InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-21T04:58:21Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox rok
| rok = 1745
| století = 18. století
| desetiletí = 40. léta 18. století
| obrázek = Battle of Fontenoy 1745.jpg
| popisek = Bitva u Fontenoy, klíčové střetnutí Války o rakouské dědictví
}}

Rok '''1745''' (MDCCXLV) byl nepřestupný rok, který podle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] započal v pátek. Tento rok byl jedním z nejbouřlivějších v rámci [[Války o rakouské dědictví]], poznamenaný klíčovými bitvami v [[Evropa|Evropě]] a významnými událostmi v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Ve [[Velká Británie|Velké Británii]] se rozhořelo poslední velké [[Jakobitské povstání]], které se pokusilo na trůn navrátit dynastii [[Stuartovci|Stuartovců]].

== 📜 Události ==
Rok 1745 byl dominován dvěma hlavními konflikty: pokračujícími [[Války o rakouské dědictví|Válkami o rakouské dědictví]] a nově vzplanuvším [[Jakobitské povstání 1745|Jakobitským povstáním]] ve [[Skotsko|Skotsku]].

=== 🌍 Evropa ===
* 20. ledna – Zemřel [[Karel VII. Bavorský]], císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a bavorský kurfiřt. Jeho smrt otevřela cestu k volbě nového císaře a oslabila protihabsburskou koalici. Jeho syn a nástupce, [[Maxmilián III. Josef]], brzy uzavřel s [[Rakousko|Rakouskem]] separátní mír.
* 8. ledna – Ve [[Varšava|Varšavě]] byla podepsána [[Varšavská smlouva (1745)|Varšavská smlouva]], která vytvořila "Čtyřaliance" mezi [[Velká Británie|Velkou Británií]], [[Rakousko|Rakouskem]], [[Sasko|Saskem]] a [[Spojené provincie nizozemské|Spojenými provinciemi]], namířenou proti [[Prusko|Prusku]].
* 15. dubna – [[Bitva u Pfaffenhofenu]]: Rakouská armáda drtivě porazila spojené francouzsko-bavorské síly, což donutilo [[Bavorsko]] definitivně vystoupit z války.
* 22. dubna – [[Füssenský mír]]: [[Maxmilián III. Josef]] se vzdal nároků na císařský trůn a slíbil podpořit kandidaturu [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka Štěpána Lotrinského]], manžela [[Marie Terezie|Marie Terezie]]. Válka v [[Německo|Německu]] se tím zúžila na konflikt mezi Rakouskem a Pruskem.
* 11. května – [[Bitva u Fontenoy]]: Jedna z největších bitev války. Francouzská armáda pod velením [[Mořic Saský|Mořice Saského]] porazila spojené britsko-hannoversko-nizozemské síly vedené [[Vilém August, vévoda z Cumberlandu|vévodou z Cumberlandu]]. Vítězství otevřelo [[Francie|Francouzům]] cestu k obsazení většiny [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]] (dnešní [[Belgie]]).
* 4. června – [[Bitva u Hohenfriedbergu]]: Ve [[Slezsko|Slezsku]] dosáhl pruský král [[Fridrich II. Veliký]] jednoho ze svých největších vítězství, když drtivě porazil početně silnější rakousko-saskou armádu. Tato bitva upevnila jeho pověst geniálního vojevůdce.
* 23. července – [[Karel III. Stuart]] (známý jako "Bonnie Prince Charlie") se vylodil na ostrově [[Eriskay]] ve [[Vnější Hebridy|Vnějších Hebridách]], čímž zahájil [[Jakobitské povstání 1745|poslední jakobitské povstání]] s cílem získat britský trůn pro svého otce [[Jakub František Stuart|Jakuba Františka Stuarta]].
* 19. srpna – Karel Stuart vztyčil standartu svého otce v [[Glenfinnan]] a oficiálně zahájil povstání. Začal shromažďovat armádu skotských horalů.
* 13. září – [[František I. Štěpán Lotrinský]], manžel Marie Terezie, byl ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] zvolen císařem Svaté říše římské. Tím byl splněn jeden z hlavních politických cílů Marie Terezie.
* 17. září – Jakobitská armáda bez boje obsadila [[Edinburgh]], hlavní město Skotska.
* 21. září – [[Bitva u Prestonpans]]: Jakobité pod velením Karla Stuarta drtivě porazili vládní armádu generála [[John Cope|Sira Johna Copea]]. Vítězství posílilo morálku povstalců a přilákalo další rekruty.
* 30. září – [[Bitva u Žďáru (1745)|Bitva u Žďáru]] (německy Schlacht bei Soor): [[Fridrich II. Veliký]] znovu porazil rakouskou armádu vedenou [[Karel Alexandr Lotrinský|Karlem Alexandrem Lotrinským]] v severovýchodních [[Čechy|Čechách]].
* 8. listopadu – Jakobitská armáda překročila hranice a vstoupila do [[Anglie]].
* 4. prosince – Jakobité dosáhli města [[Derby]], pouhých 200 km od [[Londýn|Londýna]]. V hlavním městě vypukla panika. Navzdory úspěchu se však velitelé povstání rozhodli pro ústup zpět do Skotska kvůli nedostatku podpory od anglických jakobitů a zprávám o blížících se vládních armádách.
* 15. prosince – [[Bitva u Kesselsdorfu]]: Pruská armáda pod velením [[Leopold I. Anhaltsko-Desavský|Leopolda I. Anhaltsko-Desavského]] porazila saskou armádu, což vedlo k obsazení [[Drážďany|Drážďan]].
* 25. prosince – [[Drážďanský mír]]: [[Prusko]] a [[Rakousko]] uzavřely mír, který ukončil [[Druhá slezská válka|druhou slezskou válku]]. [[Fridrich II. Veliký]] uznal Františka I. Štěpána císařem a za to mu [[Marie Terezie]] definitivně postoupila [[Slezsko]].

=== 🌎 Amerika ===
* 28. května – Začalo obléhání francouzské pevnosti [[Louisbourg]] na ostrově [[Cape Breton]] britskými koloniálními silami z [[Nová Anglie|Nové Anglie]] během [[Válka krále Jiřího|Války krále Jiřího]] (americké odnože Války o rakouské dědictví).
* 28. června – Po 40 dnech obléhání se francouzská posádka v Louisbourgu vzdala. Pád této strategické pevnosti byl velkým vítězstvím pro britské kolonie a významnou ranou pro francouzskou kontrolu nad [[Kanada|Kanadou]].

=== 🌏 Asie ===
* V [[Indie|Indii]] pokračovaly střety mezi britskou a francouzskou [[Východoindická společnost|Východoindickou společností]] v rámci [[Karnátacké války|první karnátacké války]].

== 🔬 Věda a umění ==
* [[Ewald Georg von Kleist]] v [[Pomořansko|Pomořansku]] nezávisle vynalezl [[Leydenská láhev|Kleistovu láhev]], primitivní formu [[kondenzátor]]u schopnou uchovat elektrický náboj. Téměř současně k podobnému objevu dospěl i [[Pieter van Musschenbroek]] v [[Leiden|Leidenu]], po němž je zařízení dnes známější jako [[Leydenská láhev]].
* V [[Paříž|Paříži]] byl publikován první díl díla ''Histoire naturelle, générale et particulière'', monumentální encyklopedie přírodních věd od [[Georges-Louis Leclerc de Buffon|hraběte de Buffona]].
* [[Georg Friedrich Händel]] začal v [[Londýn|Londýně]] komponovat své oratorium ''Judas Maccabaeus'', inspirované událostmi jakobitského povstání.

== 👶 Narození ==
* 18. února – [[Alessandro Volta]], italský fyzik, vynálezce [[elektrický článek|elektrického článku]] († [[1827]])
* 20. února – [[Johann Peter Salomon]], německý houslista a impresário († [[1815]])
* 7. května – [[Karel Stamic]], český skladatel a houslový virtuos, syn [[Jan Václav Stamic|Jana Václava Stamice]] († [[1801]])
* 16. října – [[Olaudah Equiano]], otrok, spisovatel a vůdce abolicionistického hnutí ve [[Velká Británie|Velké Británii]] († [[1797]])
* 10. prosince – [[Thomas Holcroft]], anglický dramatik a spisovatel († [[1809]])
* 12. prosince – [[John Jay]], americký politik, státník, jeden z [[Otci zakladatelé Spojených států amerických|Otců zakladatelů]] a první předseda Nejvyššího soudu [[Spojené státy americké|USA]] († [[1829]])
* neznámé datum – [[Ivan Petrovič Argunov]], ruský malíř-portrétista († [[1802]])

== ⚰️ Úmrtí ==
* 20. ledna – [[Karel VII. Bavorský]], císař Svaté říše římské a bavorský kurfiřt (* [[1697]])
* 18. února – [[Nicola Fago]], italský barokní skladatel (* [[1677]])
* 18. března – [[Robert Walpole]], britský státník, považovaný za prvního [[Seznam premiérů Spojeného království|předsedu vlády Velké Británie]] (* [[1676]])
* 9. května – [[Tomáš František, kníže z Carignana]], savojský šlechtic a vojevůdce (* [[1656]])
* 13. července – [[Christian-Louis II de Montmorency-Luxembourg]], francouzský maršál (* [[1675]])
* 28. srpna – [[Jonathan Swift]], irský spisovatel, satirik a autor knihy ''[[Gulliverovy cesty]]'' (* [[1667]])
* 16. listopadu – [[Johann Lukas von Hildebrandt]], rakouský barokní architekt (* [[1668]])
* 19. prosince – [[Jean-Baptiste van Loo]], francouzský malíř (* [[1684]])
* 23. prosince – [[Jan Dismas Zelenka]], český barokní skladatel působící v [[Drážďany|Drážďanech]] (* [[1679]])

== 💡 Pro laiky ==
* '''Válka o rakouské dědictví''': Byl to velký evropský konflikt, který začal v roce [[1740]]. Hlavní příčinou bylo, že někteří panovníci neuznali právo [[Marie Terezie]] vládnout v habsburských zemích, protože byla žena. Pruský král [[Fridrich II. Veliký]] využil situace a zabral bohaté [[Slezsko]]. Válka se vedla na mnoha frontách – v [[Německo|Německu]], [[Itálie|Itálii]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] i v zámořských koloniích. Rok 1745 byl pro Marii Terezii klíčový, protože se jí podařilo prosadit svého manžela na císařský trůn, ale za cenu definitivní ztráty Slezska.
* '''Jakobitské povstání''': Jakobité byli příznivci vyhnané dynastie [[Stuartovci|Stuartovců]]. Věřili, že právoplatným králem [[Velká Británie|Velké Británie]] je [[Jakub František Stuart]], syn sesazeného krále [[Jakub II. Stuart|Jakuba II.]]. Jeho syn, [[Karel III. Stuart|Karel Stuart]] ("Bonnie Prince Charlie"), se v roce 1745 pokusil trůn získat zpět vojenskou silou. Získal velkou podporu ve [[Skotsko|Skotsku]], zejména mezi horskými klany, a dokonce vpadl do [[Anglie]]. Povstání nakonec skončilo drtivou porážkou v následujícím roce v [[bitva u Cullodenu|bitvě u Cullodenu]].
* '''Svatá říše římská''': V 18. století to už nebyla skutečná říše, ale spíše volný svazek stovek německých států, státečků a měst. Císař měl spíše prestižní než skutečnou moc. Volilo ho sedm (později více) nejmocnějších vládců, tzv. [[kurfiřt]]ů. Zvolení manžela Marie Terezie císařem bylo pro ni velkým diplomatickým úspěchem, který posílil legitimitu její rodiny.

{{DEFAULTSORT:1745}}
{{Aktualizováno|datum=21.12.2025}}
[[Kategorie:1745]]
[[Kategorie:18. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

1745 - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)