1705 - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:08:21Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:08
Řádek 16:		Řádek 16:
	Tento celoevropský konflikt pokračoval s nezmenšenou intenzitou. [[Velká aliance]] (především [[Anglické království\|Anglie]], [[Republika spojených nizozemských provincií\|Nizozemská republika]] a [[Habsburská monarchie]]) bojovala proti [[Francouzské království\|Francii]] a bourbonskému [[Španělsko\|Španělsku]].		Tento celoevropský konflikt pokračoval s nezmenšenou intenzitou. [[Velká aliance]] (především [[Anglické království\|Anglie]], [[Republika spojených nizozemských provincií\|Nizozemská republika]] a [[Habsburská monarchie]]) bojovala proti [[Francouzské království\|Francii]] a bourbonskému [[Španělsko\|Španělsku]].

	* Španělská fronta:		* '''Španělská fronta:'''
	* [[4. srpen\|4. srpna]] – Francouzsko-španělské síly pod velením maršála de Tessé ukončily po téměř šesti měsících neúspěšné obléhání [[Gibraltar]]u, který rok předtím dobyli Angličané a Nizozemci. Pevnost tak zůstala v rukou Aliance.		* [[4. srpen\|4. srpna]] – Francouzsko-španělské síly pod velením maršála de Tessé ukončily po téměř šesti měsících neúspěšné obléhání [[Gibraltar]]u, který rok předtím dobyli Angličané a Nizozemci. Pevnost tak zůstala v rukou Aliance.
	* [[22. srpen\|22. srpna]] – Anglicko-nizozemské expediční síly pod velením [[Charles Mordaunt, 3. hrabě z Peterborough\|hraběte z Peterborough]] se vylodily poblíž [[Barcelona\|Barcelony]].		* [[22. srpen\|22. srpna]] – Anglicko-nizozemské expediční síly pod velením [[Charles Mordaunt, 3. hrabě z Peterborough\|hraběte z Peterborough]] se vylodily poblíž [[Barcelona\|Barcelony]].
Řádek 22:		Řádek 22:
	* [[9. říjen\|9. října]] – [[Barcelona]] kapitulovala před aliančními vojsky. Tento úspěch vedl k tomu, že [[Katalánsko]], [[Aragonie]] a [[Valencie]] uznaly arcivévodu [[Karel VI. (císař)\|Karla]] (pozdějšího císaře Karla VI.) za svého krále jako Karla III. Španělského.		* [[9. říjen\|9. října]] – [[Barcelona]] kapitulovala před aliančními vojsky. Tento úspěch vedl k tomu, že [[Katalánsko]], [[Aragonie]] a [[Valencie]] uznaly arcivévodu [[Karel VI. (císař)\|Karla]] (pozdějšího císaře Karla VI.) za svého krále jako Karla III. Španělského.

	* Nizozemská fronta:		* '''Nizozemská fronta:'''
	* [[18. červenec\|18. července]] – Vojska Aliance pod velením [[John Churchill, vévoda z Marlborough\|vévody z Marlborough]] prolomila francouzské obranné linie v [[Brabantsko\|Brabantu]] v [[Bitva u Elixheimu\|bitvě u Elixheimu]]. Ačkoliv se jednalo o významný taktický úspěch, Marlboroughovi se nepodařilo donutit Francouze k rozhodující bitvě.		* [[18. červenec\|18. července]] – Vojska Aliance pod velením [[John Churchill, vévoda z Marlborough\|vévody z Marlborough]] prolomila francouzské obranné linie v [[Brabantsko\|Brabantu]] v [[Bitva u Elixheimu\|bitvě u Elixheimu]]. Ačkoliv se jednalo o významný taktický úspěch, Marlboroughovi se nepodařilo donutit Francouze k rozhodující bitvě.

	* Italská fronta:		* '''Italská fronta:'''
	* [[16. srpen\|16. srpna]] – V [[Bitva u Cassana (1705)\|bitvě u Cassana]] se střetla císařská armáda pod velením prince [[Evžen Savojský\|Evžena Savojského]] s francouzskými silami vedenými vévodou [[Louis Joseph de Bourbon, vévoda z Vendôme\|z Vendôme]]. Bitva byla mimořádně krvavá a skončila bez jasného vítěze, obě strany si nárokovaly vítězství.		* [[16. srpen\|16. srpna]] – V [[Bitva u Cassana (1705)\|bitvě u Cassana]] se střetla císařská armáda pod velením prince [[Evžen Savojský\|Evžena Savojského]] s francouzskými silami vedenými vévodou [[Louis Joseph de Bourbon, vévoda z Vendôme\|z Vendôme]]. Bitva byla mimořádně krvavá a skončila bez jasného vítěze, obě strany si nárokovaly vítězství.

Řádek 41:		Řádek 41:

	=== 🌍 Svět ===		=== 🌍 Svět ===
	* Severní Amerika: Pokračovala [[Válka královny Anny]], severoamerické bojiště Války o španělské dědictví. Docházelo k nájezdům francouzských a indiánských spojenců na anglické osady v [[Nová Anglie\|Nové Anglii]].		* '''Severní Amerika:''' Pokračovala [[Válka královny Anny]], severoamerické bojiště Války o španělské dědictví. Docházelo k nájezdům francouzských a indiánských spojenců na anglické osady v [[Nová Anglie\|Nové Anglii]].
	* Indie: [[Mughalská říše]] pod vládou stárnoucího císaře [[Aurangzéb\|Aurangzéba]] pokračovala ve vleklých a vyčerpávajících válkách s [[Maráthská říše\|Maráthskou říší]].		* '''Indie:''' [[Mughalská říše]] pod vládou stárnoucího císaře [[Aurangzéb\|Aurangzéba]] pokračovala ve vleklých a vyčerpávajících válkách s [[Maráthská říše\|Maráthskou říší]].

	== 🔬 Věda a umění ==		== 🔬 Věda a umění ==
	* Věda:		* '''Věda:'''
	* [[Edmond Halley]] publikoval v [[Oxford]]u dílo ''Synopsis Astronomia Cometicae'' (Přehled kometární astronomie). Na základě [[Newtonovy zákony\|Newtonových zákonů]] pohybu a gravitace v něm vypočítal dráhy 24 komet. Zjistil, že komety pozorované v letech 1531, 1607 a 1682 jsou ve skutečnosti jedním a týmž tělesem, a předpověděl jeho návrat na rok 1758. Kometa byla později na jeho počest pojmenována [[Halleyova kometa]].		* [[Edmond Halley]] publikoval v [[Oxford]]u dílo ''Synopsis Astronomia Cometicae'' (Přehled kometární astronomie). Na základě [[Newtonovy zákony\|Newtonových zákonů]] pohybu a gravitace v něm vypočítal dráhy 24 komet. Zjistil, že komety pozorované v letech 1531, 1607 a 1682 jsou ve skutečnosti jedním a týmž tělesem, a předpověděl jeho návrat na rok 1758. Kometa byla později na jeho počest pojmenována [[Halleyova kometa]].
	* Umění a kultura:		* '''Umění a kultura:'''
	* [[8. leden\|8. ledna]] – V [[Hamburk\|Hamburku]] měla premiéru první opera [[Georg Friedrich Händel\|Georga Friedricha Händela]], ''Almira''.		* [[8. leden\|8. ledna]] – V [[Hamburk\|Hamburku]] měla premiéru první opera [[Georg Friedrich Händel\|Georga Friedricha Händela]], ''Almira''.
	* Mladý [[Johann Sebastian Bach]] údajně podnikl pěší cestu z [[Arnstadt]]u do [[Lübeck]]u (přes 400 km), aby slyšel hrát slavného varhaníka a skladatele [[Dieterich Buxtehude\|Dietericha Buxtehudeho]].		* Mladý [[Johann Sebastian Bach]] údajně podnikl pěší cestu z [[Arnstadt]]u do [[Lübeck]]u (přes 400 km), aby slyšel hrát slavného varhaníka a skladatele [[Dieterich Buxtehude\|Dietericha Buxtehudeho]].

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-24T04:42:28Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox rok
| rok = 1705
| století = [[18. století]]
| tisíciletí = [[2. tisíciletí]]
| obrázek = Leopold I., Holy Roman Emperor.jpg
| popisek = [[5. květen|5. května]] zemřel císař [[Leopold I.]]
| události = [[Válka o španělské dědictví]]<br>[[Velká severní válka]]<br>Smrt císaře [[Leopold I.]]<br>[[Edmond Halley]] předpověděl návrat komety
}}

Rok '''1705''' (MDCCV) byl nepřestupný rok, který dle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] započal čtvrtkem. Byl to pátý rok [[18. století]]. Evropa byla v tomto roce nadále pohlcena dvěma velkými konflikty: [[Válka o španělské dědictví|Válkou o španělské dědictví]] na západě a jihu a [[Velká severní válka|Velkou severní válkou]] na východě a severu. Významnou politickou událostí byla smrt císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Leopold I.|Leopolda I.]] a nástup jeho syna [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] na trůn. Ve světě vědy došlo k zásadnímu pokroku, když [[Edmond Halley]] publikoval svou práci o kometárních drahách.

== 📜 Události ==

=== ⚔️ Válka o španělské dědictví ===
Tento celoevropský konflikt pokračoval s nezmenšenou intenzitou. [[Velká aliance]] (především [[Anglické království|Anglie]], [[Republika spojených nizozemských provincií|Nizozemská republika]] a [[Habsburská monarchie]]) bojovala proti [[Francouzské království|Francii]] a bourbonskému [[Španělsko|Španělsku]].

* **Španělská fronta:**
* [[4. srpen|4. srpna]] – Francouzsko-španělské síly pod velením maršála de Tessé ukončily po téměř šesti měsících neúspěšné obléhání [[Gibraltar]]u, který rok předtím dobyli Angličané a Nizozemci. Pevnost tak zůstala v rukou Aliance.
* [[22. srpen|22. srpna]] – Anglicko-nizozemské expediční síly pod velením [[Charles Mordaunt, 3. hrabě z Peterborough|hraběte z Peterborough]] se vylodily poblíž [[Barcelona|Barcelony]].
* [[14. září|14. září]] – Začalo obléhání Barcelony. Klíčovou roli sehrálo dobytí pevnosti [[Montjuïc]], která městu dominovala.
* [[9. říjen|9. října]] – [[Barcelona]] kapitulovala před aliančními vojsky. Tento úspěch vedl k tomu, že [[Katalánsko]], [[Aragonie]] a [[Valencie]] uznaly arcivévodu [[Karel VI. (císař)|Karla]] (pozdějšího císaře Karla VI.) za svého krále jako Karla III. Španělského.

* **Nizozemská fronta:**
* [[18. červenec|18. července]] – Vojska Aliance pod velením [[John Churchill, vévoda z Marlborough|vévody z Marlborough]] prolomila francouzské obranné linie v [[Brabantsko|Brabantu]] v [[Bitva u Elixheimu|bitvě u Elixheimu]]. Ačkoliv se jednalo o významný taktický úspěch, Marlboroughovi se nepodařilo donutit Francouze k rozhodující bitvě.

* **Italská fronta:**
* [[16. srpen|16. srpna]] – V [[Bitva u Cassana (1705)|bitvě u Cassana]] se střetla císařská armáda pod velením prince [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]] s francouzskými silami vedenými vévodou [[Louis Joseph de Bourbon, vévoda z Vendôme|z Vendôme]]. Bitva byla mimořádně krvavá a skončila bez jasného vítěze, obě strany si nárokovaly vítězství.

=== ⚔️ Velká severní válka ===
Konflikt mezi [[Švédské impérium|Švédskem]] a koalicí [[Ruské carství|Ruska]], [[Sasko|Saska]] a [[Dánsko-Norsko|Dánska-Norska]] se soustředil především na území [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]].

* [[31. červenec|31. července]] – Švédská armáda pod velením [[Karel XII.|Karla XII.]] drtivě porazila polsko-saské síly v [[Bitva u Varšavy (1705)|bitvě u Varšavy]].
* [[28. listopad|28. listopadu]] – Ve [[Varšava|Varšavě]] byla podepsána [[Varšavská smlouva (1705)|Varšavská smlouva]] mezi Švédskem a frakcí Polsko-litevské unie loajální ke [[Stanisław Leszczyński|Stanisławu Leszczyńskému]]. Smlouva fakticky učinila z Polska švédský protektorát, zavázala Polsko ke spojenectví se Švédskem a udělila Švédsku významné obchodní výhody.

=== 👑 Politické a společenské události ===
* [[5. květen|5. května]] – Ve [[Vídeň|Vídni]] zemřel císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a český a uherský král [[Leopold I.]] Po jeho smrti na trůn nastoupil jeho syn [[Josef I. Habsburský|Josef I.]], který byl známý svou energií a reformními snahami.
* [[16. duben|16. dubna]] – Anglická královna [[Anna Stuartovna]] povýšila [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]] do rytířského stavu během návštěvy [[Trinity College (Cambridge)|Trinity College]] v [[Cambridge]]. Newton se stal prvním vědcem v historii, který byl takto poctěn za svou práci.
* V [[Anglické království|Anglii]] se konaly parlamentní volby, které posílily pozici [[Whigové|Whigů]], podporujících pokračování války proti Francii.
* V [[Uhersko|Uhrách]] pokračovalo [[Rákócziho povstání|povstání Františka II. Rákócziho]] proti habsburské nadvládě.

=== 🌍 Svět ===
* **Severní Amerika:** Pokračovala [[Válka královny Anny]], severoamerické bojiště Války o španělské dědictví. Docházelo k nájezdům francouzských a indiánských spojenců na anglické osady v [[Nová Anglie|Nové Anglii]].
* **Indie:** [[Mughalská říše]] pod vládou stárnoucího císaře [[Aurangzéb|Aurangzéba]] pokračovala ve vleklých a vyčerpávajících válkách s [[Maráthská říše|Maráthskou říší]].

== 🔬 Věda a umění ==
* **Věda:**
* [[Edmond Halley]] publikoval v [[Oxford]]u dílo ''Synopsis Astronomia Cometicae'' (Přehled kometární astronomie). Na základě [[Newtonovy zákony|Newtonových zákonů]] pohybu a gravitace v něm vypočítal dráhy 24 komet. Zjistil, že komety pozorované v letech 1531, 1607 a 1682 jsou ve skutečnosti jedním a týmž tělesem, a předpověděl jeho návrat na rok 1758. Kometa byla později na jeho počest pojmenována [[Halleyova kometa]].
* **Umění a kultura:**
* [[8. leden|8. ledna]] – V [[Hamburk|Hamburku]] měla premiéru první opera [[Georg Friedrich Händel|Georga Friedricha Händela]], ''Almira''.
* Mladý [[Johann Sebastian Bach]] údajně podnikl pěší cestu z [[Arnstadt]]u do [[Lübeck]]u (přes 400 km), aby slyšel hrát slavného varhaníka a skladatele [[Dieterich Buxtehude|Dietericha Buxtehudeho]].
* V [[Londýn]]ě bylo otevřeno [[Her Majesty's Theatre|Queen's Theatre]] (později King's Theatre), navržené architektem [[John Vanbrugh|Johnem Vanbrughem]].

== 👶 Narození ==
* [[24. leden|24. ledna]] – [[Farinelli]] (vlastním jménem Carlo Broschi), slavný italský [[kastrát|kastrátní]] zpěvák († [[1782]])
* [[21. červen|21. června]] – [[David Hartley]], anglický filozof a psycholog († [[1757]])
* [[31. říjen|31. října]] – [[Klement XIV.]], papež († [[1774]])
* [[29. listopad|29. listopadu]] – [[Michael Christian Festing]], anglický houslista a skladatel († [[1752]])
* [[Dick Turpin]], anglický lupič a silniční lapka († [[1739]])

== ⚰️ Úmrtí ==
* [[17. leden|17. ledna]] – [[John Ray]], anglický přírodovědec, "otec anglické přírodní historie" (* [[1627]])
* [[5. únor|5. února]] – [[Philipp Jacob Spener]], německý teolog, zakladatel [[pietismus|pietismu]] (* [[1635]])
* [[5. květen|5. května]] – [[Leopold I.]], císař Svaté říše římské, český a uherský král (* [[1640]])
* [[16. srpen|16. srpna]] – [[Jacob Bernoulli]], švýcarský matematik a fyzik, člen slavné rodiny Bernoulli (* [[1654]])
* [[13. září|13. září]] – [[Imrich Tököly]], sedmihradský kníže a vůdce protihabsburského povstání (* [[1657]])
* [[11. říjen|11. října]] – [[Guillaume Amontons]], francouzský fyzik a vynálezce (* [[1663]])
* [[31. prosinec|31. prosince]] – [[Kateřina z Braganzy]], portugalská princezna a anglická královna jako manželka [[Karel II. Stuart|Karla II.]] (* [[1638]])

== 💡 Pro laiky ==
* '''Válka o španělské dědictví''': Představte si to jako obrovskou celoevropskou rvačku o to, kdo bude vládnout [[Španělsko|Španělsku]] a jeho obrovským koloniím. Poslední španělský král z rodu [[Habsburkové|Habsburků]] zemřel bez dětí. O trůn se přihlásil francouzský princ a rakouský arcivévoda. Ostatní země, jako [[Anglie]] a [[Nizozemsko]], se bály, že kdyby vyhrála [[Francie]], stala by se příliš mocnou. A tak začala válka, která trvala přes deset let a bojovalo se v ní po celé Evropě.
* '''Halleyova kometa''': V tomto roce vědec [[Edmond Halley]] přišel s revoluční myšlenkou. Pomocí nových fyzikálních zákonů [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]] spočítal, že několik komet, které lidé viděli v různých letech, je ve skutečnosti jedna a ta samá kometa, která se pravidelně vrací. Dokonce předpověděl, kdy se vrátí příště. Když se kometa v předpovězeném roce skutečně objevila, byl to obrovský triumf vědy a kometa dostala jeho jméno.

{{DEFAULTSORT:1705}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:1705]]
[[Kategorie:18. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

1705 - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“