Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Panovník | jméno = Abdalláh II. | původní_jméno = عبد الله الثاني بن الحسين (Abdalláh at-Sání bin al-Husajn) | obrázek = | titul = Král Jordánského hášimovského království | doba_vlády = od 7. února 1999 | korunovace = 9. června 1999 | předchůdce = Husajn I. | následník = Husajn (korunní princ) | datum_narození…“

2026-03-04T01:01:31Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Panovník | jméno = Abdalláh II. | původní_jméno = عبد الله الثاني بن الحسين (Abdalláh at-Sání bin al-Husajn) | obrázek = | titul = Král Jordánského hášimovského království | doba_vlády = od 7. února 1999 | korunovace = 9. června 1999 | předchůdce = Husajn I. | následník = Husajn (korunní princ) | datum_narození…“

Nová stránka

{{Infobox Panovník
| jméno = Abdalláh II.
| původní_jméno = عبد الله الثاني بن الحسين (Abdalláh at-Sání bin al-Husajn)
| obrázek =
| titul = [[Král]] [[Jordánsko|Jordánského hášimovského království]]
| doba_vlády = od [[7. únor|7. února]] [[1999]]
| korunovace = [[9. červen|9. června]] [[1999]]
| předchůdce = [[Husajn I.]]
| následník = [[Husajn bin Abdalláh|Husajn]] (korunní princ)
| datum_narození = [[30. leden|30. ledna]] [[1962]]
| místo_narození = [[Ammán]], [[Jordánsko]]
| otec = [[Husajn I.]]
| matka = [[Muna al-Husajn|princezna Muna]] (Antoinette Avril Gardiner)
| manželka = [[Rania al-Abdalláh|Královna Rania]] (od r. 1993)
| děti = [[Husajn bin Abdalláh|princ Husajn]], princezna Iman, princezna Salma, princ Hašem
| dynastie = [[Hášimovci]]
| náboženství = [[Sunnitský islám]]
| alma_mater = [[Královská vojenská akademie v Sandhurstu]], [[Oxfordská univerzita]], [[Georgetownská univerzita]]
| vojenská_služba = [[Jordánské ozbrojené síly]] (Velitel speciálních sil)
}}
'''Abdalláh II. bin al-Husajn''' (arabsky عبد الله الثاني بن الحسين, * [[30. leden|30. ledna]] [[1962]], [[Ammán]]) je úřadující [[Král|král]] [[Jordánsko|Jordánského hášimovského království]], který na trůn nastoupil [[7. únor|7. února]] [[1999]] po smrti svého otce, krále [[Husajn I.|Husajna I.]] Patří do prastaré královské [[Dynastie|dynastie]] [[Hášimovci|Hášimovců]], která odvozuje svůj původ přímo od islámského proroka [[Muhammad|Muhammada]]. Abdalláh II. je v současnosti (k roku [[2026]]) jedním z nejdéle vládnoucích a nejzkušenějších hlav států na celém [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Z titulu své funkce zastává roli vrchního velitele [[Jordánské ozbrojené síly|Jordánských ozbrojených sil]] a plní nesmírně citlivou a historickou roli oficiálního správce (kustoda) muslimských a křesťanských svatých míst v [[Jeruzalém]]ě, včetně [[Chrámová hora|Chrámové hory]] a [[Mešita Al-Aksá|mešity Al-Aksá]].

Vláda krále Abdalláha II. je definována neustálým balancováním na ostří nože. [[Jordánsko]] je malá, na přírodní zdroje a [[Voda|vodu]] extrémně chudá země, která je geograficky zaklíněna mezi permanentně nestabilní sousedy: [[Sýrie|Sýrii]], [[Irák]], [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábii]], Stát [[Izrael]] a [[Palestinská autonomie|Palestinská území]]. Během svého více než pětadvacetiletého panování musel král provést svou zemi skrz ty nejtěžší geopolitické krize moderní doby, včetně [[Válka v Iráku|americké invaze do Iráku]] (2003), [[Arabské jaro|Arabského jara]] (2011), zničující [[Občanská válka v Sýrii|syrské občanské války]] a vzestupu teroristické organizace [[Islámský stát]] (ISIS). Země pod jeho vedením absorbovala miliony [[Uprchlík|uprchlíků]], což vytvořilo gigantický tlak na národní [[Ekonomika|ekonomiku]].

Na mezinárodní scéně si Abdalláh II. vybudoval pověst umírněného, prozápadního a vysoce pragmatického vůdce, který udržuje strategické a nepostradatelné spojenectví se [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]] a [[Evropská unie|Evropskou unií]]. Navzdory obrovskému domácímu odporu, pramenícímu z faktu, že více než polovina obyvatel Jordánska má [[Palestinci|palestinský]] původ, král striktně dodržuje a chrání jordánsko-izraelskou mírovou smlouvu z roku 1994. Během bezprecedentní [[Válka v Gaze (2023–2025)|války v Gaze]] a následné obří regionální americko-izraelské války s [[Írán|Íránem]] na počátku roku 2026 (známé jako [[Operace Epic Fury]]) sehrál Abdalláh II. klíčovou roli při obraně jordánského vzdušného prostoru, když nařídil sestřelovat íránské [[Balistická raketa|balistické rakety]] a [[Bezpilotní letoun|drony]] narušující suverenitu jeho země, čímž uchránil Jordánsko před vtažením do zničující a apokalyptické přímé války.

== Mládí, rodina a vzdělání ==
Abdalláh se narodil v [[Ammán]]u jako prvorozený syn tehdejšího krále [[Husajn I.|Husajna I.]] a jeho druhé manželky, britské občanky Antoinette Avril Gardinerové, která po konverzi k [[Islám|islámu]] přijala titul a jméno [[Muna al-Husajn|princezna Muna]]. Fakt, že jeho matka byla rodilá [[Angličané|Angličanka]], dal budoucímu králi do života hluboké vazby na západní kulturu a dokonalou, bezpříznakovou znalost [[Angličtina|anglického jazyka]], kterou v dospělosti využíval při nekonečných diplomatických jednáních ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]] a [[Londýn]]ě.

Jako člen královské rodiny obdržel to nejlepší možné mezinárodní [[Vzdělání|vzdělání]]. Svá raná školní léta strávil na islámské vzdělávací instituci v Ammánu, ale brzy byl odeslán do zahraničí. Studoval na prestižní škole St Edmund's School v [[Anglie|Anglii]] a svá středoškolská studia dokončil ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] na exkluzivní Deerfield Academy ve státě [[Massachusetts]].

Po střední škole se v roce [[1980]] Abdalláh zapsal na [[Královská vojenská akademie v Sandhurstu|Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu]] ve [[Spojené království|Velké Británii]], což je tradiční alma mater pro mnoho příslušníků arabských královských rodin. Po úspěšném absolvování byl v hodnosti podporučíka přidělen k britskému jízdnímu pluku 13th/18th Royal Hussars, se kterým sloužil v tehdejším [[Západní Německo|Západním Německu]]. Paralelně s vojenskou kariérou si prohluboval i akademické znalosti – v roce 1982 dokončil roční speciální studijní program zaměřený na blízkovýchodní záležitosti na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzitě]] a později v roce 1987 studoval pokročilé mezinárodní vztahy na School of Foreign Service při [[Georgetownská univerzita|Georgetownské univerzitě]] ve Washingtonu.

== Vojenská kariéra v Jordánsku ==
Pro hášimovské panovníky je úzké a osobní sepětí s armádou absolutní nutností pro přežití. Po návratu do vlasti se princ Abdalláh naplno zapojil do budování a modernizace [[Jordánské ozbrojené síly|jordánské armády]]. Prošel tvrdým a náročným výcvikem speciálních sil, stal se certifikovaným [[Výsadkář|výsadkářem]] a bojovým [[Pilot|pilotem]] vojenských útočných [[Vrtulník|vrtulníků]] [[Bell AH-1 Cobra]].

Jeho vojenská kariéra nebyla jen ceremoniální. V roce [[1993]] převzal přímé velení nad jordánskými speciálními silami. Z této pozice se mu podařilo zcela reorganizovat rozdrobené protiteroristické, výsadkové a speciální jednotky do jediného a vysoce efektivního Velitelství speciálních operací (SOCOM). Úzce přitom spolupracoval se západními partnery, včetně amerických [[Zelené barety|Zelených baretů]] a britských [[Special Air Service|SAS]]. Před svým nečekaným nástupem na trůn dosáhl generálské hodnosti (Major General) a mezi řadovými jordánskými vojáky si vybudoval obrovský a nefalšovaný respekt.

== Dramatická cesta ke koruně (1999) ==
Nástupnictví na jordánský [[Trůn|trůn]] představuje jeden z nejdramatičtejších momentů moderních arabských dějin. Po celých 34 let, od roku 1965, byl oficiálním korunním princem a předpokládaným dědicem trůnu Abdalláhův strýc, princ [[Hasan bin Talál]]. Král Husajn I. jmenoval svého bratra následníkem v době, kdy byl Abdalláh ještě batole a země čelila neustálým [[Atentát|atentátům]] a bezpečnostním hrozbám ze strany palestinských radikálů. Všichni v zemi i v zahraničí proto logicky očekávali, že korunu po Husajnovi převezme právě zkušený a vzdělaný princ Hasan.

Situace se však radikálně změnila na přelomu let 1998 a 1999. Král Husajn tehdy prohrával svůj dlouhý a vyčerpávající boj s lymfatickou [[Rakovina|rakovinou]] a podstupoval těžkou léčbu na americké klinice v Minnesotě. Během této doby se vztahy mezi umírajícím králem a jeho bratrem Hasanem zhoršily, údajně kvůli mocenským ambicím Hasanovy rodiny a rozdílným pohledům na vedení armády. Na konci ledna [[1999]] se král Husajn vrátil do Ammánu a učinil šokující krok: vydal královský dekret, kterým svého bratra Hasana okamžitě zbavil titulu korunního prince a na jeho místo nečekaně jmenoval svého nejstaršího syna Abdalláha.

Toto rozhodnutí vyvolalo v zemi obrovské pozdvižení. Abdalláh, do té doby vnímaný "jen" jako voják, který plynně hovořil anglicky, ale jehož formální [[Arabština|arabština]] nebyla tak vytříbená jako strýcova, měl najednou převzít odpovědnost za celý stát. Jen o necelé dva týdny později, 7. února 1999, král Husajn zemřel. Abdalláh téhož dne složil slavnostní přísahu před [[Národní shromáždění (Jordánsko)|jordánským parlamentem]] a ve věku 37 let se stal čtvrtým králem Jordánska. Zesnulý král Husajn byl pohřben při jednom z největších státních pohřbů 20. století, kterého se zúčastnili lídři z celého světa, od [[Bill Clinton|Billa Clintona]] po [[Boris Jelcin|Borise Jelcina]], a nový, mladý král Abdalláh II. se ocitl v centru globální pozornosti.

== Domácí politika a Arabské jaro ==
Ihned po nástupu na trůn se Abdalláh II. zaměřil na vnitřní ekonomickou modernizaci. Na rozdíl od svých bohatých sousedů ze [[Záliv|Zálivu]] nemá Jordánsko žádnou [[Ropa|ropu]] ani [[Zemní plyn|zemní plyn]]. Král proto zahájil masivní kampaň za liberalizaci trhu, [[Privatizace|privatizaci]] těžkopádných státních podniků a přilákání zahraničních investic. V roce 2000 přivedl Jordánsko do [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] (WTO) a podepsal dohodu o volném obchodu s USA. Vytvořil také Zvláštní ekonomickou zónu v přístavním městě [[Akaba]] (ASEZA), která se stala motorem turistického a logistického rozvoje.

Jeho největší domácí politickou zkouškou se stalo takzvané [[Arabské jaro|Arabské jaro]] v roce [[2011]]. Zatímco vládci v [[Egypt|Egyptě]], [[Libye|Libyi]] či [[Sýrie|Sýrii]] čelili krvavým občanským válkám a byli svrženi, Abdalláh II. zvolil cestu strategických ústupků, reforem a dialogu. Když v Ammánu a dalších městech vypukly masové demonstrace požadující konec [[Korupce|korupce]] a větší [[Demokracie|demokracii]], král neposlal do ulic armádu, aby střílela do lidí. Namísto toho okamžitě odvolal nepopulární vládu, jmenoval nového premiéra a inicioval změny [[Ústava|ústavy]], které posílily roli parlamentu a omezily některé pravomoci krále. Dále zvýšil platy ve státním sektoru, čímž si udržel klíčovou loajalitu mocných beduínských kmenů, které tvoří páteř jordánské armády a státní správy. Tímto mistrovským manévrováním král zabránil zhroucení státu.

== Zahraniční politika, ISIS a syrští uprchlíci ==
Geopolitika definuje každý králův den. Pod jeho vedením si Jordánsko udrželo a posílilo pozici nejspolehlivějšího arabského spojence [[Západní svět|Západu]] (tzv. status "Major Non-NATO Ally"). Abdalláh II. poskytoval jordánské vojenské základny a zpravodajské služby (vyhlášený [[Ředitelství všeobecného zpravodajství (Jordánsko)|Mukhabarat]]) k dispozici koalici vedené USA během války proti terorismu.

Vypuknutí syrské občanské války v roce 2011 uvrhlo Jordánsko do hluboké humanitární krize. Během několika let překročilo hranice více než 1,3 milionu syrských uprchlíků. Král Abdalláh nařídil otevřít hranice a nechal vybudovat gigantické záchytné tábory, z nichž nejznámější je obrovský uprchlický tábor [[Zátarí]]. Tato masivní demografická exploze přivedla již tak slabou jordánskou ekonomiku na pokraj kolapsu – došlo k obrovskému přetížení škol, nemocnic, trhu práce a kritickému vyčerpání omezených vodních zdrojů.

Extrémní bezpečnostní hrozbu představoval vzestup organizace [[Islámský stát]] (ISIS) v sousední Sýrii a Iráku. V prosinci 2014 bojovníci ISIS sestřelili jordánskou stíhačku [[F-16 Fighting Falcon|F-16]] a zajali pilota [[Muáz Kasásba|Muáze Kasásbu]]. V únoru 2015 zveřejnili teroristé brutální video, na kterém jordánského pilota zaživa upálili v kleci. Tato zrůdnost vyvolala v Jordánsku obrovský celonárodní šok a hněv. Král Abdalláh II., oblékl vojenskou uniformu, přerušil státní návštěvu v USA, vrátil se do Ammánu a nařídil drtivou a nekompromisní vojenskou odvetu známou jako "Operace Mučedník Muáz". Jordánské letectvo zahájilo masivní kobercové bombardování pozic ISIS a král nechal okamžitě popravit uvězněné džihádisty napojené na [[Al-Káida|Al-Káidu]], čímž islámským radikálům ukázal naprostou vojenskou rozhodnost.

== Královská krize a pokus o převrat (2021) ==
Největší hrozba pro Abdalláhův trůn nepřišla zvenčí, ale z nitra vlastní rodiny. V dubnu [[2021]] otřásl zemí bezprecedentní skandál. Bezpečnostní složky zatkly několik vysoce postavených činitelů, včetně bývalého šéfa královského dvora Bassema Awadalláha a člena královské rodiny Šarífa Hasana bin Zajda. Zároveň byl do přísného domácího vězení umístěn králův nevlastní bratr, princ [[Hamza bin Husajn]] (který byl korunním princem v letech 1999–2004, než ho Abdalláh tohoto titulu zbavil ve prospěch svého syna Husajna).

Vláda oficiálně obvinila prince Hamzu a jeho spolupracovníky z "podrývání bezpečnosti a stability státu" a z podněcování zahraničními spiknutími proti králi. Hamza zveřejnil videa, ve kterých krutě kritizoval vládu za korupci a neschopnost, ale popřel účast na puči. Krize, která šokovala světovou veřejnost zvyklou na obraz stabilního Jordánska, byla po několika dnech částečně zažehnána mediací královské rodiny. Hamza podepsal dopis deklarující věrnost Abdalláhovi, nicméně později se vzdal svého titulu prince a zůstal pod přísným dohledem v domácím vězení, zatímco Awadalláh byl odsouzen k dlouholetému vězení za [[Velezrada|velezradu]]. Král Abdalláh z této rodinné krize vyšel s posílenou mocí, demonstrující, že nedovolí jakýkoliv, byť i rodinný disent, který by ohrozil existenci státu.

== Role ve Válce v Gaze a íránské krizi (2023–2026) ==
Kritické období pro panování krále Abdalláha II. nastalo po masakrech ze [[7. říjen|7. října]] [[2023]] a vypuknutí brutální [[Válka v Gaze (2023–2025)|války v Gaze]]. Pro žádnou jinou zemi na světě nebyl tento konflikt tak nebezpečný jako pro Jordánsko. Vzhledem k faktu, že více než 60 % obyvatel Jordánska má palestinské kořeny, vypukly v Ammánu okamžitě masové, stotisícové a mnohdy násilné propalestinské demonstrace. Lidé požadovali okamžité zrušení mírové smlouvy s Izraelem a uzavření amerických vojenských základen.

Král Abdalláh musel provést mistrovský výkon diplomatické akrobacie. Navenek zaujal mimořádně ostrý a kritický tón vůči izraelským vládám, osobně nařídil a zúčastnil se humanitárních vojenských leteckých shozů zásob padáky přímo do obleženého Pásma Gazy (až si při tom sám oblékl uniformu a seděl na palubě transportního letounu) a nechal odvolat jordánského velvyslance z [[Tel Aviv]]u. Tímto způsobem částečně uklidnil domácí rozhořčenou populaci. Zároveň však v zákulisí striktně udržoval bezpečnostní, vojenskou a zpravodajskou spolupráci se Západem a Izraelem, neboť věděl, že přežití jordánského státu a jeho ekonomiky je na americké a mezinárodní pomoci absolutně závislé.

Tato pragmatická bezpečnostní spolupráce dosáhla svého historického vrcholu v průběhu dubna 2024 a následně v mnohem dramatičtější formě na přelomu února a března [[2026]]. Když koalice vedená USA a Izraelem zahájila proti [[Írán]]u masivní kampaň známou jako [[Operace Epic Fury]] (v Izraeli zvanou [[Operace Roaring Lion]]), Írán a jeho regionální zástupci z takzvané [[Osa odporu|Osy odporu]] odpověděli odpalováním tisíců balistických raket a sebevražedných dronů směrem na Izrael. Trasa těchto raket vedla přímo přes suverénní vzdušný prostor Jordánska. Král Abdalláh II. tehdy vydal nekompromisní vojenský rozkaz k obraně národní suverenity – jordánské letectvo a protivzdušná obrana (ve spolupráci s koalicí) aktivně zachytily a sestřelily stovky íránských projektilů letících nad jordánskými městy. Ačkoliv byl za tento krok ze strany radikálních islamistů a Teheránu ostře odsouzen a označen za "zrádce" ochraňujícího Izrael, Abdalláh argumentoval, že Jordánsko nikdy nedovolí, aby se stalo válečným bojištěm pro cizí mocnosti a že trosky padajících raket ohrožovaly životy jordánských civilistů. Tímto riskantním krokem definitivně potvrdil Jordánsko jako nenahraditelný bezpečnostní pilíř proamerické architektury na Blízkém východě.

== Správce svatých míst v Jeruzalémě ==
Jednou z nejcitlivějších a nejdůležitějších rolí krále Abdalláha II. je historické hašímovské správcovství (Custodianship) nad křesťanskými a muslimskými svatyněmi ve Starém městě v [[Jeruzalém]]ě, které rodina drží od roku 1924. Jordánsko prostřednictvím jím spravované organizace [[Waqf]] financuje a spravuje celou [[Chrámová hora|Chrámovou horu]] (Haram aš-Šaríf), na které stojí zlatý [[Skalní dóm]] a [[Mešita Al-Aksá]].

Král Abdalláh tuto roli bere jako svou absolutní náboženskou, rodovou i politickou povinnost. Jakékoliv pokusy izraelských radikálních pravicových politiků o změnu takzvaného "statu quo" na Chrámové hoře (například pokusy o povolení židovských modliteb v areálu mešit) vnímá král jako přímý útok na svou legitimitu a červenou linii. Tyto otázky vedly během jeho vlády k mnoha vážným diplomatickým roztržkám a zmrazením vztahů s izraelskými premiéry, zejména s [[Benjamin Netanjahu|Benjaminem Netanjahuem]]. Pro Palestince a islámský svět je toto hášimovské správcovství často jedinou akceptovanou garancí muslimské přítomnosti v Izraelem kontrolovaném Jeruzalémě.

== Osobní život, rodina a popkultura ==
V roce [[1993]] se Abdalláh oženil s Raniou Al-Jásinovou, vzdělanou dívkou s palestinskými kořeny pocházející z lékařské rodiny z [[Kuvajt]]u. [[Rania al-Abdalláh|Královna Rania]] se stala globální módní a filantropickou ikonou, aktivistkou za práva žen, kvalitní vzdělávání a dialog kultur. Její celosvětová popularita a vynikající znalost práce s moderními médii výrazně pomohla vylepšit obraz Jordánska v zahraničí. Královský pár má čtyři děti. Následníkem trůnu je nejstarší syn, [[Husajn bin Abdalláh|korunní princ Husajn]] (*1994), který byl pečlivě připravován k vládnutí, absolvoval západní univerzity a v posledních letech na sebe přebírá stále větší podíl státnických povinností a veřejného zastupování krále.

V osobním volném čase je král Abdalláh II. známý jako obrovský nadšenec pro adrenalinové a extrémní sporty. Je certifikovaným [[Přístrojové potápění|potápěčem]] (aktivně podporuje ochranu korálových útesů v [[Akabský záliv|Akabském zálivu]]), miluje jízdu na těžkých motocyklech značky [[Harley-Davidson]], seskoky padákem a sbírá historické i moderní střelné zbraně.

Absolutní a světově unikátní kuriozitou je jeho obrovská, celoživotní vášeň pro kultovní [[Science fiction|sci-fi]] seriál [[Star Trek]]. Ještě jako princ v roce 1996 přijal epizodní (tzv. cameo) roli v epizodě "Vyšetřování" ("Investigations") v populárním seriálu [[Star Trek: Vesmírná loď Voyager]]. Ačkoliv neměl žádné mluvené slovo, objevil se na obrazovce oblečen do uniformy Hvězdné flotily jako vědecký důstojník. Později jako král významně sponzoroval vybudování masivního zábavního parku inspirovaného Star Trekem v pobřežní Akabě, což mělo sloužit k posílení místního turismu.

== Pro laiky ==
Když se díváte na zprávy z Blízkého východu, obvykle vidíte samé výbuchy, války a zničená města. Uprostřed celého tohoto ohnivého a šíleného regionu – mezi zničenou Sýrií, rozvráceným Irákem, nepřátelským Íránem a neustále válčícím Izraelem – leží jedno docela malé, převážně pouštní království: Jordánsko. A mužem, který tento stát drží pohromadě a zabraňuje tomu, aby se z něj stalo další bitevní pole, je král Abdalláh II.

Abdalláh II. původně králem vůbec být neměl; trůn měl zdědit jeho strýc, ale jeho otec (předchozí král) změnil své rozhodnutí těsně před smrtí v roce 1999. Od té doby Abdalláh vládne. Jeho práce připomíná neustálou chůzi po napjatém laně nad propastí. Jordánsko nemá ropu a je velmi chudé. Navíc většinu jeho obyvatel tvoří Palestinci, kteří absolutně nenávidí sousední Izrael. Přesto král s Izraelem udržuje mír a úzce spolupracuje s Američany, protože ví, že bez jejich finanční a vojenské pomoci by jeho země zkolabovala hlady a chudobou.

Když přes Jordánsko začaly v roce 2024 a 2026 létat íránské rakety mířící na Izrael, král dal rozkaz je nad svou zemí sestřelit. Obyčejní lidé na Blízkém východě mu za to často spílají do zrádců arabského lidu, ale on dobře ví, že pokud by to neudělal, Írán i Izrael by si z jeho království udělali válečnou střelnici. Král, který mimo jiné mluví perfektní angličtinou, občas obléká vojenskou uniformu a je takovým fanouškem sci-fi, že si kdysi dokonce zahrál komparz v seriálu Star Trek, je tak v podstatě hlavním tlumičem výbuchů a jedinou jistotou stability pro celou tuto výbušnou oblast světa.

== Odkazy ==
* [https://kingabdullah.jo/en Oficiální stránky krále Abdalláha II.]
* [https://rhc.jo/en Oficiální stránky Jordánského královského hášimovského dvora]
* [https://www.jordanembassyus.org/ Velvyslanectví Jordánského hášimovského království v USA]
* [https://www.bbc.com/news/world-middle-east-14631981 BBC News - Profil Jordánska a jeho vůdce]
* [https://www.aljazeera.com/ Al Jazeera English - Zpravodajství z Blízkého východu]

{{DEFAULTSORT:Abdalláh II.}}
[[Kategorie:Jordánští králové]]
[[Kategorie:Hášimovci]]
[[Kategorie:Narození 1962]]
[[Kategorie:Narození v Ammánu]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Vůdci Blízkého východu]]
[[Kategorie:Arabští politici a vůdci]]
[[Kategorie:Muslimští vládci]]
[[Kategorie:Osobnosti arabského jara]]
[[Kategorie:Lidé spojení s bojem proti Islámskému státu]]
[[Kategorie:Zúčastněné strany americko-izraelské války s Íránem]]
[[Kategorie:Účastníci válek na Blízkém východě]]
[[Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity]]
[[Kategorie:Absolventi Georgetownské univerzity]]
[[Kategorie:Osobnosti spojené s ochranou Jeruzaléma]]
[[Kategorie:Generálové jordánské armády]]
[[Kategorie:Vojáci a piloti královské krve]]
[[Kategorie:Osobnosti Star Treku]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]

Abdalláh II. - Historie editací