<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Adrenokortikotropn%C3%AD_hormon</id>
	<title>Adrenokortikotropní hormon - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Adrenokortikotropn%C3%AD_hormon"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Adrenokortikotropn%C3%AD_hormon&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-22T17:26:14Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Adrenokortikotropn%C3%AD_hormon&amp;diff=21401&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Adrenokortikotropn%C3%AD_hormon&amp;diff=21401&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-04T00:16:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 02:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l40&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🧠 Regulace sekrece ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🧠 Regulace sekrece ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Produkce ACTH je řízena hierarchicky v rámci [[hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osa|hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy]] (HPA):&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Produkce ACTH je řízena hierarchicky v rámci [[hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osa|hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy]] (HPA):&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;[[Hypotalamus]]&#039;&#039;&#039;: V reakci na stres nebo podle vnitřních biologických hodin produkuje [[neurosekrece|neurosekreční]] buňky v hypotalamu [[kortikoliberin]] (CRH, Corticotropin-Releasing Hormone). &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;[[Hypotalamus]]&#039;&#039;&#039;: V reakci na stres nebo podle vnitřních biologických hodin produkuje [[neurosekrece|neurosekreční]] buňky v hypotalamu [[kortikoliberin]] (CRH, Corticotropin-Releasing Hormone).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;[[Hypofýza]]&#039;&#039;&#039;: CRH je transportován portálním krevním oběhem do [[adenohypofýza|adenohypofýzy]], kde se váže na receptory kortikotropních buněk a stimuluje syntézu a uvolnění ACTH do krevního oběhu. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;[[Hypofýza]]&#039;&#039;&#039;: CRH je transportován portálním krevním oběhem do [[adenohypofýza|adenohypofýzy]], kde se váže na receptory kortikotropních buněk a stimuluje syntézu a uvolnění ACTH do krevního oběhu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;[[Nadledviny]]&#039;&#039;&#039;: ACTH putuje krví do nadledvin, kde se váže na specifické receptory (melanokortinový receptor typu 2, MC2R) na povrchu buněk kůry nadledvin. To spouští kaskádu nitrobuněčných signálů, která vede k syntéze a uvolnění [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]], především [[kortizol|kortizolu]]. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;[[Nadledviny]]&#039;&#039;&#039;: ACTH putuje krví do nadledvin, kde se váže na specifické receptory (melanokortinový receptor typu 2, MC2R) na povrchu buněk kůry nadledvin. To spouští kaskádu nitrobuněčných signálů, která vede k syntéze a uvolnění [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]], především [[kortizol|kortizolu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento systém je regulován mechanismem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;negativní zpětné vazby&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Zvýšená hladina kortizolu v krvi působí tlumivě jak na produkci CRH v [[hypotalamus|hypotalamu]], tak na produkci ACTH v [[hypofýza|hypofýze]]. Tím je zajištěno, že hladina kortizolu zůstává v optimálním rozmezí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento systém je regulován mechanismem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;negativní zpětné vazby&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Zvýšená hladina kortizolu v krvi působí tlumivě jak na produkci CRH v [[hypotalamus|hypotalamu]], tak na produkci ACTH v [[hypofýza|hypofýze]]. Tím je zajištěno, že hladina kortizolu zůstává v optimálním rozmezí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Adrenokortikotropn%C3%AD_hormon&amp;diff=20666&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Adrenokortikotropn%C3%AD_hormon&amp;diff=20666&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-03T22:35:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 00:35&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l40&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🧠 Regulace sekrece ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🧠 Regulace sekrece ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Produkce ACTH je řízena hierarchicky v rámci [[hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osa|hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy]] (HPA):&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Produkce ACTH je řízena hierarchicky v rámci [[hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osa|hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy]] (HPA):&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;[[Hypotalamus]]&#039;&#039;&#039;: V reakci na stres nebo podle vnitřních biologických hodin produkuje [[neurosekrece|neurosekreční]] buňky v hypotalamu [[kortikoliberin]] (CRH, Corticotropin-Releasing Hormone).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;[[Hypotalamus]]&#039;&#039;&#039;: V reakci na stres nebo podle vnitřních biologických hodin produkuje [[neurosekrece|neurosekreční]] buňky v hypotalamu [[kortikoliberin]] (CRH, Corticotropin-Releasing Hormone). &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;[[Hypofýza]]&#039;&#039;&#039;: CRH je transportován portálním krevním oběhem do [[adenohypofýza|adenohypofýzy]], kde se váže na receptory kortikotropních buněk a stimuluje syntézu a uvolnění ACTH do krevního oběhu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;[[Hypofýza]]&#039;&#039;&#039;: CRH je transportován portálním krevním oběhem do [[adenohypofýza|adenohypofýzy]], kde se váže na receptory kortikotropních buněk a stimuluje syntézu a uvolnění ACTH do krevního oběhu. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;[[Nadledviny]]&#039;&#039;&#039;: ACTH putuje krví do nadledvin, kde se váže na specifické receptory (melanokortinový receptor typu 2, MC2R) na povrchu buněk kůry nadledvin. To spouští kaskádu nitrobuněčných signálů, která vede k syntéze a uvolnění [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]], především [[kortizol|kortizolu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;[[Nadledviny]]&#039;&#039;&#039;: ACTH putuje krví do nadledvin, kde se váže na specifické receptory (melanokortinový receptor typu 2, MC2R) na povrchu buněk kůry nadledvin. To spouští kaskádu nitrobuněčných signálů, která vede k syntéze a uvolnění [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]], především [[kortizol|kortizolu]]. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento systém je regulován mechanismem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;negativní zpětné vazby&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Zvýšená hladina kortizolu v krvi působí tlumivě jak na produkci CRH v [[hypotalamus|hypotalamu]], tak na produkci ACTH v [[hypofýza|hypofýze]]. Tím je zajištěno, že hladina kortizolu zůstává v optimálním rozmezí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento systém je regulován mechanismem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;negativní zpětné vazby&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Zvýšená hladina kortizolu v krvi působí tlumivě jak na produkci CRH v [[hypotalamus|hypotalamu]], tak na produkci ACTH v [[hypofýza|hypofýze]]. Tím je zajištěno, že hladina kortizolu zůstává v optimálním rozmezí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Adrenokortikotropn%C3%AD_hormon&amp;diff=19553&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Adrenokortikotropn%C3%AD_hormon&amp;diff=19553&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-29T07:51:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox hormon&lt;br /&gt;
| název = Adrenokortikotropní hormon&lt;br /&gt;
| obrázek = ACTH.png&lt;br /&gt;
| popisek = Struktura lidského adrenokortikotropního hormonu (ACTH)&lt;br /&gt;
| zkratka = ACTH&lt;br /&gt;
| synonyma = Kortikotropin&lt;br /&gt;
| typ = [[Peptidový hormon]]&lt;br /&gt;
| struktura = Lineární [[peptid]] tvořený 39 [[aminokyselina|aminokyselinami]]&lt;br /&gt;
| prekurzor = [[Proopiomelanokortin]] (POMC)&lt;br /&gt;
| místo produkce = Kortikotropní buňky [[adenohypofýza|adenohypofýzy]] ([[hypofýza]])&lt;br /&gt;
| cílový orgán = [[Kůra nadledvin]] (především &amp;#039;&amp;#039;zona fasciculata&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;zona reticularis&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
| hlavní funkce = Stimulace syntézy a sekrece [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]] (hlavně [[kortizol|kortizolu]])&lt;br /&gt;
| stimulační faktory = [[Kortikoliberin]] (CRH), [[stres]], nízká hladina kortizolu, [[vazopresin]]&lt;br /&gt;
| inhibiční faktory = Vysoká hladina kortizolu ([[negativní zpětná vazba]]), [[somatostatin]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Adrenokortikotropní hormon&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (zkráceně &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ACTH&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, též &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;kortikotropin&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je [[peptidový hormon]] produkovaný předním lalokem [[hypofýza|hypofýzy]] (adenohypofýzou). Jeho primární funkcí je regulace produkce a uvolňování [[kortizol|kortizolu]] a dalších [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]] z [[kůra nadledvin|kůry nadledvin]]. ACTH je klíčovou součástí [[hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osa|hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy]] (HPA), která hraje ústřední roli v reakci organismu na [[stres]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekrece ACTH podléhá přísné regulaci a vykazuje výrazný [[cirkadiánní rytmus]], s nejvyššími hladinami v ranních hodinách a nejnižšími v noci. Poruchy v produkci nebo funkci ACTH vedou k závažným endokrinním onemocněním, jako je [[Cushingův syndrom]] nebo [[Addisonova choroba]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie objevu ==&lt;br /&gt;
Výzkum hormonů kůry nadledvin a jejich regulace začal ve 20. a 30. letech 20. století. Klíčovou roli v objevu ACTH sehráli kanadští vědci [[James Collip]], Evelyn M. Anderson a David L. Thomson. V roce [[1933]] publikovali práci, ve které prokázali, že extrakt z [[hypofýza|hypofýzy]] zvířat dokáže zabránit atrofii kůry nadledvin u hypofyzektomovaných krys, což potvrdilo existenci látky stimulující nadledviny. Tuto látku pojmenovali adrenokortikotropní hormon.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V následujících desetiletích se vědci zaměřili na izolaci a purifikaci této látky. V roce [[1943]] se to podařilo dvěma nezávislým týmům – jednomu pod vedením Choh Hao Li a druhému pod vedením George Sayersa. Úplná [[aminokyselina|aminokyselinová]] sekvence prasečího ACTH byla objasněna v roce [[1954]] a lidského o několik let později. První úspěšná syntéza biologicky aktivního ACTH byla provedena v roce [[1961]], což otevřelo dveře pro jeho diagnostické a terapeutické využití.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Struktura a syntéza ==&lt;br /&gt;
ACTH je lineární [[peptid]] složený z 39 [[aminokyselina|aminokyselin]]. Jeho [[molekulová hmotnost]] je přibližně 4540 daltonů. Biologicky aktivní je pouze prvních 24 aminokyselin z N-konce, které jsou evolučně vysoce konzervativní napříč druhy. Zbývající část molekuly (aminokyseliny 25–39) se mezi druhy liší a přispívá ke stabilitě hormonu v krevním oběhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ACTH není syntetizován přímo, ale vzniká štěpením většího prekurzorového proteinu zvaného &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[proopiomelanokortin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (POMC). Tento velký [[protein]] je produkován v kortikotropních buňkách [[adenohypofýza|adenohypofýzy]] a následně je enzymaticky štěpen na několik menších, biologicky aktivních peptidů. Kromě ACTH tak z POMC vznikají i další látky, například:&lt;br /&gt;
* [[Melanocyty stimulující hormon]] (MSH)&lt;br /&gt;
* [[β-endorfin]]&lt;br /&gt;
* Lipotropin (LPH)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento společný původ vysvětluje některé klinické jevy. Například při nadprodukci ACTH (např. u [[Addisonova choroba|Addisonovy choroby]]) dochází současně i k nadprodukci MSH, což vede k charakteristické [[hyperpigmentace|hyperpigmentaci]] kůže a sliznic.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Fyziologická funkce ==&lt;br /&gt;
Hlavní úlohou ACTH je udržování struktury a funkce kůry nadledvin a stimulace produkce jejích hormonů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧠 Regulace sekrece ===&lt;br /&gt;
Produkce ACTH je řízena hierarchicky v rámci [[hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osa|hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy]] (HPA):&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hypotalamus]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: V reakci na stres nebo podle vnitřních biologických hodin produkuje [[neurosekrece|neurosekreční]] buňky v hypotalamu [[kortikoliberin]] (CRH, Corticotropin-Releasing Hormone).&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hypofýza]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: CRH je transportován portálním krevním oběhem do [[adenohypofýza|adenohypofýzy]], kde se váže na receptory kortikotropních buněk a stimuluje syntézu a uvolnění ACTH do krevního oběhu.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Nadledviny]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: ACTH putuje krví do nadledvin, kde se váže na specifické receptory (melanokortinový receptor typu 2, MC2R) na povrchu buněk kůry nadledvin. To spouští kaskádu nitrobuněčných signálů, která vede k syntéze a uvolnění [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]], především [[kortizol|kortizolu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento systém je regulován mechanismem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;negativní zpětné vazby&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Zvýšená hladina kortizolu v krvi působí tlumivě jak na produkci CRH v [[hypotalamus|hypotalamu]], tak na produkci ACTH v [[hypofýza|hypofýze]]. Tím je zajištěno, že hladina kortizolu zůstává v optimálním rozmezí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  circadianní rytmus ===&lt;br /&gt;
Sekrece ACTH a následně i kortizolu není konstantní, ale řídí se [[cirkadiánní rytmus|cirkadiánním rytmem]]. Nejvyšší hladiny ACTH jsou zaznamenány v brzkých ranních hodinách (kolem 6.–8. hodiny), což připravuje tělo na denní aktivitu. Během dne hladina postupně klesá a dosahuje minima kolem půlnoci. Tento rytmus je řízen [[suprachiasmatické jádro|suprachiasmatickými jádry]] v hypotalamu, což jsou hlavní &amp;quot;biologické hodiny&amp;quot; těla. Porušení tohoto rytmu (např. při práci na směny nebo při [[jet lag]]) může vést k zdravotním problémům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏃 Role ve stresové reakci ===&lt;br /&gt;
Při jakémkoli fyzickém nebo psychickém [[stres|stresu]] (např. zranění, infekce, strach, chirurgický zákrok) dochází k masivnímu a rychlému uvolnění CRH a následně ACTH. To vede k prudkému zvýšení hladiny [[kortizol|kortizolu]], který pomáhá tělu stresovou situaci zvládnout. Kortizol mobilizuje energetické zásoby ([[glykogenolýza]], [[glukoneogeneze]]), zvyšuje [[krevní tlak]], potlačuje [[imunitní systém]] (protizánětlivý účinek) a ovlivňuje náladu a chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🩺 Klinický význam a poruchy ==&lt;br /&gt;
Poruchy v ose HPA a v sekreci ACTH vedou k závažným onemocněním spojeným s nadbytkem nebo nedostatkem kortizolu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📈 Zvýšená hladina ACTH (hyperkortizolismus) ===&lt;br /&gt;
Stav chronicky zvýšené hladiny kortizolu se nazývá [[Cushingův syndrom]]. Pokud je příčinou nadprodukce ACTH v hypofýze (obvykle kvůli nezhoubnému nádoru – [[adenom]]u), hovoříme o &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Cushingova choroba|Cushingově chorobě]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Zvýšená hladina ACTH neustále stimuluje kůru nadledvin k produkci kortizolu a chybí zde normální negativní zpětná vazba.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Příznaky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Centrální [[obezita]] (tuk na trupu a v obličeji – tzv. měsíčkovitý obličej), ztenčení kůže, [[strie]], svalová slabost, [[hypertenze]], [[osteoporóza]], [[diabetes mellitus|cukrovka]] a psychické změny.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ektopická produkce ACTH&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vzácněji může být ACTH produkován nádory mimo hypofýzu, nejčastěji [[malobuněčný karcinom plic]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📉 Snížená hladina ACTH (nedostatečnost nadledvin) ===&lt;br /&gt;
Nedostatečná produkce ACTH vede k atrofii kůry nadledvin a snížené produkci kortizolu. Tento stav se nazývá &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;sekundární adrenální insuficience&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Příčiny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Nádory hypofýzy, její poškození úrazem, ozářením, zánětem ([[hypofyzitida]]) nebo autoimunitním procesem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Příznaky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Chronická únava, slabost, nízký [[krevní tlak]], ztráta hmotnosti, nevolnost, bolesti břicha. Na rozdíl od primární adrenální insuficience ([[Addisonova choroba]]), kde je problém přímo v nadledvinách a hladina ACTH je kompenzačně vysoká, zde chybí hyperpigmentace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Diagnostika a využití ==&lt;br /&gt;
Měření hladiny ACTH v krvi je klíčové pro diagnostiku poruch funkce nadledvin a hypofýzy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Měření plazmatického ACTH&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Provádí se z krevního vzorku. Vzhledem k cirkadiánnímu rytmu je důležité odebírat krev ve standardizovanou dobu, obvykle ráno.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dexametazonový supresní test&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Používá se k diagnostice [[Cushingův syndrom|Cushingova syndromu]]. Pacientovi se podá [[dexamethason]] (syntetický glukokortikoid), který by u zdravého člověka měl potlačit produkci ACTH a kortizolu. Pokud k potlačení nedojde, svědčí to pro patologickou nadprodukci.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ACTH stimulační test (Synacthenový test)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Používá se k diagnostice nedostatečnosti nadledvin. Pacientovi se podá syntetický analog ACTH ([[tetrakosaktid]]). U zdravého jedince dojde k výraznému vzestupu hladiny kortizolu. Pokud nadledviny nereagují, jedná se o primární adrenální insuficienci ([[Addisonova choroba]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntetické analogy ACTH se používají především v diagnostice. V minulosti se využívaly i terapeuticky k léčbě některých zánětlivých a autoimunitních onemocnění, ale dnes jsou z velké části nahrazeny přímým podáváním syntetických glukokortikoidů, které umožňují přesnější dávkování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤓 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si [[hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osa|osu HPA]] jako systém velení v těle pro zvládání zátěže.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hypotalamus&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je generál, který sleduje situaci. Když zjistí [[stres]] (např. zkoušku ve škole nebo blížící se nebezpečí), vydá rozkaz.&lt;br /&gt;
* Tento rozkaz (hormon CRH) putuje k důstojníkovi, kterým je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;hypofýza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
* Hypofýza na základě rozkazu vyšle do boje speciálního poslíčka – a tím je právě &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ACTH&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
* ACTH cestuje krevním řečištěm až do &amp;quot;továrny na energii a boj&amp;quot;, kterou jsou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;nadledviny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
* V nadledvinách ACTH předá zprávu: &amp;quot;Vyrobte a uvolněte [[kortizol]]!&amp;quot;&lt;br /&gt;
* Kortizol je pak hormon, který tělu dodá energii, zvýší pozornost a připraví ho na akci &amp;quot;bojuj nebo uteč&amp;quot;. Když stres pomine, vysoká hladina kortizolu pošle zprávu zpět generálovi (hypotalamu), aby už další rozkazy nevydával a systém se vrátil do klidu. Tomuto se říká negativní zpětná vazba.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud tento systém nefunguje správně – například když poslíček ACTH běhá neustále – tělo je zaplaveno kortizolem a vzniká [[Cushingův syndrom]]. Pokud naopak poslíček chybí, tělo nemá dostatek kortizolu na zvládání i běžné zátěže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Adrenokortikotropni hormon}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hormony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Peptidy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Endokrinologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyziologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>