Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Černá Hora''' (černohorsky a srbsky ''Црна Гора'' / ''Crna Gora'', albánsky ''Mali i Zi'') je stát v jihovýchodní Evropě, ležící na pobřeží Jaderské moře. Je to parlamentní republika, jejímž hlavním městem je '''Podgorica''', zatímco historickým a kulturním centrem je Cetinje. Sousedí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbsko|Srbske…“

2025-10-18T01:49:59Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Černá Hora''' (černohorsky a srbsky ''Црна Гора'' / ''Crna Gora'', albánsky ''Mali i Zi'') je stát v jihovýchodní Evropě, ležící na pobřeží Jaderské moře. Je to parlamentní republika, jejímž hlavním městem je '''Podgorica''', zatímco historickým a kulturním centrem je Cetinje. Sousedí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbsko|Srbske…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

'''Černá Hora''' (černohorsky a srbsky ''Црна Гора'' / ''Crna Gora'', albánsky ''Mali i Zi'') je [[stát]] v jihovýchodní Evropě, ležící na pobřeží [[Jaderské moře]]. Je to [[parlamentní republika]], jejímž hlavním městem je '''[[Podgorica]]''', zatímco historickým a kulturním centrem je [[Cetinje]]. Sousedí s [[Chorvatsko|Chorvatskem]], [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]], [[Srbsko|Srbskem]], [[Kosovo|Kosovem]] a [[Albánie|Albánií]].

Po staletí byla Černá Hora nezávislým knížectvím a královstvím, ve 20. století se stala součástí [[Jugoslávie]]. Svou nezávislost obnovila v roce 2006 po referendu o vystoupení ze státního společenství se [[Srbsko|Srbskem]]. Země je členem [[Severoatlantická aliance|NATO]] a kandidátskou zemí pro vstup do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Je známá pro své dramatické horské scenérie, hluboké kaňony a malebné jaderské pobřeží.

{{Infobox Země
| název = Černá Hora
| název_originál = ''Crna Gora'' <br> ''Црна Гора''
| obrázek_vlajky = Flag of Montenegro.svg
| obrázek_znaku = Coat of arms of Montenegro.svg
| motto =
| hymna = ''[[Oj, svijetla majska zoro]]''<br>(Ó, jasný májový úsvite)
| obrázek_mapy = Montenegro (orthographic projection).svg
| hlavní město = [[Podgorica]]
| největší město = [[Podgorica]]
| úřední jazyk = [[černohorština]]
| další jazyky = [[srbština]], [[bosenština]], [[albánština]], [[chorvatština]]
| typ vlády = [[Parlamentní republika]]
| hlava státu = [[Jakov Milatović]] (prezident)
| předseda vlády = [[Milojko Spajić]] (premiér)
| vznik = Obnovení nezávislosti: 3. června 2006
| rozloha = 13 812 km²
| počet obyvatel = 620 739 (odhad 2021)
| HDP na obyvatele = $10 491 (nominální, 2023)
| měna = [[Euro]] (€, EUR) (jednostranně přijato)
| telefonní předvolba = +382
| doména = .me
}}

== 📜 Název a státní symboly ==
Název '''Černá Hora''' pochází z [[benátská republika|benátského]] slova ''monte negro'' (v moderní italštině ''montenegro''), což v překladu znamená "černá hora". Tento název odkazuje na tmavé, hustě zalesněné svahy [[Dinárské hory|Dinárských Alp]], zejména na horu [[Lovćen]], která se tyčí nad [[Boka Kotorská|Bokou Kotorskou]]. Benátští mořeplavci používali tento název pro celý region, který se postupně vžil ve většině evropských jazyků<ref>https://www.britannica.com/place/Montenegro</ref>.

* '''[[Vlajka Černé Hory|Státní vlajka]]''': Je tvořena červeným polem se zlatým lemováním, uprostřed kterého je umístěn státní znak.
* '''[[Státní znak Černé Hory|Státní znak]]''': Tvoří ho zlatý dvouhlavý [[orel]] (symbol dynastie Petrović-Njegoš), který na hrudi nese modrý štít se zlatým lvem. Orel drží v pařátech [[žezlo]] a [[říšské jablko]].
* '''[[Oj, svijetla majska zoro|Státní hymna]]''': Je píseň ''Oj, svijetla majska zoro'' (Ó, jasný májový úsvite).

== 🗺️ Geografie ==
Černá Hora je malá, ale geograficky mimořádně rozmanitá země. Její území lze rozdělit do tří hlavních oblastí:

=== Pobřeží Jaderského moře ===
Pobřeží je dlouhé přibližně 294 km a je velmi členité. Zahrnuje písečné pláže (např. Velika Plaža u [[Ulcinj|Ulcinje]], dlouhá 13 km), skalnaté útesy a malebné zátoky. Nejvýraznějším prvkem je '''[[Boka Kotorská]]''', rozlehlý a hluboký záliv připomínající norský [[fjord]], který je zapsán na seznamu světového dědictví [[UNESCO]]. K pobřeží náleží několik menších ostrovů, z nichž nejznámější je [[Sveti Stefan]].

=== Centrální rovinatá oblast ===
Mezi pobřežím a vysokými horami se rozkládá relativně rovinatá oblast, kde žije většina obyvatel. Nachází se zde hlavní město [[Podgorica]] a největší jezero na [[Balkánský poloostrov|Balkáně]] – '''[[Skadarské jezero]]''', o které se Černá Hora dělí s [[Albánie|Albánií]]. Tato oblast je zemědělsky nejúrodnější.

=== Vnitrozemské vysokohorské pásmo ===
Většinu území Černé Hory (přes 60 %) pokrývají vysoké a obtížně přístupné hory, které patří do systému '''[[Dinárské hory|Dinárských Alp]]'''. Nacházejí se zde pohoří jako [[Durmitor]], [[Prokletije]] a [[Bjelasica]].
* Nejvyšší vrchol Černé Hory je '''[[Zla Kolata]]''' (2534 m n. m.) v pohoří Prokletije na hranici s Albánií<ref>https://www.summitpost.org/zla-kolata/443339</ref>.
* Na severu země se nachází '''[[Kaňon řeky Tary]]''', který je s hloubkou až 1300 metrů nejhlubším kaňonem v Evropě a druhým nejhlubším na světě po [[Grand Canyon]]u. Je součástí [[Národní park Durmitor|Národního parku Durmitor]] a je rovněž chráněn [[UNESCO|UNESCEM]].

Země má pět národních parků: Durmitor, Skadarské jezero, Lovćen, Biogradska gora a Prokletije.

== ⏳ Historie ==

=== Středověk a knížectví Zeta ===
Území dnešní Černé Hory bylo v raném středověku osídleno [[Slované|slovanskými]] kmeny a stalo se součástí knížectví '''[[Duklja]]''' (později známého jako '''Zeta'''). Ve 12. století se stalo součástí středověkého srbského státu pod vládou dynastie [[Nemanjićové|Nemanjićů]]. Po rozpadu srbské říše ve 14. století získala Zeta faktickou nezávislost pod vládou místních rodů, nejprve [[Balšićové|Balšićů]] a později [[Crnojevićové|Crnojevićů]].

=== Odpor proti Osmanské říši ===
Po [[Bitva na Kosově poli|bitvě na Kosově poli]] (1389) a pádu okolních balkánských států se Černá Hora stala útočištěm pro srbské a další křesťanské uprchlíky. Koncem 15. století se pod tlakem [[Osmanská říše|Osmanské říše]] vládce [[Ivan Crnojević]] stáhl z úrodných rovin kolem Skadarského jezera do nepřístupných hor a založil nové hlavní město '''[[Cetinje]]'''.

Po staletí byla Černá Hora jedinou částí Balkánu, kterou si Osmané nikdy plně nepodrobili. Díky hornatému terénu a odhodlání místních kmenů si uchovala faktickou autonomii. V tomto období se upevnila unikátní forma vlády, kdy světskou i duchovní moc držel v rukou pravoslavný biskup z Cetinje, tzv. '''vladika'''.

=== Vláda dynastie Petrović-Njegoš ===
Od konce 17. století se vláda vladiků stala dědičnou v rodu '''[[Petrović-Njegošové|Petrović-Njegoš]]'''. Tato dynastie vládla Černé Hoře více než 200 let a postupně ji transformovala v moderní stát.
* '''[[Petar I. Petrović-Njegoš]]''' (vládl 1782–1830) sjednotil znesvářené černohorské kmeny a dosáhl významných vojenských vítězství nad Osmany.
* '''[[Petar II. Petrović-Njegoš]]''' (vládl 1830–1851) byl nejen státníkem, ale i největším černohorským básníkem, autorem eposu ''Horský věnec''. Oddělil církevní a světskou moc a založil první státní instituce.
* '''[[Danilo II. Petrović-Njegoš]]''' (vládl 1851–1860) se prohlásil za světského knížete (''knjaz'') a zrušil teokratickou vládu.
* '''[[Nikola I. Petrović]]''' (vládl 1860–1918) byl nejdéle vládnoucím panovníkem. Během jeho vlády byla na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] v roce 1878 formálně uznána plná '''nezávislost Černé Hory'''. V roce 1910 povýšil knížectví na '''[[Černohorské království|království]]''' a stal se jeho prvním a jediným králem<ref>https://www.britannica.com/place/Montenegro/History</ref>.

=== Jugoslávie a druhá světová válka ===
Po porážce v [[první světová válka|první světové válce]] a exilu krále Nikoly byla Černá Hora v roce 1918 začleněna do nově vzniklého '''Království Srbů, Chorvatů a Slovinců''', pozdější [[Království Jugoslávie|Jugoslávie]]. Tento akt, vnímaný částí Černohorců jako srbská anexe, vedl k neúspěšnému Vánočnímu povstání v roce 1919.

Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla země okupována [[fašistická Itálie|fašistickou Itálií]] a později [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. Vzniklo zde silné partyzánské hnutí vedené [[Josip Broz Tito|Titem]]. Po válce se Černá Hora stala jednou ze šesti republik '''[[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]]'''.

=== Společenství se Srbskem a cesta k nezávislosti ===
Po rozpadu Jugoslávie na počátku 90. let zůstala Černá Hora v úzkém svazku se [[Srbsko|Srbskem]]. Společně vytvořily '''[[Svazová republika Jugoslávie]]''' (1992–2003) a později volnější společenství '''[[Srbsko a Černá Hora]]''' (2003–2006).

Během tohoto období však v Černé Hoře sílily hlasy volající po plné nezávislosti, jejichž hlavním představitelem byl dlouholetý premiér a prezident '''[[Milo Đukanović]]'''. Napětí mezi proevropským a prozápadním směřováním Černé Hory a politikou srbského prezidenta [[Slobodan Milošević|Slobodana Miloševiće]] vedlo k postupnému odlučování. Černá Hora například přijala jako měnu německou marku a později [[euro]], aby se vymanila ze srbského ekonomického vlivu.

Tento proces vyvrcholil '''[[Referendum o nezávislosti Černé Hory 2006|referendem o nezávislosti]]''', které se konalo 21. května 2006. Pro samostatnost se vyslovilo 55,5 % hlasujících, čímž byla těsně překročena hranice 55 % stanovená [[Evropská unie|Evropskou unií]]. Na základě výsledku referenda vyhlásil černohorský parlament '''3. června 2006''' plnou nezávislost země<ref>https://www.osce.org/odihr/elections/montenegro/19320</ref>.

== 🏛️ Politický systém ==
Černá Hora je '''[[parlamentní republika]]''' s vícestranickým systémem. Její politický systém je definován ústavou přijatou v roce 2007. Moc je rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní.

=== Zákonodárná moc ===
Nositelem zákonodárné moci je jednokomorový parlament, '''[[Skupština Crne Gore|Shromáždění Černé Hory]]''' (''Skupština Crne Gore''). Má 81 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté období na základě [[poměrný volební systém|poměrného volebního systému]]. Parlament schvaluje zákony, ratifikuje mezinárodní smlouvy, volí a odvolává vládu a rozhoduje o rozpočtu.

Politická scéna byla po desetiletí dominována [[Demokratická strana socialistů Černé Hory|Demokratickou stranou socialistů (DPS)]] v čele s [[Milo Đukanović|Milem Đukanovićem]]. V posledních letech však její vliv slábne ve prospěch nových politických uskupení.

=== Výkonná moc ===
* '''[[Prezident Černé Hory|Prezident]]''': Je hlavou státu a je volen v přímých volbách na pětileté funkční období. Jeho role je převážně reprezentativní, ale má také pravomoci v oblasti zahraniční politiky a obrany. Jmenuje premiéra a je vrchním velitelem ozbrojených sil.
* '''[[Vláda Černé Hory|Vláda]]''': Je nejvyšším orgánem výkonné moci. Skládá se z '''předsedy vlády (premiéra)''' a ministrů. Vláda je odpovědná parlamentu, který jí musí vyslovit důvěru.

=== Soudní moc ===
Soudní systém je nezávislý. Nejvyššími soudními instancemi jsou '''Nejvyšší soud''' a '''Ústavní soud''', který dohlíží na soulad zákonů s ústavou.

== 🗺️ Administrativní dělení ==
Černá Hora je administrativně rozdělena na '''25 opštin''' (jednotné číslo ''opština''), což je ekvivalent českých obcí. Každá opština má svého voleného starostu a zastupitelstvo. Nejnovější opštinou se v roce 2022 stala Zeta, která se oddělila od hlavního města Podgorice.

Největšími a nejvýznamnějšími opštinami jsou:
* [[Podgorica]]
* [[Nikšić]]
* [[Bijelo Polje]]
* [[Bar (město v Černé Hoře)|Bar]]
* [[Herceg Novi]]
* [[Pljevlja]]

== 🛡️ Ozbrojené síly ==
'''[[Ozbrojené síly Černé Hory]]''' jsou profesionální armádou, která je zodpovědná za obranu země. Po získání nezávislosti byla zrušena povinná vojenská služba. Armáda je relativně malá a skládá se z pozemních sil, námořnictva a letectva. Od roku 2017 je Černá Hora členem [[Severoatlantická aliance|NATO]].

== 🌍 Zahraniční vztahy ==
Po obnovení nezávislosti v roce 2006 se zahraniční politika Černé Hory jednoznačně zaměřila na euroatlantickou integraci.

=== Členství v NATO ===
Vstup do [[Severoatlantická aliance|NATO]] byl jedním z hlavních strategických cílů země. Přes silný odpor části proruské a prosrbské opozice a veřejnosti byla Černá Hora oficiálně pozvána do aliance v roce 2015. Plnoprávným, 29. členem NATO se stala '''5. června 2017'''<ref>https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_144647.htm</ref>. Tento krok pevně ukotvil zemi v západním bezpečnostním systému.

=== Vztahy s Evropskou unií ===
Členství v [[Evropská unie|Evropské unii (EU)]] je dalším klíčovým zahraničněpolitickým cílem. Černá Hora podala přihlášku do EU v roce 2008 a od roku 2010 má status '''kandidátské země'''. Přístupová jednání byla zahájena v roce 2012. Černá Hora je považována za nejpokročilejší z kandidátských zemí západního Balkánu v přístupovém procesu, jelikož otevřela všechny vyjednávací kapitoly<ref>https://neighbourhood-enlargement.ec.europa.eu/enlargement-policy/montenegro_en</ref>.

Jedním z paradoxů je, že Černá Hora jednostranně přijala '''[[euro]]''' jako svou měnu již v roce 2002 (předtím používala německou marku), ačkoliv není členem [[Eurozóna|eurozóny]] a nemá žádný vliv na monetární politiku [[Evropská centrální banka|Evropské centrální banky]].

=== Vztahy se sousedy ===
Černá Hora udržuje dobré vztahy se všemi svými sousedy. Vztahy se [[Srbsko|Srbskem]] jsou velmi úzké, ale zároveň komplexní kvůli společné historii a existenci silné srbské menšiny v Černé Hoře, což občas vede k politickému napětí. Uznání nezávislosti [[Kosovo|Kosova]] ze strany Černé Hory v roce 2008 dočasně ochladilo vztahy se Srbskem.

== 💰 Ekonomika ==
Ekonomika Černé Hory je malá a otevřená, silně závislá na zahraničních investicích a cestovním ruchu. Po získání nezávislosti prošla transformací směrem k tržnímu hospodářství.

* '''Služby a cestovní ruch''': Sektor služeb, zejména '''[[cestovní ruch]]''', je dominantní a tvoří více než 70 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Pobřeží Jaderského moře, zejména oblast kolem [[Budva|Budvy]] a [[Boka Kotorská|Boky Kotorské]], je hlavním turistickým magnetem. Rozvíjí se také horská turistika v národních parcích, jako je [[Durmitor]].
* '''Průmysl''': Průmyslová výroba se soustředí především na zpracování hliníku. Největším průmyslovým podnikem je hliníkárna v Podgorici (KAP), která je však dlouhodobě ve ztrátě. Dále je zde zastoupen ocelářský průmysl a zpracování dřeva.
* '''Zemědělství''': Kvůli hornatému terénu je obděláváno jen malé procento půdy. Pěstuje se vinná réva (výroba vína, např. odrůda Vranac), olivy, citrusy a tabák. V horských oblastech převládá chov ovcí a skotu.
* '''Měna''': Černá Hora jednostranně používá '''[[euro]]''', ačkoliv není členem [[Eurozóna|eurozóny]]. To jí přináší měnovou stabilitu, ale zároveň ji zbavuje možnosti provádět vlastní monetární politiku.

Hlavními obchodními partnery jsou [[Srbsko]] a země [[Evropská unie|EU]].

== 🚗 Doprava ==
Dopravní infrastruktura je ovlivněna hornatým terénem země.
* '''Silniční doprava''': Silniční síť je hlavním způsobem dopravy. Páteřní tahy spojují pobřeží s vnitrozemím a sousedními státy. V posledních letech probíhá modernizace a výstavba dálnic, například dálnice Bar-Boljare.
* '''Železniční doprava''': Hlavní železniční tratí je spektakulární trať '''[[Železniční trať Bělehrad–Bar|Bělehrad–Bar]]''', která prochází přes četné mosty a tunely a nabízí úchvatné výhledy.
* '''Letecká doprava''': V zemi jsou dvě mezinárodní letiště: [[Letiště Podgorica|Podgorica (TGD)]] a [[Letiště Tivat|Tivat (TIV)]], které obsluhuje především pobřežní oblast.
* '''Námořní doprava''': Největším přístavem je '''[[Bar (město v Černé Hoře)|Bar]]''', který je důležitý pro nákladní dopravu.

== 👥 Obyvatelstvo ==
Černá Hora má přibližně 620 000 obyvatel a je etnicky velmi pestrá.
* '''Etnické složení''': Podle sčítání lidu z roku 2011 se k černohorské národnosti hlásí '''45 %''' obyvatel a k srbské národnosti '''28,7 %'''. Významné menšiny tvoří '''[[Bosňáci]]''' (8,7 %), '''[[Albánci]]''' (4,9 %) a [[Muslimani (národ)|Muslimani]] (3,3 %)<ref>http://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/saopstenje/saopstenje(1).pdf</ref>. Etnická identita je často provázána s politickými postoji, zejména ve vztahu k Srbsku a nezávislosti.
* '''Jazyk''': Oficiálním jazykem je '''[[černohorština]]'''. V praxi se však jazyk téměř neliší od [[srbština|srbštiny]], [[bosenština|bosenštiny]] a [[chorvatština|chorvatštiny]]. V úředním styku jsou uznávány i tyto jazyky a také [[albánština]]. Používá se jak [[latinka]], tak [[cyrilice]].
* '''Náboženství''': Dominantním náboženstvím je '''pravoslavné křesťanství''' (přes 72 %), ke kterému se hlásí Černohorci i Srbové. Druhým nejrozšířenějším náboženstvím je '''[[islám]]''' (cca 19 %), který vyznávají Bosňáci, Albánci a Muslimani. Malou menšinu tvoří [[římskokatolická církev|římskokatoličtí]] křesťané.

== 🎭 Kultura ==
Kultura Černé Hory je výsledkem unikátní polohy na pomezí Východu a Západu. Je ovlivněna pravoslavnou, slovanskou, osmanskou i středomořskou (benátskou) tradicí.
* '''Literatura''': Největší postavou černéhorské literatury je vladika a básník '''[[Petar II. Petrović-Njegoš]]''' a jeho epické dílo ''Horský věnec''.
* '''Architektura''': Na pobřeží je patrný benátský vliv (kamenná města jako [[Kotor]] a [[Budva]]), zatímco ve vnitrozemí se mísí tradiční balkánská a osmanská architektura.
* '''Hudba a tance''': Tradiční hudba využívá nástroje jako [[gusle]]. Tanec ''kolo'' je společný pro celý region.

== 💡 Pro laiky ==
Představte si Černou Horu jako malou, ale neuvěřitelně krásnou zemi, která je plná protikladů. Je to místo, kde se vysoké, tmavé hory (proto ten název "Černá Hora") svažují přímo do průzračného Jaderského moře.
* '''Přírodní skvosty:''' Najdete zde záliv, který vypadá jako norský fjord ('''Boka Kotorská'''), a nejhlubší kaňon v Evropě (řeka Tara). Je to ráj pro milovníky hor i moře.
* '''Hrdá historie:''' Je to země hrdých a bojovných lidí, kteří jako jediní na Balkáně nikdy nebyli úplně porobeni Osmanskou říší. Po většinu 20. století byla součástí Jugoslávie, ale v roce 2006 se obyvatelé rozhodli, že chtějí mít opět vlastní samostatný stát.
* '''Moderní směřování:''' Dnes je to moderní evropská země, která používá euro, je členem NATO a směřuje do Evropské unie.
* '''Dovolenkový ráj:''' Pro mnoho Čechů je Černá Hora oblíbenou destinací pro letní dovolenou. Nabízí krásné pláže, historická města a nádhernou přírodu za dostupnější ceny než v sousedním Chorvatsku.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Cerna Hora}}
[[Kategorie:Černá Hora| ]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Balkánské státy]]
[[Kategorie:Slovanské země a území]]
[[Kategorie:Členové NATO]]
[[Kategorie:Státy u Jaderského moře]]
[[Kategorie:Vzniklo 2006]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini Pro]]

Černá Hora - Historie editací