<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Aminokyselina</id>
	<title>Aminokyselina - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Aminokyselina"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Aminokyselina&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-22T07:08:43Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Aminokyselina&amp;diff=11632&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (Aminokyselina)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Aminokyselina&amp;diff=11632&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-25T14:05:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Aminokyselina)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemická sloučenina&lt;br /&gt;
| název = Aminokyselina (obecná struktura)&lt;br /&gt;
| obrázek = Alpha-amino-acid-2D-flat.png&lt;br /&gt;
| velikost obrázku = 250px&lt;br /&gt;
| popisek obrázku = Obecná struktura α-aminokyseliny&lt;br /&gt;
| systematický název = kyselina 2-aminokarboxylová&lt;br /&gt;
| funkční vzorec = R-CH(NH₂)COOH&lt;br /&gt;
| další názvy = Aminokarboxylová kyselina&lt;br /&gt;
| vzhled = obvykle bílá krystalická látka&lt;br /&gt;
| rozpustnost ve vodě = dobrá (pro většinu)&lt;br /&gt;
| rozpustnost = nerozpustné v nepolárních rozpouštědlech&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Aminokyselina&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (často zkracováno jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;AK&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;AmK&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je organická sloučenina, která ve své molekule obsahuje nejméně jednu aminoskupinu (-NH₂) a jednu karboxylovou skupinu (-COOH). V biochemii a molekulární biologii se tento termín nejčastěji vztahuje na tzv. α-aminokyseliny (alfa-aminokyseliny), u nichž jsou obě tyto funkční skupiny vázány na stejném atomu [[uhlík|uhlíku]]. Tyto molekuly představují základní stavební kameny [[protein]]ů (bílkovin), které se podílejí na téměř všech biologických procesech v organismech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kombinací 20 základních (tzv. proteinogenních) aminokyselin jsou tvořeny prakticky všechny bílkoviny v lidském těle i v přírodě. Pořadí (sekvence) aminokyselin v řetězci určuje primární strukturu proteinu a jeho následné prostorové uspořádání, které je klíčové pro jeho biologickou funkci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
Obecná struktura α-aminokyseliny se skládá z centrálního uhlíkového atomu (α-uhlíku), na který jsou navázány:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Aminoskupina&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (-NH₂)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Karboxylová skupina&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (-COOH)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Atom vodíku&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (-H)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Postranní řetězec&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (označovaný jako R-skupina), který je pro každou aminokyselinu unikátní a určuje její specifické chemické a fyzikální vlastnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky přítomnosti kyselé karboxylové skupiny a zásadité aminoskupiny mají aminokyseliny amfoterní charakter, což znamená, že mohou reagovat jako [[kyselina|kyseliny]] i jako [[zásada|zásady]] v závislosti na [[pH]] okolního prostředí. Ve vodných roztocích při neutrálním pH existují převážně jako [[iont|ionty]] s obojetným nábojem (tzv. [[amfion|amfionty]]), kde je karboxylová skupina deprotonovaná (-COO⁻) a aminoskupina protonovaná (-NH₃⁺).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peptidová vazba ===&lt;br /&gt;
Aminokyseliny se mohou vzájemně spojovat prostřednictvím [[peptidová vazba|peptidové vazby]]. Tato vazba vzniká reakcí karboxylové skupiny jedné aminokyseliny s aminoskupinou druhé aminokyseliny za odštěpení molekuly [[voda|vody]]. Spojením dvou až přibližně 100 aminokyselin vznikají [[peptid]]y, zatímco řetězce s více než 100 aminokyselinami se označují jako [[protein]]y (bílkoviny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Dělení aminokyselin ==&lt;br /&gt;
Aminokyseliny lze dělit podle několika kritérií, z nichž nejvýznamnější je dělení podle schopnosti organismu si je syntetizovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Esenciální a neesenciální aminokyseliny ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Esenciální aminokyseliny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; jsou ty, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit a musí je přijímat v potravě. Pro dospělého člověka je esenciálních devět aminokyselin: [[fenylalanin]], [[histidin]], [[isoleucin]], [[leucin]], [[lysin]], [[methionin]], [[threonin]], [[tryptofan]] a [[valin]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Neesenciální aminokyseliny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; si tělo dokáže syntetizovat samo, obvykle z meziproduktů [[metabolismus|metabolismu]] nebo z jiných aminokyselin. Patří sem například [[alanin]], [[asparagin]], [[kyselina asparagová]] a [[glutamin]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podmíněně (semi-)esenciální aminokyseliny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; jsou takové, které si tělo sice umí vytvořit, ale jejich syntéza nemusí být dostatečná v určitých situacích, jako je období růstu (dětství), těhotenství, nemoc nebo intenzivní fyzická zátěž. Mezi ně se řadí především [[arginin]] a [[histidin]] (u dětí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení podle metabolitů ===&lt;br /&gt;
Podle toho, na jaké produkty se jejich uhlíkatá kostra v těle přeměňuje, se aminokyseliny dělí na:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Glukogenní&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Mohou být využity pro syntézu [[glukóza|glukózy]] v procesu zvaném [[glukoneogeneze]]. Patří sem většina aminokyselin, například alanin, arginin, glycin nebo valin.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ketogenní&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jsou přeměňovány na [[ketolátky]] nebo [[mastná kyselina|mastné kyseliny]]. Do této skupiny patří pouze leucin a lysin.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Smíšené (glukogenní i ketogenní)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jejich metabolismus poskytuje produkty pro obě dráhy. Patří sem [[isoleucin]], [[fenylalanin]], [[tryptofan]] a [[tyrosin]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Seznam proteinogenních aminokyselin ==&lt;br /&gt;
Existuje 20 (resp. 21-23) základních aminokyselin, které jsou kódovány genetickým kódem v [[DNA]] a slouží k tvorbě bílkovin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Aminokyselina !! Třípísmenná zkratka !! Jednopísmenná zkratka !! Typ&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Alanin]] || Ala || A || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Arginin]] || Arg || R || Podmíněně esenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asparagin]] || Asn || N || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kyselina asparagová]] || Asp || D || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Cystein]] || Cys || C || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fenylalanin]] || Phe || F || Esenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Glutamin]] || Gln || Q || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kyselina glutamová]] || Glu || E || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Glycin]] || Gly || G || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Histidin]] || His || H || Esenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Isoleucin]] || Ile || I || Esenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Leucin]] || Leu || L || Esenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lysin]] || Lys || K || Esenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Methionin]] || Met || M || Esenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prolin]] || Pro || P || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Serin]] || Ser || S || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Threonin]] || Thr || T || Esenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tryptofan]] || Trp || W || Esenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tyrosin]] || Tyr || Y || Neesenciální&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Valin]] || Val || V || Esenciální&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Kromě těchto 20 základních aminokyselin se vzácně vyskytují i další, jako je [[selenocystein]] (21.) a [[pyrolysin]] (22.), které jsou do bílkovin zařazovány speciálními mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💪 Funkce v organismu ==&lt;br /&gt;
Aminokyseliny jsou klíčové pro nespočet životně důležitých procesů v těle:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stavební funkce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jsou základními jednotkami pro syntézu [[protein]]ů, které tvoří [[sval]], [[kůže|kůži]], [[vlasy]], [[šlacha|šlachy]], [[enzym]]y a [[hormon]]y.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Energetický zdroj&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: V případě nedostatku [[sacharid]]ů nebo [[tuk]]ů mohou být aminokyseliny využity jako zdroj [[energie]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Metabolické prekurzory&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Slouží jako výchozí látky pro syntézu dalších důležitých molekul, jako jsou [[neurotransmiter]]y ([[serotonin]] z tryptofanu, [[dopamin]] z tyrosinu), [[hormon]]y štítné žlázy nebo [[dusíkatá báze|dusíkaté báze]] pro tvorbu [[DNA]] a [[RNA]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podpora imunitního systému&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Některé aminokyseliny, například [[glutamin]], jsou nezbytné pro správnou funkci imunitních buněk.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Růst a regenerace tkání&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Aminokyseliny jsou klíčové pro opravu a obnovu tkání po zranění nebo fyzické zátěži.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🥗 Zdroje v potravě ==&lt;br /&gt;
Pro zajištění dostatečného příjmu všech esenciálních aminokyselin je důležitá vyvážená strava.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Živočišné zdroje&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jsou považovány za plnohodnotné zdroje bílkovin, protože obvykle obsahují všechny esenciální aminokyseliny v optimálním poměru. Patří sem [[maso]] ([[hovězí maso|hovězí]], [[vepřové maso|vepřové]], [[drůbež]]), [[ryba|ryby]], [[vejce]] a [[mléčné výrobky]] ([[mléko]], [[sýr]], [[tvaroh]]).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rostlinné zdroje&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Většina rostlinných zdrojů postrádá jednu nebo více esenciálních aminokyselin, a proto se označují jako neplnohodnotné. Je tedy nutné kombinovat různé druhy rostlinných potravin (např. [[luštěniny]] s [[obiloviny|obilovinami]]), aby bylo dosaženo kompletního aminokyselinového spektra. Mezi kvalitní rostlinné zdroje patří [[sója]] (a výrobky z ní jako [[tofu]] a [[tempeh]]), [[čočka]], [[fazole]], [[quinoa]], [[pohanka]] a [[ořechy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Neproteinogenní a speciální aminokyseliny ==&lt;br /&gt;
Kromě 20 základních proteinogenních aminokyselin existuje v přírodě více než 300 dalších, tzv. neproteinogenních aminokyselin. Tyto aminokyseliny nejsou kódovány v [[DNA]] a nejsou standardní součástí bílkovin, ale plní v organismu jiné důležité role.&lt;br /&gt;
Příklady zahrnují:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Beta-alanin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Součást [[koenzym A|koenzymu A]] a [[karnosin]]u, který pomáhá regulovat pH ve svalech.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ornitin]] a [[citrulin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Klíčové meziprodukty v [[močovinový cyklus|močovinovém cyklu]], procesu odbourávání dusíku.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Homocystein]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Meziprodukt metabolismu methioninu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Gama-aminomáselná kyselina]] (GABA)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Důležitý inhibiční [[neurotransmiter]] v [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Taurin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Hraje roli v funkci [[žluč]]i a zdraví [[srdce]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Tyroxin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Hormon [[štítná žláza|štítné žlázy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie objevů ==&lt;br /&gt;
Objev aminokyselin byl postupný proces trvající více než jedno století.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1806&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: První objevenou aminokyselinou byl [[asparagin]], který izolovali francouzští chemici Louis-Nicolas Vauquelin a Pierre Jean Robiquet z chřestu (&amp;#039;&amp;#039;Asparagus&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1810&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Byl objeven [[cystin]] v ledvinových kamenech.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1820&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Ze svalové tkáně byly izolovány [[leucin]] a [[glycin]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1935&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Byl objeven [[threonin]], poslední z 20 základních proteinogenních aminokyselin. Tím byla sada kompletní, což umožnilo další výzkum v oblasti [[výživa|výživy]] a [[biochemie|biochemie]], vedený například Williamem Cummingem Rosem, který definoval denní potřebu esenciálních aminokyselin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Lego kostky života ==&lt;br /&gt;
Představte si, že vaše tělo je obrovská a složitá stavba, například hrad. Aby se tento hrad mohl postavit a neustále opravovat, potřebujete stavební materiál. Tímto materiálem jsou [[bílkovina|bílkoviny]]. Aminokyseliny jsou pak jako jednotlivé kostičky [[Lego|Lega]], ze kterých se tyto bílkoviny skládají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 20 základních druhů &amp;quot;Lego kostiček&amp;quot; (aminokyselin). Když je poskládáte v různém pořadí a v různém počtu, můžete postavit cokoliv: pevnou zeď (svaly), střechu (kůži), komín (vlasy) nebo třeba specializované roboty, kteří v hradě pracují (enzymy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé z těchto &amp;quot;kostiček&amp;quot; si vaše tělo umí vyrobit samo (neesenciální aminokyseliny). Jiné, ty nejdůležitější a nejspeciálnější, si vyrobit neumí a musíte mu je dodat v jídle (esenciální aminokyseliny). Proto je důležité jíst pestrou stravu, například [[maso]], [[vejce]] nebo [[luštěniny]], abyste měli k dispozici všechny druhy kostiček a váš &amp;quot;hrad&amp;quot; mohl správně fungovat a růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Aminokyselina Wikipedie - Aminokyselina]&lt;br /&gt;
[https://sk.wikipedia.org/wiki/Aminokyselina Wikipédia - Aminokyselina]&lt;br /&gt;
[https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/13760-neproteinogenni-aminokyseliny NZIP - neproteinogenní aminokyseliny]&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Aminokyseliny WikiSkripta - Aminokyseliny]&lt;br /&gt;
[https://www.enervit.cz/info/co-a-k-cemu-jsou-aminokyseliny/ Enervit - Co a k čemu jsou AMINOKYSELINY?]&lt;br /&gt;
[https://www.lekarna.cz/clanek/co-to-jsou-aminokyseliny-a-kde-se-vyskytuji/ Lékárna.cz - Co to jsou aminokyseliny a kde se vyskytují]&lt;br /&gt;
[https://www.kompava.cz/co-jsou-aminokyseliny-a-jake-maji-ucinky/ Kompava.cz - Co jsou aminokyseliny a jaké mají účinky]&lt;br /&gt;
[https://www.drmax.cz/clanky/esencialni-aminokyseliny-vyznam-a-potraviny Dr. Max - Esenciální aminokyseliny - význam a potraviny]&lt;br /&gt;
[https://www.gymbeam.cz/blog/aminokyseliny-deleni-funkce-v-tele-vliv-na-sportovni-vykon-a-nejlepsi-zdroje/ GymBeam - Aminokyseliny: Dělení, funkce v těle, vliv na sportovní výkon a nejlepší zdroje]&lt;br /&gt;
[https://www.bez-hladoveni.cz/aminokyseliny-v-potravinach/ Bezhladoveni.cz - Aminokyseliny v potravinách: Esenciální i neesenciální]&lt;br /&gt;
[https://www.nzip.cz/clanek/1025-bilkoviny-proteiny-a-aminokyseliny NZIP - Bílkoviny (proteiny) a aminokyseliny]&lt;br /&gt;
[https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/13759-proteinogenni-aminokyseliny NZIP - proteinogenní aminokyseliny]&lt;br /&gt;
[https://www.webchemie.cz/aminokyseliny.html Webchemie - Aminokyseliny]&lt;br /&gt;
[https://www.nutsman.cz/blog/kde-hledat-ve-strave-esencialni-aminokyseliny/ Nutsman - Kde hledat ve stravě esenciální aminokyseliny?]&lt;br /&gt;
[https://cs.milobiotech.com/info/what-food-has-all-20-amino-acids-75486716.html MILO BIOTECH - Jaké jídlo obsahuje všech 20 aminokyselin?]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Aminokyselina}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Biochemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Organické sloučeniny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyziologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>