Zobrazení zdroje stránky Český král

{{K rozšíření}}
{{Infobox Panovnický titul
| název = Český král
| obrázek = Crown of Saint Wenceslas.jpg
| popisek = [[Svatováclavská koruna]], hlavní symbol českých králů
| stát = [[České království]]
| styl oslovení = Jeho/Její Veličenstvo
| první panovník = [[Vratislav II.]] (nepotvrzeno dědičně)<br>[[Přemysl Otakar I.]] (dědičně)
| poslední panovník = [[Karel I. (rakouský císař)|Karel III.]]
| vznik = [[1085]] (Vratislav II.)<br>[[1198]]/[[1212]] (dědičně)
| zánik = [[28. říjen|28. října]] [[1918]]
| zánik_důvod = Vznik [[Československo|Československa]]
| sídlo = [[Pražský hrad]]
| následnictví = Dědičné, později v rámci [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]
}}

'''Český král''' (latinsky ''Rex Bohemiae'', německy ''König von Böhmen'') byl panovnický titul hlavy [[České království|Českého království]], jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Titul byl udělován od 11. století a dědičným se stal na počátku 13. století. Čeští králové byli rovněž jedněmi ze sedmi [[kurfiřt|říšských kurfiřtů]], kteří volili císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], což jim zajišťovalo prestižní postavení v rámci tehdejší [[Evropa|Evropy]]. Titul zanikl v roce [[1918]] se vznikem [[Československo|Československa]].

== 📜 Historie ==
Cesta k získání královského titulu pro vládce českého státu byla dlouhá a postupná. Předcházel mu titul [[kníže|českého knížete]], který drželi panovníci z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]].

=== 👑 První králové (nedědičný titul) ===
Prvním českým vládcem, který získal královskou hodnost, byl kníže [[Vratislav II.]]. Titul mu byl udělen v roce [[1085]] císařem [[Jindřich IV. (císař)|Jindřichem IV.]] za podporu ve sporu o investituru. Korunovace proběhla v [[Praha|Praze]] a Vratislav vládl jako král Vratislav I. Tento titul však nebyl dědičný a po jeho smrti se čeští vládci vrátili k titulu knížat.

Druhým panovníkem, který získal královský titul, byl [[Vladislav II.]]. Získal jej v roce [[1158]] od císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] za pomoc při vojenském tažení do [[Itálie]]. Stejně jako v případě Vratislava II. se jednalo o osobní, nedědičnou hodnost. Po jeho abdikaci se titul opět ztratil.

=== ⚜️ Zlatá bula sicilská a dědičný titul ===
Zásadní zlom nastal za vlády [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]]. Ten obratnou diplomacií a využitím sporů o císařský trůn ve Svaté říši římské dosáhl potvrzení dědičného královského titulu. V roce [[1198]] byl korunován králem a jeho postavení bylo definitivně stvrzeno vydáním [[Zlatá bula sicilská|Zlaté buly sicilské]] v roce [[1212]] císařem [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichem II. Štaufským]]. Tento dokument zaručoval:
* Dědičnost královského titulu v přemyslovském rodě.
* Právo české šlechty svobodně si volit krále v případě vymření dynastie.
* Minimální povinnosti českého krále vůči římskému císaři (účast na říšských sněmech a vojenská pomoc).
* Nedělitelnost a suverenitu [[České království|Českého království]].

Tímto aktem se české země staly plnohodnotným a respektovaným královstvím.

=== 🏰 Vrchol moci za posledních Přemyslovců a Lucemburků ===
Za vlády posledních Přemyslovců, zejména [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], zvaného "král železný a zlatý", dosáhlo České království obrovského územního rozmachu, sahajícího až k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]]. Po zavraždění [[Václav III.|Václava III.]] v roce [[1306]] rod Přemyslovců vymřel po meči.

Po krátkém období nestability nastoupila na český trůn dynastie [[Lucemburkové|Lucemburků]]. Vrcholné období představovala vláda [[Karel IV.|Karla IV.]], který byl nejen českým králem, ale i císařem Svaté říše římské. Za jeho vlády se [[Praha]] stala politickým a kulturním centrem Evropy. Karel IV. založil [[Univerzita Karlova|Univerzitu Karlovu]] ([[1348]]), nechal postavit [[Karlův most]] a [[hrad Karlštejn]] a upevnil postavení [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]] vydáním [[Zlatá bula Karla IV.|Zlaté buly]] v roce [[1356]].

=== ⚔️ Husitství a mezivládí ===
Po smrti [[Václav IV.|Václava IV.]] a v důsledku [[husitské války|husitských válek]] zažila země období bez korunovaného krále. Husité odmítli uznat [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]. Po skončení válek byl králem zvolen [[Jiří z Poděbrad]], první a jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z řad domácí vysoké šlechty.

=== 👑 Jagellonci a Habsburkové ===
Po Jiřím z Poděbrad nastoupila na český trůn polská dynastie [[Jagellonci|Jagellonců]]. Jejich vláda byla charakteristická posílením moci šlechty na úkor panovníka. Po smrti [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] v [[bitva u Moháče (1526)|bitvě u Moháče]] v roce [[1526]] byla na český trůn zvolena dynastie [[Habsburkové|Habsburků]] v osobě [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]].

Vláda Habsburků znamenala postupné začleňování českých zemí do centralizované [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. To vedlo ke sporům s českou šlechtou, které vyvrcholily [[České stavovské povstání|českým stavovským povstáním]] ([[1618]]–[[1620]]). Stavy si zvolily za svého krále [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], známého jako "zimní král". Povstání však bylo poraženo v [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] ([[1620]]).

=== 📉 Úpadek významu a zánik titulu ===
Po porážce povstání byla v roce [[1627]] vydáno [[Obnovené zřízení zemské]], které potvrdilo dědičné právo Habsburků na český trůn a výrazně omezilo moc českých stavů. Titul českého krále se stal jedním z mnoha titulů habsburského panovníka, který sídlil ve [[Vídeň|Vídni]]. Přestože se někteří Habsburkové (např. [[Marie Terezie]] nebo [[Leopold II.]]) nechali korunovat v Praze, politický význam titulu upadal. Posledním korunovaným českým králem byl [[Ferdinand I. Dobrotivý]] v roce [[1836]].

Titul českého krále formálně zanikl [[28. říjen|28. října]] [[1918]] vyhlášením samostatného [[Československo|Československa]]. Posledním panovníkem, který tento titul držel, byl císař [[Karel I. (rakouský císař)|Karel I.]] (jako český král Karel III.).

== 👑 Titulatura a symboly ==
Plný titul českého krále se v průběhu staletí měnil, ale jeho základní podoba byla "Z Boží milosti král český". V době největšího rozmachu za Karla IV. zněl titul: ''Karel, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, a král český.''

Hlavními symboly moci českého krále byly [[České korunovační klenoty|české korunovační klenoty]], jejichž nejdůležitější součástí je:
* '''[[Svatováclavská koruna]]''': Nechal ji zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci a zasvětil ji svatému [[Svatý Václav|Václavovi]], patronu českých zemí.
* '''Královské žezlo a jablko''': Pocházejí ze 16. století.
* '''Korunovační plášť''': Z počátku 17. století.

Korunovace českých králů probíhala tradičně v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]].

== 🏛️ Pravomoci a postavení ==
Postavení českého krále se v průběhu času výrazně měnilo.
* '''Vrcholný středověk''': Král byl nejvyšším zákonodárcem, soudcem a velitelem vojska. Jeho moc však byla omezována zemským sněmem, kde zasedala vysoká a nižší šlechta. Byl také jedním ze sedmi (později devíti) [[kurfiřt|kurfiřtů]], kteří volili císaře Svaté říše římské.
* '''Stavovská monarchie (15. a 16. století)''': Moc krále byla výrazně omezena ve prospěch šlechtických stavů. Panovník byl vázán rozhodnutími zemského sněmu.
* '''Absolutismus (po roce 1627)''': Po porážce stavovského povstání se moc plně přesunula do rukou habsburského panovníka. Zemský sněm ztratil většinu svých pravomocí a titul českého krále se stal spíše formálním.

== 🗺️ Územní rozsah ==
Český král nevládl pouze v [[Čechy|Čechách]], ale byl hlavou soustátí známého jako [[Země Koruny české]]. Do tohoto útvaru, který formálně založil Karel IV., patřily:
* [[České království]] (vlastní Čechy)
* [[Moravské markrabství]]
* [[Slezsko|Slezská knížectví]]
* Horní a Dolní [[Lužice]] (do roku [[1635]])

== 💡 Pro laiky ==
* '''Kníže vs. Král''': Před rokem 1085 vládli v českých zemích knížata. Kníže byl sice nejmocnější vládce v zemi, ale mezinárodně byl jeho status nižší než status krále. Král byl považován za rovného ostatním evropským králům a jeho postavení bylo potvrzeno císařem nebo papežem. Získání královského titulu bylo pro český stát obrovským diplomatickým úspěchem.
* '''Dědičný titul''': První dva čeští králové (Vratislav II. a Vladislav II.) získali titul jen pro sebe. To znamená, že po jejich smrti jejich synové nebyli automaticky králi, ale opět jen knížaty. Až [[Přemysl Otakar I.]] zařídil, že titul bude dědičný – přecházel automaticky z otce na syna (nebo jiného určeného nástupce).
* '''Země Koruny české''': Nebylo to jen jiné jméno pro Česko. Byl to název pro unii několika zemí (Čechy, Morava, Slezsko, Lužice), které měly společného panovníka – českého krále. Tyto země byly navzájem spojené a neměly být rozdělovány.

{{DEFAULTSORT:Cesky kral}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Čeští králové]]
[[Kategorie:Historie Česka]]
[[Kategorie:Panovnické tituly]]
[[Kategorie:České království]]
[[Kategorie:Zaniklé tituly]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]