Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Antarktida''' (z řeckého ''antarktikos'', znamenající "naproti Arktidě") je pátý největší, nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi.https://www.zemepis.eu/antarktida.p22.htmlhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida Téměř celý leží za jižní polární kruhem, je obklopen Jižní oceánem a nachází se na něm jižní pól.https://cs.wikipedia.org/wiki/Antark…“

2025-10-09T00:32:20Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Antarktida''' (z řeckého ''antarktikos'', znamenající "naproti Arktidě") je pátý největší, nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi.<ref>https://www.zemepis.eu/antarktida.p22.html</ref><ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref> Téměř celý leží za jižní polární kruhem, je obklopen Jižní oceánem a nachází se na něm jižní pól.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antark…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

'''Antarktida''' (z řeckého ''antarktikos'', znamenající "naproti Arktidě") je pátý největší, nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi.<ref>https://www.zemepis.eu/antarktida.p22.html</ref><ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref> Téměř celý leží za [[jižní polární kruh]]em, je obklopen [[Jižní oceán]]em a nachází se na něm [[jižní pól]].<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref> Je to kontinent superlativů: nejchladnější, největrnější, nejsušší a s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou ze všech světadílů.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref> Krajina je natolik drsná, že zde nikdy neexistovalo trvalé lidské osídlení; jedinými obyvateli jsou vědci a personál na výzkumných stanicích, jejichž počet se pohybuje od přibližně 1000 v zimě do 5000 v létě.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref>

{{Infobox Kontinent
| název = Antarktida
| obrázek = Antarctica_(orthographic_projection).svg
| popisek = Ortofotografická projekce Antarktidy
| rozloha = 14 200 000 km²<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref>
| počet obyvatel = cca 1000–5000 (dočasně)
| hustota zalidnění = <0,0004 obyv./km²
| nejvyšší bod = [[Vinson Massif]] (4 892 m n. m.)<ref>https://www.zemepis.eu/antarktida.p22.html</ref>
| nejnižší bod = Bentleyho subglaciální příkop (-2 555 m)
| nejdelší řeka = Onyx (sezónní)
| největší jezero = Vostok (subglaciální)
| počet států = 0
}}

== 🌍 Geografie ==
S rozlohou 14,2 milionu km² je Antarktida asi o 40 % větší než Evropa.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref> Její povrch je z více než 98 % pokryt masivním pevninským ledovcem, známým jako '''Antarktický ledový štít''', který obsahuje přibližně 70 % veškeré sladké vody na Zemi.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref><ref>https://www.tucnaci.cz/antarktida-referat/</ref> Průměrná tloušťka tohoto ledovce je asi 1,9 km, ale v některých místech dosahuje mocnosti až 4,7 km.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref><ref>https://www.tucnaci.cz/antarktida-referat/</ref> Kdyby veškerý led roztál, hladina světových oceánů by stoupla téměř o 60 metrů.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref>

Kontinent je geologicky rozdělen na dvě hlavní části mohutným '''[[Transantarktické pohoří|Transantarktickým pohořím]]''', které se táhne v délce 3 500 km napříč kontinentem od Rossova k Weddellovu moři.<ref>https://www.tucnaci.cz/antarktida-referat/</ref><ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Transantarktick%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD</ref>
* '''Východní Antarktida''': Tvoří zhruba dvě třetiny kontinentu, je geologicky starší a rozlohou větší. Nachází se zde stabilní a mohutný ledový štít.<ref>cs.wikipedia.org/wiki/Geografie_Antarktidy</ref>
* '''Západní Antarktida''': Je menší, geologicky mladší a tvořená několika hornatými ostrovy spojenými ledem. Její ledový štít je méně stabilní a zahrnuje i [[Antarktický poloostrov]], nejsevernější část kontinentu, která sahá až za polární kruh.<ref>cs.wikipedia.org/wiki/Geografie_Antarktidy</ref>

Nejvyšším bodem kontinentu je '''[[Vinson Massif]]''' v Ellsworthově pohoří, dosahující výšky 4 892 m n. m.<ref>https://www.zemepis.eu/antarktida.p22.html</ref> Pod ledovým příkrovem se skrývá rozmanitý terén s horami, rovinami i hlubokými depresemi. Nejníže položeným odkrytým místem je Bentleyho subglaciální příkop, jehož dno leží 2 555 metrů pod úrovní moře. Na kontinentu se nachází i několik sopek, z nichž nejznámější je činná sopka '''[[Mount Erebus]]''' (3 794 m) na Rossově ostrově.<ref>https://www.geologie.cz/rubriky/regionalni-geologie/antarktida</ref>

Okraje kontinentu lemují obrovské plovoucí desky ledu zvané '''šelfové ledovce'''.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0elfov%C3%BD_ledovec</ref> Největší z nich jsou Rossův a Filchnerův–Ronneové šelfový ledovec. Z těchto šelfů se periodicky odlamují gigantické ledové kry.<ref>https://www.zemepis.eu/antarktida.p22.html</ref>

== 🥶 Klima ==
Antarktida je právem označována za nejchladnější kontinent. Její klima je extrémně studené, suché a větrné.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref>

=== Teploty ===
Průměrné roční teploty se pohybují hluboko pod bodem mrazu. Ve vnitrozemí na polární plošině dosahují v zimě (červen–srpen) běžně −40 °C až −70 °C, zatímco v létě (prosinec–únor) se pohybují mezi −10 °C a −40 °C.<ref>https://www.deluxea.cz/polarni-expedice/pocasi</ref><ref>https://www.obyvateleantarktidy.wz.cz/podnebi.html</ref> Pobřežní oblasti jsou mírně teplejší, v létě zde teploty mohou výjimečně přesáhnout i 10 °C.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref> Absolutně nejnižší teplota na Zemi, '''−89,2 °C''', byla naměřena 21. července 1983 na ruské stanici Vostok ve východní Antarktidě.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_podm%C3%ADnky_Antarktidy</ref><ref>https://www.huskycz.cz/blog/5-opravdu-chladnych-mist-sveta</ref> Naopak nejvyšší teplota, 18,3 °C, byla zaznamenána na Antarktickém poloostrově v únoru 2020.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref>

=== Srážky ===
Antarktida je polární poušť. Kvůli extrémně nízkým teplotám je vzduch velmi suchý a srážek je zde minimum.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref> Průměrný roční úhrn srážek je nižší než 200 mm na pobřeží a ve vnitrozemí často klesá pod 50 mm, což je srovnatelné s nejsuššími pouštěmi světa.<ref>https://www.zemepis.eu/antarktida.p22.html</ref><ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref> Veškeré srážky padají ve formě sněhu.<ref>https://www.deluxea.cz/polarni-expedice/pocasi</ref>

=== Vítr ===
Pro Antarktidu jsou typické silné, studené a husté '''katabatické větry''', které stékají z vyvýšené centrální plošiny směrem k pobřeží.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida</ref> Tyto větry mohou dosahovat rychlosti přes 100 km/h, v nárazech i 300 km/h, a často způsobují sněhové bouře (blizardy), které drasticky snižují viditelnost.<ref>https://www.zemepis.eu/antarktida.p22.html</ref>

== 🧭 Historie objevování ==
Historie Antarktidy je příběhem lidské zvědavosti, odvahy a soupeření, který se postupně proměnil v příběh vědecké spolupráce.

=== Hypotetická ''Terra Australis'' ===
Již od starověku existovala teorie o velkém jižním kontinentu, nazývaném ''Terra Australis Incognita'' (Neznámá jižní země).<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Terra_Australis</ref> Geografové jako [[Klaudios Ptolemaios]] předpokládali, že na jihu musí existovat obrovská pevnina, která by vyvažovala známé kontinenty na severní polokouli.<ref>https://www.worldhistory.org/Terra_Australis_Incognita/</ref> Tuto myšlenku udržovali při životě kartografové po celá staletí.

Klíčovou postavou v odhalování jižních moří byl britský mořeplavec kapitán '''[[James Cook]]'''. Během své druhé výpravy (1772–1775) jako první člověk v historii překročil [[jižní polární kruh]].<ref>https://edu.ceskatelevize.cz/video/8243-james-cook-cesta-k-protinozcum</ref> Ačkoli se dostal na dohled od antarktické pevniny, nikdy ji nespatřil, protože mu v cestě bránilo neproniknutelné mořské zalednění. Cook dospěl k závěru, že pokud jižní kontinent existuje, je neobyvatelný a nedosažitelný.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Antarktidy</ref>

=== První spatření a přistání ===
Za první potvrzené spatření antarktické pevniny je obecně považována ruská expedice vedená '''[[Fabian Gottlieb von Bellingshausen|Fabianem Gottliebem von Bellingshausenem]]''' a '''Mikhaiem Lazarevem''', kteří 27. ledna 1820 zahlédli ledový šelf u Pobřeží princezny Marthy.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Antarktidy</ref> Jen o tři dny později spatřil pevninu (Antarktický poloostrov) také britský námořník '''Edward Bransfield'''. Ve stejném roce oblast zkoumal i americký lovec tuleňů '''Nathaniel Palmer'''. Kdo byl skutečně první, je předmětem debat, ale všechny tyto výpravy potvrdily existenci kontinentu.<ref>https://www.coolantarctica.com/Antarctica%20fact%20file/History/antarctic_history.php</ref> Za první (i když ne zcela doložené) přistání na kontinentu je považován americký tuleňář John Davis 7. února 1821.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Antarktidy</ref>

=== Heroická éra dobývání (1897–1922) ===
Na přelomu 19. a 20. století se Antarktida stala dějištěm tzv. heroické éry, charakterizované národní prestiží, osobní statečností a vědeckou zvídavostí. Cílem již nebylo jen kontinent spatřit, ale dosáhnout jeho nejzazších bodů.
* '''Závod o jižní pól:''' Nejslavnější kapitolou této éry byl dramatický závod o dosažení [[jižní pól|jižního pólu]]. Soupeřily v něm dvě výpravy:
** 🇳🇴 Norská výprava vedená '''[[Roald Amundsen|Roaldem Amundsenem]]''': Amundsenova expedice byla dokonale naplánovaná. Spoléhali se na lyže a psí spřežení, což se ukázalo jako klíčové. Jižního pólu dosáhli jako první '''14. prosince 1911'''.<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/stoleti-od-dobyvani-jizniho-polu-amundsen-versus-scott</ref>
** 🇬🇧 Britská výprava vedená '''[[Robert Falcon Scott|Robertem Falconem Scottem]]''': Scottova expedice ''Terra Nova'' zvolila kombinaci motorových saní (které selhaly), sibiřských poníků (kteří se neosvědčili) a tažení saní lidskou silou. Na pól dorazili 17. ledna 1912, 34 dní po Amundsenovi.<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/stoleti-od-dobyvani-jizniho-polu-amundsen-versus-scott</ref> Zlomeni neúspěchem a sužováni extrémním počasím a nedostatkem zásob, všech pět členů Scottovy polární skupiny na zpáteční cestě zahynulo.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Falcon_Scott</ref>
* '''Tragédie a přežití:''' Další legendární postavou byl '''[[Ernest Shackleton]]'''. Jeho expedice ''Endurance'' (1914–1917) se pokusila o první přejezd kontinentu. Loď však byla rozdrcena ledem ve Weddellově moři.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Imperi%C3%A1ln%C3%AD_transantarktick%C3%A1_expedice</ref> Shackleton následně předvedl neuvěřitelné vůdčí schopnosti, když po strastiplné cestě, včetně plavby v malém záchranném člunu přes 1300 km bouřlivého oceánu, dokázal zachránit všech 28 členů své posádky.<ref>https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/vyzva-pro-odvazne-dobrodruhy-legendarni-vyprava-ernesta-shackletona-do-antarktidy-se-docka-opakovani-415891</ref>

== 🔬 Vědecký výzkum ==
Po heroické éře se těžiště zájmu přesunulo od geografických objevů k systematickému vědeckému bádání.

=== Mezinárodní geofyzikální rok (1957–1958) ===
Zásadním zlomem byl '''Mezinárodní geofyzikální rok (IGY)''', rozsáhlý mezinárodní projekt, během kterého 12 zemí založilo více než 50 výzkumných stanic po celém kontinentu.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_geofyzik%C3%A1ln%C3%AD_rok</ref> Tato bezprecedentní vědecká spolupráce v době [[studená válka|studené války]] položila základy pro budoucí mírové a vědecké využití Antarktidy a vedla přímo k podpisu [[Smlouva o Antarktidě|Antarktické smlouvy]].<ref>https://www.mzp.cz/cz/antarktida_smlouva</ref>

=== Moderní výzkumné stanice ===
Dnes v Antarktidě operuje více než 30 zemí s přibližně 70 stálými a sezónními stanicemi.<ref>https://www.mvcr.cz/clanek/antarktida-82962.aspx</ref> Mezi nejznámější patří americká stanice [[Amundsen-Scott South Pole Station|Amundsen-Scott]] přímo na jižním pólu, ruská stanice [[Stanice Vostok|Vostok]] (místo s nejnižší naměřenou teplotou) nebo největší antarktická osada, americká stanice [[McMurdo Station|McMurdo]]. Od roku 2006 provozuje v Antarktidě na ostrově Jamese Rosse svou vlastní stanici i [[Česká republika]] – '''[[Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela|Mendelovu polární stanici]]''', kterou spravuje [[Masarykova univerzita]].<ref>https://www.polar.cz/mendelova-polarni-stanice/stanice</ref>

=== Klíčové oblasti výzkumu ===
Antarktida je unikátní přírodní laboratoří pro mnoho vědních oborů:
* '''Glaciologie:''' Vědci studují dynamiku ledovců a vrtají hluboko do ledového štítu. [[Ledovcové jádro|Ledovcová jádra]] z míst jako Vostok nebo [[Dome C]] fungují jako archiv klimatu, který poskytuje informace o teplotě a složení atmosféry stovky tisíc let do minulosti.<ref>https://www.osel.cz/12869-nejstarsi-antarkticky-led-vypravii-o-klimatu-starem-5-milionu-let.html</ref>
* '''Klimatologie:''' Kontinent hraje klíčovou roli v globálním klimatickém systému. V roce 1985 zde byla objevena '''[[ozonová díra]]''', což vedlo k přijetí [[Montrealský protokol|Montrealského protokolu]] o ochraně ozonové vrstvy.<ref>https://www.mzp.cz/cz/news_180903_30_let_montrealskeho_protokolu</ref>
* '''Astronomie a astrofyzika:''' Díky extrémně suchému, chladnému a stabilnímu vzduchu a dlouhým polárním nocím je Antarktida jedním z nejlepších míst na světě pro astronomická pozorování.<ref>https://www.aldebaran.cz/bulletin/2012_27_ant.php</ref> Na jižním pólu se nachází například obří neutrinový detektor [[IceCube]].
* '''Geologie:''' Výzkum odhaluje geologickou historii kontinentu, jeho někdejší spojení v superkontinentu [[Gondwana]] a potenciální nerostné bohatství (jehož těžba je zakázána).
* '''Biologie:''' Vědci zkoumají adaptace organismů ([[extremrofilové]]) na extrémní podmínky, stejně jako život v Jižním oceánu – od [[kril]]u po [[tučňáci|tučňáky]], [[tuleňovití|tuleně]] a [[kytovci|velryby]].

== 🐧 Život v Antarktidě ==
Navzdory extrémním podmínkám není Antarktida zcela bez života. Život se však soustředí téměř výhradně do pobřežních oblastí a do okolního Jižního oceánu. Vnitrozemí kontinentu je prakticky sterilní.<ref>https://www.nationalgeographic.com/environment/article/antarctica</ref>

=== Flora ===
Vegetace je velmi řídká a omezuje se na nezaledněné oblasti, tzv. antarktické oázy, které tvoří méně než 1 % rozlohy kontinentu.<ref>https://www.oceanwide-expeditions.com/to-do/wildlife/antarctic-flora</ref> Floru tvoří především:
* '''Mechy, lišejníky a řasy:''' Tyto odolné organismy dokáží přežít v drsných podmínkách na skalách a v půdě.
* '''Kvetoucí rostliny:''' Na kontinentu rostou pouze dva druhy původních kvetoucích rostlin, a to jen na nejteplejším místě – Antarktickém poloostrově.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktick%C3%A1_kv%C4%9Btena</ref> Jsou to tráva '''[[smělek antarktický]]''' (''Deschampsia antarctica'') a bylina '''[[hvozdíkovité|hvozdíkovitý]] [[kolobant do polštářku]]''' (''Colobanthus quitensis'').

=== Fauna ===
Fauna Antarktidy je téměř výhradně vázána na moře, které je bohaté na živiny.
* '''Bezobratlí:''' Největším čistě suchozemským živočichem Antarktidy je nelétavý pakomár ''[[Belgica antarctica]]'', který měří jen několik milimetrů.<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/neobycejny-zivot-v-antarktide-ktera-zvirata-objevili-vedci-v-kralovstvi-ledu</ref> Půda je domovem pro chvostoskoky, roztoče a hlístice.
* '''[[Kril]]'': Klíčovým druhem celého ekosystému je '''kril antarktický''' (''Euphausia superba''), malý korýš podobný krevetě.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Kril_antarktick%C3%BD</ref> Tvoří obrovská hejna a je hlavní potravou pro většinu větších živočichů.
* '''Ptáci:''' Nejznámějšími obyvateli jsou '''[[tučňáci]]'''. V Antarktidě a na okolních ostrovech hnízdí několik druhů, včetně '''[[tučňák císařský|tučňáka císařského]]''' (který jako jediný hnízdí na kontinentu během zimy) a '''[[tučňák kroužkový|tučňáka kroužkového]]'''. Kromě tučňáků zde žijí také [[buřňáci]], [[chaluhy]] a [[rybáci]].<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/neobycejny-zivot-v-antarktide-ktera-zvirata-objevili-vedci-v-kralovstvi-ledu</ref>
* '''[[Ploutvonožci|Ploutvonožci]]:''' Pobřeží a ledové kry obývají různé druhy [[tuleňovití|tuleňů]], jako je [[tuleň Weddellův]], [[tuleň krabožravý]] (který se navzdory jménu živí hlavně krilem) a vrcholový predátor [[tuleň leopardí]].<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/neobycejny-zivot-v-antarktide-ktera-zvirata-objevili-vedci-v-kralovstvi-ledu</ref>
* '''[[Kytovci|Kytovci]]:''' Vody Jižního oceánu jsou domovem mnoha druhů velryb, včetně [[kosatka dravá|kosatek]], [[keporkak|keporkaků]], [[plejtvák myšok|plejtváků myšoků]] a největšího živočicha planety, [[plejtvák obrovský|plejtváka obrovského]].<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/neobycejny-zivot-v-antarktide-ktera-zvirata-objevili-vedci-v-kralovstvi-ledu</ref>

== 📜 Politický status a ekologie ==
Antarktida je unikátní i svým politickým statusem. Je to jediný kontinent na světě bez státní příslušnosti, spravovaný na základě mezinárodní dohody.

=== Smlouva o Antarktidě ===
Základním dokumentem je '''[[Smlouva o Antarktidě]]''' (''Antarctic Treaty''), podepsaná v roce 1959 ve Washingtonu D.C. a platná od roku 1961.<ref>https://www.mzp.cz/cz/antarktida_smlouva</ref> Původně ji podepsalo 12 zemí aktivních během Mezinárodního geofyzikálního roku, dnes má více než 50 signatářů, včetně České republiky.<ref>https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/mezinarodni_pravo/antarktida_a_ceska_republika.html</ref> Klíčové principy smlouvy jsou:<ref>https://www.mzp.cz/cz/antarktida_smlouva</ref>
* '''Mírové využití:''' Kontinent smí být využíván pouze pro mírové účely. Jsou zde zakázány veškeré vojenské aktivity.
* '''Podpora vědy:''' Smlouva zaručuje svobodu vědeckého výzkumu a podporuje mezinárodní spolupráci.
* '''Zmrazení teritoriálních nároků:''' Smlouva "zmrazuje" veškeré územní nároky. Sedm zemí (Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Nový Zéland, Norsko a Spojené království) si před rokem 1959 nárokovalo části kontinentu, ale smlouva tyto nároky ani neuznává, ani nepopírá a zakazuje vznášet nové.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktick%C3%BD_smluvn%C3%AD_syst%C3%A9m</ref>

=== Ochrana životního prostředí ===
V roce 1991 byl smluvní systém rozšířen o '''Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě''' (tzv. Madridský protokol).<ref>https://www.mzp.cz/cz/antarktida_madridsky_protokol</ref> Tento protokol označuje Antarktidu za "přírodní rezervaci, zasvěcenou míru a vědě". Klíčovým bodem je '''zákaz veškeré komerční těžby nerostných surovin''' na dobu neurčitou.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Protokol_o_ochran%C4%9B_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_ke_Smlouv%C4%9B_o_Antarktid%C4%9B</ref> Protokol také stanovuje přísná pravidla pro ochranu přírody, nakládání s odpady a posuzování vlivů lidské činnosti (včetně turismu) na životní prostředí.

=== Současné hrozby ===
Navzdory silné mezinárodní ochraně čelí Antarktida několika vážným hrozbám:
* '''[[Globální oteplování|Klimatická změna]]:''' Je to největší hrozba. Zejména Antarktický poloostrov patří k nejrychleji se oteplujícím místům na planetě.<ref>https://faktaoklimatu.cz/infografiky/antarktida-led</ref> Tání ledovců a šelfových ledovců přispívá ke zvyšování hladiny světového oceánu. Zvyšující se teplota mořské vody a její okyselování ohrožují mořský život, zejména kril.<ref>https://faktaoklimatu.cz/infografiky/antarktida-led</ref>
* '''[[Ozonová díra]]:''' Ačkoli se díky Montrealskému protokolu ozonová vrstva pomalu zotavuje, každoroční vznik ozonové díry nad Antarktidou zvyšuje míru UV záření, což může poškodit plankton a kril v oceánu.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozonov%C3%A1_d%C3%ADra</ref>
* '''Turismus a rybolov:''' Rostoucí počet turistů a rybářských lodí zvyšuje riziko znečištění, zavlečení nepůvodních druhů a rušení divoké zvěře.<ref>https://www.nature.com/articles/d41586-020-00169-y</ref>

== 👶 Pro laiky ==
Představte si Antarktidu jako obrovský mrazák na spodku naší planety. Je tak studená, že je skoro celá pokrytá kilometr tlustou vrstvou ledu. Je to nejchladnější a největrnější místo na Zemi, kde nikdo trvale nebydlí, jen tam na čas přijíždějí vědci.

Na souši skoro nic neroste ani nežije, kromě pár druhů mechu a největšího "zvířete", které je menší než komár. Všechen život je v ledovém oceánu kolem. Ten je plný malých "krevetek" (krilu), kterými se živí skoro všichni ostatní: tučňáci, tuleni a obrovské velryby.

Zvláštní je, že Antarktida nepatří žádné zemi. Je to kontinent pro všechny, chráněný mezinárodní smlouvou. Je to místo určené jen pro vědu a mír. Jsou zde zakázány jakékoliv vojenské akce a hlavně těžba ropy nebo nerostů. Je to vlastně obrovský přírodní park pro celou planetu. Největším nebezpečím pro tento ledový svět je dnes oteplování klimatu, kvůli kterému led taje, což ohrožuje nejen místní zvířata, ale i lidi na celém světě kvůli stoupající hladině moří.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Antarktida}}
[[Kategorie:Kontinenty]]
[[Kategorie:Polární oblasti]]
[[Kategorie:Geografie Antarktidy]]
[[Kategorie:Mezinárodní území]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Antarktida - Historie editací