https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_republikaŘímská republika - Historie editací2026-05-21T15:02:18ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_republika&diff=2358&oldid=prevFilmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Historické území | Název = Římská republika | Latinský název = Res Publica Romana | Obrázek = Roman Republic map.svg | Popisek = Rozsah Římské republiky v roce 44 př. n. l. | Založení = 509 př. n. l. (vyhnání krále) | Zánik = 27 př. n. l. (ustanovení Octaviana jako ''princepse'') | Předchůdce = Římské království | Nástupce = Římská říše | Hlavní město = […“2025-05-28T02:28:24Z<p>založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Historické území | Název = Římská republika | Latinský název = Res Publica Romana | Obrázek = Roman Republic map.svg | Popisek = Rozsah Římské republiky v roce 44 př. n. l. | Založení = <a href="/index.php?title=509_p%C5%99._n._l.&action=edit&redlink=1" class="new" title="509 př. n. l. (stránka neexistuje)">509 př. n. l.</a> (vyhnání krále) | Zánik = <a href="/index.php?title=27_p%C5%99._n._l.&action=edit&redlink=1" class="new" title="27 př. n. l. (stránka neexistuje)">27 př. n. l.</a> (ustanovení <a href="/index.php/Augustus" title="Augustus">Octaviana</a> jako ''princepse'') | Předchůdce = <a href="/index.php?title=%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Římské království (stránka neexistuje)">Římské království</a> | Nástupce = <a href="/index.php/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římská říše</a> | Hlavní město = […“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox Historické území<br />
| Název = Římská republika<br />
| Latinský název = Res Publica Romana<br />
| Obrázek = Roman Republic map.svg<br />
| Popisek = Rozsah Římské republiky v roce 44 př. n. l.<br />
| Založení = [[509 př. n. l.]] (vyhnání krále)<br />
| Zánik = [[27 př. n. l.]] (ustanovení [[Augustus|Octaviana]] jako ''princepse'')<br />
| Předchůdce = [[Římské království]]<br />
| Nástupce = [[Římská říše]]<br />
| Hlavní město = [[Řím]]<br />
| Státní zřízení = [[Republika]], [[oligarchie]]<br />
| Jazyk = [[Latina]]<br />
| Náboženství = [[Starořímské náboženství]]<br />
| Vládnoucí elita = [[Senát (starověký Řím)|Senát]], [[konzul (starověký Řím)|konzulové]]<br />
| Historická období = [[Starověký Řím]]<br />
}}<br />
<br />
'''Římská republika''' (latinsky ''Res Publica Romana'') byl státní útvar [[starověký Řím|starověkého Říma]], který existoval přibližně od roku [[509 př. n. l.]], kdy byl svržen poslední [[římský král|římský král]] [[Lucius Tarquinius Superbus|Lucius Tarquinius Superbus]], do roku [[27 př. n. l.]], kdy se [[Augustus|Octavianus]] stal prvním [[římský císař|římským císařem]] a de facto založil [[Římská říše|Římské císařství]]. Během tohoto období se Řím z malého městského státu stal dominantní mocností ve [[Středomoří]], ovládající rozsáhlé území od [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] po [[Blízký východ|Blízký východ]].<br />
<br />
---<br />
<br />
== Vznik a raná republika (509–264 př. n. l.) ==<br />
Podle [[tradice (zvyk)|tradice]] byla Římská republika založena v roce [[509 př. n. l.]], kdy byla římská šlechta (patricijové) nespokojena s tyranskou vládou posledního krále [[Lucius Tarquinius Superbus|Tarquinia Superba]] a svrhla [[římské království|monarchii]]. Místo krále převzali moc dva volení úředníci, '''[[konzul (starověký Řím)|konzulové]]''', kteří byli voleni na jeden rok. Klíčovou roli v novém zřízení hrál '''[[Senát (starověký Řím)|Senát]]'', sbor zkušených patricijů, který měl poradní a rozhodovací pravomoc.<br />
<br />
Rané období republiky bylo poznamenáno '''bojem mezi [[patricijové|patriciji]] a [[plebejové|plebeji]]'''. Patricijové, staré aristokratické rody, drželi veškerou politickou, náboženskou a ekonomickou moc. Plebejové, většina svobodného obyvatelstva, byli zpočátku vyloučeni z mnoha práv a úřadů. Během [[5. století př. n. l.]] a [[4. století př. n. l.]] však plebejové postupně získávali větší práva prostřednictvím svých [[tribun lidu|tribunů lidu]] a masových stávek (tzv. secesí). Klíčovými milníky byly:<br />
* [[Zákon dvanácti desek]] (asi 450 př. n. l.): První kodifikované [[římské právo|římské právo]], které zaručovalo rovnost před zákonem.<br />
* ''Lex Licinia Sextia'' (367 př. n. l.): Umožnil plebejům zastávat úřad konzula.<br />
* ''Lex Hortensia'' (287 př. n. l.): Učinil usnesení plebejského shromáždění závaznými pro všechny občany.<br />
<br />
Během rané republiky Řím také vedl '''[[Latinská válka|války s latinskými sousedy]]''' a dalšími [[italské národy|italskými národy]] (např. [[Samnitské války|Samnity]]). Postupně ovládl celý [[Apeninský poloostrov|Apeninský poloostrov]] a položil základy pro svou budoucí dominanci.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Vrcholné období republiky (264–133 př. n. l.) ==<br />
Toto období je charakterizováno masivní expanzí Říma za hranice Itálie a jeho proměnou ve středomořskou velmoc.<br />
<br />
=== Punské války (264–146 př. n. l.) ===<br />
Nejvýznamnějšími konflikty tohoto období byly '''[[Punské války]]''' proti [[Kartágo|Kartágu]], mocné [[fénický|fénické]] obchodní říši v severní Africe (dnešní [[Tunisko]]).<br />
* '''[[První punská válka]]''' (264–241 př. n. l.): Boj o kontrolu nad [[Sicílie|Sicílií]], který Řím vyhrál a získal své první zámořské provincie. Římané se museli stát námořní velmocí, aby porazili Kartágo na moři.<br />
* '''[[Druhá punská válka]]''' (218–201 př. n. l.): Největší hrozba pro Řím. Generál [[Hannibal (Kartágo)|Hannibal Barkas]] vedl svou armádu přes [[Alpy (pohoří)|Alpy]] a způsobil Římanům zdrcující porážky (např. [[Bitva u Cann (216 př. n. l.)|bitva u Cann]] v roce [[216 př. n. l.]]). Nakonec však byl Hannibal poražen [[Publius Cornelius Scipio Africanus|Scipionem Africanem]] v [[Bitva u Zamy (202 př. n. l.)|bitvě u Zamy]] v roce [[202 př. n. l.]]. Řím se stal dominantní mocností v západním Středomoří.<br />
* '''[[Třetí punská válka]]''' (149–146 př. n. l.): Zničení Kartága, které znamenalo definitivní konec kartaginské moci.<br />
<br />
=== Expanze na východ ===<br />
Souběžně s punskými válkami Řím expandoval i na východ. Vedl [[Makedonské války|války s Makedonií]] a [[Seleukovská říše|Seleukovskou říší]], čímž si podmanil [[Řecko]], [[Makedonie]] a velkou část [[Blízký východ|Blízkého východu]] (např. [[Bitva u Pydny]] v roce [[168 př. n. l.]], po níž se Makedonie stala římskou provincií). V roce [[146 př. n. l.]] bylo zároveň s Kartágem zničeno i řecké město [[Korint]].<br />
<br />
---<br />
<br />
== Krize republiky (133–27 př. n. l.) ==<br />
Obrovská expanze a získané bohatství přinesly Římu i vnitřní problémy, které vedly ke staletí občanských válek a krize republikánského zřízení.<br />
<br />
=== Sociální a ekonomické problémy ===<br />
* '''[[Latifundium|Latifundia]]''': Velké pozemkové držby, které se rozšiřovaly na úkor malých rolníků, kteří byli nuceni opouštět svou půdu kvůli dlouhým vojenským tažením. To vedlo k nárůstu bezzemků a chudých lidí ve městech.<br />
* '''[[Otroctví]]''': Příliv obrovského počtu otroků z dobytých území snížil potřebu svobodné pracovní síly a prohloubil sociální nerovnost.<br />
* '''Vzestup nové nobility''': Stará patricijská aristokracie byla doplňována bohatými plebejskými rody, které tvořily novou vládnoucí elitu (''nobilitas''). Mezi nimi rostla rivalita a korupce.<br />
<br />
=== Reformní pokusy a občanské války ===<br />
* '''[[Gracchové]]''' ([[Tiberius Sempronius Gracchus|Tiberius]] a [[Gaius Sempronius Gracchus|Gaius Gracchus]]): Dva [[tribun lidu|tribunové lidu]] ve [[2. století př. n. l.]], kteří se snažili prosadit pozemkové reformy ve prospěch chudých. Oba byli zavražděni, což ukázalo neschopnost Senátu řešit problémy mírovou cestou.<br />
* '''[[Gaius Marius|Marius]] a [[Lucius Cornelius Sulla|Sulla]]''': Vojenská reforma [[Gaius Marius|Gaia Maria]] umožnila nábor vojáků z bezzemků, kteří byli loajální spíše svému generálovi než republice. To vedlo k mocenským bojům mezi vojevůdci. [[Lucius Cornelius Sulla|Sulla]] jako diktátor provedl brutální proskripce (seznamy nepohodlných občanů určených k likvidaci) a pokusil se obnovit moc Senátu, ale jeho reformy neměly dlouhé trvání.<br />
* '''[[Gnaeus Pompeius Magnus|Pompeius]], [[Marcus Licinius Crassus|Crassus]] a [[Gaius Iulius Caesar|Caesar]]''': Tito tři mocní muži vytvořili '''[[První triumvirát|První triumvirát]]''' (60 př. n. l.), neformální alianci pro ovládnutí politiky. Po smrti Crassa a narůstající rivalitě mezi Caesarem a Pompeiem vypukla '''[[římská občanská válka|občanská válka]]''' (49–45 př. n. l.). Caesar zvítězil a stal se diktátorem na doživotí, čímž fakticky ukončil republiku.<br />
* '''Atentát na Caesara''': [[15. března]] [[44 př. n. l.]] byl Caesar zavražděn skupinou senátorů v čele s [[Marcus Iunius Brutus|Brutem]] a [[Gaius Cassius Longinus|Cassiem]], kteří doufali v obnovu republiky. To však vedlo k další sérii občanských válek.<br />
* '''[[Druhý triumvirát|Druhý triumvirát]]''': Vytvořili jej Caesarův adoptivní syn [[Augustus|Octavianus]], [[Marcus Antonius|Marcus Antonius]] a [[Marcus Aemilius Lepidus|Lepidus]]. Nakonec se Octavianus střetl s Markem Antoniem a egyptskou královnou [[Kleopatra VII.|Kleopatrou]] v [[Bitva u Actia (31 př. n. l.)|bitvě u Actia]] (31 př. n. l.), kde zvítězil.<br />
<br />
=== Zánik republiky ===<br />
V roce [[27 př. n. l.]] [[Augustus|Octavianus]] formálně vrátil moc Senátu, ale ve skutečnosti si ponechal veškerou rozhodující pravomoc a stal se '''princepsem''' (prvním občanem), čímž zahájil období '''[[Principát|principátu]]''' a de facto založil [[Římská říše|Římské císařství]]. Tímto aktem Římská republika fakticky zanikla.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Státní zřízení a instituce ==<br />
Římská republika byla komplexním systémem s prvky [[demokracie]], [[aristokracie]] a [[monarchie]], ačkoliv převládající byla [[oligarchie]].<br />
<br />
=== Shromáždění ===<br />
* '''Kurijní shromáždění''' (''Comitia curiata''): Nejstarší shromáždění, ztratilo význam.<br />
* '''Centurijní shromáždění''' (''Comitia centuriata''): Volilo vyšší úředníky (konzuly, praetory) a schvalovalo války. Hlasovalo se v [[Centurie|centuriích]] (vojenských jednotkách), které byly rozděleny podle majetku, což dávalo větší váhu bohatým.<br />
* '''Tribunské shromáždění''' (''Comitia tributa''): Volilo nižší úředníky a bylo organizováno podle [[tribus (Řím)|tribů]] (územních okrsků).<br />
* '''Shromáždění plebejů''' (''Concilium plebis''): Pouze pro plebeje, volilo [[tribun lidu|tribuny lidu]] a [[aedil|aedily]]. Po ''Lex Hortensia'' byla jeho usnesení (''plebiscita'') závazná pro všechny.<br />
<br />
=== Úředníci (Magistráti) ===<br />
Všichni úředníci byli voleni na jeden rok (s výjimkou cenzorů) a měli [[kolegiální rozhodování|kolegiální]] (sdílenou) pravomoc.<br />
* '''[[Konzul (starověký Řím)|Konzulové]]''' (''Consules''): Dva nejvyšší úředníci, kteří stáli v čele republiky, vedli vojska a předsedali Senátu.<br />
* '''[[Praetor|Praetoři]]''' (''Praetores''): Spravovali [[spravedlnost (právo)|spravedlnost]] a mohli zastupovat konzuly.<br />
* '''[[Aedil|Aedilové]]''' (''Aediles''): Starali se o veřejné hry, trhy a pořádek.<br />
* '''[[Quaestor|Quaestoři]]''' (''Quaestores''): Spravovali finance.<br />
* '''[[Censor (starověký Řím)|Cenzoři]]''' (''Censores''): Dva úředníci volení na p8ět let, kteří prováděli sčítání lidu, dohlíželi na morálku a určovali složení Senátu.<br />
* '''[[Tribun lidu|Tribunové lidu]]''' (''Tribuni plebis''): Chránili práva plebejů, měli právo veta (''veto'') proti rozhodnutím úředníků a Senátu. Byli osobně nedotknutelní.<br />
* '''[[Diktátor (starověký Řím)|Diktátor]]''' (''Dictator''): V mimořádných situacích (např. válečné nebezpečí) mohl být jmenován na maximálně šest měsíců. Měl neomezenou moc. Příkladem je [[Lucius Quinctius Cincinnatus|Cincinnatus]].<br />
<br />
=== Senát ===<br />
'''[[Senát (starověký Řím)|Senát]]''' (''Senatus'') byl nejdůležitějším řídícím orgánem. I když formálně neměl zákonodárnou moc, jeho autorita (''auctoritas'') byla obrovská. Senátoři byli bývalí úředníci a jejich rozhodnutí (''senatus consulta'') měla velkou váhu. Senát kontroloval finance, zahraniční politiku a jmenoval vojenské velitele.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Společnost ==<br />
Římská republikánská společnost byla hierarchická:<br />
* '''[[Patricijové|Patricijové]]''': Původní aristokratické rody, které si nárokovaly původ od zakladatelů Říma.<br />
* '''[[Plebejové|Plebejové]]''': Většina svobodných římských občanů, kteří původně neměli plná práva, ale postupně je získali.<br />
* '''[[Equites|Jezdci]]''' (''Equites''): Bohatá vrstva obchodníků a bankéřů, kteří často získávali majetek díky veřejným zakázkám a daňovému výběru.<br />
* '''[[Svobodní obyvatelé]]''': Běžní občané, řemeslníci, drobní rolníci.<br />
* '''[[Propouštěný otrok|Propuštěnci]]''' (''Liberti''): Bývalí otroci, kteří získali svobodu, často si udrželi vazby na své bývalé pány.<br />
* '''[[Otroctví v Římě|Otroci]]''' (''Servi''): Tvořili významnou část populace, neměli žádná práva.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Vojsko ==<br />
'''[[Římská armáda|Římská armáda]]''' byla klíčem k římskému úspěchu. Během republiky se armáda vyvinula z milice občanů na profesionální sílu. Základní jednotkou byla '''[[Legie (starověký Řím)|legie]]'', která byla známa svou disciplínou, organizací a efektivitou. [[Gaius Marius|Mariova reforma]] (konec [[2. století př. n. l.]]) umožnila nábor bezzemků, což vedlo k profesionalizaci vojska, ale zároveň k posílení loajality vojáků k jejich generálům, což přispělo k občanským válkám.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Kultura a právo ==<br />
Republikánský Řím položil základy pro mnoho aspektů [[Římská kultura|římské kultury]]. Ačkoli byl ovlivněn [[Starověké Řecko|řeckou kulturou]], rozvinul vlastní unikátní charakter.<br />
* '''[[Římské právo|Římské právo]]''': Vyvinul se složitý systém práva, který se stal základem pro mnoho moderních právních systémů. ''[[Zákon dvanácti desek]]'' (450 př. n. l.) je jeho nejstarší dochovanou kodifikací.<br />
* '''[[Římská literatura|Literatura]]''': I když se většina dochovaných děl datuje do pozdní republiky a raného císařství, republika byla svědkem vzniku [[římské poezie|poezie]] (např. [[Plautus]], [[Terentius]]) a [[římské historiografie|historiografie]] ([[Polybius]], [[Sallustius]]).<br />
* '''[[Římská architektura|Architektura]]''': Vznikaly ikonické stavby jako [[Chrám (stavba)|chrámy]], [[bazilika (budova)|baziliky]] a [[akvadukt|akvadukty]].<br />
* '''[[Starořímské náboženství|Náboženství]]''': Bylo polyteistické, silně spojené se státem a veřejným životem.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Význam a odkaz ==<br />
Římská republika měla hluboký a trvalý dopad na západní civilizaci:<br />
* '''Právní systém''': Koncepty římského práva, jako je [[rovnost před zákonem]], [[presumpce neviny]] a [[občanství]], ovlivnily vývoj právních systémů po celém světě.<br />
* '''Politické instituce''': Mnohé moderní [[republikanismus|republikánské]] státy čerpaly inspiraci z římských institucí, jako je [[Senát (politika)|senát]], [[konzul (politika)|konzulové]] (v roli prezidentů) a koncept [[republika|republiky]].<br />
* '''Latinský jazyk''': Latina se stala základem pro [[románské jazyky]] a silně ovlivnila [[angličtina|angličtinu]] a mnoho [[vědecká terminologie|vědeckých termínů]].<br />
* '''Vojenství''': Organizace a disciplína římské armády se staly vzorem pro pozdější armády.<br />
* '''Kultura''': Římská literatura, architektura a filozofie měly zásadní vliv na evropskou kulturu.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Pro laiky ==<br />
Představte si [[starověký Řím]] jako malé město, které se rozhodlo, že už nechce krále. Takže řekli: "Pryč s králem!" a vytvořili si nový způsob, jak vládnout, kterému říkali '''republika'''.<br />
<br />
V republice nepanoval jeden král, ale lidé si volili své vůdce, kterým se říkalo '''konzulové''' (byli vždycky dva, aby se hlídali navzájem) a také měli důležitý sbor starších a zkušených mužů, kterým se říkalo '''Senát'''. Ti všichni společně rozhodovali o tom, co se bude dít.<br />
<br />
Římská republika byla jako taková velká a silná [[parta (lidé)|parta]], která se z malého města rozrostla a postupně ovládla obrovské kusy země kolem [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Bojovali s velkými nepřáteli (třeba s [[Kartágo|Kartágem]] a jeho slavným vojevůdcem [[Hannibal (Kartágo)|Hannibalem]], který je málem porazil!), ale nakonec vždycky vyhráli.<br />
<br />
Jenže jak byli Římané stále větší a bohatší, začaly se dít divné věci. Bohatí lidé se stávali ještě bohatšími a chudí ještě chudšími. Mezi mocnými vůdci začaly spory, kdo bude ten nejhlavnější. Nakonec se tak moc hádali a bojovali mezi sebou (tomu se říká občanské války), že republika nevydržela. Jeden velký generál jménem '''[[Gaius Iulius Caesar|Caesar]]''' (toho možná znáte) si vzal skoro veškerou moc a i když ho pak zavraždili, brzy po něm nastoupil jeho adoptivní syn [[Augustus|Augustus]], který už nebyl jen konzul, ale stal se prvním '''císařem'''. A tak skončila republika a začala se psát nová kapitola - [[Římská říše|Římská říše]], kde už vládl jeden muž.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
* [https://www.britannica.com/place/Roman-Republic Britannica: Roman Republic]<br />
* [https://www.worldhistory.org/Roman_Republic/ World History Encyclopedia: Roman Republic]<br />
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_republika Česká Wikipedie: Římská republika]<br />
<br />
---<br />
<br />
== Kategorie ==<br />
[[Kategorie:Starověký Řím]]<br />
[[Kategorie:Starověké státy]]<br />
[[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]]<br />
[[Kategorie:Zaniklé státy Asie]]<br />
[[Kategorie:Zaniklé státy Afriky]]<br />
[[Kategorie:Dějiny Itálie]]<br />
[[Kategorie:Antika]]<br />
[[Kategorie:Republiky]]<br />
[[Kategorie:5. století př. n. l.]]<br />
[[Kategorie:4. století př. n. l.]]<br />
[[Kategorie:3. století př. n. l.]]<br />
[[Kategorie:2. století př. n. l.]]<br />
[[Kategorie:1. století př. n. l.]]</div>Filmedy