Afrikánština - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:06:31Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-27T10:02:12Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - jazyk
| název = Afrikánština
| rodný název = Afrikaans
| státy = {{Vlajka|Jihoafrická republika}} [[Jihoafrická republika]], {{Vlajka|Namibie}} [[Namibie]], {{Vlajka|Botswana}} [[Botswana]], {{Vlajka|Zimbabwe}} [[Zimbabwe]] a diaspory v {{Vlajka|Austrálie}} [[Austrálie|Austrálii]], {{Vlajka|Nový Zéland}} [[Nový Zéland|Novém Zélandu]], {{Vlajka|Spojené království}} [[Spojené království|Spojeném království]] a {{Vlajka|Kanada}} [[Kanada|Kanadě]]
| region = [[Jižní Afrika]]
| počet mluvčích = cca 7,2 milionu (rodilí mluvčí)<br>cca 15–23 milionů (celkem)
| jazyková rodina = [[Indoevropské jazyky]]
| větev = [[Germánské jazyky]]
| skupina = [[Západogermánské jazyky]]
| podskupina = Dolnofrancké jazyky
| písmo = [[Latinka]]
| oficiální jazyk = {{Vlajka|Jihoafrická republika}} [[Jihoafrická republika]] (jeden z oficiálních jazyků)
| regulátor = Die Taalkommissie
| iso1 = af
| iso2 = afr
| iso3 = afr
| sil = AFR
}}

'''Afrikánština''' (''Afrikaans'') je [[západogermánský jazyk]], kterým se mluví především v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]] a [[Namibie|Namibii]]. V menší míře se používá také v [[Botswana|Botswaně]] a [[Zimbabwe|Zimbabwe]]. Jazyk se vyvinul z [[nizozemština|nizozemských]] dialektů 17. století, které do oblasti [[Mys Dobré naděje]] přinesli osadníci [[Nizozemská východoindická společnost|Nizozemské východoindické společnosti]]. Z tohoto důvodu je často popisována jako dceřiný jazyk nizozemštiny.

Afrikánština je známá svou vysoce analytickou a zjednodušenou gramatikou ve srovnání s nizozemštinou a ostatními [[germánské jazyky|germánskými jazyky]]. Mezi její nejvýraznější rysy patří absence slovesného časování podle osoby a čísla a používání dvojitého záporu. Během 20. století byla úzce spjata s politikou [[apartheid]]u, což ovlivnilo její vnímání, ale dnes je jazykem rozmanitých etnických skupin, zejména barevných (Coloureds) a bílých Afrikánců.

== 📜 Historie ==
Vývoj afrikánštiny je úzce spjat s koloniální historií jižní Afriky.

=== 🇳🇱 Kořeny v nizozemštině 17. století ===
Základy afrikánštiny byly položeny v roce [[1652]], kdy [[Nizozemská východoindická společnost]] (nizozemsky: ''Vereenigde Oostindische Compagnie'', VOC) založila zásobovací stanici na [[Mys Dobré naděje|Mysu Dobré naděje]] pod vedením [[Jan van Riebeeck|Jana van Riebeecka]]. Osadníci, kteří sem přicházeli, mluvili různými dialekty nizozemštiny, především z oblasti [[Holandsko (region)|Holandska]] a [[Zeeland|Zélandu]]. Tento hovorový jazyk, označovaný jako ''Kaaps-Hollands'' (Kapská holandština), se začal postupně odlišovat od standardní nizozemštiny používané v [[Evropa|Evropě]].

Na jeho formování měly významný vliv i další jazyky, se kterými přišel do styku:
* **Jazyky otroků:** [[Malajština]] a kreolizovaná [[portugalština]], které přinesli otroci z [[Indonésie]], [[Indie|Indie]] a [[Madagaskar|Madagaskaru]].
* **Domorodé africké jazyky:** Jazyky domorodých kmenů [[Khoikhoiové|Khoikhoiů]] a [[Sanové|Sanů]] (tzv. [[Khoisanské jazyky]]).
* **Jazyky evropských přistěhovalců:** [[Němčina]] a [[francouzština]] (od [[Hugenoti|hugenotských]] uprchlíků).

=== 📈 Vznik samostatného jazyka ===
Během 18. a 19. století se rozdíly mezi kapskou holandštinou a evropskou nizozemštinou prohlubovaly. Gramatika se zjednodušovala, slovní zásoba se obohacovala o přejatá slova a vyvíjela se specifická výslovnost.

V roce [[1875]] byla v Paarlu založena organizace ''Genootskap van Regte Afrikaners'' (Společnost pravých Afrikánců), která si kladla za cíl povýšit afrikánštinu na spisovný jazyk. Tento moment je považován za začátek tzv. Prvního afrikánského jazykového hnutí. Cílem bylo dokázat, že afrikánština není jen "kuchyňský" dialekt, ale plnohodnotný jazyk schopný vyjádřit složité myšlenky.

Druhé afrikánské jazykové hnutí na počátku 20. století bylo úspěšnější a vedlo k oficiálnímu uznání. V roce [[1925]] afrikánština nahradila nizozemštinu jako úřední jazyk [[Jihoafrická unie|Jihoafrické unie]] (vedle [[angličtina|angličtiny]]).

=== 🇿🇦 Role během apartheidu ===
V období [[apartheid]]u ([[1948]]–[[1994]]) byla afrikánština silně prosazována nacionalistickou vládou a stala se symbolem nadvlády bílých Afrikánců. Byla vnímána jako "jazyk utlačovatele", což vyvrcholilo v roce [[1976]] [[povstání v Sowetu|povstáním v Sowetu]]. Protesty černých studentů byly namířeny proti nařízení vlády, které zavádělo afrikánštinu jako povinný vyučovací jazyk na černošských školách. Tento tragický incident, při kterém zemřely stovky lidí, posílil negativní konotace spojené s jazykem.

=== 🌈 Post-apartheidní éra ===
Po pádu apartheidu v roce [[1994]] ztratila afrikánština své výsadní postavení. Stala se jedním z 11 (později 12) oficiálních jazyků [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]]. Její role ve veřejném životě a vzdělávání postupně slábne ve prospěch angličtiny, ale stále zůstává důležitým jazykem s bohatou literaturou, hudbou a médii. Probíhají snahy o "dekolonizaci" jazyka a jeho oddělení od politické minulosti, přičemž se zdůrazňuje, že je mateřským jazykem nejen bílých Afrikánců, ale i většiny barevného obyvatelstva.

== 🌍 Geografické rozšíření ==
Afrikánštinou se mluví především v jižní části afrického kontinentu.

* '''{{Vlajka|Jihoafrická republika}} [[Jihoafrická republika|Jihoafrická republika]]''': Podle sčítání lidu je afrikánština třetím nejrozšířenějším mateřským jazykem v zemi (po [[zuluština|zuluštině]] a [[xhoština|xhoštině]]). Je dominantním jazykem v provinciích [[Západní Kapsko]] a [[Severní Kapsko]]. Demograficky je mateřským jazykem pro přibližně 60 % bílého obyvatelstva a 75 % barevného obyvatelstva.
* '''{{Vlajka|Namibie}} [[Namibie]]''': Ačkoli jediným oficiálním jazykem je angličtina, afrikánština je zde široce používána jako [[lingua franca]] a je mateřským jazykem pro zhruba 10 % populace. Do roku [[1990]] byla jedním z úředních jazyků.
* '''Diaspora''': V důsledku emigrace z Jihoafrické republiky po pádu apartheidu existují významné komunity mluvčích afrikánštiny ve [[Spojené království|Spojeném království]], [[Austrálie|Austrálii]], [[Nový Zéland|Novém Zélandu]], [[Kanada|Kanadě]] a [[Spojené státy americké|USA]].

== ⚙️ Charakteristika a gramatika ==
Afrikánština je proslulá svou jednoduchou a pravidelnou gramatickou strukturou, která je výsledkem kreolizace a jazykového kontaktu.

=== Morfologie ===
* **Analytický jazyk:** Na rozdíl od většiny indoevropských jazyků afrikánština téměř úplně ztratila skloňování. Podstatná jména nemají gramatické rody a pády se vyjadřují pomocí předložek.
* **Určitý a neurčitý člen:** Existuje pouze jeden určitý člen ''die'' (pro všechny rody a čísla) a jeden neurčitý člen '''n''' (vyslovováno jako slabé /ə/).
* **Slovesa:** Slovesa se nečasují podle osoby ani čísla. Tvar je pro všechny osoby stejný.
* ''Ek is'' (Já jsem), ''Jy is'' (Ty jsi), ''Hy is'' (On je), ''Ons is'' (My jsme).
* **Minulý čas:** Tvoří se pomocí pomocného slovesa ''het'' (mít) a příčestí minulého, které má téměř vždy předponu ''ge-''.
* ''Ek werk'' (Pracuji) → ''Ek het gewerk'' (Pracoval jsem).
* **Budoucí čas:** Tvoří se pomocí modálního slovesa ''sal''.
* ''Ek sal werk'' (Budu pracovat).

=== Syntaxe ===
* **Dvojitý zápor:** Nejznámějším rysem afrikánské syntaxe je dvojitý zápor. Záporná částice ''nie'' se umisťuje za sloveso a na konec věty (nebo větného členu).
* ''Hy kan '''nie''' Afrikaans praat '''nie'''.'' (Doslova: "On může ne afrikánsky mluvit ne.") → "On neumí mluvit afrikánsky."
* Tento jev pravděpodobně pochází z francouzštiny (''ne...pas'') nebo nizozemských dialektů.

=== Slovní zásoba ===
Většina slovní zásoby (přes 90 %) pochází z nizozemštiny. Zbytek tvoří přejatá slova z:
* **Angličtiny:** ''tjek'' (check), ''trein'' (train)
* **Malajštiny:** ''baie'' (mnoho, z ''banyak''), ''piesang'' (banán)
* **Portugalštiny:** ''kraal'' (ohrada, z ''curral'')
* **Bantuských jazyků:** ''gogga'' (hmyz), ''lobola'' (věno)
* **Khoisanských jazyků:** ''dagga'' (marihuana), ''geitjie'' (gekon)

== 🗣️ Dialekty ==
Ačkoli existuje standardizovaná forma afrikánštiny (''Standaardafrikaans''), používaná v médiích a školství, jazyk má několik regionálních variant:
* **Kaapse Afrikaans (Kapská afrikánština):** Považována za nejstarší formu, mluví jí především barevné komunity v okolí [[Kapské Město|Kapského Města]]. Vyznačuje se rychlým tempem řeči a větším množstvím slov přejatých z malajštiny.
* **Oosgrensafrikaans (Východní hraniční afrikánština):** Dialekt, který se vyvinul na východní hranici Kapské kolonie a stal se základem pro standardní afrikánštinu.
* **Oranjerivierafrikaans (Oranžsko-říční afrikánština):** Dialekt používaný v oblasti řeky [[Oranje]].

== 🏛️ Kulturní a politický význam ==
Afrikánština má bohatou literární, hudební a mediální tradici.
* **Literatura:** Mezi významné afrikánské spisovatele patří nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny]] [[J. M. Coetzee]] (ačkoli psal v angličtině, jeho dílo je hluboce zakořeněno v afrikánském kontextu), [[André Brink]], [[Breyten Breytenbach]] nebo současný autor detektivek [[Deon Meyer]].
* **Hudba:** Afrikánská hudební scéna je velmi živá, od tradičních stylů po moderní žánry jako rock a hip-hop. Mezinárodně známé jsou například skupiny jako [[Die Antwoord]], které ve své tvorbě mísí afrikánštinu s angličtinou.
* **Média:** Existuje řada novin, časopisů, televizních stanic (např. KykNET) a rozhlasových stanic vysílajících v afrikánštině.

Jazyk je spravován institucí ''Die Taalkommissie'' (Jazyková komise), která vydává pravopisná pravidla známá jako ''Afrikaanse Woordelys en Spelreëls'' (AWS).

== 📖 Příklady a srovnání s nizozemštinou ==
Následující tabulka ukazuje podobnosti a rozdíly mezi afrikánštinou, nizozemštinou a češtinou.

{| class="wikitable"
! Čeština
! Afrikánština
! Nizozemština
|-
| Co je to?
| Wat is dit?
| Wat is dat?
|-
| Mluvím afrikánsky.
| Ek praat Afrikaans.
| Ik spreek Afrikaans.
|-
| Rozumím.
| Ek verstaan.
| Ik versta.
|-
| On to neví.
| Hy weet dit nie.
| Hij weet het niet.
|-
| Koupil jsem si knihu.
| Ek het 'n boek gekoop.
| Ik heb een boek gekocht.
|}

== 💡 Pro laiky ==
Afrikánština je jazyk z [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]], který vznikl z [[nizozemština|nizozemštiny]], ale během staletí se výrazně zjednodušil. Představte si ji jako "zjednodušenou nizozemštinu" s příměsí slov z afrických a asijských jazyků. Její gramatika je velmi pravidelná – například slovesa mají pro všechny osoby stejný tvar (neříká se "já jsem, ty jsi", ale "já je, ty je"). Největší a nejznámější zvláštností je dvojitý zápor. Když chcete něco popřít, musíte použít slovo "ne" (''nie'') dvakrát v jedné větě, například: "Já nechci jít domů" se řekne "Ek wil '''nie''' huis toe gaan '''nie'''."

{{DEFAULTSORT:Afrikanstina}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:Germánské jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky Jihoafrické republiky]]
[[Kategorie:Jazyky Namibie]]
[[Kategorie:Západogermánské jazyky]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:06
Řádek 30:		Řádek 30:

	Na jeho formování měly významný vliv i další jazyky, se kterými přišel do styku:		Na jeho formování měly významný vliv i další jazyky, se kterými přišel do styku:
	* Jazyky otroků: [[Malajština]] a kreolizovaná [[portugalština]], které přinesli otroci z [[Indonésie]], [[Indie\|Indie]] a [[Madagaskar\|Madagaskaru]].		* '''Jazyky otroků:''' [[Malajština]] a kreolizovaná [[portugalština]], které přinesli otroci z [[Indonésie]], [[Indie\|Indie]] a [[Madagaskar\|Madagaskaru]].
	* Domorodé africké jazyky: Jazyky domorodých kmenů [[Khoikhoiové\|Khoikhoiů]] a [[Sanové\|Sanů]] (tzv. [[Khoisanské jazyky]]).		* '''Domorodé africké jazyky:''' Jazyky domorodých kmenů [[Khoikhoiové\|Khoikhoiů]] a [[Sanové\|Sanů]] (tzv. [[Khoisanské jazyky]]).
	* Jazyky evropských přistěhovalců: [[Němčina]] a [[francouzština]] (od [[Hugenoti\|hugenotských]] uprchlíků).		* '''Jazyky evropských přistěhovalců:''' [[Němčina]] a [[francouzština]] (od [[Hugenoti\|hugenotských]] uprchlíků).

	=== 📈 Vznik samostatného jazyka ===		=== 📈 Vznik samostatného jazyka ===
Řádek 58:		Řádek 58:

	=== Morfologie ===		=== Morfologie ===
	* Analytický jazyk: Na rozdíl od většiny indoevropských jazyků afrikánština téměř úplně ztratila skloňování. Podstatná jména nemají gramatické rody a pády se vyjadřují pomocí předložek.		* '''Analytický jazyk:''' Na rozdíl od většiny indoevropských jazyků afrikánština téměř úplně ztratila skloňování. Podstatná jména nemají gramatické rody a pády se vyjadřují pomocí předložek.
	* Určitý a neurčitý člen: Existuje pouze jeden určitý člen ''die'' (pro všechny rody a čísla) a jeden neurčitý člen '''n''' (vyslovováno jako slabé /ə/).		* '''Určitý a neurčitý člen:''' Existuje pouze jeden určitý člen ''die'' (pro všechny rody a čísla) a jeden neurčitý člen '''n''' (vyslovováno jako slabé /ə/).
	* Slovesa: Slovesa se nečasují podle osoby ani čísla. Tvar je pro všechny osoby stejný.		* '''Slovesa:''' Slovesa se nečasují podle osoby ani čísla. Tvar je pro všechny osoby stejný.
	* ''Ek is'' (Já jsem), ''Jy is'' (Ty jsi), ''Hy is'' (On je), ''Ons is'' (My jsme).		* ''Ek is'' (Já jsem), ''Jy is'' (Ty jsi), ''Hy is'' (On je), ''Ons is'' (My jsme).
	* Minulý čas: Tvoří se pomocí pomocného slovesa ''het'' (mít) a příčestí minulého, které má téměř vždy předponu ''ge-''.		* '''Minulý čas:''' Tvoří se pomocí pomocného slovesa ''het'' (mít) a příčestí minulého, které má téměř vždy předponu ''ge-''.
	* ''Ek werk'' (Pracuji) → ''Ek het gewerk'' (Pracoval jsem).		* ''Ek werk'' (Pracuji) → ''Ek het gewerk'' (Pracoval jsem).
	* Budoucí čas: Tvoří se pomocí modálního slovesa ''sal''.		* '''Budoucí čas:''' Tvoří se pomocí modálního slovesa ''sal''.
	* ''Ek sal werk'' (Budu pracovat).		* ''Ek sal werk'' (Budu pracovat).

	=== Syntaxe ===		=== Syntaxe ===
	* Dvojitý zápor: Nejznámějším rysem afrikánské syntaxe je dvojitý zápor. Záporná částice ''nie'' se umisťuje za sloveso a na konec věty (nebo větného členu).		* '''Dvojitý zápor:''' Nejznámějším rysem afrikánské syntaxe je dvojitý zápor. Záporná částice ''nie'' se umisťuje za sloveso a na konec věty (nebo větného členu).
	* ''Hy kan '''nie''' Afrikaans praat '''nie'''.'' (Doslova: "On může ne afrikánsky mluvit ne.") → "On neumí mluvit afrikánsky."		* ''Hy kan '''nie''' Afrikaans praat '''nie'''.'' (Doslova: "On může ne afrikánsky mluvit ne.") → "On neumí mluvit afrikánsky."
	* Tento jev pravděpodobně pochází z francouzštiny (''ne...pas'') nebo nizozemských dialektů.		* Tento jev pravděpodobně pochází z francouzštiny (''ne...pas'') nebo nizozemských dialektů.
Řádek 74:		Řádek 74:
	=== Slovní zásoba ===		=== Slovní zásoba ===
	Většina slovní zásoby (přes 90 %) pochází z nizozemštiny. Zbytek tvoří přejatá slova z:		Většina slovní zásoby (přes 90 %) pochází z nizozemštiny. Zbytek tvoří přejatá slova z:
	* Angličtiny: ''tjek'' (check), ''trein'' (train)		* '''Angličtiny:''' ''tjek'' (check), ''trein'' (train)
	* Malajštiny: ''baie'' (mnoho, z ''banyak''), ''piesang'' (banán)		* '''Malajštiny:''' ''baie'' (mnoho, z ''banyak''), ''piesang'' (banán)
	* Portugalštiny: ''kraal'' (ohrada, z ''curral'')		* '''Portugalštiny:''' ''kraal'' (ohrada, z ''curral'')
	* Bantuských jazyků: ''gogga'' (hmyz), ''lobola'' (věno)		* '''Bantuských jazyků:''' ''gogga'' (hmyz), ''lobola'' (věno)
	* Khoisanských jazyků: ''dagga'' (marihuana), ''geitjie'' (gekon)		* '''Khoisanských jazyků:''' ''dagga'' (marihuana), ''geitjie'' (gekon)

	== 🗣️ Dialekty ==		== 🗣️ Dialekty ==
	Ačkoli existuje standardizovaná forma afrikánštiny (''Standaardafrikaans''), používaná v médiích a školství, jazyk má několik regionálních variant:		Ačkoli existuje standardizovaná forma afrikánštiny (''Standaardafrikaans''), používaná v médiích a školství, jazyk má několik regionálních variant:
	* Kaapse Afrikaans (Kapská afrikánština): Považována za nejstarší formu, mluví jí především barevné komunity v okolí [[Kapské Město\|Kapského Města]]. Vyznačuje se rychlým tempem řeči a větším množstvím slov přejatých z malajštiny.		* '''Kaapse Afrikaans (Kapská afrikánština):''' Považována za nejstarší formu, mluví jí především barevné komunity v okolí [[Kapské Město\|Kapského Města]]. Vyznačuje se rychlým tempem řeči a větším množstvím slov přejatých z malajštiny.
	* Oosgrensafrikaans (Východní hraniční afrikánština): Dialekt, který se vyvinul na východní hranici Kapské kolonie a stal se základem pro standardní afrikánštinu.		* '''Oosgrensafrikaans (Východní hraniční afrikánština):''' Dialekt, který se vyvinul na východní hranici Kapské kolonie a stal se základem pro standardní afrikánštinu.
	* Oranjerivierafrikaans (Oranžsko-říční afrikánština): Dialekt používaný v oblasti řeky [[Oranje]].		* '''Oranjerivierafrikaans (Oranžsko-říční afrikánština):''' Dialekt používaný v oblasti řeky [[Oranje]].

	== 🏛️ Kulturní a politický význam ==		== 🏛️ Kulturní a politický význam ==
	Afrikánština má bohatou literární, hudební a mediální tradici.		Afrikánština má bohatou literární, hudební a mediální tradici.
	* Literatura: Mezi významné afrikánské spisovatele patří nositel [[Nobelova cena za literaturu\|Nobelovy ceny]] [[J. M. Coetzee]] (ačkoli psal v angličtině, jeho dílo je hluboce zakořeněno v afrikánském kontextu), [[André Brink]], [[Breyten Breytenbach]] nebo současný autor detektivek [[Deon Meyer]].		* '''Literatura:''' Mezi významné afrikánské spisovatele patří nositel [[Nobelova cena za literaturu\|Nobelovy ceny]] [[J. M. Coetzee]] (ačkoli psal v angličtině, jeho dílo je hluboce zakořeněno v afrikánském kontextu), [[André Brink]], [[Breyten Breytenbach]] nebo současný autor detektivek [[Deon Meyer]].
	* Hudba: Afrikánská hudební scéna je velmi živá, od tradičních stylů po moderní žánry jako rock a hip-hop. Mezinárodně známé jsou například skupiny jako [[Die Antwoord]], které ve své tvorbě mísí afrikánštinu s angličtinou.		* '''Hudba:''' Afrikánská hudební scéna je velmi živá, od tradičních stylů po moderní žánry jako rock a hip-hop. Mezinárodně známé jsou například skupiny jako [[Die Antwoord]], které ve své tvorbě mísí afrikánštinu s angličtinou.
	* Média: Existuje řada novin, časopisů, televizních stanic (např. KykNET) a rozhlasových stanic vysílajících v afrikánštině.		* '''Média:''' Existuje řada novin, časopisů, televizních stanic (např. KykNET) a rozhlasových stanic vysílajících v afrikánštině.

	Jazyk je spravován institucí ''Die Taalkommissie'' (Jazyková komise), která vydává pravopisná pravidla známá jako ''Afrikaanse Woordelys en Spelreëls'' (AWS).		Jazyk je spravován institucí ''Die Taalkommissie'' (Jazyková komise), která vydává pravopisná pravidla známá jako ''Afrikaanse Woordelys en Spelreëls'' (AWS).

Afrikánština - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“