé (např. C&amp;lt;sub&amp;gt;15&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;11&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sup&amp;gt;+&amp;lt;/sup&amp;gt; pro základní skelet)&lt;br /&gt;
| molární hmotnost = Různé&lt;br /&gt;
| vzhled = Krystalické látky, barva závisí na pH (červená, fialová, modrá)&lt;br /&gt;
| číslo CAS = Různé&lt;br /&gt;
| PubChem = Různé&lt;br /&gt;
| třída = [[Flavonoidy]], [[Glykosidy]], [[Přírodní barviva]]&lt;br /&gt;
| funkční skupiny = [[Hydroxylová skupina|Hydroxylové skupiny]], [[Éter|etherová vazba]] (glykosidická)&lt;br /&gt;
| rozpustnost ve vodě = Ano&lt;br /&gt;
| hlavní nebezpečí = Žádná (považovány za bezpečné)&lt;br /&gt;
| E kód = [[E163]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Anthokyany&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (někdy též &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;anthocyaniny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) jsou velkou skupinou ve vodě rozpustných [[pigment]]ů, které patří mezi [[flavonoidy]]. Jsou zodpovědné za širokou škálu barev v rostlinné říši, především za červené, fialové, purpurové a modré zbarvení květů, plodů, listů a kořenů mnoha rostlin. Jejich název pochází z řeckých slov &amp;#039;&amp;#039;anthos&amp;#039;&amp;#039; (květ) a &amp;#039;&amp;#039;kyanos&amp;#039;&amp;#039; (modrý).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chemicky se jedná o [[glykosid]]y, což znamená, že se skládají ze dvou částí: cukerné složky (nejčastěji [[glukóza]], [[galaktóza]] nebo [[ramnóza]]) a necukerné části, která se nazývá [[aglykon]]. Aglykonem anthokyanů je molekula zvaná &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;anthokyanidin&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Právě struktura anthokyanidinu a počet a pozice hydroxylových a methoxylových skupin na něm určují základní barevný odstín.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anthokyany jsou známé nejen pro své barvicí schopnosti, ale také pro své významné [[antioxidant|antioxidační]] vlastnosti a potenciální zdravotní přínosy. Jsou předmětem intenzivního výzkumu v oblasti [[nutrice]], [[medicína|medicíny]] a [[potravinářství]], kde se využívají jako přírodní [[potravinářské barvivo|potravinářská barviva]] pod označením [[E163]]. Jejich barva je silně závislá na [[pH]] okolního prostředí, což z nich činí přírodní [[indikátor pH|indikátory pH]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a objev ==&lt;br /&gt;
Ačkoliv lidstvo využívalo rostliny bohaté na anthokyany po tisíciletí pro barvení textilií a jako potravu, vědecké zkoumání těchto látek začalo až v 19. století. Francouzský lékárník [[Henri Braconnot]] byl jedním z prvních, kdo v roce 1835 popsal extrakci těchto pigmentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásadní průlom v pochopení jejich chemické struktury přišel na počátku 20. století díky práci německého chemika a nositele [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Richard Willstätter|Richarda Willstättera]]. Mezi lety 1913 a 1916 Willstätter se svými spolupracovníky izoloval a popsal strukturu mnoha anthokyanů z různých rostlin, například z [[chrpa polní|chrpy]] (kyanin) nebo [[růže|růží]]. Správně identifikoval jejich glykosidickou povahu a základní strukturu anthokyanidinů. Jeho práce položila základy pro veškerý další výzkum v této oblasti. V polovině 20. století pak [[Robert Robinson]], další nositel Nobelovy ceny, potvrdil a dále rozpracoval Willstätterovy závěry a provedl první syntézu těchto sloučenin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Chemická struktura a vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Struktura a vlastnosti anthokyanů jsou klíčem k pochopení jejich funkce a barevné rozmanitosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧱 Základní struktura ===&lt;br /&gt;
Jádrem každého anthokyanu je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;anthokyanidin&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, což je [[kationt|kationt]] odvozený od 2-fenylbenzopyrylia (flavyliový kation). Tento základní skelet se skládá ze tří [[aromatický cyklus|aromatických kruhů]]. Existuje více než 20 známých přírodních anthokyanidinů, ale šest z nich je v přírodě nejrozšířenějších:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Pelargonidin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – oranžovo-červený&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kyanidin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – červeno-purpurový (nejběžnější v přírodě)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Delfinidin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – modro-fialový&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Peonidin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – purpurově červený (methylovaný derivát kyanidinu)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Petunidin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – tmavě červený až fialový (methylovaný derivát delfinidinu)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Malvidin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – purpurový (dimethylovaný derivát delfinidinu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tuto základní strukturu anthokyanidinu je přes [[glykosidická vazba|glykosidickou vazbu]] navázána jedna nebo více cukerných jednotek, čímž vzniká výsledný anthokyan. Přítomnost cukru zvyšuje rozpustnost molekuly ve vodě a její stabilitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌈 Vliv pH na barvu ===&lt;br /&gt;
Jednou z nejcharakterističtějších vlastností anthokyanů je jejich schopnost měnit barvu v závislosti na [[pH]] prostředí. Tento jev je způsoben změnami ve struktuře molekuly:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V silně kyselém prostředí (pH &amp;lt; 3)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Molekula existuje převážně jako červeně zbarvený flavyliový kation.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V mírně kyselém až neutrálním prostředí (pH 4–6)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Dochází k hydrataci a molekula přechází do bezbarvé formy (karbinolová pseudobáze) nebo do fialové chinonoidální báze.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V zásaditém prostředí (pH &amp;gt; 7)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vznikají modré až zelené aniontové formy chinonoidální báze. Při vysokém pH dochází k degradaci molekuly na žlutý chalkon.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento jev lze snadno pozorovat například při vaření [[červené zelí|červeného zelí]]. Pokud se k němu přidá [[ocet]] (kyselina), barva se zintenzivní do jasně červené. Naopak přidáním [[jedlá soda|jedlé sody]] (zásada) se barva změní na modrou až zelenou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Stabilita ===&lt;br /&gt;
Anthokyany jsou poměrně nestabilní sloučeniny. Jejich trvanlivost a barva jsou ovlivněny řadou faktorů:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Teplota:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vyšší teploty urychlují jejich degradaci.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Světlo a kyslík:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vystavení světlu a [[kyslík]]u vede k oxidaci a ztrátě barvy.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ionty kovů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ionty jako [[železo|železa]], [[hliník|hliníku]] nebo [[cín]]u mohou tvořit s anthokyany komplexy a měnit jejich barvu (často směrem k modré) a stabilitu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kopigmentace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přítomnost jiných bezbarvých sloučenin (tzv. kopigmentů), jako jsou jiné flavonoidy, [[aminokyselina|aminokyseliny]] nebo [[polysacharid]]y, může stabilizovat barvu anthokyanů a zintenzivnit ji. Tento jev je důležitý například pro barvu [[červené víno|červeného vína]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌿 Výskyt v přírodě ==&lt;br /&gt;
Anthokyany jsou v rostlinné říši všudypřítomné. Jejich funkcí je nejen lákat [[opylovač]]e a živočichy pro šíření semen, ale také chránit rostlinné [[tkáň|tkáně]] před poškozením [[ultrafialové záření|UV zářením]] a oxidačním stresem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé z nejbohatších zdrojů anthokyanů zahrnují:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bobuloviny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Borůvka|Borůvky]], [[ostružina|ostružiny]], [[malina|maliny]], [[černý rybíz]], [[brusinka|brusinky]], [[bez černý|plody černého bezu]], [[arónie|arónie]] (temnoplodec), [[acai]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ovoce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Třešeň|Třešně]], [[višeň|višně]], [[švestka|švestky]], [[krvavý pomeranč|krvavé pomeranče]], [[hroznové víno|tmavé hrozny]], [[granátové jablko]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zelenina:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Červené zelí]], [[lilek]] (slupka), [[ředkvička|ředkvičky]], fialové a červené [[brambory]], červená [[cibule]], černá [[mrkev]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Květy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Maceška|Macešky]], [[ibišek]], [[chrpa polní|chrpy]], [[petúnie]], [[růže|tmavé růže]], [[vlčí mák]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Obiloviny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Černá [[rýže]], fialová [[kukuřice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Biosyntéza ==&lt;br /&gt;
Syntéza anthokyanů v rostlinách je součástí širší metabolické dráhy produkce flavonoidů. Vychází z [[aminokyselina|aminokyseliny]] [[fenylalanin]]. Klíčovým enzymem na začátku dráhy je fenylalanin amoniaklyáza (PAL). Přes sérii meziproduktů, jako je [[chalkon]] a [[flavanon]], vznikají prekurzory, které jsou dále modifikovány [[enzym]]y, jako jsou hydroxylázy a glykosyltransferázy, až do finální podoby barevných anthokyanů. Ty jsou následně transportovány a uloženy ve [[vakuola|vakuolách]] rostlinných [[buňka|buněk]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ❤️ Význam pro zdraví a využití ==&lt;br /&gt;
Anthokyany jsou v posledních desetiletích intenzivně studovány pro své pozitivní účinky na lidské zdraví, které jsou přisuzovány především jejich silným antioxidačním vlastnostem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🥗 Nutriční a zdravotní aspekty ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antioxidační aktivita:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Anthokyany jsou schopny neutralizovat volné [[radikál (chemie)|radikály]] v těle, čímž chrání buňky před oxidačním poškozením, které je spojováno se stárnutím a řadou chronických onemocnění.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Protizánětlivé účinky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Studie naznačují, že mohou potlačovat zánětlivé procesy v těle, což může být prospěšné u onemocnění, jako je [[artritida]] nebo [[ateroskleróza]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kardiovaskulární zdraví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pravidelná konzumace potravin bohatých na anthokyany je spojována se zlepšením zdraví [[srdce]] a [[céva|cév]]. Mohou přispívat ke snížení [[krevní tlak|krevního tlaku]], zlepšení profilu [[lipid]]ů v krvi a zvýšení pružnosti cév.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zdraví mozku:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Některé výzkumy ukazují, že anthokyany mohou procházet [[hematoencefalická bariéra|hematoencefalickou bariérou]] a chránit [[neuron]]y. Jejich konzumace je spojována se zlepšením kognitivních funkcí a paměti a snížením rizika neurodegenerativních onemocnění.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zdraví očí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Anthokyany, zejména z borůvek, jsou tradičně spojovány se zlepšením zraku, především nočního vidění, a ochranou [[sítnice]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antidiabetický potenciál:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mohou pomáhat regulovat hladinu [[cukr|cukru]] v krvi a zlepšovat citlivost na [[inzulin]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏭 Průmyslové využití ===&lt;br /&gt;
Díky své intenzivní barvě a přírodnímu původu jsou anthokyany široce využívány v potravinářském průmyslu jako přírodní barviva (označení &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;E163&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;). Používají se k barvení nápojů, džemů, cukrovinek, mléčných výrobků a dalších produktů. Jejich hlavní nevýhodou je citlivost na pH a teplotu, což omezuje jejich použití v některých aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě potravinářství nacházejí uplatnění také v:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Doplňcích stravy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Prodávají se ve formě extraktů pro své antioxidační a zdravotní účinky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kosmetice:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívají se pro své antioxidační vlastnosti v produktech péče o pleť.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Přírodních indikátorech:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Extrakty z rostlin bohatých na anthokyany (např. z červeného zelí) se používají jako bezpečné a dostupné [[indikátor pH|indikátory pH]] ve školních laboratořích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si anthokyany jako přírodní &amp;quot;barvičky&amp;quot;, které dávají rostlinám jejich krásnou červenou, fialovou a modrou barvu. Najdete je ve spoustě ovoce a zeleniny, které jíte – například v [[borůvka|borůvkách]], [[malina|malinách]], [[třešeň|třešních]] nebo [[červené zelí|červeném zelí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavé je, že tyto &amp;quot;barvičky&amp;quot; mění svůj odstín podle toho, jestli jsou v kyselém nebo zásaditém prostředí. Když například polijete červené zelí octem (který je kyselý), jeho barva se rozzáří do sytě červené. To je stejný princip, na jakém funguje [[lakmusový papírek]] ve škole.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě toho, že dělají rostliny barevnými, jsou anthokyany také velmi zdravé. Fungují jako silné [[antioxidant]]y, což znamená, že v našem těle pomáhají &amp;quot;uklízet&amp;quot; škodlivé látky a chrání tak naše buňky před poškozením. Proto se říká, že jíst barevné ovoce a zeleninu je dobré pro zdraví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Anthokyany}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Flavonoidy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Přírodní barviva]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Antioxidanty]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Rostlinné pigmenty]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Organické sloučeniny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Glykosidy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Potravinářská aditiva]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>