<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C4%8Cching</id>
	<title>Říše Čching - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C4%8Cching"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C4%8Cching&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-25T12:43:34Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C4%8Cching&amp;diff=17056&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C4%8Cching&amp;diff=17056&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-22T00:20:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - historický stát&lt;br /&gt;
| název = Říše Čching&lt;br /&gt;
| originální název = {{jazykem|zh|大清國}}&amp;lt;br /&amp;gt;(Dà Qīng Guó)&amp;lt;br /&amp;gt;{{jazykem|mnc|ᡩᠠᡳᠴᡳᠩ ᡤᡠᡵᡠᠨ}}&amp;lt;br /&amp;gt;(Daicing Gurun)&lt;br /&gt;
| obrázek_vlajky = Flag of China (1889–1912).svg&lt;br /&gt;
| popisek_vlajky = Vlajka říše Čching (1889–1912)&lt;br /&gt;
| obrázek_znaku = Imperial Seal of the Qing Dynasty.svg&lt;br /&gt;
| popisek_znaku = Císařská pečeť&lt;br /&gt;
| mapa = Qing Dynasty 1820.png&lt;br /&gt;
| popisek_mapy = Územní rozsah říše Čching kolem roku 1820 v době největšího rozmachu&lt;br /&gt;
| období = 1636–1912&lt;br /&gt;
| hlavní město = [[Mukden]] (1636–1644)&amp;lt;br /&amp;gt;[[Peking]] (1644–1912)&lt;br /&gt;
| jazyky = [[Mandžuština]] (oficiální), [[čínština]] (mandarínská), [[mongolština]], [[tibetština]], [[ujgurština]] a další&lt;br /&gt;
| náboženství = [[Tibetský buddhismus]], [[konfucianismus]], [[taoismus]], [[čínské lidové náboženství]], [[šamanismus]]&lt;br /&gt;
| forma vlády = [[Absolutní monarchie]]&lt;br /&gt;
| hlava státu = [[Císař Číny|Císař]]&lt;br /&gt;
| titul_hlavy = Císař&lt;br /&gt;
| první_panovník = [[Chuang Tchaj-ťi]] (jako císař Čching)&amp;lt;br /&amp;gt;[[Šun-č’]] (první císař v Pekingu)&lt;br /&gt;
| poslední_panovník = [[Pchu-i]] (císař Süan-tchung)&lt;br /&gt;
| vznik = 8. května 1644 (Dobytí Pekingu)&lt;br /&gt;
| zánik = 12. února 1912 ([[Sin-chajská revoluce|Xinhajská revoluce]])&lt;br /&gt;
| měna = [[Čínský tael|Tael]], [[Čínský jüan|jüan]]&lt;br /&gt;
| rozloha = 14 700 000 km² (v roce 1790)&lt;br /&gt;
| předchůdce1 = [[Říše Ming]]&lt;br /&gt;
| předchůdce2 = [[Říše Šun]]&lt;br /&gt;
| následovník1 = [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Říše Čching&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (mandžusky &amp;#039;&amp;#039;Daicing Gurun&amp;#039;&amp;#039;, čínsky v českém přepisu &amp;#039;&amp;#039;Ta Čching Kuo&amp;#039;&amp;#039;, pchin-jinem &amp;#039;&amp;#039;Dà Qīng Guó&amp;#039;&amp;#039;, znaky 大清國), oficiálně &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Velká Čching&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, byla poslední [[císařství|císařskou]] [[dynastie|dynastií]] v [[Dějiny Číny|dějinách Číny]]. Byla založena [[Mandžuové|mandžuským]] klanem [[Aisin Gioro]] v roce 1636 v [[Mandžusko|Mandžusku]] a v roce 1644 převzala kontrolu nad celou [[Čína|Čínou]], kde nahradila [[Říše Ming|dynastii Ming]]. Její vláda skončila [[Sin-chajská revoluce|Xinhajskou revolucí]] v roce 1912, po níž byla vyhlášena [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Říše Čching byla mnohonárodnostním impériem, které dosáhlo největšího územního rozmachu v čínské historii. Na vrcholu své moci v 18. století ovládala území dnešní Číny, [[Mongolsko|Mongolska]], [[Tchaj-wan|Tchaj-wanu]] a částí ruského [[Dálný východ|Dálného východu]], [[Střední Asie|Střední Asie]] a [[Sibiř|Sibiře]]. První polovina její existence, zejména vláda císařů [[Kchang-si]], [[Jung-čeng]] a [[Čchien-lung]], je považována za zlatý věk prosperity a stability. Od 19. století však dynastie čelila řadě vážných problémů, včetně vnitřních povstání, ekonomické stagnace a agresivního tlaku ze strany západních mocností a [[Japonské císařství|Japonska]], což vedlo k jejímu postupnému úpadku a konečnému pádu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
=== 崛起 Vzestup Mandžuů ===&lt;br /&gt;
Na konci 16. století byla [[Říše Ming|dynastie Ming]] oslabena vnitřními spory a ekonomickými problémy. Na severovýchod od jejích hranic začal sjednocovat roztříštěné [[Džürčeni|džürčenské]] kmeny vojevůdce jménem [[Nurchači]]. Vytvořil silnou vojensko-společenskou organizaci známou jako [[Osm korouhví]], která se stala základem budoucí mandžuské armády a státu. V roce 1616 se Nurchači prohlásil chánem a založil dynastii &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pozdní Ťin&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, čímž se přihlásil k odkazu džürčenské [[Říše Ťin]], která v minulosti ovládala severní Čínu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho syn a nástupce, [[Chuang Tchaj-ťi]], pokračoval v expanzi a v roce 1636 přejmenoval dynastii na &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Čching&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (čistá) a svůj lid na [[Mandžuové|Mandžuy]]. Tímto krokem se snažil překonat kmenové rozdělení a vytvořit jednotnou identitu pro své poddané.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚔️ Dobytí Číny ===&lt;br /&gt;
V roce 1644 se říše Ming zhroutila pod tlakem masivního rolnického povstání vedeného [[Li C&amp;#039;-čcheng|Li C&amp;#039;-čchengem]], jehož armáda dobyla hlavní město [[Peking]]. Poslední mingský císař [[Čchung-čen]] spáchal sebevraždu. Mingský generál [[Wu San-kuej]], který střežil [[Velká čínská zeď|Velkou čínskou zeď]] v [[průsmyk Šan-chaj|průsmyku Šan-chaj]], se ocitl v kleštích mezi povstalci a Mandžuy. Uzavřel spojenectví s mandžuským princem-regentem [[Dorgon]]em a společně porazili Li C&amp;#039;-čchengovu armádu a obsadili Peking.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mandžuové se prohlásili za osvoboditele a legitimní nástupce dynastie Ming. Mladý císař [[Šun-č’]] byl dosazen na trůn v [[Zakázané město|Zakázaném městě]]. Dobývání zbytku Číny a potlačování odporu loajalistů Ming však trvalo ještě několik desetiletí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✨ Zlatý věk (Éra Kchang-si, Jung-čenga a Čchien-lunga) ===&lt;br /&gt;
Období od roku 1661 do roku 1796, zahrnující vládu tří velkých císařů – [[Kchang-si|Kchang-siho]], [[Jung-čeng|Jung-čenga]] a [[Čchien-lung|Čchien-lunga]] – je považováno za vrchol moci a prosperity dynastie Čching.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Císař Kchang-si&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vládl 1661–1722) byl jedním z nejdéle vládnoucích panovníků v historii. Potlačil [[Povstání tří feudatářů]], dobyl [[Tchaj-wan]], upevnil kontrolu nad [[Tibet|Tibet]]em a odrazil ruskou expanzi na řece [[Amur]] ([[Něrčinská smlouva]] z roku 1689). Byl také patronem věd a umění a projevoval zájem o západní technologie, které mu představovali [[jezuité|jezuitští]] misionáři na jeho dvoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Císař Jung-čeng&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vládl 1722–1735) byl energický reformátor, který centralizoval moc, bojoval proti korupci a zavedl efektivnější daňový systém. Založil [[Velká rada (Čching)|Velkou radu]], která se stala nejdůležitějším politickým orgánem říše.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Císař Čchien-lung&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vládl 1735–1796) vedl říši k jejímu maximálnímu územnímu rozsahu prostřednictvím série vojenských kampaní známých jako [[Deset velkých tažení]], které rozšířily čchingskou kontrolu nad [[Sin-ťiang|Sin-ťiangem]] a upevnily vliv v [[Střední Asie|Střední Asii]]. Během jeho vlády populace Číny přesáhla 300 milionů. Byl také velkým mecenášem umění, i když jeho literární cenzura byla velmi přísná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📉 Úpadek a vnitřní krize ===&lt;br /&gt;
Na konci vlády Čchien-lunga se začaly objevovat první známky úpadku. Masivní korupce, zejména spojená s císařovým oblíbencem [[Che-šen|Che-šenem]], odčerpávala státní pokladnu. Rychlý růst populace vedl k nedostatku půdy a zvýšenému sociálnímu napětí, což vyústilo v rozsáhlá povstání, jako bylo [[Povstání Bílého lotosu]] (1796–1804).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💥 Střet se Západem a nerovné smlouvy ===&lt;br /&gt;
V 19. století se izolacionistická politika Čching dostala do konfliktu s expandujícími západními mocnostmi, zejména s [[Britské impérium|Britským impériem]], které se snažilo vyrovnat obchodní deficit prodejem [[opium|opia]] do Číny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;První opiová válka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1839–1842) skončila drtivou porážkou Číny. [[Nankingská smlouva]] donutila Čching postoupit [[Hongkong]] Británii, otevřít pět přístavů pro zahraniční obchod a zaplatit obrovské reparace.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Druhá opiová válka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1856–1860), ve které se k Británii přidala [[Druhé Francouzské císařství|Francie]], vedla k další porážce. Anglo-francouzské síly vyplenily a vypálily [[Starý letní palác]] v Pekingu. Nové smlouvy dále otevřely Čínu západnímu vlivu, legalizovaly obchod s opiem a umožnily cizincům volný pohyb po zemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto a další [[Nerovné smlouvy]] vážně narušily suverenitu Číny a jsou v čínské historiografii označovány jako začátek &amp;quot;století ponížení&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✊ Povstání a pokusy o reformu ===&lt;br /&gt;
V polovině 19. století říši zasáhla série devastujících vnitřních povstání, která si vyžádala desítky milionů životů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Povstání tchaj-pchingů]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1850–1864) bylo největší a nejkrvavější. Vedl ho [[Chung Siou-čchüan]], který se prohlásil za mladšího bratra [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Jeho Nebeská říše velkého míru na čas ovládla velkou část jižní Číny s hlavním městem v [[Nanking|Nankingu]]. Povstání bylo nakonec potlačeno s pomocí regionálních armád a západních poradců.&lt;br /&gt;
*   Dalšími významnými konflikty bylo [[Nienské povstání]] na severu a muslimská povstání na jihozápadě a severozápadě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V reakci na tyto krize se část čchingské elity pokusila o modernizaci země v rámci tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hnutí za sebeposílení]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (cca 1861–1895). Cílem bylo přijmout západní vojenskou technologii a průmyslové metody, ale zachovat tradiční konfuciánské hodnoty a politický systém. Byly zakládány zbrojovky, loděnice a moderní školy. Reformy však byly povrchní a nekoordinované. Jejich selhání se plně projevilo v drtivé porážce v &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[První čínsko-japonská válka|první čínsko-japonské válce]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1894–1895), kde modernizovaná japonská armáda a námořnictvo snadno porazily čchingské síly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🥊 Boxerské povstání a pád dynastie ===&lt;br /&gt;
Porážka od Japonska vyvolala další vlnu reforem, známou jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sto dní reforem]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1898), kterou inicioval mladý císař [[Kuang-sü]]. Konzervativní frakce u dvora v čele s jeho tetou, císařovnou vdovou [[Cch’-si]], však reformy násilně ukončila a císaře uvrhla do domácího vězení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na přelomu století vypuklo na severu Číny xenofobní a protikřesťanské &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Boxerské povstání]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1899–1901). Císařovna vdova Cch&amp;#039;-si se nerozhodně postavila na stranu boxerů a vyhlásila válku cizím mocnostem. [[Aliance osmi národů]] (Japonsko, Rusko, Británie, Francie, USA, Německo, Itálie a Rakousko-Uhersko) intervenovala, dobyla Peking a donutila Čching podepsat tzv. [[Boxerský protokol]], který říši uložil další drtivé reparace a ponížení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po této katastrofě se i konzervativní dvůr pokusil o zavedení reforem, ale bylo již příliš pozdě. Revoluční nálady v zemi sílily. 10. října 1911 vypuklo [[Povstání ve Wu-čchangu]], které se rychle rozšířilo a přerostlo v &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sin-chajská revoluce|Xinhajskou revoluci]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Provincii po provincii se odtrhávaly od císařské vlády. Generál [[Jüan Š&amp;#039;-kchaj]] donutil 12. února 1912 posledního císaře, šestiletého [[Pchu-i|Pchu-iho]], k abdikaci. Tím skončila více než dvoutisíciletá éra císařské vlády v Číně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Území a správa ==&lt;br /&gt;
Říše Čching byla největším státem v čínské historii. Kromě tzv. &amp;quot;Vnitřní Číny&amp;quot; (území ovládané dynastií Ming) zahrnovala i [[Mandžusko]], [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřní]] a [[Vnější Mongolsko]], [[Sin-ťiang]] a [[Tibet]]. Tato území byla spravována odlišně prostřednictvím instituce zvané [[Lifan Yuan]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Správní systém byl duální. Na většině klíčových pozic v centrální vládě byli jmenováni jak Mandžuové, tak [[Chanové|Chanští Číňané]], aby byla zajištěna rovnováha a kontrola. Nejvyšším rozhodovacím orgánem byla [[Velká rada (Čching)|Velká rada]], která přímo podléhala císaři. Byrokracie byla z velké části převzata od dynastie Ming, včetně systému [[Úřednické zkoušky v císařské Číně|úřednických zkoušek]] založených na znalosti konfuciánských klasiků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem mandžuské vojenské a společenské organizace byl systém [[Osm korouhví]]. Každý Mandžu patřil do jedné z korouhví, což mu zajišťovalo sociální status a živobytí. Kromě korouhevních vojsk existovala i početnější [[Armáda zelené zástavy]], složená z chanských vojáků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Společnost a kultura ==&lt;br /&gt;
Čchingská společnost byla přísně hierarchická. Mandžuové tvořili vládnoucí elitu s řadou privilegií. Aby si udrželi svou identitu a zabránili asimilaci, bylo zakázáno manželství mezi Mandžuy a Chany (i když tento zákon nebyl vždy striktně dodržován).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejviditelnějších symbolů mandžuské nadvlády byl příkaz pro všechny chanské muže, aby si vyholili přední část hlavy a zbytek vlasů si zaplétali do dlouhého copu (tzv. &amp;#039;&amp;#039;kchu&amp;#039;&amp;#039;). Odmítnutí bylo považováno za akt vzpoury a trestalo se smrtí. Naopak [[Lotosové nohy|svazování nohou]], zvyk praktikovaný u chanských žen, bylo pro mandžuské ženy zakázáno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekonomika zůstala převážně agrární. Dlouhé období míru a zavedení nových plodin z Ameriky (kukuřice, batáty) vedlo k populační explozi. Vzkvétal i vnitřní obchod. Zahraniční obchod byl až do opiových válek přísně omezen a soustředěn do jediného přístavu v [[Kanton (město)|Kantonu]] (tzv. Kantonský systém).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti umění a literatury navázala dynastie Čching na předchozí tradice. Proslula zejména výrobou [[porcelán]]u (barevné palety &amp;#039;&amp;#039;famille verte&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;famille rose&amp;#039;&amp;#039;). V literatuře vznikl jeden z nejslavnějších čínských románů, &amp;#039;&amp;#039;[[Sen v červeném domě]]&amp;#039;&amp;#039; od autora [[Cchao Süe-čchin|Cchao Süe-čchina]]. Císař Čchien-lung inicioval monumentální literární projekt &amp;#039;&amp;#039;[[S&amp;#039;-kchu čchüan-šu]]&amp;#039;&amp;#039; (Úplná knihovna čtyř pokladnic), jehož cílem bylo shromáždit a redigovat nejdůležitější díla čínské literatury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👑 Seznam císařů ==&lt;br /&gt;
Následující tabulka uvádí císaře dynastie Čching, kteří vládli z Pekingu.&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Chrámové jméno&lt;br /&gt;
! Osobní jméno&lt;br /&gt;
! Jméno éry (Nien-chao)&lt;br /&gt;
! Roky vlády&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Š&amp;#039;-cu (世祖)&lt;br /&gt;
| Fu-lin (福臨)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Šun-č’]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (順治)&lt;br /&gt;
| 1644–1661&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Šeng-cu (聖祖)&lt;br /&gt;
| Süan-jie (玄燁)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kchang-si]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (康熙)&lt;br /&gt;
| 1661–1722&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Š&amp;#039;-cung (世宗)&lt;br /&gt;
| Jin-čen (胤禛)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Jung-čeng]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (雍正)&lt;br /&gt;
| 1722–1735&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kao-cung (高宗)&lt;br /&gt;
| Chung-li (弘曆)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Čchien-lung]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (乾隆)&lt;br /&gt;
| 1735–1796&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Žen-cung (仁宗)&lt;br /&gt;
| Jung-jen (顒琰)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ťia-čching]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (嘉慶)&lt;br /&gt;
| 1796–1820&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Süan-cung (宣宗)&lt;br /&gt;
| Min-ning (旻寧)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Tao-kuang]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (道光)&lt;br /&gt;
| 1820–1850&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Wen-cung (文宗)&lt;br /&gt;
| I-ču (奕詝)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sien-feng]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (咸豐)&lt;br /&gt;
| 1850–1861&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Mu-cung (穆宗)&lt;br /&gt;
| Caj-čchun (載淳)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Tchung-č’]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (同治)&lt;br /&gt;
| 1861–1875&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Te-cung (德宗)&lt;br /&gt;
| Caj-tchien (載湉)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kuang-sü]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (光緒)&lt;br /&gt;
| 1875–1908&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;žádné&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| [[Pchu-i]] (溥儀)&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Süan-tchung]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (宣統)&lt;br /&gt;
| 1908–1912&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si, že malý, ale velmi organizovaný a bojovný národ ze severu ([[Mandžuové]]) dobyl obrovskou a starobylou [[Čína|Čínu]]. Aby mohli tak obrovské říši vládnout, museli být velmi chytří. Ponechali většinu čínských úřadů a zvyků, ale sami sebe si drželi jako vládnoucí vojenskou a politickou elitu. Jako viditelný symbol své nadvlády donutili všechny čínské muže nosit speciální účes – hlavu zepředu vyholenou a vzadu dlouhý cop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpočátku byla tato dynastie neuvěřitelně úspěšná. Zajistila mír, prosperitu a rozšířila Čínu do jejích největších hranic v historii. V 19. století ale &amp;quot;zaspala&amp;quot; technologický pokrok, který se odehrával v [[Evropa|Evropě]] a [[Spojené státy americké|Americe]]. Když se střetla s moderními armádami a loďstvem západních zemí, prohrávala jednu válku za druhou. To vedlo ke ztrátě území, placení obrovských pokut a rostoucí nespokojenosti uvnitř země. Vnitřní povstání a vnější tlaky nakonec na začátku 20. století vedly k revoluci, která svrhla posledního císaře a Čína se stala republikou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Riching}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Říše Čching]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny Číny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zaniklé státy Asie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Historické monarchie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mandžusko]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>