<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Absolutn%C3%AD_nula</id>
	<title>Absolutní nula - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Absolutn%C3%AD_nula"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Absolutn%C3%AD_nula&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-27T15:25:49Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Absolutn%C3%AD_nula&amp;diff=12493&amp;oldid=prev</id>
		<title>BotOpravář: Bot: AI generace (Absolutní nula)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Absolutn%C3%AD_nula&amp;diff=12493&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-01T21:20:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Absolutní nula)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - fyzikální konstanta&lt;br /&gt;
| název = Absolutní nula&lt;br /&gt;
| obrázek = Absolute_zero.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Teplotní stupnice [[Kelvin|Kelvinova]] (K) a [[stupeň Celsia|Celsiova]] (°C) ukazující absolutní nulu.&lt;br /&gt;
| hodnota = 0 K&lt;br /&gt;
| hodnota_C = −273,15 °C&lt;br /&gt;
| hodnota_F = −459,67 °F&lt;br /&gt;
| hodnota_R = 0 °R&lt;br /&gt;
| jednotka = [[Kelvin]]&lt;br /&gt;
| definice = Nejnižší možná [[teplota]], při které má [[hmota]] minimální [[vnitřní energie|vnitřní energii]].&lt;br /&gt;
| symbol = &amp;#039;&amp;#039;T&amp;#039;&amp;#039;₀&lt;br /&gt;
| obor = [[Termodynamika]], [[statistická fyzika]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Absolutní nula&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je nejnižší možná [[teplota]], při které podle principů klasické [[termodynamika|termodynamiky]] ustává veškerý tepelný [[pohyb]] [[částice|částic]]. Jedná se o teoretickou dolní hranici teploty, které lze dosáhnout. Je definována jako 0 [[Kelvin|kelvinů]] (K), což odpovídá přesně −273,15 [[stupeň Celsia|°C]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] si však i při absolutní nule částice zachovávají nenulovou energii, známou jako energie nulového bodu. Tento jev je důsledkem [[Heisenbergův princip neurčitosti|Heisenbergova principu neurčitosti]]. Dosažení absolutní nuly je podle [[třetí termodynamický zákon|třetího termodynamického zákona]] prakticky nemožné, ačkoliv v laboratorních podmínkách bylo dosaženo teplot extrémně blízko této hranici.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept absolutní nuly je fundamentální pro [[fyzika|fyziku]], zejména pro [[termodynamika|termodynamiku]] a [[statistická fyzika|statistickou fyziku]], a vedl k objevu exotických stavů hmoty, jako jsou [[Bose-Einsteinův kondenzát|Bose-Einsteinovy kondenzáty]], [[supravodivost]] a [[supratekutost]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Myšlenka na existenci minimální možné teploty se objevila již na počátku 18. století. {{Vlajka|Francie}} Francouzský fyzik [[Guillaume Amontons]] v roce 1702 při studiu vztahu mezi [[tlak|tlakem]] a [[teplota|teplotou]] plynů extrapoloval, že při dostatečném ochlazení by tlak plynu klesl na nulu, což ho vedlo k teorii o existenci &amp;quot;absolutního chladu&amp;quot;. Jeho měření však nebyla příliš přesná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou postavou v definování absolutní nuly byl skotský matematik a fyzik [[William Thomson]], později známý jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Lord Kelvin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. V roce 1848 navrhl termodynamickou teplotní stupnici, která je nezávislá na vlastnostech konkrétní látky. Tato stupnice, dnes nazývaná [[Kelvin|Kelvinova]], začíná právě v bodě absolutní nuly (0 K). Kelvin definoval absolutní nulu jako teplotu, při které již nelze látce odebrat žádné další [[teplo]]. Jeho výpočet stanovil tuto hodnotu na −273 °C, což je velmi blízko dnes přijímané hodnotě −273,15 °C.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teoretický základ pro nedosažitelnost absolutní nuly položil [[třetí termodynamický zákon]], formulovaný [[Walther Nernst|Waltherem Nernstem]] na začátku 20. století. Tento zákon říká, že absolutní nuly nelze dosáhnout konečným počtem kroků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Vlastnosti hmoty poblíž absolutní nuly ==&lt;br /&gt;
Při extrémně nízkých teplotách v blízkosti absolutní nuly se projevují fascinující [[kvantová mechanika|kvantové jevy]], které nemají v makroskopickém světě za běžných teplot obdoby. Dominantní roli přebírá vlnová povaha částic a [[hmota]] se začíná chovat kolektivně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧊 Bose-Einsteinův kondenzát ===&lt;br /&gt;
Jedním z nejpozoruhodnějších stavů hmoty je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Bose-Einsteinův kondenzát]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (BEC), teoreticky předpovězený [[Satyendra Nath Bose|Satyendrou Nathem Bosem]] a [[Albert Einstein|Albertem Einsteinem]] ve 20. letech 20. století. Tento stav nastává u plynů složených z [[boson|bosonů]] ochlazených na teploty blízké absolutní nule. Při kritické teplotě přejde velká část [[atom|atomů]] do nejnižšího možného [[kvantový stav|kvantového stavu]] a začnou se chovat jako jediná &amp;quot;superčástice&amp;quot; nebo makroskopická vlna hmoty. První BEC byl experimentálně vytvořen v roce 1995 [[Eric Cornell|Ericem Cornellem]] a [[Carl Wieman|Carlem Wiemanem]], za což spolu s [[Wolfgang Ketterle|Wolfgangem Ketterlem]] obdrželi v roce 2001 [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💧 Supratekutost ===&lt;br /&gt;
[[Supratekutost]] je stav, kdy [[kapalina]] proudí bez jakéhokoli [[viskozita|vnitřního tření]]. Tento jev byl poprvé pozorován u kapalného [[helium|helia-4]] pod teplotou 2,17 K (tzv. lambda bod). Supratekuté helium může protékat i nejužšími kapilárami bez odporu a dokonce &amp;quot;přelévat&amp;quot; stěny nádob. Tento jev je úzce spjat s Bose-Einsteinovou kondenzací, kdy se část atomů helia-4 (což jsou bosony) dostane do stejného kvantového stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚡ Supravodivost ===&lt;br /&gt;
[[Supravodivost]] je jev, při kterém materiál vede [[elektrický proud]] s nulovým [[elektrický odpor|elektrickým odporem]]. Objevil ji [[Heike Kamerlingh Onnes]] v roce 1911 při chlazení [[rtuť|rtuti]] na teplotu 4,2 K. Supravodivé materiály také vykazují dokonalý [[diamagnetismus]], což znamená, že vytlačují [[magnetické pole]] ze svého vnitřku (tzv. [[Meissnerův jev]]). Supravodivost je kvantový jev, který je v konvenčních supravodičích vysvětlován [[BCS teorie|BCS teorií]], podle níž [[elektron|elektrony]] tvoří tzv. [[Cooperův pár|Cooperovy páry]], které se mohou pohybovat materiálem bez rozptylu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Dosažení a měření ==&lt;br /&gt;
Dosažení teplot v blízkosti absolutní nuly je technologicky velmi náročný proces, který vyžaduje několik stupňů chlazení. Podle [[třetí termodynamický zákon|třetího termodynamického zákona]] je dosažení 0 K nemožné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody chlazení zahrnují:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kryogenní kapaliny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Použití zkapalněných plynů jako je [[dusík]] (bod varu 77 K) a [[helium]] (bod varu 4,2 K) pro předchlazení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Laserové chlazení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Atomy v plynu jsou zpomalovány přesně naladěnými [[laser|laserovými]] paprsky. Fotony laseru předávají atomům hybnost proti směru jejich pohybu, čímž je efektivně brzdí a snižují jejich [[kinetická energie|kinetickou energii]], a tedy i teplotu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Magneto-optická past:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kombinace laserového chlazení a magnetických polí k zachycení a dalšímu ochlazení atomů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Adiabatická demagnetizace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Metoda používaná pro dosažení teplot v řádu milikelvinů, která využívá magnetické vlastnosti některých solí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📉 Rekordně nízké teploty ===&lt;br /&gt;
Vědcům se daří přibližovat absolutní nule na stále menší zlomky stupně.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vesmír:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejchladnějším známým přirozeným místem ve [[vesmír|vesmíru]] je [[Mlhovina Bumerang]], kde byla naměřena teplota přibližně 1 K (−272,15 °C). Teplota [[reliktní záření|reliktního záření]], které vyplňuje vesmír, je přibližně 2,7 K.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Laboratoř:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V roce 2021 se vědcům v {{Vlajka|Německo}} Německu a {{Vlajka|Francie}} Francii podařilo dosáhnout rekordně nízké teploty 38 pikokelvinů (38 × 10⁻¹² K), tedy pouhých 38 biliontin stupně nad absolutní nulou, a to pomocí Bose-Einsteinova kondenzátu v simulovaném stavu beztíže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Aplikace a výzkum ==&lt;br /&gt;
Výzkum v oblasti ultranízkých teplot otevírá dveře k novým technologiím a hlubšímu pochopení základních fyzikálních zákonů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kvantový počítač|Kvantové počítače]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mnoho typů [[qubit|qubitů]], základních stavebních kamenů kvantových počítačů, musí pracovat při teplotách blízkých absolutní nule, aby se minimalizoval tepelný šum a zachovala se jejich křehká [[kvantová koherence]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Přesná měření:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Atomové hodiny]] a další vysoce citlivé senzory (např. pro měření [[gravitace|gravitačních]] vln) využívají ochlazené atomy k dosažení maximální přesnosti.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Supravodivost|Supravodivé magnety]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Silné supravodivé magnety jsou klíčové pro zařízení jako je [[magnetická rezonance]] (MRI) v lékařství nebo [[urychlovač částic|urychlovače částic]] (např. [[Velký hadronový urychlovač|LHC]] v [[CERN|CERNu]]).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Základní výzkum:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Studium hmoty při ultranízkých teplotách umožňuje vědcům testovat hranice [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] a hledat novou fyziku, například v souvislosti s [[temná energie|temnou energií]] a [[gravitace|gravitací]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Koncept záporné absolutní teploty ==&lt;br /&gt;
Ačkoliv se to může zdát paradoxní, ve specifických fyzikálních systémech lze definovat stav, který je popisován &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;zápornou absolutní teplotou&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Nejedná se o teplotu &amp;quot;chladnější&amp;quot; než absolutní nula. Naopak, systémy se zápornou teplotou jsou &amp;quot;teplejší&amp;quot; než jakýkoli systém s kladnou teplotou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento koncept se objevuje v systémech s omezeným počtem energetických stavů (např. [[spin|spinové]] systémy), kde je možné dosáhnout tzv. inverzního obsazení – stavu, kdy je více částic ve vyšších energetických hladinách než v nižších. Při přechodu od kladných teplot k záporným systém prochází přes nekonečnou teplotu, nikoli přes nulu. Příkladem praktického využití inverzního obsazení je [[laser]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👶 Pro laiky: Co je absolutní nula? ==&lt;br /&gt;
Představte si [[teplota|teplotu]] jako míru toho, jak rychle se [[atom|atomy]] a [[molekula|molekuly]] v nějaké látce pohybují nebo kmitají. Když něco ohříváte, dodáváte částicím [[energie|energii]] a ony se začnou pohybovat rychleji – jako popcorn v rozpáleném hrnci. Když naopak něco ochlazujete, pohyb částic zpomalujete.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Absolutní nula&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je teoretický bod, kdy by se tento pohyb úplně zastavil. Je to nejnižší možná teplota, jaká ve [[vesmír|vesmíru]] může existovat – naprostý klid na úrovni částic. Je to jako kdyby se v tom hrnci všechna zrnka kukuřice přestala hýbat a ležela nehybně na dně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V reálném světě je ale nemožné absolutní nuly dosáhnout, stejně jako je nemožné dosáhnout absolutního ticha v rušném městě. Vždycky tam bude nějaký nepatrný, zbytkový &amp;quot;pohyb&amp;quot; daný zákony [[kvantová fyzika|kvantové fyziky]]. Vědci se ale umí k této magické hranici neuvěřitelně přiblížit a při tom objevují úžasné vlastnosti hmoty, kdy se atomy začnou chovat jako jedna velká, dokonale synchronizovaná vlna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Absolutn%C3%AD_nula Wikipedia: Absolutní nula]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99et%C3%AD_termodynamick%C3%BD_z%C3%A1kon Wikipedia: Třetí termodynamický zákon]&lt;br /&gt;
[https://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=301 Aldebaran Glossary: Boseův Einsteinův kondenzát]&lt;br /&gt;
[https://www.osel.cz/11833-fyzici-objevili-kvantovy-trik-pro-dosaheni-absolutni-nuly.html OSEL.CZ: Fyzici objevili kvantový trik pro dosažení absolutní nuly]&lt;br /&gt;
[https://www.chemistryviews.org/lord-kelvin-the-coldest-possible-temperature-and-the-age-of-the-earth/ ChemistryViews: Lord Kelvin, the Coldest Possible Temperature, and the Age of the Earth]&lt;br /&gt;
[https://www.e15.cz/magazin/nasa-chysta-fascinujici-experiment-chce-vytvorit-nejnizsi-teplotu-ve-vesmiru-1346985 e15.cz: NASA chystá fascinující experiment]&lt;br /&gt;
[https://livingfuture.cz/nizsi-teplota-dosazena-v-laboratori-byla-pokorena-novy-rekord-je-pouhych-38-pikokelvinu/ Living future: Nejnižší teplota dosažená v laboratoři byla pokořena]&lt;br /&gt;
[https://www.fzone.cz/clanky/absolutni-nula-by-znamenala-zastaveni-vsech-castic-lze-ji-vubec-dosahnout-1153 fZone.cz: Absolutní nula by znamenala zastavení všech částic]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Absolutni nula}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Termodynamika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzikální konstanty]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nízké teploty]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>BotOpravář</name></author>
	</entry>
</feed>