InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-27T08:26:10Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - rok
| rok = 1734
| století = 18. století
| desetiletí = 1730–1739
| předchozí = [[1733]]
| následující = [[1735]]
| obrázek = Battle of Bitonto 1734.jpg
| popisek = Bitva u Bitonta, klíčové střetnutí Války o polské následnictví na italské frontě
| panovníci =
* {{Vlajka|Svatá říše římská}} [[Karel VI. (císař)|Karel VI.]]
* {{Vlajka|Papežský stát}} [[Klement XII.]]
* {{Vlajka|Francie}} [[Ludvík XV.]]
* {{Vlajka|Velká Británie}} [[Jiří II.]]
* {{Vlajka|Španělsko}} [[Filip V. Španělský|Filip V.]]
* {{Vlajka|Rusko}} [[Anna Ivanovna]]
* {{Vlajka|Prusko}} [[Fridrich Vilém I.]]
* {{Vlajka|Polsko}} [[August III. Polský]] / [[Stanislav I. Leszczyński]] (sporné)
* {{Vlajka|Osmanská říše}} [[Mahmud I.]]
}}

'''1734''' (MDCCXXXIV) byl nepřestupný rok, který podle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] započal v pátek. Tento rok byl dramaticky poznamenán probíhající [[Válka o polské následnictví|Válkou o polské následnictví]], která se z polského území přelila na klíčová bojiště v [[Itálie|Itálii]] a v Porýní. Zatímco armády bojovaly o mocenskou rovnováhu v [[Evropa|Evropě]], intelektuální svět byl rozvířen vydáním [[Voltaire|Voltairových]] provokativních ''[[Filosofické listy|Filosofických listů]]'', které zpochybnily základy absolutistické [[Francie|Francie]].

== 🌍 Události ==
Rok 1734 byl druhým rokem [[Válka o polské následnictví|Války o polské následnictví]] (1733–1738). Boje se soustředily především na tři hlavní fronty: polskou, italskou a porýnskou.

=== 🇵🇱 Polská fronta ===
* [[únor|Únor]]: Ruská armáda pod velením polního maršála [[Burkhard Christoph von Münnich|Burkharda Christopha von Münnicha]] zahájila obléhání města [[Gdaňsk]] (tehdy Danzig), kde se ukrýval francouzský kandidát na polský trůn, [[Stanislav I. Leszczyński]].
* [[květen|Květen]]: Do Gdaňsku dorazil malý francouzský expediční sbor, který se pokusil obléhání prolomit, ale byl odražen.
* [[27. červen|27. června]]: Stanislav I. Leszczyński, převlečený za rolníka, uprchl z obleženého Gdaňsku jen několik dní před jeho kapitulací.
* [[7. červenec|7. července]]: Město Gdaňsk kapitulovalo před ruskými a saskými vojsky, což fakticky potvrdilo vládu [[August III. Polský|Augusta III. Polského]] nad většinou [[Polsko|Polska]]. Tím boje na polském území z velké části utichly.

=== 🇮🇹 Italská fronta ===
Italská fronta byla v tomto roce dějištěm nejkrvavějších bitev. Spojené francouzsko-španělsko-sardinské síly se snažily vytlačit [[Habsburská monarchie|Habsburky]] z Apeninského poloostrova.
* [[10. květen|10. května]]: Španělská armáda pod velením [[Karel III. Španělský|vévody Karla Parmského]] (budoucího španělského krále Karla III.) vstoupila do [[Neapol]]e.
* [[25. květen|25. května]]: V [[Bitva u Bitonta|bitvě u Bitonta]] drtivě zvítězila španělská vojska nad rakouskou armádou. Toto vítězství zajistilo Španělům kontrolu nad [[Neapolské království|Neapolským]] a [[Sicilské království|Sicilským královstvím]].
* [[29. červen|29. června]]: U [[Parma|Parmy]] se odehrála mimořádně krvavá a nerozhodná [[Bitva u San Pietra|bitva u San Pietra]]. Francouzsko-sardinské síly se střetly s Rakušany. Obě strany utrpěly obrovské ztráty, včetně rakouského velitele Claudiuse Florimunda de Mercy.
* [[19. září|19. září]]: V [[Bitva u Guastally|bitvě u Guastally]] dosáhly francouzsko-sardinské síly dalšího vítězství nad Rakušany, čímž si upevnily své pozice v severní Itálii.

=== 🇩🇪 Porýnská fronta ===
* [[duben|Duben]]: Francouzská armáda pod velením zkušeného maršála [[James Fitz-James, 1. vévoda z Berwicku|vévody z Berwicku]] zahájila obléhání strategicky významné habsburské pevnosti [[Philippsburg]].
* [[12. červen|12. června]]: Během inspekce obléhacích prací byl vévoda z Berwicku, nemanželský syn anglického krále [[Jakub II. Stuart|Jakuba II.]], zabit dělovou koulí.
* [[18. červenec|18. července]]: Pevnost Philippsburg po dlouhém obléhání kapitulovala francouzským silám.

=== Ostatní události ===
* V [[Anglie|Anglii]] se konaly [[Všeobecné volby ve Spojeném království 1734|parlamentní volby]], ve kterých si udržela většinu strana [[Whigové|Whigů]] vedená premiérem [[Robert Walpole|Robertem Walpolem]].
* V [[Salcburk|Salcburku]] bylo dokončeno dílo ''[[Felsenreitschule]]'', unikátní divadlo vytesané do skály.
* [[21. říjen|21. října]]: V [[Lipsko|Lipsku]] byla poprvé uvedena kantáta [[Johann Sebastian Bach|Johanna Sebastiana Bacha]] ''Preise dein Glücke, gesegnetes Sachsen, BWV 215'', složená na počest návštěvy Augusta III.

== 📖 Věda a umění ==
* [[Voltaire]] publikoval v [[Francie|Francii]] své ''[[Filosofické listy]]'' (''Lettres philosophiques'' nebo ''Lettres sur les Anglais''). Kniha, založená na jeho pobytu v [[Anglie|Anglii]], chválila britskou [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]], náboženskou toleranci a empirickou vědu [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]] a [[John Locke|Johna Locka]]. Ve Francii byla kniha považována za útok na [[absolutismus]] a [[katolická církev|katolickou církev]], byla veřejně spálena a na Voltaira byl vydán zatykač, což ho donutilo uprchnout z [[Paříž]]e.
* [[Johann Sebastian Bach]] v Lipsku zkomponoval a během vánočních svátků na přelomu let 1734/1735 poprvé uvedl své slavné ''[[Vánoční oratorium]]'' (''Weihnachts-Oratorium, BWV 248'').
* [[Georg Friedrich Händel]] v [[Londýn|Londýně]] pokračoval ve své operní tvorbě, i když čelil rostoucí konkurenci ze strany konkurenční operní společnosti Opera of the Nobility.
* [[William Hogarth]] dokončil sérii obrazů a rytin ''[[A Rake's Progress]]'', satirické zobrazení úpadku syna bohatého obchodníka.

== 👶 Narození ==
* [[17. leden|17. ledna]] – {{Vlajka|Polsko}} [[Stanisław August Poniatowski]], poslední polský král († [[1798]])
* [[23. leden|23. ledna]] – {{Vlajka|Svatá říše římská}} [[Wolfgang von Kempelen]], rakouský a maďarský úředník, umělec a vynálezce, tvůrce "Tureckého šachového stroje" († [[1804]])
* [[23. květen|23. května]] – {{Vlajka|Svatá říše římská}} [[Franz Anton Mesmer]], německý lékař, průkopník "živočišného magnetismu" (mesmerismu) († [[1815]])
* [[3. září|3. září]] – {{Vlajka|Velká Británie}} [[Joseph Wright of Derby]], anglický malíř, známý svými obrazy s tematikou vědy a průmyslu († [[1797]])
* [[22. prosinec|22. prosince]] – {{Vlajka|Velká Británie}} [[George Romney]], anglický portrétista († [[1802]])
* neznámé datum – {{Vlajka|Velká Británie}} [[Robert Morris]], americký obchodník a politik, jeden z Otců zakladatelů USA († [[1806]])

== ✝️ Úmrtí ==
* [[12. červen|12. června]] – {{Vlajka|Francie}} [[James Fitz-James, 1. vévoda z Berwicku]], francouzský maršál (* [[1670]])
* [[15. červen|15. června]] – {{Vlajka|Itálie}} [[Giovanni Ceva]], italský matematik (* [[1647]])
* [[28. prosinec|28. prosince]] – {{Vlajka|Skotsko}} [[Rob Roy MacGregor]], skotský lidový hrdina a psanec (* [[1671]])

== 🇨🇿 Události v Českých zemích ==
* [[Země Koruny české]] byly v této době pevnou součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] pod vládou císaře [[Karel VI. (císař)|Karla VI.]]
* Ačkoliv se přímé boje českým zemím vyhnuly, [[Válka o polské následnictví]] měla na region nepřímý dopad. Probíhaly zde nábory vojáků do císařské armády a země musely přispívat na válečné výdaje zvýšenými daněmi.
* Územím Čech a Moravy procházely vojenské transporty směřující na italskou a porýnskou frontu.
* Pokračovala intenzivní stavební činnost v duchu vrcholného [[baroko|baroka]]. Šlechtické rody i církevní instituce investovaly do výstavby a přestaveb zámků, kostelů a klášterů. Architekti jako [[Kilián Ignác Dientzenhofer]] byli na vrcholu své tvorby.

== 🤔 Pro laiky ==
=== Co byla Válka o polské následnictví? ===
Představte si, že v Polsku zemřel král a nebylo jasné, kdo bude další. Dva hlavní kandidáti byli:
1. '''[[Stanislav I. Leszczyński]]''': Podporovala ho [[Francie]] (protože jeho dcera byla francouzská královna) a [[Španělsko]].
2. '''[[August III. Polský]]''': Podporovalo ho [[Rusko]] a [[Rakousko]] (Habsburská monarchie).
Místo toho, aby se bojovalo jen v Polsku, se z toho stala celoevropská válka. Francie a Španělsko využily příležitosti a zaútočily na Rakousko v Itálii a v Německu, aby získaly nová území. Polsko tak bylo jen záminkou pro velký střet evropských mocností. Nakonec sice vyhrál rakousko-ruský kandidát, ale Rakousko ztratilo důležitá území v Itálii.

=== Proč byla Voltairova kniha takový skandál? ===
Ve Francii v 18. století vládl král jako absolutní monarcha ("stát jsem já") a katolická církev měla obrovskou moc. [[Voltaire]] ve svých ''[[Filosofické listy|Filosofických listech]]'' popsal, jak to funguje v Anglii:
* Král tam nemá neomezenou moc, musí se řídit zákony a spolupracovat s parlamentem.
* Lidé mají větší svobodu slova a vyznání.
* Vědci jako [[Isaac Newton]] a filozofové jako [[John Locke]] jsou váženými členy společnosti, ne kacíři.
Pro francouzské vládce to bylo jako říct: "Váš systém je zaostalý a nespravedlivý, podívejte se, jak to dělají jinde lépe." Kniha byla okamžitě zakázána a spálena, protože podkopávala autoritu krále i církve.

{{DEFAULTSORT:1734}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:1734]]
[[Kategorie:18. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

1734 - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)