InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-24T05:42:03Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Alžběta I. Petrovna
| titul = Císařovna a samovládkyně vší Rusi
| obrázek = Elizabeth of Russia by V.Eriksen (18th c., Gatchina).jpg
| popisek = Portrét Alžběty I. od Virgilia Eriksena
| období vlády = 6. prosince 1741 – 5. ledna 1762
| korunovace = 25. dubna 1742
| předchůdce = [[Ivan VI. Antonovič|Ivan VI.]]
| nástupce = [[Petr III. Ruský|Petr III.]]
| datum narození = [[29. prosinec|29. prosince]] [[1709]]
| místo narození = Kolomenskoje, [[Ruské carství]]
| datum úmrtí = [[5. leden|5. ledna]] [[1762]] (25. prosince 1761 podle juliánského kalendáře)
| místo úmrtí = [[Petrohrad]], [[Ruské impérium]]
| místo pohřbení = [[Petropavlovská pevnost]], Petrohrad
| dynastie = [[Romanovci]]
| otec = [[Petr I. Veliký]]
| matka = [[Kateřina I. Alexejevna]]
| manžel = [[Alexej Grigorjevič Razumovskij]] (tajné morganatické manželství)
}}

'''Alžběta I. Petrovna''' (rusky ''Елизаве́та I Петро́вна''; [[29. prosinec|29. prosince]] [[1709]], Kolomenskoje u [[Moskva|Moskvy]] – [[5. leden|5. ledna]] [[1762]], [[Petrohrad]]) byla ruská carevna vládnoucí v letech 1741 až 1762. Byla dcerou cara [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]] a jeho druhé ženy [[Kateřina I. Alexejevna|Kateřiny I.]] Její vláda je spojována s počátky ruského [[osvícenství]], založením [[Moskevská státní univerzita|Moskevské univerzity]] a [[Carská akademie umění|Akademie umění]] v Petrohradě. V zahraniční politice se [[Ruské impérium|Rusko]] pod jejím vedením úspěšně zapojilo do [[Sedmiletá válka|Sedmileté války]] proti [[Prusko|Prusku]] a její armády dočasně obsadily [[Berlín]]. Alžběta je také známá svou láskou k luxusu, plesu a módě, ale také tím, že během své vlády nepodepsala jediný rozsudek smrti.

== 👑 Cesta k moci ==
Alžběta se narodila jako nemanželská dcera Petra Velikého a Marty Skavronské (pozdější carevny Kateřiny I.), protože její rodiče uzavřeli oficiální sňatek až v roce 1712. Spolu se svou starší sestrou [[Anna Petrovna|Annou]] byla legitimizována po svatbě rodičů. V mládí byla považována za jednu z nejkrásnějších princezen v [[Evropa|Evropě]]. Otec pro ni plánoval sňatek s francouzským králem [[Ludvík XV.|Ludvíkem XV.]], ale tento plán ztroskotal na odporu francouzského dvora.

Po smrti Petra Velikého v roce 1725 a následné krátké vládě její matky Kateřiny I. a synovce [[Petr II. Ruský|Petra II.]] se moc v Rusku dostala do rukou vedlejší větve Romanovců. Na trůn usedla [[Anna Ivanovna]], dcera Petrova nevlastního bratra [[Ivan V. Ruský|Ivana V.]] Během její vlády byla Alžběta držena stranou od politického dění. Po smrti Anny Ivanovny se stal carem její nezletilý prasynovec [[Ivan VI. Antonovič|Ivan VI.]] a regentkou jeho matka [[Anna Leopoldovna]].

Nespokojenost s vládou cizinců (především Němců) u dvora a podpora ze strany gardových pluků, které zbožňovaly dceru Petra Velikého, vytvořily příznivé podmínky pro převrat. V noci na 6. prosince 1741 (25. listopadu podle juliánského kalendáře) se Alžběta v čele [[Preobraženský pluk|Preobraženského pluku]] vydala do [[Zimní palác|Zimního paláce]], kde bez krveprolití zatkla malého cara Ivana VI. i jeho rodiče a prohlásila se za carevnu.

== 🏛️ Vláda (1741–1762) ==
Alžbětina vláda představovala návrat k politice jejího otce Petra Velikého a zároveň období kulturního a společenského rozkvětu.

=== 📜 Vnitřní politika ===
Jedním z prvních Alžbětiných kroků bylo zrušení kabinetu ministrů, který omezoval moc panovníka, a obnovení pravomocí [[Senát (Rusko)|Senátu]], jak jej koncipoval její otec. Během její vlády došlo k významné hospodářské reformě – v roce 1754 byly zrušeny vnitřní celní bariéry mezi jednotlivými částmi říše, což výrazně podpořilo vnitřní obchod a ekonomický růst.

Alžběta proslula svým slibem, že během její vlády nebude vykonán žádný trest smrti. Ačkoliv tělesné tresty, jako bičování knutou, a deportace na [[Sibiř]] zůstaly v platnosti, absence poprav byla na tehdejší dobu v Evropě zcela výjimečná.

Velkou pozornost věnovala podpoře vědy a umění. Z iniciativy jejího favorita [[Ivan Ivanovič Šuvalov|Ivana Šuvalova]] a vědce [[Michail Vasiljevič Lomonosov|Michaila Lomonosova]] byla v roce 1755 založena [[Moskevská státní univerzita|Moskevská univerzita]]. V roce 1757 pak byla v Petrohradě založena [[Carská akademie umění]]. Její dvůr se stal centrem luxusu a velkolepých slavností. Architekt [[Francesco Bartolomeo Rastrelli]] pro ni přestavěl [[Zimní palác]] v Petrohradě a [[Kateřinský palác]] v [[Carskoje Selo|Carském Selu]] do podoby vrcholného [[baroko|baroka]], které se dnes označuje jako alžbětinské baroko.

=== 🌍 Zahraniční politika ===
V zahraniční politice pokračovala Alžběta v budování Ruska jako evropské velmoci. Krátce po jejím nástupu na trůn musela čelit [[Rusko-švédská válka (1741–1743)|válce se Švédskem]] (1741–1743), která skončila ruským vítězstvím a [[Åboský mír|mírem z Åbo]], jímž Rusko získalo část [[Finsko|Finska]].

Nejvýznamnějším zahraničněpolitickým konfliktem její vlády byla [[Sedmiletá válka]] (1756–1763). Alžběta, která osobně nenáviděla pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]], se připojila k alianci [[Habsburská monarchie|Rakouska]] a [[Francie|Francie]] proti [[Prusko|Prusku]]. Ruská armáda dosáhla v průběhu války značných úspěchů. V bitvě u [[Bitva u Gross-Jägersdorfu|Gross-Jägersdorfu]] (1757) a drtivě v [[Bitva u Kunersdorfu|bitvě u Kunersdorfu]] (1759) porazila pruská vojska. V roce 1760 ruské jednotky dokonce na několik dní obsadily [[Berlín]]. Na přelomu let 1761 a 1762 stálo Prusko na pokraji úplné porážky.

Alžbětina smrt v lednu 1762 však znamenala dramatický obrat. Její nástupce a synovec [[Petr III. Ruský|Petr III.]], který byl velkým obdivovatelem Fridricha II., okamžitě ukončil válku, vrátil Prusku všechna dobytá území a uzavřel s ním spojenectví. Tento zvrat je v dějinách znám jako „[[Zázrak domu Braniborského]]“.

== 🎨 Kultura a umění ==
Vláda Alžběty Petrovny je považována za zlatý věk ruské aristokracie a rozkvět umění. Carevna milovala divadlo, hudbu a plesy. V roce 1756 byl založen první stálý profesionální ruský divadelní soubor. Dvůr se stal centrem francouzské kultury, francouzština se stala jazykem šlechty.

Architektura té doby je charakteristická monumentálním a bohatě zdobeným stylem, který je spojen především se jménem [[Francesco Bartolomeo Rastrelli|Bartolomea Rastrelliho]]. Kromě Zimního paláce a Kateřinského paláce navrhl také [[Smolný klášter]] v Petrohradě a podílel se na přestavbě paláce v [[Peterhof|Peterhofu]].

Věda zažívala nebývalý rozvoj díky činnosti polyhistora [[Michail Vasiljevič Lomonosov|Michaila Lomonosova]], který se zasloužil o reformu ruského jazyka, položil základy ruské chemie a fyziky a byl klíčovou postavou při založení univerzity v Moskvě.

== ❤️ Osobní život ==
Alžběta se nikdy oficiálně nevdala a neměla žádné legitimní potomky. Její velkou životní láskou byl [[Alexej Grigorjevič Razumovskij]], prostý ukrajinský kozák s nádherným hlasem, kterého si všimla ve dvorním sboru. Jejich vztah byl veřejným tajemstvím a podle mnoha historiků uzavřeli v roce 1742 tajný [[morganatický sňatek]].

Carevna byla proslulá svou marnivostí a láskou k módě. Traduje se, že po její smrti bylo v její garderobě nalezeno přes 15 000 šatů a tisíce párů bot. Byla také známá svou zbožností, ale zároveň i pověrčivostí. Přestože byla energickou a schopnou vládkyní, v pozdějších letech se stále více stahovala do soukromí a přenechávala řízení státu svým poradcům, jako byli bratři Šuvalovové nebo kancléř [[Alexej Petrovič Bestužev-Rjumin]].

== ⚰️ Smrt a odkaz ==
Alžběta I. Petrovna zemřela na následky chronického onemocnění a záchvatu mrtvice 5. ledna 1762 ve věku 52 let. Byla pohřbena v [[Petropavlovská pevnost|Petropavlovské pevnosti]] v Petrohradě. Jelikož neměla děti, jejím nástupcem se stal syn její sestry Anny Petrovny, [[Petr III. Ruský|Petr III.]], vévoda holštýnsko-gottorpský.

Její dvacetiletá vláda přinesla Rusku vnitřní stabilitu, hospodářský rozvoj a posílení mezinárodního postavení. Položila základy pro kulturní rozmach, na který později navázala [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II. Veliká]]. Ačkoliv byla kritizována za obrovské výdaje dvora a utužování [[nevolnictví]], její éra je v ruských dějinách vnímána převážně pozitivně jako období míru, prosperity a kulturního vzestupu.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Carevna''': Je to jako královna, ale pro Rusko. Vládla celé obrovské Ruské říši.
* '''Státní převrat (puč)''': Představte si, že někdo v noci s pomocí vojáků svrhne vládu a sám se stane vládcem. Alžběta to udělala, aby se dostala na trůn, protože věřila, že na něj má jako dcera Petra Velikého právo.
* '''Sedmiletá válka''': Byla to velká válka v Evropě, něco jako "světová válka" své doby. Rusko pod vedením Alžběty bojovalo hlavně proti Prusku (dnešní část [[Německo|Německa]]) a téměř ho porazilo.
* '''Baroko''': Je to umělecký styl, který miluje zdobnost, zlato, velkolepost a drama. Alžběta nechala postavit mnoho paláců v tomto stylu, které jsou plné ornamentů a vypadají jako z pohádky.
* '''Morganatický sňatek''': Jedná se o nerovnorodý sňatek, například mezi členem panovnického rodu a osobou nižšího postavení. Děti z takového svazku obvykle nemají nárok na trůn.

{{DEFAULTSORT:Alzbeta 1. Petrovna}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Ruští panovníci]]
[[Kategorie:Romanovci]]
[[Kategorie:Ženy v čele státu]]
[[Kategorie:Osobnosti 18. století]]
[[Kategorie:Narození 1709]]
[[Kategorie:Úmrtí 1762]]
[[Kategorie:Dcery panovníků]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Alžběta I. Petrovna - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)